Světla bych určitě použil v nějakém tónu, ne v barvách, a toho lze dosáhnout obyčejnýmy vložkami před bodovku, určitě bych nedělal disco, samo o sobě světelné kužely ve vodě, dělají nádhernou kompozici, jako v přírodě - také někde prosvětluje stromy slunce. Čichavci s platami sice moc s pancéřníkami nejsou ve stejném prostředí - malajsie-amerika, ale pancéřníčci také dovedou přídavně dýchat přes střeva. Kombinovat je lze, ale někdy čichavci pancéřníčky obtěžují a múže tu být i zpětná pomsta čichavcům, až budou sumečci větší, pozor na tykadla 
Bodovek je dnes hodně, tak záleží na možnostech. Pozor na teplo od nich a pozor nepoužívat větší napětí. Mám sklo mezi světly a hladinou,více to chrání techniku, ale i mě kdysi prasklo teplem krycí sklo, takže vyzkoušet a změřit raději teplotu - nebo nechat větší prostor.A v tak malém akváriu bych moc rostlin náročných a méně nekombinoval, je to malý prostor. Využil bych raději podobné druhy s podobnými nároky a pouze třeba jednu zajímavější rostlinu na ozdobu
Není zcela napsáno co je to dospělý pár, druhá věc, tři měsíce v akváriu nejsou moc na přivyknutí. Někdy je lepší vyčkat na jaro, pokud se zrovna nemnoží na cílený odchov. Tření lze trochu u ryb navodit částečnou výměnou vody a lehkým zvýšením teploty. Jinak samečci mají raději více samiček. Příprava na tření většinou začíná u samce. Začne si upravovat akvárium. Můj měl kolem 20 cm a vždy si vybral kámen očistil jej a hlavně v okolí si upravil písek, takže v 500 L akváriu občas přemístil i 20 L písku zcela jinam. Přisál se pod kamen a ocasem vše odvál, bylo to slyšet jako přesýpací hodiny. Nikdy se mi nepodařilo Vysledovat tření, patrně probíhalo nad ránem. Samec měl 8ks asi 6-8cm velkých samiček. Kokos nepoužíval, nevešel se do něj, ale potěr se tam rád ukrýval. Jinak kokos silně vždy okousal, potřebuje lignin ze dřeva více než specielní krmení. Upozorňuji na to , že jakmile potěr vyrostl do 2 cm samec začal automaticky likvidovat všechny samečky, občas i samičku. V akváiu mám rovnováhu a nijak se o ryby nestarám, množí se sami a vždy přežijí. Občas se nějaký druh nadmíru přemnoží a pokud je neodlovím, vždy to spěje k vymírání ryb v akváriu, než se populace zase ustálí. Akvárium jsem naposledy měnil před 6 roky, ale 4x do roka jej částečně vyčistím a vyměním tak 80L vody. ( přiznávám, že používám chlorovanou bez odstátí - poor nemá to rád potěr!)
Myslím že použít zářivky na tak malé akvárko je zbytečné, nemluvě o problému blikání při rozsvěcení, i když si ryby někdy časem zvyknou. Trochu záleží jestli jde více o rostliny, nebo ryby. Světlo potřebují rostliny a intenzita záleží na tom o které druhy jde. Např stolístky a echinodory chtějí více, kryptokoryny méně. Já má na akva zářivku, ale také bodová světla nasvítíš co chceš, nemluvě o hře se světlem a při vhodném zabudování i tak trochu vyhřívají(používám 12V). Zářivka vše prosvítí,ale mým rybám se to nikdy moc nelíbí a trvá než se zase uklidní, nikdy se jim nechce k hladině( chovám tetry) Na tak malé by tři bodovka stačily a budeš mít světlá i tmavá zákoutí, ryby si vyberou co chtějí.
Partner rubriky Partner rubriky
ČEZ připravil trik,který mu z vaší kapsy přihraje téměř 150 Kč ročně, a které nemusíte platit. Každý odběratel časem dostal od ČEZu brožuru Oranžový průvodce. V brožuře je, že vás dodavatel automaticky přesunul do tarifu COMFORT.
