Diskuse  (2. strana z 137)

takže zalistovala jsem v knize S.Franka Akvaristika.Tam je jednoduše a prý prakticky neškodný způsob vložit kousek čistého plechu z mědi tam , kde je nezmarů nejvíce.Čím je voda kyselejší a měkčí tím je účinek rychlejší.Začnou se jim zkracovat chapadla a tak nemohou přijímat potravu a uhynou. Je to na 3-14 dní.Pak vyndat aby se nepřiotrávily ryby.Zákrok a jeho rychlost závisí na na objemu nádrže,na pH,na tvrdosti,na teplotě a detritu.
Pak se živí nezmary plž Lymnae , ale nemůže se trvale chovat v akva.požíra rostliny a trusem kalí vodu.Pak nakonec ta chemie.Podle mě záleží taky na rybách, které chováš.

Má někdo praktické zkušenosti s touto zvláštní rybou? V akvaristikách se občas objeví, ale je to celkem vzácnost.

Čabas, ve zmiňovaném OBI je sice akvaristika příjemná ale pozor(!) Když v OBI začínali s akvaristikou, tak to bylo z počátku dobrý. Kvitoval jsem s povděkem, že zde mají v průměru skoro na každé akvárko zvlášť filtr (v Hornbachu maj jeden velkej a zde filtrují všechny akvárka (krom výstavních) dohromady. Pak se ale v Obi vyměnili prodavači a je to naprt. Zkus se tam někdy podívat hned jak otevřou. Uvidíš to co já už dvakrát. Poprvé jsem si myslel, že zde prodavačky makaj už od rána a že čistí akva a krmí ryby apod. Ale bližší kontrolou jsem zjistil, že skoro ze všech akvárek vytahují mrtvé ryby a házej je rakům a krabům. Když tam pak přijdeš později žádnou mrtvolku nevidíš a říkáš si jak zde maj zdravé ryby! Takže bacha a jak jsem se už zmiňoval u Horbachu - je třeba opravdu používat karanténku.
ZDUŘ.

Ahoj, díky moc za odkaz. Skutečně je totiž pravda, že na netu je informací o tomto problému poskrovnu a leckdy jsou protichůdné. Navíc opravdu nejsme ani já ani Marcela žádní odborníci, spíše praktici. Asi je fakt , že existují extrémy (viz rašeliník zakřivený), které NO3 nevyužívají, ale i tato tabulka potvrzuje, že většina rostlin NO3 pro výživu používá. Obzvláště potěšující je procento u Echinodurusu. Možná také proto, že máme Echinodurusy v akváriu, se pohybujeme s NO3 někde kolem 5 mg/litr. Za dobu co se snažíme o rostliné akvárium jsme si všimli, že pokud nám vzroste NO3 a PO4, vždy se to projeví zvýšeným výskytem řas. Protože ale jiné prvky ve vodě nekontrolujeme je tedy možné, že ten postřech je trochu zkreslený.

O technice a ceně tlakové láhve CO2 jsem už jednou psal - http://www.akvarko.cz/kniha.php?fulltext=goo... - nevidím důvod k používání objemného aplikátoru, když je možné na vývod CO2 připojit místo vzduchovacího kamínku lipové dřívko (vydrží poměrně dlouho než se rozpadne). To rozptýlí plyn natolik, že se k hladině nedostane prakticky nic.
O tom zda je lepší vnitřní nebo vnější filtr není třeba polemizovat - k 20l akvárku nebudu kupovat vnější filtr za 3000,- a stejně tak pro akvárium o 500l nevystačím s filtříkem s náplní filtrační hmoty kolem 300ml...
Aktivní uhlí je vhodné pro odstraňování škodlivin (nebo léků) z akvarijní vody, ovšem svůj účel plní pouze 1 - 2 dny, po té už není aktivní :o)
Keramické kroužky jsou jedna z možností jak vystavět vhodný byteček pro nitrifikační bakterie, které papají škodlivý NO2 a mění jej na NO3, který je vhodným hnojivem pro naše rostlinky. Ale vhodná je i polyuretanová pěna nebo jemný molitan.
Howgh

Ahoj, řekl bych že pro akvárium do 150 litrů je toto zařízení příliš objemné a na provoz nákladné, pro větší akvária zase nedostačující.
Jednoduchá kalkulace: jedna náplň vystačí 1,5 měsíce (cena 340Kč), samotný přístroj lze pořídit bratru za 1300 Kč. - První rok provozu vyjde na cca. 1300 + (12/1,5)*340 = 4020,- Za to už pořídíš tlakovou láhev s 11 litry CO2 (1800,-) ( http://www.vltava2000.cz/svarpraktikhs/goods... ), redukční ventil (890,-), jehlový ventil (80,- napichovací, 400,- se závitem), bublinkoměr podle Romanova návodu (cca. 40,-), vyduchovací lipové dřívko (20,-), hadička (20,-) - celkem tedy: 3170 a každé 2 roky (doba spotřebování 11 litrů CO2) naplnění za 380,- ve svářecí technice. Howgh.

