Diskuse  (1. strana z 1)

pokus by podle mého názory neprokázal nic. jak všichni jistě víme oddenek je zásobní orgán a každá rostlina má určitou schopnous regenerace. každá z rostlin by použila živiny v z oddenku a nahradila by poškozený orgán.

Myslím, že každá rostlina, která by bez kořenů nemohla růst, tyto kořeny převážně používá k získávání živin, ať už ze substrátu, nebo z vody. Je možné, že ve vodě tyto živiny přijímá částečně i listy (což na suchu nejde), ale logičtější se mi zdá směr toku živin z kořenů do oddenku a z oddenku pak do listů. Hnědovka se může např. množit dělením kousků živého oddenku bez listů, které na něm potom vyraší. Stejně tak se ale množí i z nových rostlinek vyrůstajících na spodní straně starých listů. Jen to mnohem déle trvá.
Náš spor bych shrnul takto: Úplně na 100% by se to dalo zjistit pokusem, kdy by se jedna velká rostlina anubiasu rozdělila na dvě stejné půlky. Pak by se jedné půlce ostříhaly kořeny a druhé půlce zase listy. Pak by se musely nechat ve stejném akváriu aspoň dva měsíce a uviděli bychom, která poroste lépe. Já osobně si myslím, že ta část s kořeny by byla životaschopnější, ale nehodlám tento pokus prakticky provádět, protože by mi bylo líto té druhé půlky.

Hnědovka může docela dlouho a dobře růst jako plovoucí, dokonce se takto používá do třecích nádrží pro různé rybky.

No ja mam osobne Ruzkatec - ceratophyllum demersum ... roste jako sileny... vzdy svazu nekolik k sobe a zavrtam do dna... da se pestovat i jako plovouci rostlina - napr.: http://planta.aquariana.cz/Ceratophyllum.htm

jen jedno pravidlo,každá rostlinka kterou není nutno zasazovat do substrátu,bere převážnou část živin z listů,kořeny nejsou schopny zpracovávat volné stopové prvky v potřebném množství k jejich výživě ,u rychlerostoucích rostlin jako egenria densa ,lymphopila sesiliflora,které nemají prakticky žádný kořenový systém je dokáže v pohodě utáhnout listová část protože jejich metabolismus je rychlejší, rychleji dokáží zpracovávat potřebné živiny,anubiasy potřebují kořenový systém protože samotná listová část by to neutáhla,jak už jsem psal.

Že se bavíte o hnědovce je zvláštní ja ji mám v kyselé vodě 6,5 a asi se ji docela vede rozrůstá se a přidává další pupeny.Co jsem ted četla v knïhách tak taky výrazně okyseluje vodu jako cryptocorina.Poprvé jsem ji z neznalosti zasadila do štěrku po dlouhém boji vyhnala oddenek mimo štěrka začala růst mimo. Dokonce snad nejlépe mi roste ve slané vodě kde neustále musím z hladiny odebírat mladé odnože, ty vypadají , ale úplně jinak než mateční rostlina.Docela by mě zajímalo a to jsem nikde nenašla jestli ji je možné pěstovat jako plovoucí,protože tak dosáhla docela velkého rozměru.

No dobře,ale jakou rychle rostouci kapradinku?

Jaktože teda rostou anubiasy stejně dobře i nad vodou ve vlhkém prostředí bažin? Pokud by přijímaly živiny převážně listy, musely by si je pak zachycovat ze vzduchu. Pokud by měly možnost přijímat minerální látky pomocí listů, určitě by nebyly tyto listy stejné u emerzních a u submerzních kusů.
Pokud jsem aspoň pozoroval naše anubiasy, nejprve se jim rychle rozrůstal bohatý kořenový systém a až po asi 6 týdnech začaly rašit nové listy.

protože to jsou vesměs tuholisté rostlinky potřebují větší množství energie na látkovou výměnu,toto jim zaručuje převážně listová část která je podstatně větší než jejich kořenový systém,který jim slouží jako podpůrný prostředek,čím bohatší je tím více rostlinku podporuje a ta lépe prospívá,proto anubiasy potřebují málo světla ,velice pomalu a zdlouhavě asimilují,pokud jim neúměrně zvýšíme osvětlení,začnou rychleji asimilovat,rostlinka začne rychleji růst,její lístky jsou však příliš malé a úzké z důvodu pomalé látkové výměny,proto rostlinka není dostatečně zásobena živinami i když má plně rozvinutý kořenový systém,začne ztrádat až do úplného zániku.