Tento tarif prý obsahuje "širokou škálu doplňkových služeb". Za místní hovorné si můžete zavolat na zákaznickou linku! Můžete využívat některou z forem elektronické fakturace. V ceně je i písemná korespondence s ČEZem... Jak tyto peníze ušetřit?
Tarif Basic vás vyjde ročně o 142,80Kč levněji při stejných cenách elektrické energie.
Zákaznická linka ČEZu je 840 840 840. Měla by stát místní hovorné. Na tomto čísle se můžete s tarifem COMFORT rozloučit. Pokud to neuděláte oproti minulému období ČEZ díky COMFORT triku získává od každého miliónu odběratelů navíc naprosto bezpracně 12 miliónů korun každý měsíc! Kolik je asi v ČR odběratelů, kteří se automaticky stali členy onoho COMFORTního klubu, aniž o tom vědí? asi tak na tři milióny...
Pokud tomu nevěříte zavolejte na číslo 840 840 840 zvolte kód 0 - ostatní služby a budete se divit!
Pokud jde o to lamino pod akvárkem, tak já na něm mám 500L. Akvárko sklo má asi 80kg, 30L písku, asi 60kg kamene, k tomu načti váhu vody cca 500kg, nějakou tu kytku na krytu. Mám to udělané z 18mm lamina, plná zadní stěna pro stabilitu a dvě přepážky napříč proti prohybu. Občas se mi podaří nějakou tu kapku vody ulít vedle, ale stojí to už 15let bez hnutí a sebemenšího pohybu. Kovový rám je zbytečný, ve drevě se síly pěkně rozloží, jen se s tím musí počítat - skříň mi stála asi 1.800,- Kč i s nařezáním desek a cena se moc nezměnila.
Jinak lze také hodně ušetřit na filtrech, nabízejí dnes zbytečně silné filtry, já mám 500L akva s oběhem 400l/hod a stačí. Jinak nejvíce ušetříš na topení. Zkus dát za zadní stěnu polyst. desku na zateplení, lze dát i pod akva, nebo i horní kryt, nebo pod kryt sklo - další úspora. Hodně se dá také ušetřit snížením teploty vody o 1-4°C dle druhů, někdy se zbytečně moc topí, ryby v dobré kondici to snesou a nejsou potom tak choulostivé (pozor na nejnižší možnou teplotu), sám mám tetry a netopím a v akva mi kolísá teplota 21-23°C podle bytu. Navíc lze nastvit nižší noční teplotu běžně 1-2°C, rybám to vyhovuje, než stálá neměnná, mají to i v domovině i podle období. V obchodech jim často jde spíše o vyšší tržby za dražší věci než o praktičnost.
Já tak svítím a ráno už to i vynechávám, jinak jde také udělat střídavé zhášení.
mít více lamp a prostě několik jich vypnout a zapnout. Vím že rostliny například v Holandsku přisvětlují 3 minuty a potom pět minut tma a rostliny to vůbec nepoznají. Jen ryby by se divily. Ale jde to udělat s bodovkama, nasvítit partie (jsou i různé barvy) a střídavě je přepínat a rybámto nevadí, jen nesmí zhsnout najednou všechny - a vypadá to náramně hezky, než když svítí celé akva. Jinak to tvé navržené svícení myslím půjde, Rostliny mají dlouhý dojezd fotosyntézy.
Mohlo by to být i ze zkaženého suchého krmení, nevím co znamená NO3 25. Jestli je to v mg/l tak to jsou smrtící hodnoty. Jestli je to z krmení (moc a často) tak alespoň nekolik dní nekrmit, hlavně jinou vodu (bez chlóru) a jemně vzduchovat. Potom krmit opatrně třeba jemným mraženým krmivem (lepší nechat roztát a proprat ve vodě. Lze skusit i přidat trochu soli a trochu zvednout teplotu.
Chci se zeptat na názor ostatních na hnojení kysličníkem. Sám jsem jej nikdy nepoužil (nemám holandské akva) a i tak se rostlinkám daří. V nabídkách jsou značně drahé aparáty nabízeny s takovou vehemencí, že snad bez toho nikdo nemůže být. Osobně vím jaké nebezpečí se pod hnojením CO2 skrývá, hlavně pro některé ryby a znám i dost lidí, co na noc pro údajnou hlučnost, vypínají vzduchování, nebo filtry. Tak se chci zeptat: Stojí to úsilí opravdu za to ?