Dobrý den,někteří živočichové prostě české názvy zatím nemají,nebo jsou strašně zavádějící.Jak psal Roman,to první je ropušnice Batrachomoeus trispinosus(angl.Three-spined frogfish-tedy třítrnná žabí ryba,tak nějak).Jedná se o velmi zajímavou rybu,která při vytažení z vody vydává srandovní kvákavé zvuky připomínající žabí kvákání,i když pro rybu to asi moc srandovní není).Do obchodů se dostává nejčastěji ve velikosti okolo 10-15cm.V dospělosti dosahuje(v přírodě)až 30 cm.Vyskytuje se při pobřeží v moři,ale bývá nalezena i ve vodách brakických v mangrove v sz Austrálii,Thajsku,Indonésii,dovážena je často z Vietnamu.Nezbytné je tedy přisolení vody nejlépe mořskou solí-stačí přibl.2-3kg na 200l.Ryby se v akv. živí jinými menšími rybami,než jsou ony samy.To předpokládá také kvalitní filtraci(vnější biologický filtr),vhodné je do akvárka přidat menší vnitřní filtr na rychlou mechanickou filtraci(plus samozřejmě pravidelná částečná výměna vody).Na dno úkryty a vyhovuje také jemný písek,do kterého se ropušnice rády v úkrytu částečně zahrabávají.Společ.jiných brakických ryb je možné,ale je třeba kontrolovat příjem potravy ropušnic,aby jim prostě např.stříkouni(Toxotes sp.)potravu dříve nevychytali.Ropušnice totiž nejsou moc pohyblivé,v akáriu upoutají hlavně svým zajímavým vzhledem.Jsou chovány taky společně s křížovci(Arius sp.),s již výše zmíněnými stříkouny,kaložrouty(Scatophagus sp.) a bylo by možné přidat také okatce(Monodactylus sp.).Nedoporučoval bych murény Ophisternon sp.,protože se ropušnici podařilo jednu chytit a i když muréna se ropušnici vysmekla stačili do té doby zvířit celý písek v akvárku.Otázka je jak by vypadalo soužití s většími murénamiGymnothorax tile(v dostatečně velkém akvárku s odrostlými rybami,které by tyto murény nepovažovaly za potravu ).Při tomhle zahuštění je nutné hlídat kvalitu vody(dusíkaté látky)a jak jsem již předeslal příjem potravy ropušnic,které jsou aktivní až k večeru a tomu se je nutné přizpůsobit.Nějaká speciální výbava,jaká se používá v mořských nádržích(odpěňovače,apod.)není nutná.
Ten druhý živočich-Pleurodeles sp.-zřejmě nejčastěji prodávaný Pleurodeles waltl-Žebrovník waltlův_je velmi zajímavý mlok,kterého je možno chovat v akváriu,protože žebrovník žije téměř výlučně ve vodě.Vyskytuje se v severní Africe(Maroko)a na Pyrenejském poloostrově.Evropská poulace dosahuje až k 30cm,čímž se řadí vedle macaráta k největším evropským obojživelníkům.Africké populace dosahují max.k 20cm,v akváriu asi taky nebude větší. Chov je poměrně jednoduchý,teplota okolo20°c,osázení rostlin(Valisneria,Sagitaria),filtrace,živí se hmyzem a jeho larvami.Vyšší teploty mu moc nesvědčí.Přeji hezký den ...PETE...

Hmm. Měli bysme zájem. Ale v Praze nebydlím. Škoda

No, myšlenka bazaru je mi také blízká. Dneska jsem v akvárku provedl dosti brutální čistku a teď tu mám plný kbelík rostlinek, jež je mi líto vyhodit. Takže nabízím: zadarmo, jenom si přijeďte (Praha 5). Jedná se o: CERATOPTERIS THALICROIDES, HYDROTRICHE HOTTONIFLORA, LIMNOPHILA SESILIFLORA, MARSILEA CRENATA, PISTIA STRATIOTES (fotky viz. třeba www.aqua-daho.cz). Nejsou to žádné "eční rostliny"rostě nadbytky. Možný bonus v podobě zapomenutého okružáka. Pokud byste měli zájem -> martin@chochola.net

S usazenými prvky se dříve setkávali, ale pokud každý den před použitím láhev trochu protřepu, teda spíše Marcela protřepe , tak se prakticky nic neusadí. Vody dávame stejně, aby se koncentrace ostatních prvků nezvyšovala.

