Diskuse  (1. strana z 1)

Díky za tip. Já jsem zase na stránkách věnovaných čištění odpadních vod objevil, že podobně jako Eichhornia se používají pro dočištění vod plovoucí okřehky, které mají dusíkaté látky odbourávat přímo z vodního sloupce. U rostlin, které kořenují ve dně, totiž nelze příliš očekávat, že budou živiny odebírat z vody, protože od toho jim slouží přednostně kořeny.
Dalším zajímavým způsobem se mi zdá být použití pomalu tekoucích filtrů, kde by měl probíhat proces denitrifikace, tj. postupný rozklad oxidů dusíku až na plynný dusík N2, který provádí některé anaerobní baktérie. Podrobnosti jsou na stránce www.discus.cz.

Docela mě tohle téma zaujalo a tak jsem prošla literaturu.Zašla jsem na stránky pana Rataje a tam je uvedeno i to co jsem našla.NO3 nejvíce odbourávají rostliny, které tvoří hodně hmoty zhruba shrnuto.Takře i plovoucí rostliny, hodně se mluví o Eichhornia (Tokozalka nadmutá )Akvárium Terárium květen - červen 05.Z tohoto důvodu je i doporučena pokojová květina Monstera (dát do akva jeden vzdušný kořen, který bude z vody odčerpávat tyto látky).Otázkou spíše zůstává co dělat při výměně vody,když NO 3 je ve vodě v takové koncentraci.Pak jedině přejít na systém některých chovatelů najít pramen a nebo studnu odkud vodu berou pro chov ryb.

Ahoj, díky moc za odkaz. Skutečně je totiž pravda, že na netu je informací o tomto problému poskrovnu a leckdy jsou protichůdné. Navíc opravdu nejsme ani já ani Marcela žádní odborníci, spíše praktici. Asi je fakt , že existují extrémy (viz rašeliník zakřivený), které NO3 nevyužívají, ale i tato tabulka potvrzuje, že většina rostlin NO3 pro výživu používá. Obzvláště potěšující je procento u Echinodurusu. Možná také proto, že máme Echinodurusy v akváriu, se pohybujeme s NO3 někde kolem 5 mg/litr. Za dobu co se snažíme o rostliné akvárium jsme si všimli, že pokud nám vzroste NO3 a PO4, vždy se to projeví zvýšeným výskytem řas. Protože ale jiné prvky ve vodě nekontrolujeme je tedy možné, že ten postřech je trochu zkreslený.

Rád se poučím vždy a z jakéhokoli zdroje. Bohužel, opravdu vědecky podložených informací je v tomto oboru poskrovnu. Pro studium doporučuji např. tabulku, kde je u vybraných druhů ponořených rostlin procentní zastoupení příjmu celkového dusíku z vody. Je na konci článku "Ekofyziologie vodních a mokřadních rostlin" na adrese http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/...

Díky moc za upřesnění, konečně fundovaný příspěvek na dané téma.
Jestli můžu něco doplnit, pak jen to, že třeba krunýřovec jednopruhý (Otocinclus affinis) je na dusičnany mnohem citlivější než většina ostatních rybek, takže mi přes veškerou snahu a časté výměny vody vydržel jen asi 6 týdnů.

No jo, člověk není neomylný, teď si to už budu pamatovat, že amonium je vhodnější, ale to že rostliny nevyužívají NO3, není pravda. Navíc oba (ty i VAI) čerpáte informaci z jednoho zdroje.

Pleteš se, ale to se stane každému, kdo zrovna nestuduje hydrobiologii. Cituji z knihy AKVARIJNÍ ROSTLINY (autor: Ines Scheuermannová, str. 15)- "Vodní rostliny dusík nepřijímají ve formě elementárního plynného dusíku, ani jako suchozemské rostliny v dusičnanech, nýbrž jako amonium" (čili NH4+).
V téže knize je u hesla "Dusičnany" napsáno, že "některými rostlinami, např. růžkatci, mohou být využity jako hnojivo."(str. 56)
Jinak moc díky za snahu, ale přes filtrování rostlinami asi cesta k odstranění dusičnanů nevede.

Jako opravdu nebezpečné hodnoty dusičnanů NO3 pro běžné druhy ryb se uvádí hodnoty v rozmezí od 80 mg/l až do 100-150 mg/l (viz literatura S.Frank, J.Novák, J.Hofmann).
Nejsnadněji využitelným zdrojem dusíku pro vodní rostliny (i řasy) je amonný kationt NH4+, vznikající hned na počátku koloběhu dusíku, využití dusitanů a dusičnanů pro výživu rostlin je také možné, ale je pro rostliny mnohem energeticky náročnější. Proto tedy velmi výkonné nitrifikační biologické filtry v akváriích znesnadňují rostlinám příjem živin.

