Dobrý den,
při vodě 8°N a pH7 máte málo CO2 - nemám při ruce tabulku, ale od oka to je hodně málo.
Co se týče dna - křemičitý písek je z našeho pohledu sterilní.
Často stačí počkat, v akváriu se hromadí detrit a ten postupně proniká do substrátu.
Také se dává jako spodní vrstva "něco" s živinami. Běžně se používají všelijaké jílovité přípravky s trochou živin (výrobců je plno). Rataj prodává "špinavý" písek.
Já pužívám hlínu ze zahrady v množství větším než malém. 
.
P.S. Josééé, začněte s čistým pískem. Obohacené dno začněte zkoušet, až naberete zkušenosti. Dá se tím hodně pokazit.
Dobrý den neregistrovaný Akvaristiku,
DOOM shání něco zcela konkrétního - asi má pro to důvod. Trošičku mi tu začínáte vadit reakcemi typu "My to v krámu máme ... s pozdravem váš pan Persil".
Zamyslete se, jak by to asi dopadlo, kdyby všichni obchodníci zanášeli debaty takovýmto balastem.
Tento web má svoje rubriky a nepochybuji, že si zde můžete nechat umístit svoji reklamu. Nebo napište článek o konkrétní aplikaci něčeho, co považujete za zajímavé.
Pokud chcete debatovat - tak se zaregistrujte a ukažte, jak děláte akvária. Třeba opravdu máte co nabídnout, jako akvarista!
Zdravím
Martin
Partner rubriky Partner rubriky
Dobrý den - že se do toho tak motám...
žádné lajcky neznám - akvaristika je o vědomostech(*). Něco si přečtěte, projeďte si zdejší debaty a odkazy, oprašte chemii ze základní školy. Pak se dá jít o krůček dál.
Zdravím Martin
(*) - ve skutečnosti jsou naše vědomosti laické (nebo třeba koníčkářské), ale to je trochu jiný příběh...
Dobrý den,
na fotce vidím vývod filtru, který dělá na hladině šlehačku. Pokud jste to měl takto i v době, kdy jste hnojil CO2, tak jste veškeré CO2 z vody zase rychle vypudil. 
Asi bych něco udělal s tím filtrem - bohatě stačí natočit tu trubku tak aby proud šel podél zadní stěny dolů. Potom zkusit zpět to CO2 a tak 14 dní sledovat, co to udělá.
Víc není vidět, takže těžko více povědět - zbývají obecné rostlinkářské rady, kterých je tu všude dosti.
M
Lze jen doporučit ke shlédnutí http://www.akvarko.cz/atlasrybdetail.php?ryb...
Je zjevné že ty ryby máte ve zcela nevyhovujícím prostředí. Před nákupem ryb je dobré zjistit jaké velikosti dorůstají a jaké mají nároky. Nechci být špatným prorokem, ale brzo budete mít po problému.
Ahoj,
vata - na stavbě - je to normální izolace pod sádroš
štítky - nastříhat a popsat plastovou modelovací podložku (asi nechcete falšovat značku - celníci jsou čiperové
)
košíčky - se mi jich doma taky pár válí - ale tady mám nápad - co kdyby POŘADATELÉ BURZY udělali krabici na odložené drobnosti, do které by mohli ti co mají něco takového odložit a ti co potřebují si zase vzít? Košíčky, příslušenství k dávno uhynulým filtrům ... prostě tydlety blbiny.
martin
"Taky jsem uvažoval o tom, že bych se tam vychcal"...
Pochopitelně je to nápad k věci, ale vzhledem k tomu, že člověk vylučuje močovinu a nikoliv čpavek to není úplně prosté komplikací - a to pominu ještě celou řadu dalších ALE - moč není chemicky čistý roztok močoviny ve vodě. Etickou stránku věci pomíjím jako věcně nepodstatnou.
Jako podstatně jednodušší vnímám být prostě méně pečlivý při čistících zasazích - trocha detritu nemůže uškodit.
zdraví
Lenivý akvarista Martin.
Dobrý den FILIPSI - to zní velice dobře, ovšem jde o to jak ten čpavek bezpečně dávkovat. S podobným záměrem jsem navrhoval vysazení toho velemolitanu. K proplachovací kůře se připojuji.
Dobrý den GARGAMELI - jestli něco mohu důrazně nedoporučit, tak hnojení KNO3. Jen bych doporučil vaší pozornosti - to K v KNO3 je TEN draslík. Prokazovalo by se to obtížně, ale pravděpodobnost, že máte předraslíkováno není podle indícií úplně malá (na tom se tu shodlo více lidí).
Dobrý den VACLAVE - já si osobně myslím, že problém toho akvária je, že je prostě příliš čisté a přirozené zdroje jsou nahrazeny chemií. Sdílím Vaši zdrženlivost k řízení akvária podle testu na jeden prvek.
