Diskuse  (15. strana z 15)

Pescist lidsky genom a vedet co ktery gen koduje jsou dve rozdilne veci. U jiz zminene octomilky se vi u vetsiny genu co ktery znamena, u lidskeho se vi jenom par vlastnosti, je to diky nemoznosti jak ktere organizmy lze studovat a predevsim mnozit, viz rozdilna doba reprodukce.

jinak abys mohl upravovat musis nejdrive DNA rozlustit, a upravovat muzes pak uz treba se znalosti jednoho genu, nebo nektere vlastnosti jsou polygenni a to pak jeden nestaci.

To Blek:

Jo - a máte moc pěkné akva!

To Blek (19.5., 18:42 )

Nemohu bez komentáře ponechat doporučení "...Kdo má doma 30st tvrdou vodu, ten by měl chovat africké tlamovce..."

Asi by se s tak tvrdou vodou tyto ryby smířily, ale nejvhodnější prostředí by to pro ně asi nebylo.
Malawi - pH - 7,7-8,5 CM - 3,9 dGH KNK - 6,6 dKH
Tanganjika - pH - 8,8-9,1 CM - 6-11,2 dGH KNK - 16,5-18,5 dKH

http://www.aquar.cz/Biotopy.html

>>"ono to tak ale vlastne bylo, objevili DNA, ale nevedeli k cemu je, postupem casu se prislo na to co vlastne koduje. a ze vubec neco koduje. "

Tak to je snad celkem logicke. Tezko zjistovat funkci neceho, co nevis ze existuje:)

To ze bylo preceteno lidske DNA slysim co chvilku, ale to si trochu odporuje "novym" poznatkum, co dela jaky gen. Navic, kdyby se vedelo co dela jaky gen uz by v cine produkovali superlidi :) A v Americe by behaly nestarnouci celebrity:))) Jinak organismy muzes upravovat se znalosti jednoho genu, nemusis znat vsechny.

Souhlas.

Změnu pH jsem neznamenala ani u toho jávského mechu, dělala jsem s tím pokus někdy před 5-ti lety. S podobným výsledkem jako u té řečanky, co jsem měřila včera.

http://www.catfish.cz/fotky/akvar2/jm1.jpg
A to na tu elementku svítilo slunce tak, že jávský mech si "bublal" jako kdybych mu tam pouštěla CO2. I při špatné kvalitě fotky jsou vidět ty bublinky.

jo a jeste jedna vec, myslel jsem ciste laboratorni stav v nadrzi bez niceho pouze s temi egeriemi, bez zivin bez ryb. situace bude podobna, ale jen ze jsi uvedl ze zavisi na dalsi biomase.

jinak s tim rozkodovanim DNA - plne jiz byla rozkodovana DNA nekolika organizmu, trepka, octomilka, lidsky genom jiz byl myslim nedavno, rostliny uz davno, diky tomu se take geneticky upravuji.

ono to tak ale vlastne bylo, objevili DNA, ale nevedeli k cemu je, postupem casu se prislo na to co vlastne koduje. a ze vubec neco koduje.

jasne tohle jsou dalsi dusledky se kterymi souhlasim, jenom jsem chtel rici ze tento jev je absoulutne nestabilni a tudiz cely Vojtuv system je jedna velka Vojtovina.

pri klesajici UT se zacne vice CO2 difundovat do vody
to jsem napsal to je pravda. nebo neni, je rychle spotrebovan to je druha z toho jasne plynouci vec, navic by musela byt voda spise promichavana aby to bylo nejak vyrazne,o to mi slo.

