Diskuse  (6. strana z 8)

Problém to nebude, pokud se dodrží průtok součtu obou filtrů do 500l/h nebude proudění vůbec velké. Spíše bych se zamyslel nad použitým substrátem. Nikdy nefunguje bez oddělení dvojí hrubost - míchá se to. Pro půdní filtr bych doporučoval spíše jemnější (do 3mm) a v celé tloušťce.

Mám odzkoušeno, že pískem (1,2 - 2mm) v ploše 20x30cm a tloušťce 3cm projde s rezervou 400l/h. Voda si cestu najde vždy a velká zrnitost písku není ideální pro rostlinky.
Většinou odděluji "půdní filtr" od jemného písku asi 1cm tlustou deskou filtračního molitanu (nejjemnější TM45) Neprojde tím ani písek 0,6mm.

Něco podobného má taky akvavon ve svém akvárku (http://www.akvarko.cz/prezentacedenik.php?na...). Jsou to ale systémy, které pracují obráceně, tzn. voda proudí do akvárka přes systém trubek ve dně. Já mám taky zatím v malým akvárku na zkoušku udělaný tento systém a funguje to dobře.

dík za odkaz,ale zatím to je jen jedno aq,má ještě někdo zkušenost s tímto typem filtrace,ať pozitivní či negativní?

Taky o tom v novém akva přemýšlím. Jeden názor je tady...

http://akvarium.napady.net/zakladame-akva

Asi bych tomu i věřil, ty kytky tam nevypadají úplně špatně :)

právě to by mě taky zajímalo,proto jsem zde napsal tento návrh zda do toho jít či nikoli,pokud by byl jediným problémem silný průtok vody,dá se přiškrtit.

Je otázkou jestli velké proudění u kořenů rostlinkám spíše neškodí.

ano ,takto o tom uvažuji

Máte 2 samostatné rošty?

Jaké jsou vaše připomínky k této filtraci: aq 550l 2 vnější filtry + půdní rošt - 1 filtr nasává z roštu a vypouští rozstřikovací rampou,2 filtr nasává klasicky a vypouští do půdního roštu s příměsí c02- výška štěrku po celém aq 8cm z toho spodní 4cm hrubost 8mm ,horní 4cm hrubost 4mm.Děkuji za jakékoliv názory.

Dobrý den,
není prostě problém v tom, že řasy jsou taky rostliny? Není náhodou požadavek na akvárium, kde nebudou vůbec žádné řasy malinko nepřirozený? Někde vymizí úplně, někde se nějaké tvoří a dají se udržet na uzdě. Trápil bych se tím až když mají řasy tendenci škodit. Když se budete příliš hecovat, jen si přiděláváte práce a za roček vás to přestane bavit, nebudete mít dost času a skončíte s akvaristikou úplně. Viz třeba dadman (a tomu to šlapalo) http://akva.dadak.cz/
martin

Hlavně si myslím, že si tím musí projít každý sám. Udělat nejaké hlouposti(třeba použít chemii, taky jsem zkusil ) a pak rady. Pak si člověk myslí, že vše napraví vyměnou vody, světlem hnojivem., a myslí si, že se vše napravi do týdne, tak jako zase já Mě to trvalo 2 měsíce po všech kravinách co jsem udělal

Možná co bych doporučil všem co jsem začal dělat.A udělal jsem to zpětně a našel jsem pravděpodobnou příčinu. Udělal jsem si pracovní denik v Exelu a tam si vše píšu. Píši si každý zásah do akvária jako je výměna, chemie léčba stříhání rostlinek , Uv lampa prostě vše

mějte se Petr

Jen ne žádnou CHEMII! ! ! ! !ŠKODA PENĚZ DEJTE TO RADĚJI NA NADACI NEBO SI RADĚJI KUPTE PĚKNOU RYBU

"UDĚLEJ VŠE PROTO ABY TI ROSTLY ROSTLINKY, KDYŽ POROSTOU ROSTLINKY ŘASA NEBUDE MÍT ŠANCI"

Tohle je docela "otřepaná" fráze. Samozřejmě, že se s ní dá téměř bez výhrad souhlasit. (Najdou se případy, kdy kytky rostou dobře a s nimi i nějaká ta /obvykle zelená/ řasa. Potom jde hlavně o "míru zařasení"...)
Jak zařídit, aby rostly rostlinky, je to, oč tu běží. A že není pro každého jednoduché patřičné řešení najít, o tom svědčí nekončící diskuse na téma: "Pomoc! Řasy!"