Zdraví Martin
Dobrý den,
Já osobně bych vyhodil ten obří molitan a nechal jen ten externí filtr. Sledujte dusitany - pokud se neobjeví nějaký nárůst (a to bych se divil) tak tam byl opravdu k ničemu. Vodní rostliny preferují amonium (energeticky je pro ně mnohem méně náročný) a filtr jim konkuruje. Vysadil bych hnojení PMDD a nějakou dobu bych to nechal jen na hnojení rybami aby se zdroje živin vyrovnaly. Dívám se, že máte UT jen 3, což tam u vás nahoře bývá (a jako Brňák tiše závidím), možná bych zkusil zvýšit UT u vstupní vody na 6 - ony rostliny potřebují i nějaký ten "vodní kámen". Opravdu jen vstupní, aby nebyla skoková změna parametrů. Výměny vody určitě zachovejte, tak jak ji děláte.
Až znovu začnete hnojit, držte dávku nízkou - pokud to dobře rostlo při 6ml, tak nevidím důvod to zvyšovat. To KNO3 bych tam samotné nelil. Případně to zkuste kombinovat ještě s jinými kapkovými hnojivy na přeskáčku.
Mimochodem - po všech těch vzestupech a pádech s "umělou" výživou jsem přešel na metody méně sofistikované a líbí se mi to víc.
Držím palce, Martin
Dobrý den,
tak jak tu píše "ustavprochore".
Dělejte denní výměnu vody.
Vodu si nechávejte mezi výměnou pokud možno odstát. (pokud nemáte v čem, tak klicně dávejte čerstvou chlorovanou - není to žádná katastrofa). Používejte pitnou vodu - pozor na různé studny a podobné (to katastrofa být může).
Pokud máte vzduchovací motorek, tak jej zapojte (některé filtry umí přisávat vzduch, nebo se dá umístit výtok tak aby čeřil hadinu - prostě cokoliv co zvýčí výměnu plynů mezi vodou a vzduchem).
Víc vám bez popisu akvária opravdu poradit neumí nikdo. Pověste si tu prezentaci, je to freeee 
.
PS - nádoba na odstátí vody o objemu cca 20-30% objemu akvária a vzduchovací motorek bych vřele doporučil jako vhodnou výbavu akvaristy
PPS - nastudujte si co nejvíce materiálu z různých zdrojů, získáte tak jakýsi přehled.
zdravím martin
Dobrý den,
díval jsem se co se tu povídá a díval jsem se i do odkazované diskuze. A mám pár poznámek:
Radu neměnit vodu v případě přemnožení čehokoliv považuji za neakceptovatelnou. Přemnožené organismy jednak samy pro sebe spotřebovávají (u prvoků asi primárně kyslík) ale zejména produkují a svým úhynem uvolňují do vody množství odpadních látek. Možná obrana je výměnou vody a filtrace přes aktivní uhlí, nejlépe kombinace obou.
Pokud by se nasadil UV filtr, tak to platí dvojnásob, neboť ten zabíjí mikroorganismy a vše se urychluje.
Ke koloběhu NOx látek: Asi by bylo vhodnější NXx protože se nejedná jen o oxidy. Takovýto boom znamená, že rovnováha v akváriu je silně narušená včetně filtru a koloběh dusíku (i jiných) kolabuje. Nejprve je třeba razantně snížit zatížení systému a teprve potom se může postupně obnovit nějaká relativně přirozená rovnováha jaká je cílem akvaristiky. Jako se nově založená akvária zatěžují rybami pomalu a až po zaběhnutí.
Zdar vašim rybám!
Martin
Klíče ke konstrukci jsou 2
- konstrukce musí dodržovat tvar T. Tedy horní deska musí ležet na stojkách.
- konstrukce musí být tuhá - aby se základna akvária nekroutila.
Nechával jsem si skříňky dělat taky. Materiál Lamino. Horní deska zdvojená (2*18mm). Zadní výplně jsou rovněž z lamina 18mm vpředu mám pod horní deskou 100mm lamina - tedy celá horní deska je na masivním rámu. Při vašem rozměru AQ to patrně bude chtít ve středu ještě alespoň jednu - dvě stojky navíc - záleží na tom jak to bude dlouhé.
Jen pozor - při potřebném rozměru to bude velmi těžké - pokud zvolíte svařený rám, docílíte jistě lehčí konstrukci. (Oplášťovat to není problém).
Ahoj,
tak jak jsem to u Tebe viděl - souhlasím s Langoshem. Viz třeba Technikovo akvárko.
Zdar - du si vařit raní kafe. M
Díky za informaci.
ano, je rozpor mezi tím co jsem dosud četl a tím, co mi přijde logické. Mám za to že mi pro mou úvahu (var.B) přinášíte potřebný důkaz.
Zde odstavec, na který jsem odkazoval. Je to jediný popis mechanizmu k. choroby co znám.
