Diskuse  (3. strana z 4)

Proč odbíháš od tématu?
Ne, tvrdost vody stejná, pH těch dvou vod je rozdílné. Výsledek pokusu stejný.

Voda pokud jí neupravujeme,nemůže být stejná a mít tak rozdílné ph,ve Vašem případě 7,8 a 6,8.Ve vodě musí být "něco" co takový rozdíl způsobuje.

Já jsem svou teorii napsal,pokud jí považujete za hloupou,napište mě prosím tu svou ,správnou rád se přiučím.Člověk přece není neomylný,ale jedinou slušný protiargument zde napsala riviolka,možná můžete být druhým v pořadí.

"Jen dvě věci jsou nekonečné - vesmír a lidská hloupost. Tím prvním si ovšem nejsem tak jist. " - Albert Einstein

Ano, mě totiž zajímá odpověď na to samé, na co se ptal Vai.

BTW: Já to mám vyzkoušené s vodou s těmito parametry:
pH 7,6-7,8 (stejně tak i u stejné vody s pH 6,8)
CT 18 N
UT 5 N

Prosím nejdřív vyzkoušet v praxi. Pak si o tom můžeme dál povídat, jinak to nemá smysl.

Pokud je ve vodě zastoupen již přímo nerozpustný uhličitan vápennatý CaCO3,(což je u velmi tvrdých vod,ale přesnou hodnotu Vám neřeknu,mimo jiné již se mě na to ptal Vai),tak po odpaření(při pokojové teplotě) se samozřejmě usadí opět nerozpustný CaCO3.U vod kde je ještě zastoupen rozpustný Ca(HCO3)2,což můžou být také tvrdé vody(záleží však na ph),tam po odpaření vody a zpětném napuštění(takle to můžete provozovat pořád dokola)se opět rozpustí(neboť je rozpustný).

Nechci se do toho míchat, ale zkus si to co tvrdíš, prosím, v praxi. Postav si doma někam skleničku s tvrdou vodou a nech ji tam půl roku stát a jen dolévej odpařenou vodu. Pokud to budou rozpustné soli jak tvrdíš, pak jen tu skleničku po půl roce vezmeš a ty nánosy co se v ní vytvoří opláchneš ve dřezu a sklenička bude zase jako nová a jestli jsou nerospustné, vodou to nesundáš a budeš to muset rozpustit nějakou kyselinou.

Samozřejmě že ve sklenici něco zbyde,ovšem to jsou rozpustné soli,které ovšem nejsou vodním kamenem.Pokud by jste četl mé příspěvky,už jednou jsem to psal.

Prominte mi vsichni pritomni ale tohle uz opravdu jsem si nemohl odpustit

to o cem se tady bavime, nepotrebuje zadnou teorii, staci si precist nejakou ucebnici hydrobiologie a nastudovat trochu chemie stredni skoly. Nechapu proc tvoris nejake hypotezy a teorie, vzdyt to jsou absurdni spekulace. Ale jelikoz znam tvuj pristup nemuzu nic vic nez nad tim zakroutit hlavou.Ale jedno si neodpustim.

Opravdu si myslis ze kdyz ve sklenici nechas odparit vapenatou vodu, ze tam nic nezbyde?

Jestli ano, tak pokud presvedcis krome sebe jeste dalsich 6 miliard lidi, mas nobelovku

nedelam nic co nemusim

Pokud jste si nevšiml,tak rozložení onoho vzorečku je jen hypotetické, pro lepší znázornění a nejsou zde ani znaménka +,pokud máte jinou teorii můžete mě jí napsat,ale zkuste vynechat tvrzení typu: vodní kámen se v kyselém prostředí rozpouští ,to je jasné(Vaše slova).

Musíš Piráta nutně urážet?

ne na tom se neshodneme, na tom se shodnes jen ty, tvoje hyúpoteza je chybne formulovana, nemas zakladni znalosti z oboru ve kterem chces delat hypotezy, uz jsme to tu resili, chybi ti asi 5 let studia chemie a fyziky

vody s nizsim a vyssim pH, cimpak to asi bude, ze by rozpustenymi latkami? a pri tom zahrivani je to taky jinak, to uz je fakt ohrana pisnicka a vylozene to nikoho uz nebavi,

ty si vazne ale uz uplne polomagor, napust si vapenatou vodu a nech ji odparit, sem zvedav jestli se ti odpari i ten vapnik, a tvuj rozklad vzorce je vice nez zajimavy, jde videt ze si nemel chemie ani jednu hodinu, jinak bys vedel ze nemuzes tvrdit ze HCO3 je H+C+O to proste nemuzes, musis dodrzovat urcite pravidla, to je skoro jak mi rikala znama proc zvirata nedychaji CO2 kdyz C+O je tam vlastne kyslik, mozna te to ted trkne, ale mozna ne, kazdopadne byt tebou vezmu knizku pro stredni skoly a udelam neco s vedomostma ktere ti zakladce jasne do hlavy vplout nemohly

Ca(HCO3)2 opoměl jsem napsat číslo 2 ve spodním vzorečku.