Ahoj, nejsem odborník.Ale kdysi jsem řešil takové blbiny taky. Něco nerostlo atd. Nejdřív sem si myslel, že mám malo P a NO3 teď jej mám habakuk. Pak jsem si myslel, že mám testy na pytel. Tak jsem si koupil od Sery, ty zas měří podle nich jak píši habakuk. Teď jsem se dozvěděl, že testy od Sery stojí za prd a jsou dobré prý od JBL, každý říká něco jiného. Řasa může být i nepoměr mezi NO3 a P http://www.xs4all.nl/~buddendo/aquarium/redf... Někdy tady jsem to řešil i já http://www.akvarko.cz/kniha.php?tema=1912&am...

A víš jaký jsem si udělal závěr po několika čtení? a hlavně zajimavé větě od Peta (mazlik)
"UDĚLEJ VŠE PROTO ABY TI ROSTLY ROSTLINKY, KDYŽ POROSTOU ROSTLINKY ŘASA NEBUDE MÍT ŠANCI" vysledek ždibek štětičky, a na rotale těsně pod hladinou ždiběk zel.řasy ze světla a poslední testy NO3 50 a P 1-2 Ano mám přerybněno, rád krmím masem ale ryby plavou, žerou a rostlinky vyhazuji. Bubla zase razí heslo co neroste se dá nahradit, taky to dělám.Zničeho nic se mě stratily Lotusy, a teď se jeden ojevil
Ale jednu zkušenost mám u svého akvárka. Dělal jsem malý pokus co bude dělat, když nebudu dávat pravidelně 20-25 ml/PMDD začal jsem dávat 15 ml a 10 a začala jse dělat řasa.Hned jsem se vrátil k obvyklím 20 mlPMDD bez KNo3 samozřejmně a vše je O.K.
Možná mě teď zkušení borci vypískají jako je Filipsi a Sidonius rozcupou, protože ti to umí rozebrat po odborné strance a halvně ví co píšou chlapi promiňte, ale vaších odborných diskuzi a pomoci si nesmírně vážím.

Mějte se všichni famfárově Petr

Já mám zase přesně opačnou zkušenost: u výtoku filtru je té vláknité řasy zrovna nejvíc.

Nejsem nějakej odborník na rostlinná akvária. Sám se s jedním potýkám a hlavně na něj nemám tolik času kolik bych chtěl. Poslední dobou pročítám různá zahraniční fóra a přední světoví rostlinkáři dost často provozují nádrže takovým způsobem, který se u nás moc nevidí.
V podstatě je u nich zaklínadlem slůvko CO2. Hnojí dle systémemu EI (Estimative Index), filtrační čerpadla dimenzují na 10x objem nádrže za hodinu, a přidávají do nádrží dost CO2 (30ppm), osvětlení doporučují 0,5-0,6W/la provádějí velké výměny vody týdně (50%). Tvrdí, že většina řas (hlavně vláknitých) se tvoří právě z nedostatku a špatné distribuce CO2 a živin v nádrži.Je to celkem zajímavé čtení a má i logiku. V podstatě to i tak nějak koresponduje s tím co píše Sidonius a Maro.
Celkem zajímavá stránka na identifikaci řas a jejich příčin je zde
http://www.theplantedtank.co.uk/algae.htm
Tím chci říct, že v NO3 by opravdu problém být nemusel