jinak samozrejme to co jsi napsal je jasne

Osobně mám ověřeno částečné snížení uhličitanové tvrdosti (alkality) v akváriu o hodnoty cca 2-4°dKH. Tímto se i částečně sníží celková tvrdost. Údržba běžná, částečná výměna vody 15-20% jednou za 7-14dnů, spolu s protrháním částí starých listů rostlin. Vysrážený nerozpustný uhličitan byl pouze mírně na starých listech zákrutich, šípatkovců vystavených přímému světlu, více pod hladinou.
Mám to uvedeno i na mých stránkách, včetně přehledu rostlin atd., sem zkopíruji naměřené parametry vody /rozptyl je dán nepřesností tzv. kapacích testů, používal jsem 2 různé výrobce/:
- pH - vstupní vodovodní voda 7,6-7,8 ; akvárium ráno pH 7,0-7,2 ; večer 7,6-7,8
- celková tvrdost - vstupní vodovodní voda - 24°dGH ; v zaběhém akváriu pak naměřeno 19-21°dGH
- uhličitanová tvrdost - vstupní vodovodní voda 10°dKH ; akvárium 5-7°dKH (testem KARBON od Rataje naměřeny nižší hodnoty - 7°dKH vstupní vod. voda a v nádrži pak cca 3,5°dKH)

Ještě dříve jsem zkoušel také např. vliv jávského mechu nebo kryptokoryn na pH vody. Např. v hustě osázené menší nádrži s kryptokorynami a jávským mechem pH u této tvrdé vody do kyselých hodnot vůbec nešlo, a to ani při omezované výměně vody - bylo v rozmezí 6,8-7,2.

Zkoušel jsem také elementku vyplněnou pouze jávským mechem, bez ryb a s měkkou (dešťovou) vodou, pH se drželo dlouhodobě opět pouze kolem neutrálu. Podotýkám, že čerstvá dešťová voda byla mírně kyselá, přesněji už nevím, pH cca kolem 6,0. Je však logické, pokud bych tam však přidal několik rybek, pH by jistě šlo o něco dolů. Proč? To není snad třeba po tom všem vysvětlovat, ale díky jávskému mechu to nebude

Kdyz to ctu jeste jednou tak me zaujala veta:...až s objevením DNA se přišlo na to že to mají zakodováno v jádru bunky,ale ten kod rozluštili až s objevením oné DNA...
To me zni podobne jako: Nasel jsem modrou pastelku, ale az s naleznim pastelky jsem zjsitil, ze je modra:) Podobnych vet jsem od Tebe tady nasel mraky.
Jinak pochybuji, ze v 50. nebo 60. letech nekdo louskal geny rostlin. Nejsem si jisty, ale IMHO dosud nebyla zadna DNA plne rozkodovana...

...pri klesajici UT se zacne vice CO2 difundovat do vody
Bohužel nezačne, rozpuštěný volný CO2 je rostlinnou masou ihned rychle spotřebován. Při klesající uhličitanové tvrdosti s nárustem rostlinstva se začne rozpouštět více CO2 pouze přes noc, navíc bude narůstat rozptyl hodnot pH, ráno pH nízké a vysoký obsah CO2, večer pH vyšší. Tento rozsah bude závislý na množství rostlinné biomasy ve vodě, všech dalších živin a intenzitě osvětlení. Také čím nižší UT, měkkčí voda, tím větší tento rozsah může být (ovlivněno tzv. pufrační schopností vody). Ve volné přírodě je toto běžným jevem (rozptyl 1-2 stupně pH není výjimkou), při vyrovnaných podmínkách v akváriu také.
Pozor! Problém může nastat při zvýšeném množství živin (ať už umělým hnojením nebo přerybněním), a při velmi silném osvětlení, kdy se zrychlí růst rostlin, které dokáží využívat CO2 z hydrogenuhličitanů a pH se může zvýšit až na hodnoty 9-10 ! To je následně spojeno s nebezpečím otravy ryb amoniakem! Zejména při přerybnění, překrmení, nedostatečné filtraci, nezaběhlé nitrifikaci (čerstvě založená nádrž) - při vysokých hodnotách pH totiž pak narůstá obsah silně toxického amoniaku NH3 oproti neškodnému amonnému iontu NH4+. Ryby se pak udusí v noci nebo nad ránem nedostatkem kyslíku, nebo uhynou na otravu amoniakem.

citace od Vojty:"objevili to že rostlinky si v uzavřené nádrži tím že odčerpávají určité sloučeniny prvků,přízůsobují své prostředí tomu přírodnímu,až s objevením DNA se přišlo na to že to mají zakodováno v jádru bunky,ale ten kod rozluštili až s objevením oné DNA,promin já to napsal malým. "

Dusledek:To znamena, ze v momente, kdy rostlina dosahne pozadovanych parametru vody, prestane prijimat nitraty pripadne amonium ci amoniak, aby si parametry vody opet nerozhazela, a svorne, s pocitem dobre odvedene prace, uhyne. :)) Bravo.

