To je omyl. Já jsem počítal průměr na 1 rybu ve Tvém akvárku. Na neonky a malé tetry možná minimálně 2 l vody stačí, ale pro skaláry tam pak už víc nezbyde, i když by potřebovaly aspoň 5 l na kus.
Tím, co ukazuješ v té prezentaci, bych se radši nechlubil. Myslím, že rybky nejsou moc vidět na celkové fotce hlavně proto, že jsou ve stresu z vytvořených životních podmínek, a tak se schovávají.
Pokud jsi krmil hodně, mohou být rybky jen přežrané, a proto lapají po vzduchu. Může to být taky příliš vysokou teplotou vody (cca nad 27 °C) nebo příliš mnoho CO2. Taky to může být nadbytkem dusíkatých látek, zvlášť v nově založeném akvárku. Zkrátka se ryby necítí dobře, a proto blednou. Doporučuju vzduchovat a nekrmit a pokud by začaly rybky umírat, rychle vyměnit část vody za čerstvou.
Partner rubriky Partner rubriky
Muohu Tě ujistit, že oficiální české názvosloví ryb a jim podobných obratlovců existuje, vydává ho Národní muzeum v Praze, ale je fakt, že zatím není kompletní. Pokud ovšem budete hledat kaprovité ryby, tetry nebo sumce, určitě se podívejte na tento odkaz - http://www.aquatab.net/articles/ceske-nazvos.... Jiná věc je, že oficiální český název mnohdy ještě není zažitý, a tak spíš najdete v akvaristikách nebo v literatuře často už neplatná, ale obecně srozumitelná synonyma.
Přírodní formu mečovky zelené (viz http://filaman.uni-kiel.de/Photos/PicturesSu...) jsem už pěkně dlouho nikde neviděl. Všude v obchodech je jen spousta oranžových a jiných křiklavých barev. Je to škoda, protože zelená se mi líbí nejvíc.
Určitě to možné je, protože ryba neumí mluvit, a tak proti tomu nemůže protestovat. Ale připadá mi to podobně scestné jako zavřít psa v bytě 1+1 bez možnosti proběhnout se venku.
Myslím si, že pokud máš ve 40 l akvárku 2 samečky mečovek, tak to není v pořádku. Často se zapomíná, že mečovky dorůstají přirozené velikosti 10 cm pouze, pokud mají dostatek prostoru. Jinak se dobře nevyvinou a nebude ani životaschopné potomstvo. Doporučuje se nádrž o objemu minimálně 200 l!
Doporučil bych raději menší druhy živorodek, jako už dříve zmíněná paví očka.
Ahoj, ty moje parmičky perleťové pravděpodobně umíraly na nějakou nemoc tlamky a žaber a to v intervalu přibližně po třech až čtyřech týdnech. Asi se jim nedalo pomoct.Ta poslední samička, co zbyla, je zatím v pořádku, ale schovává se, protože jí chybí společnost.
Jinak to vůbec není vzácný, ani nějak zvlášť náročný druh, vůči ostatním parmičkám (duhová a purpurová) se mi zdály dobře snášenlivé. A dost mě mrzí, že jsou tak málo vidět v akvaristikách. Asi už nejsou tak v módě jako dřív, a tak je v Singapuru neodchovávají ve velkém.
PS: Hezký článek o této rybce vyšel v letošním lednovém čísle časopisu Akvárium-Terárium.
Parmičky perleťové jsou v prodeji v Brně na Moravském náměstí. Nikde jinde jsem je zatím neviděl. Měl jsem doma 4, ale postupně mi tři z nich umřely, takže už si je asi nekoupím.
Ale jsou moc krásné. 
A co tetry krvavé. Je možné chovat je společně např. s tetrou konžskou ? Dost často se píše, že krvavé okusují ostatním rybkám ploutve.
Hypancistrus zebra není pancéřníček, ale krunýřovec z čeledi Loricariidae. Detailní popis určitě bude na www.catfish.cz.
Přiložený obrázek: krunýřovec pruhovaný/zebra
Má někdo praktické zkušenosti s touto zvláštní rybou? V akvaristikách se občas objeví, ale je to celkem vzácnost.
Díky za tip. Já jsem zase na stránkách věnovaných čištění odpadních vod objevil, že podobně jako Eichhornia se používají pro dočištění vod plovoucí okřehky, které mají dusíkaté látky odbourávat přímo z vodního sloupce. U rostlin, které kořenují ve dně, totiž nelze příliš očekávat, že budou živiny odebírat z vody, protože od toho jim slouží přednostně kořeny.
Dalším zajímavým způsobem se mi zdá být použití pomalu tekoucích filtrů, kde by měl probíhat proces denitrifikace, tj. postupný rozklad oxidů dusíku až na plynný dusík N2, který provádí některé anaerobní baktérie. Podrobnosti jsou na stránce www.discus.cz.
Rád se poučím vždy a z jakéhokoli zdroje. Bohužel, opravdu vědecky podložených informací je v tomto oboru poskrovnu. Pro studium doporučuji např. tabulku, kde je u vybraných druhů ponořených rostlin procentní zastoupení příjmu celkového dusíku z vody. Je na konci článku "Ekofyziologie vodních a mokřadních rostlin" na adrese http://old.mendelu.cz/~agro/af/rybari/vyuka/...
Díky moc za upřesnění, konečně fundovaný příspěvek na dané téma.
Jestli můžu něco doplnit, pak jen to, že třeba krunýřovec jednopruhý (Otocinclus affinis) je na dusičnany mnohem citlivější než většina ostatních rybek, takže mi přes veškerou snahu a časté výměny vody vydržel jen asi 6 týdnů.
Pleteš se, ale to se stane každému, kdo zrovna nestuduje hydrobiologii. 
Cituji z knihy AKVARIJNÍ ROSTLINY (autor: Ines Scheuermannová, str. 15)- "Vodní rostliny dusík nepřijímají ve formě elementárního plynného dusíku, ani jako suchozemské rostliny v dusičnanech, nýbrž jako amonium" (čili NH4+).
V téže knize je u hesla "Dusičnany" napsáno, že "některými rostlinami, např. růžkatci, mohou být využity jako hnojivo."(str. 56)
Jinak moc díky za snahu, ale přes filtrování rostlinami asi cesta k odstranění dusičnanů nevede.
Dobře, ale které vodní rostliny (ponořené nebo plovoucí) jsou k tomuto účelu vhodné? Pokud vím, většina rostlin přijímá dusík ve formě NO2, takže dusičnany (NO3) ve vodě nijak výrazně neovlivní.
Tak to je velký omyl. Vyhláška č. 252/2004 Sb., kde jsou stanoveny závazné hygienické požadavky na pitnou vodu, umožňuje koncentraci dusičnanů až do 50 mg/l. Aktuální stav v brněnských kohoutcích je dokonce přes 31 mg/l. Taková voda je pro většinu rybek a koneckonců i pro malé děti toxická, ale my dospělí to normálně pijeme. :o(
Jak mám rozumným způsobem snížit koncentraci NO3 v akváriu pod 10 mg/l, když čerstvá voda z kohoutku má v Brně běžně kolem 25 mg/l? To mám při výměně vodovodní vodu ředit kupovanou destilovanou? Nebo existuje nějaký jiný levnější způsob?
| 