Já jsem se potýkal s úplně stejným problémem a vysledoval jsem, že se mi tvoří hlavně na rotale,ale jen ve vrcholových částech jakmile se dotkne hladiny a vytvoří se jen v středové části hustého trsu.Na krajích okolo celého trsu ne.Hned vedle mám taktéž zdravý kus hygrophyla polyspema a té se nedotkne,ale podotýkám nedosahuje hladiny.Chybí cca 3 cm k hladině,takže dochází k mírnému proudění okolní vody.Zkusil jsem rotalu zastřihnout pod hladinou a po 3 týdnech je řasa na ústupu a už se tam netvoří.Napadlo mě,že určitý druh řas má rád stojatou vodu a proudění mu nesvědčí.Ve spojitosti s hypotézou s tím vypouštěním algicidů a prouděním okolní vody,by mohlo snad mít také vliv.Ty mezní hranice různých faktorů ,které veškeré dění ovlivňují jsou tak na vážkách ,že je velice těžké dát stoprocentní recept.To co jsem uvedl výše mi pomohlo.Pozor netvrdím,že no3 nemá vliv

Zajímavá hypotéza s tím vypouštěním algicidů. A já s Vámi 100% souhlasím. Sám jsem si všiml, že řasa roste jen na určitých rostlinách a na jiných po ní není ani památky, ale všude čtu, že je to vysokým NO3, takže mě to zmátlo. Takže koupím ten test a podle něj vyměním vodu.

"...Koncentrace NO3 je stálá, jenomže se ustálila na těch 15g/l, což je moc = roste totiž řasa..."

Vycházíte zcela evidentně z premisy, že koncentrace 15mg NO3/l "je moc", a že řasy ve vašem akva jsou důsledkem právě tohoto (podle vás) "vysokého stavu" NO3.
Vůbec nevím, jaký druh řasy vám roste na kolovce a trhutce, abych si troufnul dávat její výskyt do souvislosti s (hypotetickým!) obsahem NO3 15mg/l...
Jednak - 15mg NO3/l bude hromada lidí považovat za naprosto standardní nebo dokonce "nízkou" koncentraci, za druhé - hromada lidí provozuje akva bez řas při mnohem vyšší koncentraci NO3, za třetí - hromadu lidí trápí řasy i při "mnohem nížších" koncentracích NO3...

"...Ale nechápu, proč tam je víc dusičnanů, když mám akvárium zarostlé a co 2 týdny musím zastříhávat, protože by rostliny zvedly krycí skla. Krmím docela málo-jen 1* denně co ryby sní..."

Pokud by platilo, že koncentrace NO3 je stálá, (jak jste uvedl), pak by nejspíš platila i má úvaha o vyrovnanosti přísunu a čerpání N-látek. A to i s přihlédnutím k tomu, že jednou týdně "naředíte" vodu v akva 30 l čerstvé vody s nulovým obsahem NO3..

"...Jako okamžité řešení zvolím větší výměnu vody-naše voda z vodovodu je velice kvalitní-podle testu 0mg/l NO3..."

To bych viděl jako nejjednodušší způsob, jak si zkusit ověřit diskutované hypotézy. Ještě předtím ale určitě udělejte ten test - co kdyby bylo naopak ve vašem akva NO3 málo?!

"...Kdyby bylo NO3 ve vodě optimum, tak by přece nerostla vláknitá řasa nebo se pletu?..."