Možná se pletu (ale asi ne), ale až do dneška žiji v tom, že rostliny (a tedy i řasy) se živí NO3 (dusičňany). NO2, tedy dusitany, jsou pro ně k ničemu a jsou jedovaté i pro ryby. NO2 naštěstí zpracovávají na NO3 nitrifikační bakterie (většina jich žije ve filtru). Pokud dobře vypereš filtr, tak určitě zjistíš, že se zvýšila koncentrace NO2 a rybičkám se to nemusí líbit. NO2 by v normálnně fungujícím akváriu nemělo být. Takže odpověď na otázku, které rostliny spotřebovávají NO3 je "všechny".

Dobře, ale které vodní rostliny (ponořené nebo plovoucí) jsou k tomuto účelu vhodné? Pokud vím, většina rostlin přijímá dusík ve formě NO2, takže dusičnany (NO3) ve vodě nijak výrazně neovlivní.

Tak to je velký omyl. Vyhláška č. 252/2004 Sb., kde jsou stanoveny závazné hygienické požadavky na pitnou vodu, umožňuje koncentraci dusičnanů až do 50 mg/l. Aktuální stav v brněnských kohoutcích je dokonce přes 31 mg/l. Taková voda je pro většinu rybek a koneckonců i pro malé děti toxická, ale my dospělí to normálně pijeme. :o(

Můj otec pracuje v SČVK a podle něj každý distributor pitné vody je povinen zajistit nulový obsah dusičnanů i dusitanů v pitné vodě. Pokud Ti teče přímo z kouhoutku voda s obsahem NO3 nad 10mg je to zralé na stížnost u magistrátu města.

Hmm, tak to je asi trochu problém. Pak to chce víc rostlinek, aby NO3 držely na nízké úrovni a nezbývaly živiny na řasy. S destilovanou vodou bys se nedoplatil.

Jak mám rozumným způsobem snížit koncentraci NO3 v akváriu pod 10 mg/l, když čerstvá voda z kohoutku má v Brně běžně kolem 25 mg/l? To mám při výměně vodovodní vodu ředit kupovanou destilovanou? Nebo existuje nějaký jiný levnější způsob?

Ryby jsou vždycky hladové a moc jich určitě nemáš . Jedná se o německou stupnici uhličitanové tvrdosti. Hodnoty vody be se měly pohybovat někde mezi 3 až 10°dKH a PH 6 až 8 podle toho co chováš za ryby. Z čeho chceš bulinky počítat, když neznáš uhličitanovou tvrdost? Jinak ber výpočet jen jako orientační. Zda bude ve vodě optimální množství CO2 záleží totiž na spoustě dalších faktorů. Tabulku vztahů mezi CO2, PH a dKH najdeš na http://www.mujweb.cz/www/dupla/co2.htm.

Díky, to s tím krmením teda omezím, ale když mají pořád hlad :o) Přerybnění se mi nezdá, mám tam asi 80 rybých centimetrů ve 112 litrech. Ještě mi vrtá hlavou ten vzorec. DKH je uhličitanová tvrdost? Jaká je optimální? K tomu je třeba znát ještě PH vody? Mohl bys mi prosím tedy přibližně vypočítat množství bublinek na 112 litrů akva? (100 - 105 litrů vody) Mě to vyšlo při DKH 6 asi 12 bublinek za minutu a k tomu teda musím mít PH maximálně kolik? Kolik je optimum DKH a PH? Moc díky. Ještě že tady to akvarko.cz je. Díky Jardík.

20 až 30 mg je dle mě hodně. Měl by jsi se pohybovat pod 10 mg/l. Nejčastější příčinou je přerybnění nádrže a překrmování.

Vodu z kouhoutku jsem teda neměřil (moje chyba) ale v akva mám od 20 do 30 mg/litr.

Jaký obsah NO3 má voda, kterou používáš k výměně, a jaké hodnoty NO3 jsou ve tvém akva?

Mám ještě jeden dotaz týkající se zelených vláknitých řas. Bohužel i já ji v akváriu mám (sice né moc ale přeci) a její příčinou je podle všeho přebytek živin konkrétně NO3. Proto by mě zajímalo čím se dá stav NO3 v akvárku snížit. Vodu měním 1/5 týdně a rostlinek mám vcelku taky dost. Moc díky Jardík