Diskuse  (2. strana z 4)

Kdyby bylo předem jasné, rozmístění plátů břidlice na dně s tím, že to bude "nafurt", dal by se jeden každý přilepit ke dnu silikonovou "housenkou" zespodu kolem dokola, čímžto by se pod něj nic nedostávalo... To by nešlo?

Já se v tom při odkalování nehrabu . Vlatně ani neodkaluju , jen měním vodu

Já si osobně myslím. že pokud vysypeš mezery kamínky, pak to s tím usazovaním kalu nebude tak hrozné. Myslím, že ti dno bez rozebírání vydrží poměrně dlouho.

v pohode muze to byt pekne

no myslím že tady se jedná uplně o něco jiného, je rozdíl ve větších oblázkách ve kterých se mužeš při odsávání prohrabávat a ve velkých plátech břidlice které toho pod sebou schovají podstatně víc.. ale určitě nic ve zlém a at se ti i nadále daří

Já mám v akva (http://www.akvarko.cz/akvarium.php?nadrz=947) taky jenom velký kameny , zpočátku jsemse toho bál , ale zkusil jsem to a je to v pohodě . První měsíce jsem měl problémy se štětičkovou řasou , ale teď už nic , i rostlinkám se daří .

Ahoj Sharon. S těmi břidlicemi a roštem nevím (musela bys vyzkoušet v praxi a dát nám pak vědět, ale moc se mi to nezdá). Ale k těm kamenům: je to úplně normální. Určitě jsi někdy viděla nádherné šutry v horském potoce, hezky omleté vodou. I tam šutry, které leží zčásti zabořené ve dně (v potoce někdy v písku a někdy i v bahně; mají spodní část černou a asi moc dobře nevoní). V ekosystému akva to bude podobné. Pokud ze spodu zčernalý kámen, vyjmutý z akvárka při znovuzakládání dna, nelze vydrhnout, vyměň ho za nový. Ne každý kámen zasypaný pískem zčerná, asi záleží na druhu. Ale ty zčernalé kameny nejsou příznakem ničeho špatného ani v akváriu, ani v potoce (už vůbec ne kvality vody, v potoce žijí raci a pstruzi).

a v tomhle případě by byla pak i jednoduchá udrřžba, bohatě by stačil vstup pro trubku na odsávání ve dvou zadních rozích, s tim mám zkušenosti, kdysi sem v takovim akva používal podpískovou filtraci a timto zpusobem sem ji čistil, takže to zaručeně funguje

no myslím že pro tebe v tomhle případě nejednoduší koupit v akva potřebách, jsou to rošty pro podpískovou filtraci a vyjdou tě pro tohle akva tak koem 100kč

Rošt by byl dobrý, jen nevím, jak jednoduše na něj , jedná se o malé akvárko,60tku, plocha dna 45*40 cm

eště by to šlo vyřešit použitím roštu, musel by být nízký jen pár mm a mýt možnost na nej nasadit na několika místech trubku, stačí kraťoučkou jen aby se do ní dala těsně strčit hadice, na něj poskládat tu břidlici vše by propadlo až pod rošt, odkad by se to odsálo těma trubkama do kterých by se strčila hadice většího pruřezu a přepadem to odsát, podtlak bude dost velký aby to strhlo vše z oklí..

jaká by byla spodní plocha akva??

ano, ale to štěrkové promícháš při odsávání a vysaješ toho většinu, tu břidlici by si musela každou nadzvedávat a v tom případě určitě nezustane šterk na vysypání spár na svém místě.. do pozadí se toho moc neusadí jako do dna, je to možný aby takový dno fungovalo a esteticky bude (dle mého vkusu) velice hezký, ale pravidelná udržba bude dost složitá a myslím že brzo omrzí a nevím jak to bude pusobyt na ryby jim neustále přeskládavat dno - stres.. přecejen při prohrabání štěrkem se toho moc nemění a neni to tak stresující..

Byla by to jen jedna vrstva břidlice, podobně jako lepené břidlicové pozadí, mezery mezi pláty vysypané černými kamínky a nějaké větší černé valouny. Je to jen nápad, kvůli tomu, že v akvárku nebudou žádné kořenící rostliny. Je fakt, že se asi pod břidlicí bude usazovat sajrajt, ale ten se usazuje i ve štěrkovém dně.

no určitě to bude maximálně nevhodný pro rostliny, ale koukám že ty v plánu nejsou, ale bude nevhodný i pro vše ostatní co se týče chodu akva, odsávání dna bude velmi složitý nebo i nemožný podle poskládání plátů břidlice a věř že se ti pod nima zachvilku usadí pěknej humus který bude značne ovlivňovat kvalitu vody.. i padnoucí potravu nebude možný spotřebovat protože velice snadno zapadne do spár, ze štěrku ji mohou ryby i pozdějc vybrat.. a každý plát břidlice by musel mít hodně otupený okraje, protože dokáže pěkně pořezat i lidskou ruku.. určitě by to vypadalo hodně esteticky, ale pro provoz akva si myslím že to téměř neni možný..

a to černání kamenů je tím že pod nimi neproudí dostatek vody aby se tam prokysličovala a dochází k tlení usazenin, takový kameny pokud je to možný chce při odsávání dna nadzvednout a odsát i pod nima a nejlépe podložit na 2-3 malý kameny aby byla možnost proudění vody pod nima, stačí nepatrné nadzvednutí nad dno

Chtěla bych znát váš názor, jestli může fungovat v pohodě dno jen z plátů břidlice a několika větších valounů, víceméně jen kvůli vzhledu akvária a pocitu ryb, protože v akváriu jsou jen kořeny a pozadí porostlé dost dobře mechem a hnědovkou. Eventuelně jaké může takové dno působit potíže.