Kdyz pominu, ze je to blbost:) Tak by me zajimalo, proc by rostliny mely byt z prirody vybaveny funkci, ktera jim v prirode k nicemu neni? Proc by mely upravovat tekouci vodu v nejake rece? :)

Jedine s cim s Tebou souhlasim, je to, ze odebiranim nekterych latek ovlivnuji tvrdost pripadne pH, ale ne proto ze by chtely, ale je to sekundarni, jev. Rozhodne to nedelaji s umyslem menit pH. Navic tvoje teorie pocita s tim, ze tyto latky jsou ve vode jiz pri vstupu, ale tyto latky jsou v akvarium vytvoreny a take jsou spotrebovany, tedy pH je stale stejne.
Navic tato zmena je tak miziva, ze se muze projevit jen ve vode s minimalni alkalitou, jestli vubec. Ovsem hacek je, ze v techto vodach jsou podobne vykyvy nechtene, respektive presprilis mekka voda neni vhodna ani pro rostliny ani pro ryby (az na vyjimky, ale zadne neznam:) Prenesene mas v nadrzi pH podle toho jestli svitis nebo ne a to doslova).

vono ted kdyz se tak zamyslim, pri klesajici UT se zacne vice CO2 difundovat do vody a bez dodavani potrebnych zivin rostliny odejdou, takze je to proste VOJTOVINA

Palce mi nedrž, jak budu mít volno ve větších akvárkách, dám do elementky s řečankou list s novými jikrami pancéřníčků kropenatých a bude po pokusu.

Egerie mi v tvrdé akvarijní vodě s pH 7,8 uhynula vždycky sama od sebe, asi do měsíce.

Myslím že řečanka dřív odumře než stihne "vydestilovat" vodu. Potřebné látky nejsou nikdy v ideálním poměru a jakmile bude jedna složka spotřebována, experiment zkolabuje. Podobný pokus jsem loni dělal v synkově třicítce, kde jsem nechal hromadu egerie a na hladině byla Piscia. Vstupní voda pocházela z odkalení velké nádrže.Nádrž byla umístěna na balkóně. Po cca měsíci bujného růstu začala napřed piscia a potom i egeria odehnívat a celé to zarostlo zelenou vláknitou řasou. Tvrdost jsem si nakonec pravda nezměřil, ale jako cesta k úspěchu se to označit nedalo ale držím ti palce

to jo no, zase jsem ukazal povahu ekologa, a nemyslel jsem na rybicku ale jen na pokus :)

Nechci - nebudu tam trápit žádnou rybu, neměla by tam ani prostor na plavání kvůli té řečance, celkově to má s bídou 8 litrů, možná ještě míň.

jasne vysledky presne jak jsme rikali, zajimalo by me jake by to bylo s jednou rybou a krmenim, treba ta gupka,nechces to testnout?

Po těch dnešních teoretických šarvátkách jsem se rozhodla, že změřím jak je na tom moje řečanka. Mám doma malou elementku a v ní jen nechávám v normální vodovodní vodě 2 měsíce růst trs řečanky - zabírá téměř celý prostor. Původní parametry použité vody pH 7,8 a UT=5 dKH, CT= kolem 17 N (z vodárny). Když jsem to změřila dnes výsledek je pH 7,8 a UT=3 dKH, CT nevím, nemám test.

Podotýkám, že tam nejsou ryby (tzn. ničím nekrmím), nehnojím ani nic nepřidávám, neměním vodu. S normálním akváriem je to proto absolutně nesrovnatelné.