Jiřík (id: 210
) Autor editoval příspěvek 15.11.2010 8:34
[Odpovědět]
Velmi poučné a to nejen pro bojovníky s řasou.
Partner rubriky Partner rubriky
Díky a nápodobně.
Bylo to se vším všudy, i s tím chloridem sodným. Myslím, že vliv soli na vodní rostliny se zbytečně dramatizuje.
Jen bych chtěl připomenout vlastní zkušenost: Teplota zvýšená z 26°C na 30°C po dobu asi 18 dnů v zaběhlé nádrži žádné škody na kytkách nezpůsobila. U 90% mých akvarijních rostlin nebyla dlouhodobě patrná žádná změna, u zbytku se projevilo pouze mírné urychlení růstu.
Asi to bude Ludwigia repens. Mrkněte na ni ve zdejším Atlasu rostlin.
Jiřík (id: 210
) Autor editoval příspěvek 16.12.2009 12:18
[Odpovědět]
Mnoho akvaristů s tím má zkušenosti špatné. Měsíc zaběhlé akvárium žádná zázračná vodička přes noc nevytvoří. Doporučuju Vám přečíst nějakou literaturu nebo aspoň http://www.akvarijni.cz/zacatky.htm
Malý doplněk: Je fakt, že jávský mech má spíše tendenci stoupat ke světlu, když dlouho roste ve dně, hází provázky k hladině, ale pokud se opravdu chytí dřeva, postupně ho (v průběhu delší doby) obleze úplně celé i ke dnu.
Jestli je to bakteriální infekce tlamky (flexibakterióza), což podle příznaků vypadá dost pravděpodobně, je zbytečné zkoušet běžné protiplísňové léky. U našich parmiček nepomohl ani opakovaně podávaný Bactopur-direct od Sery, který by zabrat teoreticky měl.
Doporučuju jako prevenci dezinfikovat celé akvárko výluhem z listů mandlovníku mořského, ale postižené rybky už asi ani tím zachránit nepůjde.
Jiřík (id: 210
) Autor editoval příspěvek 14.10.2009 17:22
[Odpovědět]
Nedá mi to, abych se na to "off topic" nechytil.
Pamatuju nejen Mártyho, ale taky Vojtu a jejich vzájemné polemiky, kde to občas řádně jiskřilo.
Přesto s Tebou souhlasím, že tohle fórum vyvolává těžkou závislost, jinak bychom tu tolik let určitě nepřispívali.
To vypadá spíš na sinici.
Člověk, který opravdu tíhne k ichtyologii, by měl možná vědět, jaké "i" se v tomto slově píše.
Tuším, že to byla Aristotelova myšlenka a po celý středověk byla uznávaná.
8 dnů léčby někdy nestačí. Moje zkušenost je, že krupička se drží někdy i 14 dnů, než odezní. Prostě je potřeba léčbu opakovat podle návodu, dokud se definitivně nezbavíš všech teček.
Výměna filtru (nezaběhlá filtrační náplň) mohla způsobit problémy s odbouráváním odpadních látek. Zkuste změřit koncentraci dusitanů, případně amoniaku. Při zvýšených hodnotách určitě ryby nekrmte, dokud se to nezlepší.
I to je jeden z důvodů, proč jsem to sem do diskuse dal.
Já vím, že už je 14 dnů "staré". Ovšem všichni ho prostudované ještě nemají. A určitě nejsem sám, kdo ho ještě nečetl.
Asi to bude způsobeno výrem velkým.
Jiřík (id: 210
) Autor editoval příspěvek 6.4.2009 10:57
[Odpovědět]
Některé rostou i u nás, např. vrbina penízková (Lysimachia nummularia) nebo žebratka bahenní (Hottonia palustris). Vrbinu si můžete utrhnout kdekoli na vlhčích březích rybníků, potoků nebo příkopů, někdy roste i ponořená. Žebratky si ale z přírody domů nenoste, jsou chráněné.
Pravděpodobně je ten sliz způsobený usazením neškodných všudypřítomných bakterií. Na gumovém povrchu se jim vždycky dobře daří.
Jiřík (id: 210
) Autor editoval příspěvek 18.3.2009 22:12
[Odpovědět]
Nechce se mi psát tady do diskuse každé dva měsíce totéž. Kdo umí hledat, v tématu "Krupička" to najde.
Edit: Vliv soli na rostliny se podle mého názoru hodně přeceňuje. Podle mých pozorování byl účinek léčby na rostliny jediný - rostly rychleji v důsledku zvýšené teploty. Pochybuji, že chemické léky budou k rostlinám šetrnější než obyčejná sůl.
Přesně tak. Pokud se dodrží správný postup, je metoda soli a teplé vody účinná a spolehlivá. Mám to vyzkoušené.
Jako nejlepší řešení by se mi zdálo doplnit víc rostlinek, protože bez nich je každé akvárko chudé, třebas by v něm plavalo 50 krásných ryb.
A co velikost akvárka? Kolik je tam ryb? Měřilas dusitany nebo dusičnany?
Tato rostlina je velmi vhodná do poředí akvária jako zelený trávníček a množí se poměrně snadno. Stačí ustřihnout stéblo pod kolínkem a to pak ve dně zakoření a vyžene další patro.
Nic z toho vyjmenovaného není krupička (kožovec rybí). Obávám se, že ten omnipur na ni nezabírá.
Ty červené skvrnky na pancéřníčcích mohou být způsobené spoustou různých faktorů, např. podrážděním kůže při předávkování solí.
Že na rybkách nejsou vidět bílé tečky ovšem neznamená, že v akvárku krupička není a že se nemůže znovu objevit.
Skoro by to tak mohlo být, jenomže u nás nemáme "Anglicko", nýbrž Anglii.
|