Já osobně bych spíš řekl, že hlavní část živin anubiasy získávají pomocí kořenů. Proto se taky nesmí jejich kořeny zakracovat.

rostlina vyšlechtěná s původního druhu .

Kultivar, zkratka "cv.", je uměle vyšlechtěná forma rostliny, která se vzhledově výrazně odlišuje od původního přirozeného druhu. Př. Anubias coffeefolia (kávolistý) se obvykle považuje za kultivar vyšlechtěný z Anubiasu barteri.

pokud je chceme zasadit do šterku ,musí trčet krček rostliny cca 5mm-10mm nad povrchem odtud rostlina vypustí oddenek který zakoření a bude s pomocí listové části ,která je mimo jiné hlavním zdrojem příjmu živin rostliny,taktéž podpůrně rostlinku vyživovat.

No supr... diky. Jeste jedna drobnost "kultivar"? Co si mam pod tim predstavit? Dik

Pokud si nejsi jistý, určitě je dej na kořen nebo kámen. Někdy se může stát, že oddenek zasazený v písku chytí hnilobu a rostlinka odejde. Na dekoraci to nehrozí.

Rady ze stránek pěstírny Hořánek a Gabriel :
Druhy rodu Anubias rostou v tropické západní Africe. Jako stanoviště se uvádí vlhká, často i značně zastíněná a zaplavovaná místa. V akvaristické praxi bezesporu patří pro svůj vzhled i nenáročnost mezi nejcennější. Na rozdíl od většiny publikací má praxe mne donutila hodnotit rostliny tohoto rodu, pokud jsou určeny k trvalému růstu pod vodou, poněkud přísněji.

Obecně se nám neosvědčily rostliny z importů, zejména pokud se jednalo o sběry.z volné přírody.. V akváriích se většinou nechovaly tak, jak často zřejmě účelově deklarují importní firmy. Změna podmínek je dle mého názoru obecně pro importované rostliny drstická. V tomto případě rostliny rostou v přírodě v relativně sušším vzduchu (vzhledem k naší pěstírně) a případné záplavy jistě dobře přečkají. Ale trvalé ponoření v podmínkách akvária listy importovaných rostlin nesnesly, což pro pomalu rostoucí druhy znamenalo jejich znehodnocení. Proto jsme je museli přepěstovot. Nadto jsem přesvědčen, že osvědčené kultivary jsou pro pěstování v akváriu daleko vhodnější.

Rozdíly ve schopnosti trvalého růstu pod vodou, i když se běžně nepublikují, vykazují dle mého názoru i jednotlivé druhy. A. barteri (5 variet) a A.coffefolia jsou vcelku bezproblémové. Následují druhy s kopinatými listy. Ale zejména právě druhy s elipčitými nebo na bázi laločnatými čepelemi listů jakoby si po určité době i v sebelepších podmínkách chtěly od vodního prostředí "odpočinout".

Osobní postřehy uzavřu obecným shrnutím: Jednotlivé druhy rodu Anubias jsou atraktivní tuholisté rostliny vesměs vhodné pro submerzní, střídavé a při vyšší vlhkosti vzduchu i emerzní pěstování. Rostou relativně pomalu. Jsou teplomilné (18°C je málo), zato nanáročné na světlo a složení vody. Rostliny sázíme mělce do hrubozrnného substrátu (je nutný přístup kyslíku ke kořenům!!), nebo je připevňujeme k dekoračním předmětům (kameny, kořeny). Pro své vlastnosti a dekorativní vzhled paří k nejžádanějším rostlinám.

Takze tvuj zaver zni... veskere Anubiasy privazovat radsi ke korenum? nebo tedy jinym podobnym podkladum??