Dále bych chtěla vědět, jestli je normální, že větší kameny položené na písku nebo zčásti zasypané pískem,ze spodní části zčernají a páchnou, nebo jestli je to chyba, eventuelně jak tomuhle jevu zabránit.

Díky

Slimáci a tlamovci? Zaujímavé. U mňa by to nevydržalo. Myslím slimáci. Na tlamovcou potrebuješ kamene = Takže tie prísavnici by nemali mať podla mňa problém.

Předem zdravím všechny akvaristy!
Chtěl bych mít písčité dno (pro chov tlamovců), nebude to vadit ancystrusům a velkým šnekům?
Pozn.: pozadí mám z břidlice, ale to jim asi stačit nebude co?

Tak - hokej O.K.
Díky za odkaz - přesně tuto diskusi mezi (hlavně) Raviolkou a Lumirozem jsem měl na mysli. Prima počtení. A protože mne "berou" nepřerybněné zarostlé nádrže, moc se mi to povídání líbí.
Hodně toho napoví také "klasik":
http://planta.aquariana.cz/filtry.htm

Sledoval jsem podobnou diskusi na akvarista.cz (možná mluvíme o tom samém) a i tady jsem toto téma nadhodil

"černá štětičková řasa (Odpověď pro: Dreamdiver) 19.4.2006 11:20

langosh (id: 494 ) [Odpovědět]

Na akvaristovi.cz proběhla minulý rok docela zajímavá diskuse na téma filtr-baktérie-NO3-rostliny. Stručně o co šlo - pokud nemáme přerybněno a je hustě zarostlá nádrž, je výkonný filtr zbytečný a pro rostliny dokonce kontraproduktivní. V AQ dochází k souboji o dusík a filtr vytváří ideální podmínky pro baktérie, které jsou ve využití NH3/NH4+ efektivnější a na rostliny zbývá pouze NO3 (využití je energeticky náročnější) - AQ potom trpí zařasením (více tady http://www.akvarista.cz/web/diskuse/index.ph... )."

Vím asi co máte na mysli a i já se kloním k tomu, že zarostlé a nepřerybněné AQ by ani filtr nepotřebovalo (možná pouze mechanický) a že poměrně výkonným filtrem je v AQ samotné dno (tedy samozřejmě jak které ).
Roman

"...Ještě mne tak napadá, že významnou fcí dna je i jeho nitrifikační úloha, o což však u jemně písčitého dna ohuzujeme...!"

Záleží na úhlu pohledu - sledoval jsem velmi zajímavou diskusi na téma:
"Mohou být nitrifikační bakterie usídlené ve filtru konkurentem rostlin v příjmu dusíku?"
Diskutující se rozešli s "podáním ruky" konstatujíc, že za jistých okolností ANO. A protože mi tato otázka ještě před zmiňovanou diskusí čas od času zavrtala v hlavě, vzešlo pro mne z této diskuse nutkání vyzkoušet v praxi "odstavení" filtru jako způsob zvýšení hladiny dusíku pro rostliny. Zvýšeným přísunem krmiva tuto otázku řešit nechci, abych nezvyšoval koncentraci fosforu. Takže aktuálně přidávám do akva KNO3. A protože odstavení filtru přinese mnohé změny (nejen "plánované" zvýšení urovně dusíku), stále váhám, abych něco neprošvihl.
A měnit kvůli tomu dno se mi ani trochu nechce!

To, co píšete zní logicky - zahnívat může pouze organický materiál, ale při běžném obhospodařování AQ nemusí být zase takový problém ho do dna dostávat (např. při přesazování). Praktické zkušenosti s tím bohužel nemám - i když v současné doně uvažuji o nádrži pro Geophagy, takže možná budu mít tu čest. Ještě mne tak napadá, že významnou fcí dna je i jeho nitrifikační úloha, o což však u jemně písčitého dna ohuzujeme.
Roman

To LANGOSH (19.5., 16:53)

Omlouvám se, Romane, že reaguji až nyní. Mám i nějaké další zájmy a povinnosti...

