Vidím, že jste si tu rampu GLO T5 pořídil. Jak jste s ní spokojen? Dumám nad něčím takovým.
Zdravím Martin
Ahoj,
vrátím se malinko k původnímu tématu tohoto vlákna. Dal jsem Googlu úkol a ten mi našel zajímavou bakalářksou řešerši E.Knížátkové - MUNI 2007. http://is.muni.cz/th/151045/prif_b/Bakalarsk...
Vybírám odstavec, který se nás týká:
Optimální hodnoty pH pro nitrifikaci v laboratorních podmínkách leží v
rozmezí 6,6 a 8,0. ... Také na opačné straně škály (pod pH = 6,0) klesá rychlost nitrifikace i počet nitrifikátorů a pod pH = 4,5 je již nitrifikace zanedbatelná.
Tyto výsledky vedly k domněnce, že nitrifikace v kyselých půdách není možná, což je ovšem
vyvráceno in situ měřeními zejména v kyselých lesních půdách. Existuje několik
možných vysvětlení tohoto jevu: a) existence „mikrostanovišť“ s příznivějšími
hodnotami pH; b) přítomnost nekultivovatelných acidofilních autotrofních nitrifikátorů;
c) dominance heterotrofních nitrifikátorů v kyselých půdách; d) přizpůsobení se
známých autotrofních nitrifikátorů kyselým podmínkám. Zde by mohla hrát roli i ureázová aktivita, jež byla objevena např. u rodu Nitrospira, která umožňuje
intracelulárně přeměnit močovinu na amoniak, tedy substrát pro následnou nitrifikaci.
Tím je možné zásobovat enzym AMO preferovaným NH3 i za nízkých hodnot pH, při
nichž v prostředí převažuje nežádoucí NH4+. Nejčastěji diskutovaným vysvětlením přítomnosti nitrifikace v kyselých půdách je heterotrofní nitrifikace, nicméně výsledky pokusů nejsou přesvědčivé, a tak se zdá, že pravděpodobně i v tomto prostředí dominuje autotrofní nitrifikace. Nedávný objev archeí schopných autotrofní nitrifikace by mohl
vnést do tohoto problému nové světlo, nicméně je třeba provést další výzkumy
zaměřené zejména na ekologii těchto mikroorganizmů.
Další zajímavý bod jsem nalezl na straně 10 - zade vybírám:
Enzym ammoniummonooxygenáza - AMO je membránově vázaný enzym, skládající se ze tří polypeptidů. Tyto podjednotky byly označeny jako AmoA (27 kDa polypeptid, na kterém je
pravděpodobně katalytické místo pro oxidaci amoniaku), AmoB (38 kDa) a AmoC
(31,4 kDa, důkazy pro existenci tohoto třetího polypeptidu jsou zatím pouze nepřímé,
založené zejména na znalosti genů pro AMO). Vzhledem k tomu, že se dosud
nepodařilo AMO izolovat a purifikovat tak, aby byla zachována její aktivita, jsou
vědomosti o tomto enzymu stále ještě neúplné (Arp et al. 2002).
Kofaktorem tohoto enzymu je pravděpodobně měď. Tento předpoklad je
podporován řadou nepřímých důkazů, jako například inaktivací enzymu v přítomnosti
chelatačních činidel vázajících měď (Bedard and Knowles 1989).
Tak to bylo místo večerníčka. 
Martin
Jo takto to mám taky - jen už tomu neříkám rozstřikovací ...
Partner rubriky Partner rubriky
Dobrý den,
nijak nezpochybňuji článek - naopak, pokud máte takovýto materiál v nějaké elektronické podobě a byl byste ochoten mi ho poskytnout, byl bych rád.
Potíž s aplikací výzkumu nastává ve chvíli, kdy do hry vstupuje řada dalších faktorů, které v akváriu nelze zanedbat a které naopak v případě laboratorního pokusu musí být eliminovány.
K rozstřikovací rampě - pokud budete pěstovat rostliny a neplánujete mít akvárium přerybněné, potom bych ji nedoporučoval. Viz obvyklá doporučení při pěstování rostlin.
Hezký den
Martin
Dobrý den,
pokud chcete chovat = vlastnit tetrovité ryby tak nemusíte nikterak panikařit a držet pH takto striktně. Obvykle jim nebude nic chybět ani v neutrální vodě.