Ten vzorec je školácká chyba,to přiznávám,ze zbytkem již nemohu tak docela souhlasit.Rostliny jsou(mimo jiná kritéria) strůjcem vodního kamene v AQ,na tom se shodneme,již méně na tom jak k tomu dochází.Ještě jednou zopakuji tu mou hypotézu,tím že rostliny odebírají CO2 s hydrogenuhlučitanu vápennatého,dochází k tomu,že z původně rozpustné sloučeniny se stává sloučenina nerozpustná.Čím zásaditější je voda,tím méně volného CO2 obsahuje a tím více mají rostliny potřebu jej odebírat z Ca(HCO3)2 .Proto se ve vodách s vyšším ph tvoří více vodního kamene,než u vod s nižším ph kde je volného CO2 dostatek a tudíž rostliny nemají potřebu jej odebírat s hydrogenuhličitanu vápennatého.V domácnostech dochází ke tvorbě vodního kamene takovým způsobem ,že se z hydrogenuhličitanu vápennatého uvolní CO2,tím že se voda zahřeje na patřičné stupně celsia.Čím více voda obsahuje Ca(HCO3)2,tím větší je riziko vodního kamene.Pokud bychom si vzoreček Ca(HCO3) rozložily,tak to vypadá takto:Ca H2 C2 O6,po odebrání CO2 nám zůstane Ca H2 C O4,jak víme H2O je voda,takže nám zůstane CaCO3 a ten je nerozpustný za normálních okolností a tudíž se vysráží v pevném skupenství.Také si dovolím tvrdit ,že pouhým odpařením vody za pokojové teploty se nám žádný vodní kámen nevytvoří.

Vojto bavis cimdal vice, mozna sepisu nejake Vojtovy pameti aneb Vojtoviny. Jako priklad treba tebou zminovane fotosynteticky aktivni zareni, ktere je v rozmezi infracerveneho zareni ja to nazyvam takzvane opekani rostlin.

Vzdyt to rikam, prisel ze zeme kouzel a zazraku, a ten vzorec tu psal uz kdysi, to je chemik jak ja katolik.

Piráte, slduju tohle téma už nějakou dobu a dneska mi to už nedá Asi budu mít úplně blbou otázku - ony se v chemii za posledních pár měsíců udály nějaké velké změny? Zapisovat hydrogenuhličitan vápenatý jako H(CaCO3)2 jsem ještě neviděla a mimo tvoje příspěvky ani neuvidím - ten vzorec je nesmyslný.
Mechanismus vzniku CaCO3, jak ho popisuješ, není zdaleka přesný. Podmínkou není odebrání CO2 z vody, ale posun pH směrem k 8,3. Toho se dá mimo jiné dosáhnout varem, který snižuje rozpustnost CO2 ve vodě, tj. pH stoupá - ale stejně tak toho můžeš dosáhnout i jinými prostředky. Konkrétně při biogenním odvápnění k tomu dochází proto, že rostliny vylučují OH- a vytváří tak zásadité prostředí. V žádném případě k vzniku vápenité usazeniny nedochází kvůli odebrání CO2 z Ca(HCO3)2 - už jen proto, že se bavíme o rozpuštěných hydrogenuhličitanech a musím opakovat svoje oblíbené rčení, že počítat hrušky a jablka dohromady se prostě nedá. Rostlina si totiž klidně obstará uhlík i z hydrogenuhličitanu, který se k vápníku nikdy ani nepřičichl, a ten vápník si plave ve vodě jako Ca2+, i když se třeba rozustil z CaSO4, například. Pokud ve vodě není žádný vápník, neznamená to, že rostlina nebude odebírat uhlík z hydrogenuhličitanů... takže tvoje formulace zkus líp zvážit

Teorie o tom, že po odpaření měkké nebo polotvrdé vody nezůstane na skle CaCO3, připomíná Copperfieldovy zázraky a nemá asi cenu ji dál komenovat

Jo v Táboře máme měkkou vodu, ale z vodovodu teče PH 7,5
V malém akvárku kde nejde CO2 a ta alkalita zůstane, se vodní kamen usazuje na všem.
Nevím ale, jestli si rozumíme, za vodní kamen nepovažuji to co zbude na krycím skle po odpaření nacákané vody, vodní kámen je podle mě taková ta nerozpustná krusta co se usazuje pod vodou, a nejde do ničím oškrábat. Například v rychlovarné konvici doporučují výrobci propláchnutí octem, vodáci zase opláchnutí zanesených součástek kyselinou solnou. Jsou to v obyčejné vodě nerozpustné vápenaté či hořečnaté soli (proto se to nazývá kámen).
- případné nesmysly omluv, degustuju portské