Bohužel v angličtině nic nemám, alébrž si s tímto jazykem netykáme. Já spíše tu němčinu,
a to ještě za vydatné pomoci slovníku...
K věci (a zase velmi, velmi zjednodušeně, a tak, jak jsem to pochopil já): dno, tedy materiál, z něhož je složeno, až tak moc zahníváním netrpí. (Hovoří se tam o křemičitém písku). Zahnívat může organická hmota, která v případě většího průměru štěrku a tím i většího průměru "pórů", se do tohoto dna ve větší míře dostává, případně samotné kořeny rostlin,
a tyto z důvodu, uvedeného v mém předchozím příspěvku.
A jako vždy, když se nakousne zásadní téma, hrozí zde (z mého pohledu!) nekonečná diskuse,
v níž se znovu otevřou veškeré problémy akvaristiky, takže bych můj postoj rád ukončil s tím, že Vaše poznámka nepostrádá logiku.
A ještě bych dodal jedinou osobní zkušenost se zahníváním dna:
akva o ploše dna 150*50cm, písčité dno ve vrstvě 8-10cm a zrnitosti cca 0,x - 5 mm, porostlé dobře rostoucími rostlinami - echinodory, sagitáriemi, hygrofilami, bakopami, limnofilami, ludwigiemi a - jediným kusem c. aponogetifolia. Posledně jmenovaná rostlina na rozdíl od ostatních zcela evidentně neprospívala. Při jejím odstraňování se po rozrušení dna uvolnily bubliny plynu s výrazným zápachem, rozrušené dno bylo pod povrchem, podobně jako kořeny této kryptokoryny, černé. Dno v tomto prostoru bylo důkladně odkaleno, po nějaké době do něj zakořenily odnože sagitárií.
Z toho mi vyplývá, že z nějakého důvodu tato rostlina neprospívala a proto nebyla schopna udržet dno ve svém okolí ve zdravém stavu, i když vlastně nemohu vyloučit ani možnost, že tím negativním faktorem mohlo být samotné dno…

Entschuldigen Sie bitte, Ich spreche nicht Deutsch. Ale určitě bych si rád početl . Nebylo by případně něco v angličtině? Jinak dle toho co píšete by musely kořeny prorůst celým dnem, aby zabránily jeho zahnívání a to snad není ani prakticky možné.
Roman

Jen pro zajímavost - existují TAKÉ názory, že nikoli štěrk, ale PÍSEK že je vhodnější.
(Stačí zadat do vyhledávače "BODENGRUND" a je o zábavu postaráno...)
A zastánci těchto názorů se zase přou o to, zda je lepší zrnitost písku 0,1-0,8mm nebo 1-2mm.
I oni, obdobně jako mnozí zde v dnešní diskusi, zdůrazňují, že jemný písek snižuje možnost prokysličení dna, ale nevnímají tuto skutečnost negativně, naopak!
Zdůvodněním (mnou velmi zjednodušeným!) je, že živiny ve dně neoxidují a jsou tudíž rostlinami snáze využitelné. A co se případného zahnívání a černání dna týče, k těmto procesům dochází údajně tehdy, jestliže rostliny netransportují kyslík do kořenového systému.
Jak se můžete dočíst např. na stránkách fy. Dennerle: "Jestliže kvůli jiným chybám nemohou rostliny růst, zahnívá dno - NIKDY NAOPAK!"
Tímto příspěvkem nechci vyvolal bouřlivé emoce permanentních oponentů, ale poukázat na pestrost logiku nepostrádajících náhledů na tuto problematiku.
Osobně preferuji "STĚRKOPÍSEK 0,3 - 10mm"
http://www.dennerle.de/HG09.htm
http://www.deters-ing.de/Bodengrund/gammel.htm
http://www.aquaristik-hilfe.de/system07.htm

jo jo štěrk je praktičtější nežli písek.

Souhlas. Obecně se doporučuje písek (štěrk) o zrnitosti 2-5 mm. Jemný písek skutečně snižuje možnost prokysličení dna a to potom zahnívá (černá). Myslím, že písek je nezbytný třeba pro africké tlamovce nebo geophagy, ale ani u nich bych ho nepoužíval jako jediný substrát - nejideálnější je to nakombinovat (buďto různá část různá zrnitost nebo hrubější dospodu a na to jemnější) i když časem asi stejně dojde ke smíchání (vlivem např. odkalování nebo práce rybek).
Roman

Rybám ani většině rostlin jemný písek nevadí. Jemnější písek se však hůře prokysličuje, tak v něm pomalu rostoucí kytky mívají problémy se zahníváním kořenů (po zasazení). Také nezbrzdí "poletující" kalové částice, které tak milují řasy. Zásadní potíž ale bude právě v odkalování, kdy ho časem většina skončí v odpadu. Takto jemný písek se často používá do nádrží k africkým cichlidám a jiným velkým rybám, kde se v podstatě klasicky neodkaluje ale používají se velmi silná filtrační čerpadla.

Zdravim... mozna bych zde byl trosku proti... - nemyslim si, ze pro rostliny respektive koreny rostlin je jemny pisek moc oprimalni - dochazi tam k zahnivani apod. Resil bych to zapiskovanim nejake casti akva, druhou cast bych nechal sterk

zalezi na tvem vkusu, me se treba moc pisek nelibi, mam proto udelanou smes od nejmensi zrnitosti az po vetsi a ta je napovrchu.