Pokud chcete chovat = množit tetrovité ryby, tak budete muset zajistit spec podmínky v třecích nádržích a při odchovu potěru (a tam budete případně udržovat podmínky výměnama vody). Vzhledem k charakteru dotazu mám pocit, že Váš případ bude více var.1, var.2 pokud ano, tak asi postupně.
Co se týče nitrifikačních bakterií - já bych se nebál toho, že při pH 6 bude filtrace k ničemu. Tendence ke zpomalení nitrifikace s klesajícím pH je sice dobře známá, ale nechystáte se dělat rašeliniště.
Tedy - zařiďte si filtr v každém případě. Každý filtr funguje po jisté době jako biologický - jeho účinnost je funkcí mnoha parametrů. Pokud mám radit začítečníkovi - čím větší objem, tím lépe. Platí to pochopitelně v jistých mezích. Pokud dosáhnete na 3-5% objemu nádrže, tak pro nepřerybněné akvárium s rostlinami to bude OK. Já mám 5 l externí filtr na 200 l akvárium a stačí to. Větší prakticky znamená samovýrobu - a tu bych začátečníkovi příliš nedoporučoval.
K průtoku filtru - podstatné je, aby v akváriu voda proudila mírně. Pokud se budou rostliny a ryby zmítat v uragánu, tak to je špatně.
Zdravím Martin
PS - pozor na chytání se nějakého izolovaného prohlášení, že něco nějak. Většinou to platí jen za nějakých podmínek.
Určitě můžete. Přerybněné to nebude. Tydle malé tetry (pod 6 cm) jsou do malých akvárií vhodné všechny. Martin
Dobrý den,
v dalším vlákně jsem zahlédl, že nakonec plánujete holé dno!? V odchovně, kde neusilujete o biologickou rovnováhu a vhodnost složení vody regulujete výměnami a desinfikujete nádrže s každým stěhováním vyráběných ryb je to jistě vhodný postup.
Pokud ale plánujete okrasné, společenské, výstavní nebo jakještějinaknazveme akvárium, potom je vhodnější použít na dno vhodný substrát. Pokud jste nerozhodný, tak si tam dejte 7-10 cm křemičitého písku o zrnitosti 2-5mm. Pokud vymyslíte a zdůvodníte lepší, tak Vaše plus. Substrát se dost podstatně podílí na biologickém odbourávání škodlivin - tedy na nastolení biologické rovnováhy, o estetické funkci se tu hovořilo. Jak to působí na pohodu ryb neumím podložit argumenty, ale minimálně se tvrdívá, že ryby jsou spokojenější na tmavém dně. Prostou úvahou - se mi taky žije líp v zařízeným bejváku.
Mám bohaté zkušenosti s provozem akvárií i bez technického filtru - jedno i zde v prezentaci. Akvárko, kde je potřeba měnit 1/2 vody týdně, jinak to de do háje, se nijak neliší od vany s vánočním kaprem.
Zdravím
Martin
PS: Pokud stojíte o podrobnější zdůvodnění, kontaktujte mne osobním vzkazem.
Dobrý den,
pokud nebudete pěstovat rostliny, tak udělejte dno podle ryb. Protože hrabou, tak bych jim to umožnil. Pokud bych se já pouštěl do takovéhoto projektu, zvážil bych mimo jiné půdní filtr, případně i s opačným chodem. Ale myslím že i jemný písek postačí. Aktivita ryb Vám bude pomáhat.
To že se Vám v rostlinném akváriu tvoří bubliny, nemusí být nic strašidelného (i když se jedná o jedovaté plyny - bublina uteče a škody nenadělá a difuzí se ty plyny dostanou do okysličené vrstvy dna, kde rychle oxidují), akvárium si s tím umí poradit. Jen je potřeba velmi dbát na to, aby jste při odkalování nezamíchal substrát z hloubky do vody. Sám používám v akváriu hlínu a mám zatím zkušenost, že mi "hnije dno" méně než když jsem měl jen písek, ve kterém se kumulovalo více detritu.
Vhodně vymyšlený substrát považuji za výhodnější než holé dno i když neplánujete rostliny. Četl jsem zkušenost z mořské akvaristiky, kde autor dokumentoval pokles NO3 i při překvapivě malé vrstvě substrátu oproti holému dnu. Ale to je zase na delší povídání.
Dobrý den
Romane, nemá Zeryk příliš mnoho komentářů od našeho oblíbeného odborníka na terčovce?