Obávám se, že na takovou otázku není jednoduché odpovědět... Opět evidentně vycházíte z předpokladu, že při jakési "optimální" koncentraci NO3 řasy nerostou. Diskusní fóra na akvastránkách jsou tohoto "zaklínadla" plná: "Živin musí být ve vodě tolik, aby stačily k výživě rostlin a na řasy nezbylo..." (Takhle nějak se dá ta myšlenka zjednodušeně vyjádřit.) Realita je ale podle mne jiná.
Jak chcete zajistit, aby pro směsici rostlin ve vašem akva s nároky na obsah např. NO3 v toleranci od 5mg/l do 50mg/l "nezbylo" na řasy?!
Domnívám se, že je to spíš schopnost zdravých, prosperujících rostlin bránit se invazím řas, (produkce přírodních algicidů?), než "přesně takový obsah živin, aby se rostlinám dostalo a na řasy nezbylo", co má vliv na výskyt řas v akva. A k tomu podle mne není nezbytná nějaká "striktně přesná" koncentrace té které živiny, jen její "dostatečná přítomnost" v rámci nějakého rozpětí (tolerance).
Že jde o souvislosti značně složité, bych ukázal na "fenoménu" Redfield ratio.
Poměrem živin C, N a P se obvykle argumentuje v souvislosti se sinicemi v akva. Jenže - nikde není zaručeno, že při "ideálním" poměru N:P neporostou ani sinice ani zelené řasy! Stejně jako není nutné, aby při "ideálním" poměru pro růst sinic taky tyto sinice rostly... Jde jen a jen o tendence!

Takže jak jste konstatoval - změřte obsah NO3 a zkuste měnit větší část vody. A dejte časem vědět, jak se věci mají.

EDIT: Než jsem to stačil napsat, přidal Filipsi svoji zkušenost se vztahem mezi obsahem NO3 a vláknitou řasou. Pár slovy vyjádřil to, co se vám tu složitě pokouším sdělit...

Ja taky jeste neco dodam. Mam akva, kde byla hodne dlouho (skoro pul roku) koncentrace no3 prakticky nemeritelna. Rostliny takrka nerostly (velice pomalu). Bylo to male akva s krevetkami. Nechaval jsem to tak, nic tak spatneho se v nem nedelo, jen jsem ho sledoval, jestli bude potreba n pridavat. Presto se tam vlaknite rase pomerne darilo, kazdy tyden jsem neco na spejli namotal.

Děkuji moc za rozvedení Filipsiho věty. Co nejdříve koupím test na NO3 a změřím obsah dusičnanů, ikdyž jak ste připustil tam bude těch 15-20 mg/l. Měřil jsem totiž obsah dusičnanů zhruba co 2 týdny a bylo tam těch 15-20mg/l, teď mi bohužel došel test(zhruba před měsícem) a já zatím nekoupil nový. Co se týče přidávání PMDD, rád bych to uvedl na pravou míru: Dříve mi někdo poradil, že mám přilévat trochu KNO3(viděl totiž, že mám akva plné bujně rostoucích rostlin), že to rostlinám pomůže a že tak zabráním případnému růstu sinice, vím, že to byla chyba, příště všechno 3* zvážím než ho poslechnu(přece jenom je to moje akva a on nemohl vědět jak to v něm chodí), ale je to docela machr přes rostliny. Postupně se ale začala objevovat ta vlaknita řasa, takže sem přestal přidávat KNO3 a už dávkuju jen 4ml PMDD bez KNO3. Přestal jsem lít do akva KNO3 před 2 týdny, ale řasa roste furt. To jen na vysvětlenou.
Takže to je odpověď na 1. otázku. Co se týče 2. otázky: Koncentrace NO3 rozhodně neroste, ale přestože už 2 týdny neliju do akva KNO3, tak je tam pořád dost NO3. Koncentrace NO3 je stálá, jenomže se ustálila na těch 15g/l, což je moc=roste totiž řasa. Jsem si jistý, že nitrátů je tam o něco víc než má být, ale pro klid v duši a upřesnění koupím ten test. Ale nechápu, proč tam je víc dusičnanů, když mám akvárium zarostlé a co 2 týdny musím zastříhávat, protože by rostliny zvedly krycí skla. Krmím docela málo-jen 1* denně co ryby sní. Jako okamžité řešení zvolím větší výměnu vody-naše voda z vodovodu je velice kvalitní-podle testu 0mg/l NO3. Dosud jsem měnil 30l týdně, začnu 50l týdně. Kdyby bylo NO3 ve vodě optimum, tak by přece nerostla vláknitá řasa nebo se pletu?