Získal jsem několik reklamních příruček od Sery a Tetry, prohlédl si nabídku filtrů a jejich výkony a padám úžasem. Fy nabízí pro akvária 30-60L filtry o výkonu 200-400L/hod. pro 120-200L akvária o výkonu 500-1000L/hod., nemluvě o spotřebě el.7-20W.
Nevím jakou má kdo skušenost, ale mám stálé dotazy na toto téma, jak z hlediska filtrace, tak i ceny.
Osobně mám 500L akvárium s tetrami, kde mám venkovní filtr s výkonem 400L/hod. a bohatě to stačí! Je sice pravda, že by mohlo být o něco silnější na rychlé odkalení po zásahu v akváriu, ale hlavně mám velké množství filtračního materiálu (obyčejný různě hrubý molitan).
Vnitřní doporučované filtry o tak silném výkonu s minimem filtrace přirovnávám snad jen k značně drahým čerpadlům. A co ryby? Při takovém výkonu (sice lze regulovat) to musí být výkonní plavci! Tak co na to ostatní?
Ahoj,tuším že většina vody do Klatov teče z Nýrské přehrady, takže i po úpravách u nás odhaduji tvrdost vody asi tak 1-8dGH a kyselost asi pH 6,5 slušná voda pro většinu teter, cichlidám Šumava moc nesvědčí! Ten rozbor sice udává prvky, ale není v něm uvedeno v jaké podobě, dost často se musí u Nýrské vody zvyšovat pH protože teče z horských lesů. Jinak vím od lékařů, že Nýrská voda je vhodná i pro kojence - což už je kvalita.
Hlavně pozor na beton, v zahradních jezírcích už nadělal mléčných zákalů ! (jsem zahradník) a nerez není vždy to pravé, stejně se jí část do vody vyluhuje a citlivější ryby mohou reagovat. Jde také kořen obtisknout do sádry - negativ, udělat keramiku, nebo plast, epoxidy i když se neutralizují (hlavně ty starší)nejsou moc nejedovaté a ty čisté pro potraviny jsou dost drahé.
Trochu mě zarazil Tvůj záměr s kořenem a epoxidem. První co se stane bude to že epoxidy jsou silně zásadité a musí se neutralizovat!! Potom se ale stane to, že se stejně bude kořen pod touto vrstvou kazit, pokud jej nevysušíš, pak bude plavat a bude se NEhezky lesknout - NEDOPORUČUJI!!!
Akvárium je živé a mění se, navíc jej ožírají především krunýřovci, potřebují jej za potravu a hlavně vždy lze zase nějaký ten kořen najít. Pokud chceš mít stály prvek pro dekoraci, vytvoř si jej z pálené hlíny.
Jinak úprava kořene pro akvárium jak to dělám já. Nejdříve kořen dobře omyji, upravím tvar a veliokost a lehce drátěným kartáčem, nebo rýžákem odstraním všechny hnilotiny. Pokud jej nelze povařit v hrnci s vodou a solí (alespoň 20 min.varu) desinfikuji jej 15min Savem na bazény (nátěr) a posléze důkladně propláchnu a nechám odmočit. Pro jistotu přidávám s kořenen do akva i trochu Preventinu, spíš jako ochranu pro ryby při zvíření starého dna při usazování. Hlavně žádné šroubky z kovu, mosazi, natož mědi - jinak je to katastrofa! Dnes se dají koupit přísavky, než si kořen sedne a neplave, anebo jsou plastové šrouby.
Já sám, když naleznu nějaký opravdu hezký kořen na suchu (třeba dub, buk, švestku), tak si jej uložím na půl roku do vody (rybníček, studna,...) a když už neplave, sloupe se kůra a změní i barvu na tmavě hnědou použiji jej(nemám moc možnost pátrat po vypuštěných rybnících).
Takže dočasně kořen cca na 4 roky, nebo z pálené hlíny (popřípdně plastový).