Jo, Anubias lanceolata mají taky vyfocený v substrátu, ale to neznamená, že mu to dlouhodobě svědčí. Nám například roste velice dobře přivázaný na kořen.

Je to zvláštní rostlinka a těžko říct, co jí konkrétně chybí. Asi záleží na genetických předpokladech mateční rostliny. U nás používáme taky brněnskou vodovodní vodu a vysoká forma hnědovky zakoupená v Hornbachu v červenci nám bez nejmenších problémů krásně obrůstá podkladní kameny. Nízká forma, kterou jsem původně přinesl z Exoticu, roste taky, ale velice pomalu a občas některý list zhnědne a upadne. Všechny původní listy vzaly během asi půl roku za své, ale postupně byly nahrazeny mladými. Změna osvětlení nebo teploty na to nemá žádný vliv.
Dodatečně jsem našel zajímavý článek o různých formách hnědovky na http://web.telecom.cz/atzhoranek/

Když se bavíte o hnědovce, tak se taky na něco zeptám. Hnědovka připevněná na kámen nebo kořen mi uhyne do 3 měsíců - postupně se rozpadne na prvočinitele. Nezáleží na osvětlení - chová se stejně jak pod zářivkou, tak pod žárovnou nebo jen v elementce na parapetu pouze s denním světlem. Nezáleží přitom na teplotě, na okně má 23 st., pod zářivkami a žárovkou 23, 25, 29 st. C. Parametry vody jsou stejné: tvrdá brněnská voda s pH kolem 7,2. Nemáte někdo tušení, čím to může být? Pořád mi vrtá hlavou v čem je zakopaný pes.

A co treba Anubias congensis - velikostne ma pry 20-50 cm .... a na obrazku na Aqua-daho je zasazena v substratu...

Mám pocit, že všechny druhy anubiasů dobře rostou na dřevě nebo na kameni. Neznám žádný, kterému by se líp dařilo zasazenému v substrátu.

Mam ji na korenu.... i Anubias nana .... ale koukal jsem, ze ne vsechny anubiasy se prichytavaji ke korenum... jen vedet krtery jo a kery ne

jen doufám že jí máš přivázanou ke kořenu nebo k jiné dekoraci,pokud jí zasadíš do štěrku postupně odumře.

Jo jo supr. Tu dokonce mam i ve stavajicim akva - ovsem moc se ji nedari. Nejak ji odumiraji listy, ale nekde jsem cetl, ze to tak dela normalne... tak nevim

Osobně bych Ti ještě doporučil hnědovku křídlatou (Microsorium pteropus). Roste dobře i při naprostém nedostatku světla a přitom pěkně vypadá.

Diky za info. Nova nadrz bude 160/35/45 (dl./s/v) a budu tam mit asi jen jednu zarivku delky 150 cm (58 W), takze pocitam 0,23 W/l ... coz asi mnoho neni, ale nadrz zase neni tak vysoka. Proto tam nejspis dam jen nejake anubiasy a cryptokoryny + javsky mech - tak bych to aspon videl ja....tedy snad vse poroste

pokud chceš pěstovat cryptocoryny s jinými druhy rostlin nesmíš nádrž moc přesvětlovat ,max0,3-0,4W/l vody,vhodné jsou některé druhy echinodorů,hygrophil,anubiasů,tyto druhy mají zhruba podobné požadavky na složení vody a intenzitu světla,proto společne v nádrži rostou bez větších problémů,pokud by jsi se rozhodl pro náročnější rostlinky jako jsou alternathery,rotaly,cabomby,aj.potřebuješ větší intenzitu světla 0,5 w a více a protože tím pádem více asimilují tak i přidávat CO2 . .