"...Protože tam roste vláknitá řasa, tak tam bude nadbytek dusičnanů..."

Zajímavá dedukce...
Proč jdete na věc tak složitě?! To nejpodstatnější vám už Filipsi napsal a vy jste se asi ani nezamyslel nad tím, co vám chtěl sdělit...
V první řadě byste si měl NO3 změřit. Dělat kategorické závěry stran obsahu NO3 jen na základě toho, že máte na kolovce a trhutce trochu vláknité řasy, je poněkud odvážné.
Netvrdím, že obsah NO3 nemůžete mít vyšší než "ideálně akceptovatelných" řekněme 5-15mg/l. Pak ale nechápu, proč další NO3 přiléváte?!
(Prezentace: "... Do akvária pouštím CO2, hnojím PMDD a KNO3...") Hmm...
Zkuste začít poněkud logičtěji - změřte NO3. Jestliže bude jejich koncentrace "vyšší", položte si dvě otázky:
1. Není hloupost používat PMDD jako směsku a ještě přidávat samostatné KNO3? Nebylo by lepší připravovat si oddělené roztoky a používat je podle potřeby?
2. Co je špatně, když v dostatečně osázeném akva s převahou rychle rostoucích rostlin a přiměřeně nízkým počtem ryb koncentrace NO3 neklesá, jak by se dalo očekávat, ale naopak - roste?
(Věřím, že všichni kytkaři, kterým rostlinky "jedou", vám potvrdí, že těmto musí NO3 dodávat. Pokud tomu tak není a koncentrace NO3 je stálá, pak mají ideální poměr mezi producenty N-látek a jejich konzumenty. Pokud se ale koncentrace NO3 zvyšuje, pak je na cestě průšvih - nerovnováha, jejíž důsledky se dříve nebo později projeví.)
Ale o tom vám už (jen jinými slovy) psal Filipsi: "...sel bych spis cestou vyvazeneho akva, kde konzumenty N budou rostliny..."
Cest, jak snížit koncentraci NO3, je vícero. Denitrifikační filtr je jen jednou z nich. (Jak funguje a jak ho provozovat si najděte na netu.) Opakovaně zmíněná asimilace rostlin, adsorbenty nebo "ředění" vodou s nulovým nebo nízkým obsahem NO3 jsou dalšími možnostmi. Všechno je to ale o ničem, když nevíte, kolik vlastně NO3 voda ve vašem akva obsahuje... Hmm...

Však už jste si odpověděl sám .

Kolik by jste teda doporučoval průtok, když je 15-30 l/h moc?

Nemam co dodat, cetl jsem dobre.

Protože tam roste vláknitá řasa, tak tam bude nadbytek dusičnanů, sice ne moc, protože řasa roste jen trochu, ale těch dusičnanů je tam prostě víc, to nemusím měřit. Denitrifikační filtr=pomalu tekoucí má mít průtok 0,05-0,1 l/h což sem dole napsal(na moje akva průtok 15-30 l/h. Myslíte, že by měl být průtok ještě nižší nebo ste si to špatně přečetl? Podívejte se na mou prezentaci, rychlerostoucích rostlin tam už je plné akvárium a stejně pořád roste vláknitá řasa=nestačí to stejně spotřebovat. Organickým odpadem prostě myslím trus ryb a rozkládající se listy starých rostlin.

A to "hodne dusicnanu" si nejak zmeril, nez se zacnes poustet do reseni?
Spis hovadinu. Odstranit N umi (krome bujne rostoucich rostlin), kdyz pomineme jeste silenejsi reseni, pouze denitrifikacni fiktr, a to fungovat pri danem prutoku biomolitanem moc nebude. Zkus vyhledat ruzne konstrukce denitrifikacnich filtru.
Pokud tam opravdu je problem s N, sel bych spis cestou vyvazeneho akva, kde konzumenty N budou rostliny.
Otazka na organicky odpad je tezka. Co tim myslis, organicky odpad? Mechanicke necistoty organickeho puvodu, rozpustne organicke latky .....