Klatovští akvaristi a z okolí, nechcete přijít na první sraz? Je prozatím plánovaný na konec října a mohlo by nás být už 5. Tak kdo by chtěl, ať se ozve, určitě bude o čem si povídat.
Zářivky sice svítí stejně, ale do akvária se přes byt dostává hodně světla, já v létě svítím jen 2-3 hodiny a i když nemám akvárium u okna,rostlinám to stačí, ale nebude to pouze tím, echinodory dost často mívají šok ze změny prostředí a osvětlení.
Já bych to tipnul na hodně dusičnanů ve vodě z krmení, asi i moc ryb + CO2 a hodně světla,to se pak daří. -snížit trochu osvětlení a podle možnosti a ryb pozvolna vyměňovat vodu, a nepřehánět to s krmením i rybám menší hladovka prospěje. V létě se to dá částečně řešit
krmením blechama, ale hlavní je ten dusík.
Hnědnutí kytek bývá na podzim normální, je to tím, že se mění délka dne a tím i struktura osvětlení - takový životní cyklus. Lze to částečně ovlivnit, ale já raději rostliny protrhám v srpnu - září, aby se zregenerovaly a s nástupem podzimu byly už zase v dobré kondici, než nastane útlum. Jinak rostliny reagují dost pozvolna, hlavně ty s tužšími listy, 14 dní je minimum na reakci, u jemnolistých to jde rychleji. Echinodory potřebují dostatek kvalitního světla, a také pozor na ty co jsou do jezírek, včetně našich stolístků na zimu zatahují.
Najdou se akvaristi z Klatovska a Plzně přihlášení na tomto servru? Určitě by šlo uspořádat také nějaké to setkání, jako dělá Roman v Brně. Tak co vy na to?
Ještě jsem žádný zvláštní syndrom nového akvária nezažil.
Používám čistý písek několikrát vypraný a hlavně přesátý. Dříve jsem jej nepřesával a jemné částečky mi mléčně barvily vodu než se usadily, tak týden.
Když je substrát hrubší lépe se provzdušňuje a nehnije odspodu. Také nový písek nechávám 1 den stát ve vodě se slabým roztokem kyseliny solné, abych se zbavil všech volných vápenců, potom pouze propláchnu vodou (chovám tetry).
Bakterie stačí ty, co se přenesou na rostlinkách a v dobrých podmínkách se rychle namnoží. Starý substrát považuji pouze za dost dobrý obchodní tah, jinak je bez živin pro rostliny a v případě přenosu z živé nádrže, lze přenést tak akorát nějaké ty škodlivé bakterie a plísně.
Po založení nechávám běžet pouze filtr s molitanovou náplní bez chemie, aby čeřil hladinu, nevzniká film, chlór rychleji mizí.Dobrý je i přídavek regulátoru (například raš.výluhu, podle druhu ryb). A nechávám akvárium alespoň týden v klidu, aby měli rostliny čas se usadit. Po vysazení ryb moc nekrmím, nevzniká moc odpadu. Hlavně to nechce nové akvárium hned přeplnit rybami, z počátku raději méně, než naběhne vlastní koloběh živin.
Hlavně u menších nádrží doporučuji vrstvu písku, pouhý poprašek písku na dně moc užitečných bakterií nenamnoží a ani detrit moc dobře nepojme. Doporučil bych alespoň 2 cm.
Menší nádrže jsou daleko citlivější a kvalita vody rychleji kolísá než ty velké. Někdy lze při založení rostlinám pomoci dávkováním CO2, a v pohodě stačí stará raději skleněná sifonová láhev a sifon do vody jednoduše vystříkat. Nevím jaká kvalita je u PET sifónů, nezkoušel jsem to.
Tak to znám mám 405 už 15let.Lehce jsem začistil hrany na listech vrtule, začal používat i hrubší molitanové náplně.Mám čerpadlo pod Akvárkem ve skříňce na molitanové kostce,ale je to pouze o něco lepší.Myslím si že je to především sériovou a není dostatečne vyvážený rotor + různé výrobní nepřesnosti.Menší rámus dělá, když magnetka rotoru obroste řasou a tolik nevibruje.Reklamovat se to nedá!
| 
