Nesazet,ale pripevnit ke korenu ci kamenum.A kdyz uz sazet,tak do substratu s vetsi zrnitosti.
Myslím, že každá rostlina, která by bez kořenů nemohla růst, tyto kořeny převážně používá k získávání živin, ať už ze substrátu, nebo z vody. Je možné, že ve vodě tyto živiny přijímá částečně i listy (což na suchu nejde), ale logičtější se mi zdá směr toku živin z kořenů do oddenku a z oddenku pak do listů. Hnědovka se může např. množit dělením kousků živého oddenku bez listů, které na něm potom vyraší. Stejně tak se ale množí i z nových rostlinek vyrůstajících na spodní straně starých listů. Jen to mnohem déle trvá.
Náš spor bych shrnul takto: Úplně na 100% by se to dalo zjistit pokusem, kdy by se jedna velká rostlina anubiasu rozdělila na dvě stejné půlky. Pak by se jedné půlce ostříhaly kořeny a druhé půlce zase listy. Pak by se musely nechat ve stejném akváriu aspoň dva měsíce a uviděli bychom, která poroste lépe. Já osobně si myslím, že ta část s kořeny by byla životaschopnější, ale nehodlám tento pokus prakticky provádět, protože by mi bylo líto té druhé půlky. 
jen jedno pravidlo,každá rostlinka kterou není nutno zasazovat do substrátu,bere převážnou část živin z listů,kořeny nejsou schopny zpracovávat volné stopové prvky v potřebném množství k jejich výživě ,u rychlerostoucích rostlin jako egenria densa ,lymphopila sesiliflora,které nemají prakticky žádný kořenový systém je dokáže v pohodě utáhnout listová část protože jejich metabolismus je rychlejší, rychleji dokáží zpracovávat potřebné živiny,anubiasy potřebují kořenový systém protože samotná listová část by to neutáhla,jak už jsem psal.
Partner rubriky Partner rubriky
Pokud si nejsi jistý, určitě je dej na kořen nebo kámen. Někdy se může stát, že oddenek zasazený v písku chytí hnilobu a rostlinka odejde. Na dekoraci to nehrozí.
Rady ze stránek pěstírny Hořánek a Gabriel :
Druhy rodu Anubias rostou v tropické západní Africe. Jako stanoviště se uvádí vlhká, často i značně zastíněná a zaplavovaná místa. V akvaristické praxi bezesporu patří pro svůj vzhled i nenáročnost mezi nejcennější. Na rozdíl od většiny publikací má praxe mne donutila hodnotit rostliny tohoto rodu, pokud jsou určeny k trvalému růstu pod vodou, poněkud přísněji.
Obecně se nám neosvědčily rostliny z importů, zejména pokud se jednalo o sběry.z volné přírody.. V akváriích se většinou nechovaly tak, jak často zřejmě účelově deklarují importní firmy. Změna podmínek je dle mého názoru obecně pro importované rostliny drstická. V tomto případě rostliny rostou v přírodě v relativně sušším vzduchu (vzhledem k naší pěstírně) a případné záplavy jistě dobře přečkají. Ale trvalé ponoření v podmínkách akvária listy importovaných rostlin nesnesly, což pro pomalu rostoucí druhy znamenalo jejich znehodnocení. Proto jsme je museli přepěstovot. Nadto jsem přesvědčen, že osvědčené kultivary jsou pro pěstování v akváriu daleko vhodnější.
Rozdíly ve schopnosti trvalého růstu pod vodou, i když se běžně nepublikují, vykazují dle mého názoru i jednotlivé druhy. A. barteri (5 variet) a A.coffefolia jsou vcelku bezproblémové. Následují druhy s kopinatými listy. Ale zejména právě druhy s elipčitými nebo na bázi laločnatými čepelemi listů jakoby si po určité době i v sebelepších podmínkách chtěly od vodního prostředí "ut"ní postřehy uzavřu obecným shrnutím: Jednotlivé druhy rodu Anubias jsou atraktivní tuholisté rostliny vesměs vhodné pro submerzní, střídavé a při vyšší vlhkosti vzduchu i emerzní pěstování. Rostou relativně pomalu. Jsou teplomilné (18°C je málo), zato nanáročné na světlo a složení vody. Rostliny sázíme mělce do hrubozrnného substrátu (je nutný přístup kyslíku ke kořenům!!), nebo je připevňujeme k dekoračním předmětům (kameny, kořeny). Pro své vlastnosti a dekorativní vzhled paří k nejžádanějším rostlinám.
Jo, Anubias lanceolata mají taky vyfocený v substrátu, ale to neznamená, že mu to dlouhodobě svědčí. Nám například roste velice dobře přivázaný na kořen.
A co treba Anubias congensis - velikostne ma pry 20-50 cm .... a na obrazku na Aqua-daho je zasazena v substratu...