Takze doporucujes abych tu Valisnerii odstranil?? Rostliny jsou pro mne celkem tabu. Treba vubec netusim co dam ted do te nove 250 litrove nadrze prave prochazim ty stranky Aqua-daho a zkousim dat neco dohromady, ale nemam o tom moc paru

Taky přispěji svou troškou do mlýna. Nedávno jsem si zakládala 200 l akva, rostlinky jsem si objednala u Aqua-Daho a musím říct, že jsem s nimi spokojena. Kromě E.tenellu, který je zatím takový nijaký a valisnerií, které z nějakého důvodu během pár dnů uhnily, se ostatní rostlinky krásně vyvíjejí. Jako dárek přibalili Sagittarii subulatu, která roste šíleně rychle, během týdne vyrostla asi o 10 cm.

to je pravda a jen pro doplnění je to z důvodu,rozdílných nároků na prostředí,valisnerie jsou rostlinky vápnostřezné,tzn že neodebírají z vody ionty vápníku,proto rostou ve vodě tvrdší navíc potřebují dostatek světla a vodu spíše mírně zásaditou,cryptocoryny jsou rostlinky vápnomilné tzn .že odebírají ionty vápníku z vody a tím ji změkčují,světla spíše méně a voda mírně do kysela,tady vidíš že jsou to opravdu rozdílné rostlinky co se týče nároků na prostředí,nehledě na to že každá z nich si po čase začne vodu upravovat k obrazu svému a tím začne znevýhodnovat ten druh který se v akva vyskytuje v menším uskupení.

Tak přesně tohle řešíme s Verunkou už asi měsíc, protože v prodejnách nemají to, co bychom chtěli. Verunka zase tvrdí, že nechce kupovat "kočku v pytli". Jenže čekat další půlrok, než nám prodejna nabídne něco nového, se nám taky nechce. Kloníme se proto teď spíš k názoru, že si je radši objednáme přes internet. Moje poslední zkušenost s tímto způsobem byla dobrá, protože Aqua-daho nám poslalo docela pěkné kusy šípatkovců s bohatým kořenovým systémem a všechny se pak ujaly.

Výborná rostlina dozadu je Heteranthera zosterifolia - roste poměrně rychle a dá se velmi snadno množit řízkováním. Její jedinou nevýhodou je, že je velmi jemná až křehká (a někomu může vadit že roste tak rychle .)
Roman

a ještě odkaz
http://web.telecom.cz/atzhoranek/kat2/hetera...

Zdarec... Mam na tebe dotaz.. myslis si, ze je lepsi kupovat rostlinky v prodejne (kde je vetsinou omezeny sortiment) a nebo radsi pres net (kde si sice muzes vybrat co potrebujes, ale nevis v jakem stavu ti to prijde) dik za nazor

Jinak doporučuju svítit rostlinám aspoň 10 - 11 hodin denně, od 13 do 22 se mi zdá málo.

Úplně dozadu bych Ti doporučil např. mokřanku vzpřímenou (Hygrophila corymbosa). Pokud bude mít dost světla, poroste docela rychle i bez hnojení a pak opravdu dobře vypadá.
Co se týká hnojení, ty tabletky bych už dnes nepřidával, protože tam máš přirozené hnojení od rybek. My jsme zásobní hnojivo dávali jen proto, aby měly rostliny aspoň něco na začátek, když tam ještě ryby nebyly.

Co se tyka valisnerie tak ta si nesedi s cryptocorynou... to muzu potvrdit s vlastni zkusenosti...Chce to hledat hledat hledat... Osobne CO2 nedavam a PMDD pridavam tak jednou tydne a celkem v pohode... takze s rostlinkama moc pomoci nemuzu... snad jen vytahnout tu valisnerku a zkusit neco jineho... nejakou rychle rostouci kapradinku???

Dalsí můj problém je,že mi moc nejdou rostliny,hnojím PMDD+CO2,svítím dostatečně a ted se chystám koupit tabletky ke kořenům,nevím jestli to není zbytečné,ale už si nevím rady.
Listy Vallisnerie jsou v pohodě a najednou žloutnou a odpadnou,samozdřejmě ne všechny,ale po čase to vubec nevypadá jako Valisnerie,je malá,neroste a to chci zakrýt topení.Je to kolotoč.
Vím že by to chtělo nějaké nenáročné rostliny,ale jaké Egeria densa mi moc neroste a já potřebuji neco ůplně dozadu.