Roman ti to řekl stručně a jasně, prakticky k tomu není co dodat, snad jen to, že bys měla snížit na minimum cirkulaci vody v akvárku, neboť proud vody přináší řasám více potravy, častěji odkalovat, čistit skla a rostlinky zbavovat napadených listů. Já sám mám problém s černou (červenou) štětič. řasou a neustále s ní bojuji.(taky jsem jí dříve neměl).
Její bujení jsem zastavil pomocí jedné siamensisce, (XXL) která jí nyní drží na uzdě. (původně byly siamensisky tři,ale dvě mně sežrali vrubozobci). Hlavně však nesmíš zapomínat na tu skutečnost, že řasy patří do akvárka stejně, jako rostliny a ryby, (jako v přírodě), ale nesmí se přemnožit. Jinak hezký povídání o řasách je taky na stránce pana Pelikána. Čabas.

Raka mám asi jeden rok, přestal se před týdnem hýbat a žrát. Když se ho dotknu ta popoleze a pak zůstane ve stejné poloze. Nevím jestli s tí neůže mít něco společného krupička, kterou jsem tam před dvěma týdny měla. Předem děkuji za odpoveď.

Ahoj. Asi mám blbý dotaz, ale zajímalo by mě, zda je možné chovat v jednom akváriu vrubozubce paví společně s piraněmi masožravými? Podle charakteristik by to mělo být možné. Máte s tím nějaké zkušenosti? Předem děkuji za odpověď.

Pro Pepin: Díky za pochvalu. K příteli Hornbachovi (na Ruzyni): včera jsem se tam náhodou stavil a tentokrát mne opravdu dostali, protože měli akvárka na tamní poměry značně vybrakovaná, našel jsem tam i nějakou tu mrtvolku a co se týče rostlin, nic horšího jsem už dlouho neviděl. Naštěstí tam ryby nikdy nekupuji a včerejšek mne utvrdil, že ani nezačnu, ale to jsme od šneků už trochu jinde.

Na šneky(slimáky) je nejlepší asi Čtverzubec, ale je to starý mrzout k ostatním rybkám a myslím že potřebuje ke spokojenosti brakickou vodu. Čabas.

Díky moc za rady. Zatím do toho nechci moc vrážet, jen to chci zkusit na zkoušku jestli mi to zase půjde, všechno vybavení mám doma, tak největší investice budou ty rostlinky. Do té rampy dám asi ty úsporné žárovky pokud je teda seženu, ale asi použiju menší výkon tak kolem 20W, protože předtím jsem svítil 2x25W běžnou žárovkou. Díky moc za ty odkazy. Ten malý echinodorus je hodně vděčná rostlina, roste prakticky úplně sám takže pokud ho nehlídaš tak poroste celé dno.

Já mám Labeo frenatus, má uprostřed akva jeskyňku z kamenů, je to takový drak akvárka, je na půl vylezlá z jeskyňky a všechny diriguje, když se jí někdo okoloplovoucí nelíbí, tak ho triskem prožene, ale jen pouští hrůzu, nikomu nic nedělá a aspoň ty lenochy občas prožene, ale temperamentnější je, to je pravda, když ale dělá velký "lid"as, například na kamenech, tak se nenechá ničím vyrušovat

Čoveče podle mého lze tuto rybku dát prakticky ke všemu. Vyjímku bych udělal pouze u tlamovců event. cichlid vůbec. Spíše bych ti doporučil je chovat s ostatními druhy živorodek jako jsou paví oka, blackmolly, platy , ost.xify aj. event. dodržet biotop - (Mexiko,Guatemala).
Možná bych se nebál ostatních druhů teter a parmiček, ikdyž u posledně jmenovaných bych byl opatrný s výběrem neboť jsou příliš živé a nenechavé (také ne všechny).
Přímo názvy, které si máš sehnat nebo koupit ode mne nečekej, protože pak by Tě ta naše akvaristika ani snad nemohla bavit neboť na tom je právě to nejlepší nedělat všechno podle návodu a také je dobré se občas "�lit" vo vo vo vo tom to je !!!
ČABAS.

Zkus sehnat Procambarus fallax je to rak, mám ho doma a rozmnožil se mi. Likviduje ty malý hnědý šneky občas i rostlinky, bohužel. Ale od tý doby co ho (je) mám šneci nějak ubývají. Nemusíš se bát, že by ti šli po rybách, přes den jsou zalezlý někde v úkrytu. Kdyby šneci došli hoď jim tabletku pro ancistrusy, ta jim moc chutná.

Pro Romana: Mam maly dotaz, budes davat k rybam jen jednu fotografii? nebo nasledne treba i vice? Jinak atlas je v poho, mozna bych postupne popis ryb rozsiroval. Treba mnozeni, socialni vlastnosti atd.
Jinak u Rajovce si nemyslim, ze by se mel chovat jeden samec na vice samicek... je lepsi rajovce chovat v hejnu - neterorizuji pak ostatni ryby a sarvatky mezi sebou nejsou nikterak drsne , ale jak rikam jinak atlas supr a urcite dalsi spestreni stranek..