Rychle tekoucí - hlavně mechanická funkce, pomalu tekoucí - biologická (nejlépe s rostlinkami).

EDIT: Ještě by mě zajímalo, který z těchto filtrů rychleji ničí organické nečistoty. Jestli rychle tekoucí filtr s malým objemem ale velkým průtokem nebo pomalu tekoucí s velkým objemem, ale malým průtokem. Dík.

Dobrý den, potýkám se s menším problémem se kterým bych potřeboval poradit. Budu Vám to muset popsat celé od začátku, takže: V mojem akváriu viz. http://www.akvarko.cz/akvarium.php?nadrz=4388 se potýkám s menším problémem, v akváriu mi roste vláknitá řasa, sice ne moc, jen tak decentně na rotale a riccii, ale je tam. Protože už mám ale kompletně zaběhlou filtraci-15l biomolitan s průtokem cca 100 l/h a druhý okruh tvoří vnější filtr eheim s průtokem 200 l/h a objemem 4l biomolitanu. Nádrž je celá zarostlá rychle rostoucími rostlinami. Vzhledem k tomu, že se stále tvoří vláknitá řasa předpokládám, že je v akváriu moc dusičnanů, což zřejmě způsobují ty 2 velké filtry-přeměňují org. nečistoty na NO3-pracují správně. Měním jen 30l týdně na 300l akvárium, takže v tom bude problém. Od teď chci začít měnit více vody- zhruba 50l. Jenomže se mi nechce měnit tolik vody, takže si chci pořídit pomalu tekoucí biofiltr(15 litrů filt. hmoty, průtok 15-30 l/h), který by mi snižoval množství dusičnanů. Spočívá to v tom, že jen vyndám těch 15 l biomolitanu z akvária a udělám ze starého akvárka pomalu tekoucí biofiltr dole pod akváriem, do kterého dám tento biomolitan. Počítám se třemi komorami. Druhý filtr(EHEIM 200 l/h a objem filt. hmoty 4 l) chci nechat jako rychle tekoucí. momentálně nemám v akváriu absolutně žádný detrit na odsávání, chci aby to takto zůstalo a proto se na vás obracím, jestli je toto řešení vhodné.(osádka 6 malých terčovců, 30 neonek, 5 SAE a pár panceřníčků.
Chci se zeptat:
1. Jestli je toto vhodné řešení filtrace
2. Jestli nebude na dně detrit-jestli bude filtrace dostatečně výkonná
3. Jestli bude mít pomalu tekoucí filtr dostatek org. nečistot k látkové přeměně NO3 na dusík
4. Jestli to vůbec bude fungovat nebo jsem vymyslel hovadinu
Děkuji za odpovědi.

Pohyb vody v FX 5 je velice důmyslně řešený. Voda jde nejdříve dolů vstupní trubicí. U dna nádoby stoupá po stěnách nahoru, kde je prostředkem vtáhnuta přes tři patra opět dolů, kde skrze motorek jde zpátky do nádrže. Jedná se vlastně o jakési dvě přepážky. Jedna je tvořena stěnou kýble, druhá vnitřním komínem. Z toho logicky vyplývá toto: nejhrubší molitan mám v dolním koši ( pozor, myšleno obložení, ne vnitřek ) , pak jsem nechal originální, poté mám všude molitany, popřípadě písek, uhlí a až v nejspodnějším koši filtrační vatu. Ten je jako poslední ve styku s vodou. Osobně si myslím, že asi na konkrétní sestavě materiálů až tak nezáleží, filtrovat to bude tak jako tak, ale když chce mít člověk dobrý pocit, musí znát, jak tam voda běží.V ideálním případě bych to udělal takto: všude nechat molitany fx5 a do košů dát siporax či jinou komerční keramiku, do posledního koše pak ještě jemnou vatu.