Sheurmann, I.: Sladkovodní akvárium, str. 67 v překladu j. Hofmanna:
"Rozpad kryptokoryn se vyskytuje zvláště často v akváriích s vysokým obsahem dusičnanů, kde se příliš málo mění voda. Rostliny pocházející z vod s vysokým obsahem dusičnanů dokážou dusičnany rozkládat a získávat z nich svou živinu - amonné kationty. U kryptokoryn a dalších tropických rostlin, které mají na svých přírodních stanovištích k dispozici volné amonné kationty ve velkém množství nebyla podobná schopnost vyvinuta. Tyto rostliny přijímají dusičnany stejně jako všechny ostatní rostlinné živiny, ale pouze je ukládají spolu s dalšími právě nevyužitelnými látkami v buňkách svých těl. Když potom dojde v akváriu k náhlé velké změně (v závorce příklady...), rostlinám se zprvu daří lépe. Rychleji asimilují a vytvářejí více kyslíku. Obsah kyslíku ve vodě a v rostlinách stoupá; aktivují se uložené zásobní látky. Z části se spojují s kyslíkem a vytvářejí nerozpustné sloučeniny, které ucpávají vnitřní vodivá pletiva rostlin. Z uložených dusičnanů se mohou vytvářet jedovaté sloučeniny dusíku. Toto vše způsobuje, že rostliny začnou odumírat."
Sidonie:
1/ Vyvozujete cosi, co jsem neřekl. Zjednodušujete proti logice. To co říkám, je, že 50ppm je vysoká koncentrace tedy bohatý výživný roztok. Pokud z toho budu něco vyvozovat, tak se budu domnívat, že pravděpodobnost takového boomu s koncentrací nezanedbatelně roste. Jsou zdroje, které z toho dělají jednoduchou rovnici (vyguglete si "algae control - nutrient control"). Já se domnívám, že v té rovnici je pár dalších neznámých.
2/ tolerance ryb: jedna věc je, co jsem četl a druhá věc o čem uvažuji. Zde jsou ty dvě věci protichůdné - úvahou jsem dospěl k opačnému závěru než co jsem četl. Jediná cesta jak to vyřešit je pokus, který alespoň já nedovedu uskutečnit.
Celou generaci se tu tvrdilo, že koloběh dusíku v akváriu je uzavřen vznikem NO3 a jediná možná regulace je výměna vody. Taky jedna Pravda s velkým P, co již neplatí - tak proč by nemohly padnout další?
Tedy v tom hokej nemám. Jen si dovoluji polemizovat o kanonizovaných akvaristických "Pravdách" - tedy si myslet něco jiného než uznávané akvaristické "autority". Domnívám se, že toto je právě vhodné místo pro to, co jsem nazval zmítání. Mimochodem - tento web není o ničem jiném než o tom zmítání se v dohadech. To prosím nevnímejte jako kritiku ale jako plus. Právě tyto debaty na internetu (zprvu importované) přinesly trochu vzduchu do české akvaristiky, ze které se před lety stala postupně výroba ryb (veleúspěšná ve světovém měřítku), ale ostatní šlo trošičku stranou.
Uzavřu otázkou pro všechny (aby z toho nebyl spor o principy logiky
): Co so kdo myslíte o koncentraci NO3 - je nebo není potřeba usilovat o hodnoty pod 50ppm?
Hezký den při pátku.
... Sheurmann, I.: Sladkovodní akvárium, Vašut 2001, str. 67. celkem mi to dává smysl.
... to je logicky chybný postup. Z negace podmínky nelze vyvozovat negaci jevu. Bohužel
... Těším se - osobně mi to přijde divné, že by ryby pocházející z vod s NO3 nejvýše v jednotkách tolerovaly dlouhodobě hodnoty až o dva řády vyšší, ale třeba jo. Takže co na to Langosh?
PS - nedostatek vědeckých zjištění v akvaristice vede k tomu, že se v tom můžeme takto krásně zmítat. Na druhou stranu, v 60. letech se nevědělo o bakteriích a před deseti-patnácti lety byla denitrifikace něco jako Atlantida a dnes se koupí v krámě.
Ahoj, jak píšeš - NO3 v desítkách patrně neškodí rybám. Nikdy jsem nečetl, že by nějakému druhu vadila koncentrace pod 100mg/l (rozhodně ne těm, co koupíme v krámu). Mořská akvaristika, pokud jsem nahlédl, cokoliv nad 10mg považuje za katastrofu.
O co jde, je celkový ekosystém v akváriu. Pokud mám hygyenicky normovanou pitnou vodu s 49,9mg/l, tak se jedná o živný roztok, a lze se dočkat boomu některého druhu řasy nebo sinice (je to loterie). Pro kryptokorynovou chorobu to patrně taky stačí (pokud je opravdu způsobena hromadícím se NO3 v pletivech).
Koncentrace blížící se nule (test pana Rejfíře / jeho testy jsem rád používal) jsem dosahoval pouze s akváriem do kterého mi pralo slunko. Hnojil jsem CO2 a osluněnou
stěnu jsem měl celou zarostlou valisnerkama. Jinak taky držím cca 50.
Ahoj Martin
PS - u Ratajů kdysi dělali testy s trvalou filtrací přes selektivní ionex.
Dobrý den, projel jsem všechny linky které tam mají a nikde jsem nenašel žádné další informace. Jak ho máte připojený? Jak se reguluje? Jak dlouho vydrží náplň? Díky předem martin
| 
