Ta myšlenka, že Pelikán a Rataj jsou jeden člověk (subjekt), ta je geniální!
Čím víc o tom přemýšlím, tím víc se k tomu přikláním. To by vysvětlovalo všchny podivnosti kolem p. Pelikána.
Chci-li být autoritou, musím mít opozici... Obchod se dělá různě :))
To je ale hodně slabá reference - nějaké anonymní restaurace a dva roky staré fotky?
Pan Pelikán prezentuje svůj přístup jako vědecký... vysvětluju si to tak, že si plete slovo "věda" s pojmem "čitá teorie".
Proč nemá na webu reference na své práce, pokud to fakt dělal? A něco svého fakt nemá?
Podle stylu jeho psaní bych čekal, že na to má vlastní firmu, nebo že dělá nějaký výzkum.
Mám zkušenot v jiných oborech, že kdo pozná praxi, už nerejpe...
Začínám to chápat, ale nerad bych do něj rejpal. Má své nezpochybnitelné zásluhy.
to Rejpal: Můžete mi dát nějaký odkaz jako doklad toho, že se p. Pelikán zabývá něčím prakticky? Nenašel jsem nic než jeho psaní. Chci vidět nějakou jeho nádrž, přečíst si, že se tématem zabývá od... tak a tak. To jsem nenašel.
Čekal jsem na jeho stránkách něco jako "O mě", kde bude: Zabývám se tím od a tímto způsobem, toto jsou moje nádrže... zkoušel jsem to a to...
Dle mého, ten člověk udělal velmi užitečný souhrn informací pro akvaristy. Jde o obecně známé informace a o překlady cizích článků. To je chválihodné.
Ale pak p. Pelikán podlehl pocitu, že když už "napsal" tolik článků, tak je autorita, která může psát i svoje teorie.
A lidi tomu podlehli taky a to bych rád rozklíčoval.
Partner rubriky Partner rubriky
Bude to možná nezvyklé téma, ale mi to prostě vrtá hlavou.
Často vidím v diskusích odkazy na stránky pana Pelikána, kde je hodně článků ke všem tématům ohledně akvária a pěstování rostlin v něm. Některé články jsem četl, ale mám z nich divný pocit.
1. nenašel jsem, co je autor zač... vůbec nic.
2. nenašel jsem žádnou autorovu nádrž...nikde.
3. většina článků zní logicky a odborně, ale mě ten styl připomíná novináře, který "chytře" píše o něčem, o čem nic moc neví, ale rád líbí se mu jeho vlastní úsudky.
4. některé věci v článcích jsou proti tomu, co čtu za zkušenosti v diskusích...mluvím o zkušenostech lidí, které jsou prokazatelně z praxe, žádné hraní na chytrého.
5. veřejně známý je spor mezi p. pelikánem a p. Ratajem... no o historii toho sporu nic nevím, rostliny od Rataje se mi ve vodě ujali nečekaně dobře. Navíc díky článkům p. Rataje jsem pochopil, o čem akvaristika je... a vše je z praxe. Že je Rataj především obchodník, to je prostě neskrývaný fakt.
Takže dotaz: Zajímá mě, jak vidí články p. Pelikána zkušení akvaristé, protože já jsem v tom jen chvíli. Jsou to informace z praxe nebo je to učitel, co zná jen jednu písničku?
Jen dodám: Nezajímá mě spor Pelikán x Rataj, to je jejich věc.
Ahoj Ivo a ajo 
Článek jsem viděl, ale podle obrázků mi to přišlo jasný, tak jsem nečetl - čtu velmi pomalu. Proto jsem netušil, že tam píšeš o spínacích hodinách na čerpadle. Takže to je ono. To je samozřejmě jednoduché, ale jde mi o to, zda by se to CO2 dalo kumulovat, aby neutíkalo do vzduchu. Asi zkusím prostě změřit, kolik plynu je, když probublá 100 bublinek. A podle toho uvidím. Pak bych i tušil na jak dlouho vydrží tlaková láhev na 500g.
Přivezli mi akva, ale omylem menší, tak čekám na nové a vymýšlím takovéhle komplikace 
Nevím, jestle se v poslední době něco nezměnilo, ale my se pascalovy zákony učily tak, že tlak v kapalině je ve všech směrech stejný... proč by tedy závisel na náklonu akva?
..no vlastně...????...on je vlastně ale závislý na hloubce a když bude akva nakloněné, bude jedna strana více "pod hladinou", takže v součtu na ni bude větší tlak... takže jsem si asi odpověděl 
Rozdíl bude ale skutečně nepatrný a citem bych řekl, že každé akva by mělo mít v pevnosti takovou rezervu, aby vydrželo libovolný náklon. Jde spíš o to, kam a jakou plochou tlak roznese, tj. ten všude zdůrazňovaný podklad.
Nikde jsem nenašel, jaký objem má bublinka, která se používá jako jednotka měření toku CO2 do akva 
Vím, že to stejně není exaktní hodnota, ale jde mi o to odhadnout, koli nestlačeného CO2 (objem) tak půjde za den do akva.
Napadlo mě, že když nemám magnetický ventil, můžu CO2 na noc vypínat tím, že vypnu hodinami čerpadlo, které bude honit vodu skrz reaktor. Ale to by reaktor musel mít kapacitu naakamulovat noční CO2, tj. polovinu denní dávky. Bublalo by poloviční množství 24 hodin.
Ráno by to asi znamenalo větší dávku...takže by čerpadlo muselo jet opmalu, aby to nerozpustilo noční zásobu moc ruchle.
Nebo už jste někdo něco takového zkoušel?
Ještě mě napadlo, že je asi třeba, aby prostor, odkud se bere kyslík, byl alespoň trochu větraný. Pokud třeba máš perfektně těsnící krycí sklo, tak pak se voda asi neokysličí ani rozstřikovačem... ikdyž ono se to asi vyvětrá při krmění. Tak nevím.
Mám udělanou díru do krytu (klasický plastový a hadice je tam zalepená a dolů kouká jen půl cm. Voda vpodstatě padá přímo dolů jako když teče volně z vodovodu.
Původně to bylo provizorní, ale než jsem vymyslel rozstřikovač, zjistil jsem, že ho nepotřebuju.
Mám filtr jako ty, tj. čerpadlo ve filtru a voda z akva do filtru jde spojenyma nadobama.
Z filtru to čerpadlo žene hadicí a v rohu to přímo z hacice padá do akvárka asi z výšky 6 cm nad haldinou. Přímo dolu. Proud hladinu moc nerozhýbe, ale na okysličení je to dostatečné, protože proud bere s sebou do vody malinké bublinky. Navíc to stahuje veškejé nečistoty z hladiny, takže ta je jako zrdcalo. Nevidím důvod to otáčet.
A některým rybkám se líbí ten proud, který v tom místě je a jinde je v akva klid.
| 
