ARCHIV - terária

Údaje o prezentaci:

  (prezentace přesunuta do archivu, jelikož nebyla aktualizovaná více jak půl roku)

Základní parametry terária:

Obyvatelé terária:

Aphonopelma caniceps

Taxonom: (Simon, 1897)
Čeleď: Theraphosidae
Podčeleď: Theraphosinae
Velikost: 60 mm (13-15 cm v rozpětí nohou)
Vlhkost vzduchu: 40 %
Teplota: 23-28 °C
Výskyt: Mexiko

Popis: Zemní, středně velký pavouk z pouštních a polopouštních oblastí středního Mexika, příbuzensky blízký rodu Brachypelma. Je sytě černě zbarvený, s hnědou hlavohrudí lemovanou úzkým světlejším páskem. Krátce po svleku výrazně modrozeleně opalizuje. Hloubí si zhruba 30 cm hluboké nory. Je-li ohrožen, vyčesává žahavé chloupky a pokouší se utéct. K obrannému postoji se uchyluje zřídkakdy, kousnutí je vzácné. Nepatří mezi toxicky významné druhy.
Je dravý, žravý, aktivní i přes den a často se zdržující mimo úkryt. Samci (cca 45 mm v těle) dospívají zhruba ve třech letech, samičky ve čtyřech a více, dle podmínek v chovu a dožívají se okolo 20 let. Vajíček ve snůšce bývá 100-200.




Brachypelma boehmei

Taxonom: Schmidt & Klaas, 1993
Čeleď: Theraphosidae
Podčeleď: Theraphosinae
Velikost: 70 mm (rozpětí 14-16 cm)
Vlhkost vzduchu: 50-70 %
Teplota: 25-28 °C
Výskyt: Mexiko

Popis: Poněkud plachý až nervózní zemní pavouk, při sebemenším vyrušení vyčesávající žahavé chloupky. Cítí-li se ohrožen, nepokouší se kousnout, ale utéct. Patří mezi nejatraktivněji zbarvené sklípkany vůbec. Karapax je hnědooranžový s tenkým světlým lemem a tmavým trojúhelníkem (který ovšem není zdaleka tak výrazný jako např. u B. emilia) v oblasti očního hrbolku. Chelicery, stehna, abdomen a nárty jsou černé, kontrastující se sytě oranžovými koleny, tibiemi a metatarsy. Delší abdominální chloupky jsou rovněž oranžově zbarveny.
Páření bývá bezproblémové, samice obvykle nebývají vůči samcům agresivní. V kokonu bývá kolem 600 vajíček. Mláďata rostou poněkud pomaleji, než je tomu u B. vagans nebo albopilosum. Samci dospívají ve 2-3 letech a dále žijí cca 1,5 roku, samice, které se dožívají v průměru 15 let, ve 3-5 letech. Toxicky není významný.




Brachypelma smithi

Taxonom: (Cambridge, 1897)
Čeleď: Theraphosidae
Podčeleď: Theraphosinae
Velikost: 80 mm
Vlhkost vzduchu: 65-75 %
Teplota: cca 28 °C
Výskyt: Mexiko

Popis: Klidný, mírný, žravý zemní pavouk s černým základním zbarvením, výrazným béžovooranžovým lemem karapaxu a plamínky slévajícími se v příčné pruhy na kloubech končetin v kombinacích červené, oranžové a béžové barvy. Díky atraktivnímu zbarvení, nenáročnosti a mimořádně mírné povaze jeden z nejvyhledávanějších sklípkanů vůbec. V přírodě nalézá úkryty pod kameny a kousky kůry, vlastní nory hloubí jen sporadicky. Samice je vůči samci často agresivní, pokud se ale páření zdaří, vytváří do šesti týdnů kokon, z něhož po 7-10 týdnech vypouští kolem 800 mláďat. Ta rostou pomaleji než je tomu u B. albopilosum, jejich vývoj do dospělosti trvá 3 a více let. Od 5-7 svleku začínají zízkávat vybarvení dospělých. Samice se běžně dožívají přes 20 let, podle některých pramenů až 30 (!), samci oproti tomu, jak je ostatně pro pavouky typické, žijí po dosažení pohlavní dospělosti krátce, zpravidla jen několik měsíců až let. Toxicky není významný.



Všechna zde chovaná zvířata jsou nedospělí jedinci velcí okolo 4 cm v těle, určení jako samičky, přičemž A. caniceps je z nich nejmenší. O ní mohu říct, že je to můj nejčipernější pavouk, který v nádrži prakticky neustále něco kutí. Nadto je z nich největším dravečkem a žroutem. Krmného hmyzu se často zmocňuje prudkým skokem už ve chvíli, kdy tento dopadne na dno nádrže...

Žádné

Trojité terárium, jednoduše zařízené pro mláďata zemních druhů sklípkanů. Podkladem je vrstva borového troudu, úkryty jsou tvořeny kůrou zapuštěnou do substrátu. S vyjímkou B. smithi je ovšem pavoučci prakticky nevyužívají. Jako picí misky jsem použil víčka od minerálek, což jsem ovšem v případě A. caniceps mohl klidně vynechat. Ta, pokud nádobku rovnou nezahrabe, do ní chodí leda na záchod a vyhazuje tam nesežrané zbytky... Všechny tři pavoučice krmím cvrčky přibližně každých 5-8 dní.
Vytápění zajišťuje akvarijní lampa se slabou zářivkou a doba osvitu napodobuje standartní tropický den. Aby nebyli pavouci rušeni přílišným světlem, zakryl jsem nad jednotlivými sekcemi polovinu stropu černým papírem (ten jsem ovšem pro účely fotografování odebral). Každé ze zvířat si tak může vybrat, podobně jako u suché a vlhké části, jestli se chce právě "slunit", nebo ne. Brachypelmy obě tyto možnosti vcelku pravidelně střídají, zatímco malé caniceps je to, zdá se, jedno.

Tuto prezentaci si mezi oblíbené zařadilo 6 registrovaných návštěvníků.

Aphonopelma seemanni  (id: 3752)

Brachypelma albopilosum  (id: 3754)

Brachypelma boehmei  (id: 4446)

Brachypelma vagans  (id: 3753)

Grammostola rosea (Red form)  (id: 3755)

Celý deník naleznete na záložce:  Deník

Seznam všech komentářů najdete na záložce:  Komentáře