Martin
To se sice tvdí, nebo tvrdívalo. Zkušenost ale takovou nemám - měl jsem zároveň houští obojího val. i c..
Dobrý den,
třeba podle http://fish.mongabay.com/plants/Vallisneria_... soudím, že je to jedna z variant obvyklých valisnerií a proto se dá odkazovat na obvyklé vlastnosti Val.
Nemusí se jednat o absolutní pravidlo, ale v. jsou dobře adaptovány na tvrdou vodu a získávání uhlíku z uhličitanů. V knize D.Walstad je dokumentován pokus s val. kde jediný rozdíl uspořádání vyla voda. V tvrdé vodě rychle a bohatě prospívala a množila se, v měkké vodě během několika týdnů úplně uhynula.
Obecně - někdy se někde prostě některé kytce líbit nebude. Stává se mi, že mám nějakou IMHO nenáročnou kytku a najednou bez zjevné příčiny zdechne a nepomůže jí nic a kolem ostatní (i náročnější) prosperují.
martin
Dobrý den,
při akváriu délky 80cm je to prostě problém. Standardní kryty na tuto velikost s jednou 60 cm zářivkou jsou demonstrací absoulutní neznalosti akvaristických firem.
Asi bych se vykašlal na stávající kryt a začal bych znovu vymýšlet světlo jako takové - do dělaného krytu na zakázku, nebo delší osvětlovací rampu s 90 cm zářivkami (bude přečuhovat), nebo začít úplně znovu a začít stavbou nebo nákupem rozumného světla a pod něj akvárium.
(Akvárium je rozumné stavět od střechy 
)
Jaké jste měl hodnoty v jednotlivých komorách filtru?
Dobrý den,
prosím neberte to jako rýpání - opravdu mne to zajímá. Kdyby se dal získat nějaký širší komentář, či pozorování, které vedlo k onomu dráždivému výroku "toto množství se může stát obtěžujícím pro ryby".
martin
Jen prosím, přečtěte si moji předchozí poznámku v této diskuzi - opravdu to až tak vážně neberu. Navíc jak se ukazuje (NHKG) máme každý naprosto odlišná kritéria (já mám zase ryby jako dekoraci a producenta hnojiva
).
Pro Bleka - ostatní fóra neznám - tady to jsem našel náhodou a VELMI JSEM OCENIL, že se zde nevyskytují žádné osobní ****. A to jsem tu už jednu zcela zásadní chybu plácnul!
Hezký den
Martin
Mám malý nápad na řešení - bez ambice na dokonalost (ta je možná jen bez uživatelů
).
- kdo dává 8 nebo 1 - povinnost textového zdůvodnění
- kdo dává známku odlišnou od průměrné o více než 2 - povinnost textového zdůvodnění
- kdo nemá prezentaci, nemá právo hodnotit (tedy ani registrovaný user)
// Poslední pravidlo je vcelku běžné (třeba fotografové tak mají/měli )
Po tom, co se tu rozběhlo kolem, bych měl otázku - hodnotíme akvaskejpy nebo akvária? Aby nedošlo k mejlce!
Hi, Ha, Ho!
Martin
Myslím, že nejlepší úprava hlasování je hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a zároveň nebrat svoji známku nijak vážně. Je to jen "divácká anketa" se všemi klady a zápory.
Psal jsem to při vědomí zásadních potíží dosáhnout dozadu. Už to tu psal alias Brgul.
Já mám ruku 76 cm - takže při hloubce 70 cm to znamená potíže i vepředu.
Ale jak jsem četl na jednom cyklistickem fóru: "Když chceš, tak musíš!"
Nikde tu neodeznělo, jaký záměr máte s akváriem. Afrika, rostliny? Jaké ryby?
Sám bych asi preferoval tu 160x90x70 velká hloubka mi přijde přitažlivá a dá se to ještě pozorovat z jednoho bodu. Pro rostliny bych to raději snížil na 60 (závisí na tom, jak budete svítit).
PS: a co tvar L?
PPS: tiše závidím (přejícně 
)
Jen pro doplnění - v žádném ze svých akvárií nyní CO2 uměle nepřidávám. Některé rostliny jsem opustil (viz moje historie) a rychlost růstu není taková jako s CO2 (výhoda i nevýhoda současně).
m
PS - zkusím po dlelší době nakoupit testy a podívám se, jak jsem na tom.
| 