Mám pocit, že všechny druhy anubiasů dobře rostou na dřevě nebo na kameni. Neznám žádný, kterému by se líp dařilo zasazenému v substrátu.
Zdravim vas pratele vodniho sveta 
Mam dva dotazy. Jeden se tyka rajovce. Zajimalo by mne zda ho nekdo z vas ma a zda si myslite, ze chov se zebrickama a prisavkou thajskou ve 250 litrech by mohl byt bezproblemovy.
Druhy dotaz je pro mne jiz dulezitejsi. Chtel jsem se zeptat zda by jste mi mohli doporucit nejakou mallou rostlinu do popredi akvaria, ktera tvori jen nejaky maly koberec. a dale jaky substrat na vysev nejakeho koberce pouzit... - pisek? Diky moc a preji hodne zdaru
To záleží na více faktorech. Pokud použiješ filtrační hmotu nebo substrát ze zaběhnutého akvárka, může tam už být dost baktérií za týden, pokud dáváš všechno nové a nepoužívané, může to trvat tak tři týdny i déle. Rozhodně zasaď co nejdřív rostliny a filtruj vodu. Chceš-li mít dokonalou kontrolu, kup si test na NO2. Až budou dusitany na nule, můžeš vpustit několik prvních rybiček (ne všechny naráz).
Jo jeste jedna vec.Zarizuji nove akvarium a uz je vse temer hotove.Zajizdi se.Mam v nem jen vodu a ricni pisek kupovany v Hornbachu.Dnes jsem zpozoroval zvlastni vec.Ze substratu mi zacinaji rust nejake rostliny!Jsou asi pul cm dlouhe a jsou to 2 male listecky.Nevite nekdo,jak se to tam mohlo dostat?
Dik
Změřila jsem zbytek vody v sudu. NO3 je na cca 5 , v akva je 10 mg/l. To, že s NO nemám problém přičítám velkému filtru, naplněnému kvalitním substrátem. Ve vodě bojuji jen s fosfáty.
V nasem akvariu vylezaji ze dna navecer jacisi pruhledni cervici. Jsou cca. 1 cm dlouzi 0.5 mm tlusti. Na konci, kterym se derou dopredu, jsou rozsireni (jako kladivko). PO vymnene vody a prevareni substratu se objevili znovu. Rybky krmime pouze susenou stravou. Jsou cervici nebezpecni? Rybky ted trochu hynou, ale priciteme to vymene vody. Kde se berou? Mate nekdo zkusenosti, jak se jich zbavit? Predem dekuji.
A taky na rozměrech akvária, jeho objemu a plánovaném účelu.
To záleží na rostlinkách , které chceš zasadit.
Ahoj, chtěl jsem se zeptat kolik cm písku by mělo ležet na dně akvária. Nedávno jsem akvário založil, na dně mam asi pouze 2cm substrátu. Nebude to vadit rostlinám?? Měl bych ještě pár cm přidat? Dík za opověď.
Není to lávou, láva je naopak velice prospěšná, jelikož je značně porézní a má velikou plochu a tudíž se v ní krásně množí nitrifikační bakterie. je vhodná do akvárií a lávová drť je perfektní do filtrů a jako substrát na dno akvária. aquaterra@seznam.cz
Nevím, kde je přesná hranice, co je holandské a co neholandské akva. Mám jeden velký a dva menší kořeny a spoustu květin. Ten velký kořen dám pryč, protože se na něm drží řasy a ani Otocincly na to nestačí, místo něho tam nasázím další květiny.
Filtr mám EHEIM 2128010 naplněný 1 l Ehfimech EHEIM a 5 l Ehfisubstrat PRO EHEIM.
Dik za rychlou odpoved, to jsem ani necekala :).. substrat jsem pouzila Stare dno, podle doporuceni od prodavace ve zverimexu (nemam zatim s akvaristikou zadne zkusenosti) a navrch 3 baleni kaminku - zrnitost tak 0.5 cm. Jen si myslim, jestli jsem vsechno nemela pred vlozenim do akvarka proplachnout, ta voda je fakt uplne sedo-hneda.
Pokud jsou to rozvířené částice a nebarví ti vodu nějaký kořen, tak by se to usadit mělo. Není nám ale jasné, jakým substrátem jsi to zasypala? V něm by mohl být problém.
Ahoj, vcera jsem zakoupila akvarium (objem 54 litru, takze spis mensi). Nedockave jsem hned vysadila kvetinky, zasypala substratem, kaminkama, kompletne vybavila (bez rybicek, samozrejme) a nalila vodu. Ta je ale uplne hneda, neni v akvarku videt absolutne nic. Usadi se ta spina tak do tydne, mam pockat, nebo to mam hned vypustit a znovu napustit? Asi jsem mela venovat jeste par minut na umyti vsech predmetu a proplachnuti kaminku....
| 
