"...Ještě mne tak napadá, že významnou fcí dna je i jeho nitrifikační úloha, o což však u jemně písčitého dna ohuzujeme...!"
Záleží na úhlu pohledu - sledoval jsem velmi zajímavou diskusi na téma:
"Mohou být nitrifikační bakterie usídlené ve filtru konkurentem rostlin v příjmu dusíku?"
Diskutující se rozešli s "podáním ruky" konstatujíc, že za jistých okolností ANO. A protože mi tato otázka ještě před zmiňovanou diskusí čas od času zavrtala v hlavě, vzešlo pro mne z této diskuse nutkání vyzkoušet v praxi "odstavení" filtru jako způsob zvýšení hladiny dusíku pro rostliny. Zvýšeným přísunem krmiva tuto otázku řešit nechci, abych nezvyšoval koncentraci fosforu. Takže aktuálně přidávám do akva KNO3. A protože odstavení filtru přinese mnohé změny (nejen "plánované" zvýšení urovně dusíku), stále váhám, abych něco neprošvihl.
A měnit kvůli tomu dno se mi ani trochu nechce! 
To, co píšete zní logicky - zahnívat může pouze organický materiál, ale při běžném obhospodařování AQ nemusí být zase takový problém ho do dna dostávat (např. při přesazování). Praktické zkušenosti s tím bohužel nemám - i když v současné doně uvažuji o nádrži pro Geophagy, takže možná budu mít tu čest. Ještě mne tak napadá, že významnou fcí dna je i jeho nitrifikační úloha, o což však u jemně písčitého dna ohuzujeme.
Roman
To LANGOSH (19.5., 16:53)
Omlouvám se, Romane, že reaguji až nyní. Mám i nějaké další zájmy a povinnosti...
Bohužel v angličtině nic nemám, alébrž si s tímto jazykem netykáme. Já spíše tu němčinu,
a to ještě za vydatné pomoci slovníku...
K věci (a zase velmi, velmi zjednodušeně, a tak, jak jsem to pochopil já): dno, tedy materiál, z něhož je složeno, až tak moc zahníváním netrpí. (Hovoří se tam o křemičitém písku). Zahnívat může organická hmota, která v případě většího průměru štěrku a tím i většího průměru "pórů", se do tohoto dna ve větší míře dostává, případně samotné kořeny rostlin,
a tyto z důvodu, uvedeného v mém předchozím příspěvku.
A jako vždy, když se nakousne zásadní téma, hrozí zde (z mého pohledu!) nekonečná diskuse,
v níž se znovu otevřou veškeré problémy akvaristiky, takže bych můj postoj rád ukončil s tím, že Vaše poznámka nepostrádá logiku.
A ještě bych dodal jedinou osobní zkušenost se zahníváním dna:
akva o ploše dna 150*50cm, písčité dno ve vrstvě 8-10cm a zrnitosti cca 0,x - 5 mm, porostlé dobře rostoucími rostlinami - echinodory, sagitáriemi, hygrofilami, bakopami, limnofilami, ludwigiemi a - jediným kusem c. aponogetifolia. Posledně jmenovaná rostlina na rozdíl od ostatních zcela evidentně neprospívala. Při jejím odstraňování se po rozrušení dna uvolnily bubliny plynu s výrazným zápachem, rozrušené dno bylo pod povrchem, podobně jako kořeny této kryptokoryny, černé. Dno v tomto prostoru bylo důkladně odkaleno, po nějaké době do něj zakořenily odnože sagitárií.
Z toho mi vyplývá, že z nějakého důvodu tato rostlina neprospívala a proto nebyla schopna udržet dno ve svém okolí ve zdravém stavu, i když vlastně nemohu vyloučit ani možnost, že tím negativním faktorem mohlo být samotné dno… 
Partner rubriky Partner rubriky
Entschuldigen Sie bitte, Ich spreche nicht Deutsch. Ale určitě bych si rád početl
. Nebylo by případně něco v angličtině? Jinak dle toho co píšete by musely kořeny prorůst celým dnem, aby zabránily jeho zahnívání a to snad není ani prakticky možné.
Roman
Jen pro zajímavost - existují TAKÉ názory, že nikoli štěrk, ale PÍSEK že je vhodnější.
(Stačí zadat do vyhledávače "BODENGRUND" a je o zábavu postaráno...)
A zastánci těchto názorů se zase přou o to, zda je lepší zrnitost písku 0,1-0,8mm nebo 1-2mm.
I oni, obdobně jako mnozí zde v dnešní diskusi, zdůrazňují, že jemný písek snižuje možnost prokysličení dna, ale nevnímají tuto skutečnost negativně, naopak!
Zdůvodněním (mnou velmi zjednodušeným!) je, že živiny ve dně neoxidují a jsou tudíž rostlinami snáze využitelné. A co se případného zahnívání a černání dna týče, k těmto procesům dochází údajně tehdy, jestliže rostliny netransportují kyslík do kořenového systému.
Jak se můžete dočíst např. na stránkách fy. Dennerle: "Jestliže kvůli jiným chybám nemohou rostliny růst, zahnívá dno - NIKDY NAOPAK!"
Tímto příspěvkem nechci vyvolal bouřlivé emoce permanentních oponentů, ale poukázat na pestrost logiku nepostrádajících náhledů na tuto problematiku.
Osobně preferuji "STĚRKOPÍSEK 0,3 - 10mm"
http://www.dennerle.de/HG09.htm
http://www.deters-ing.de/Bodengrund/gammel.htm
http://www.aquaristik-hilfe.de/system07.htm
Dno (Odpověď pro: e.go  )
19.5.2006 11:22
jo jo štěrk je praktičtější nežli písek.
Dno (Odpověď pro: wunti )
19.5.2006 10:19
Souhlas. Obecně se doporučuje písek (štěrk) o zrnitosti 2-5 mm. Jemný písek skutečně snižuje možnost prokysličení dna a to potom zahnívá (černá). Myslím, že písek je nezbytný třeba pro africké tlamovce nebo geophagy, ale ani u nich bych ho nepoužíval jako jediný substrát - nejideálnější je to nakombinovat (buďto různá část různá zrnitost nebo hrubější dospodu a na to jemnější) i když časem asi stejně dojde ke smíchání (vlivem např. odkalování nebo práce rybek).
Roman
Dno (Odpověď pro: e.go )
19.5.2006 10:13
Rybám ani většině rostlin jemný písek nevadí. Jemnější písek se však hůře prokysličuje, tak v něm pomalu rostoucí kytky mívají problémy se zahníváním kořenů (po zasazení). Také nezbrzdí "poletující" kalové částice, které tak milují řasy. Zásadní potíž ale bude právě v odkalování, kdy ho časem většina skončí v odpadu. Takto jemný písek se často používá do nádrží k africkým cichlidám a jiným velkým rybám, kde se v podstatě klasicky neodkaluje ale používají se velmi silná filtrační čerpadla.
Dno (Odpověď pro: Jiřík )
19.5.2006 10:02
Zdravim... mozna bych zde byl trosku proti... - nemyslim si, ze pro rostliny respektive koreny rostlin je jemny pisek moc oprimalni - dochazi tam k zahnivani apod. Resil bych to zapiskovanim nejake casti akva, druhou cast bych nechal sterk
Dno (Odpověď pro: Jiřík )
19.5.2006 9:57
zalezi na tvem vkusu, me se treba moc pisek nelibi, mam proto udelanou smes od nejmensi zrnitosti az po vetsi a ta je napovrchu.
Dno (Odpověď pro: e.go )
19.5.2006 9:55
Myslím, že takový písek je pro rostliny v pořádku a pro ryby bude víc než vhodný, zvlášť pro ty, které po dně šmejdí. Nevýhoda je, že obvykle se dá sehnat jen bílý písek, jemný tmavý jsem hodně dlouho neviděl. A možná ještě maličkost - při odkalování se jemnější písek snadněji rozvíří a odsaje pryč.
Dno - nové téma
19.5.2006 9:40
včera jsme vyřešili osvětlení a tapetu, dneska bych se chtěl poptat na vaše zkušenosti s různými materiály tvořícími dno. zalíbilo se mi dno z jemného písku (filtrační písek) o zrnitosti kolem 1 mm, ptám se tedy na vaše názory - je to vhodné pro rostliny? a pro rybičky? zanáší se nečistotami?
Dno (Odpověď pro: 007 )
17.2.2006 16:59 Dno (Odpověď pro: Baci )
17.2.2006 16:00
Díky,byl to jen nápad.Potřebuju udělat dc eři do akvárka tmavé dno,protože chce neonky.Nevíš co jiného použít?Do té prodáváné černé drti se mi jít nechce,protože v akva budou i pancéřníčci.Ten aqaclay je dost do červena,né?
Dno (Odpověď pro: 007 )
16.2.2006 21:12
Uhlí patří do kamen, v akvaristice se teď objevuje místo keramzitu podobný material a jmenuje se aquaclay ground.
Dno - nové téma
16.2.2006 20:04
Ahojky
Máte někdo zkušenosti s použitím keramzitu nebo uhlí na dno akvária?
Dno (Odpověď pro: Roman )
15.10.2005 19:12
aha ja myslel ze to je nejaky rozdrceny vapenec ale to by nemohlo byt.Ale mas to pekne.Az budu mit fotak tak tu vystavim vsechny moje akvarko co doposud mam.Budu se pokouset nekde sehnat stejne dno jako mas ty.Cau Mira
Písek je částečně říční kupovaný v akvaristice a částečně dovezený z Chorvatska. Na suchu je skoro bílý. Nemá žádné hrany, vodou je omletý pěkně dokulata. Zrnitost je od 0,5 mm po 5 mm, ale najdou se tam i větší kusy až 2 cm. Písek jsme do akvária přidávali postupně. Jeden čas jsme měli v akváriu jen větší zrnitost (1 až 2 cm), ale to se nám moc nelíbilo. Navíc krmení mezi tak velké kamínky zapadlo a pancéřníčcí, krunýřovci ani ampulárie se k němu nedostali.
Dno (Odpověď pro: Roman )
15.10.2005 19:00
diki za radu.Z ceho mas udelane ty dno?co je to za pisek?
Osobně nemám žádné negativní zkušenosti se světlou barvou dna a to světlý písek používáme hodně dlouho. Rozhodně nám ryby nepřipadají vybledlé a tmavší ryby krásně vyniknou. Naopak u strakatého dna se na něm vše ztrácí (např. ancistrusi). Navíc s tmavým pískem mám zkušenost, že se často jedná o drť s ostřejšími hranami. Ryby, které se pohybují převážně u dna a neustále něco hledají s tím pak mají problémy. Já si myslím, že při vytváření dna je z estetického hlediska nejdůležitější zajistit, aby dno netvořilo úplnou rovinu. Podle nás moc hezky vypadá, když se podaří z větších kamenů vytvořit terásky, které se teprve pak vysypou pískem. Vytvořit na dně sklon jen tím, že na jeden konec akvária nahrnu více písku nikam nevede, protože časem se dno vždy vyrovná.
| 
