Diskuse  (22. strana z 24)

Vždyť jsem to psal, kvůli tomu pH...

Ne pouze nekrmit, ale hlavně nekrmit! Ryby vylučují amoniak převážně přes žábry, pokud se nažerou až přežerou o to pak více - viz odkaz níže. Zajímavé je, že takto reagují jen mečovky, avšak vzhledem k tomu, že se dokáží řádně naprat krmivem, se vlastně ani není čemu divit. Jak moc tazatel krmí či ne, netuším. Pokud se to do 2 dnů bez krmení nezlepší, klidně ať vodu vymění, ale pozor, aby nedošlo ke zvýšení pH. Určitě by bylo vhodné mezitím i orientačně zkotrolovat pomocí testů obsah NH3/NH4 i NO2.
Radit u nezaběhlé nádrže každý den měnit polovinu vody, no nevím, já bych to nedělal. Zkušenosti mám takové, že poměrně brzy jsou zvýšené hodnoty jedovatých sloučenin dusíku zpět, za předpokladu, že se nezmění režim krmení, zatímco pokud radikálně omezím přísun potravy, zlepší to situaci mnohem více.

No, nechci se přít, ale ve vícero zdrojích je uváděno, že při intoxikaci i autointoxikaci amoniakem jsou žábry ryb silně překrvené. Např. zde http://www.aquar.cz/Dusik.htm
Vodovodní voda mívá pH zpravidla vyšší než je pH vody v akváriu.

Pokud ryby lapají u hladiny po vzduchu, navíc s načervenalými žábrami, odpovídají příznaky otravě amoniakem (NH4). Jaké je pH vody? Pokud byla v tom akváriu (viz prezentace http://www.akvarko.cz/akvarium.php?nadrz=4623 ) téměř měsíc napuštěná voda a ryby zprvu žádné nebo jen velmi malý počet, neznamená to, že je akvárium zaběhlé a funguje řádně celý proces nitrifikace. Pokud stávající problémy nastaly krátce po přidání všech zbylých ryb, ukazuje to opravdu na zvýšení obsahu amoniaku. Doporučuji radikálně omezit krmení, první 2-3 dny vůbec nekrmit. Vodu neměnit, neboť výměna větší části vody, kdy se zvýší pH, může situaci i zhoršit.

No jo, ale co když voda v řece, potoce, jezeře vyschne? Bahenní rostliny si pak mohou krásně kvést a tahat živiny ze substrátu. No a vodní řasy to sucho také nějak přežijí do příštího období dešťů...
Někdo kdesi napsal, že vodní či bahenní rostliny jsou původem suchozemské rostliny, které se adaptovaly na život pod vodou. Sakra proč dělaly, když tam vládly řasy? Že by kvůli potopě a častým záplavám? Nebo kvůli našim akváriím?

Řasy jsou díky evoluci dostatečně dobře uzpůsobeny k získávání živin z vody a fungují i bez kořenů.
Já bych to napsal i jinak, a to, že rostliny, z hlediska evoluce stojící na vyšší příčce vývojového žebříčku, mohou v ideálních podmínkách prosperovat lépe než řasy, a to i díky svým kořenům, kterými zpravidla získávají podstatnou či větší část živin.

Hmm, zajímavě se to posouvá: eutrofní voda -> nadbytek živin ve vodě -> optimální dostatek živin. Ono se v takových akváriích ani nemusí přestat hnojit mikro či makroprvky, stačilo by "jen" přestat uměle sytit CO2, méně intenzivně svítit, přestat měnit vodu nebo odstranit velkou část rostlin. Neuvedl jsem, že se živiny rychle vyčerpají až do mrtě, mnohé se mohou i hromadit (a všechny prvky si doma nezměříme!), takže pak je zase při výměně vody naředíme atd. Podmínky jaké panují trvale a stabilně v takovém fungujícím ideálním rostlinném akváriu jsou vůči řasám nepříznivé hlavně nejspíše díky velmi intenzívnímu růstu obrovské masy vyšších vodních rostlin na velmi malém prostoru a jistě i díky tomu, že rostliny mají oproti řasám konkureční výhodu díky svým kořenům, které řasy postrádají.

Na to je přece jednoduchá odpověď, poněvadž takové nádrže mají takové množství rostlin, že živiny jsou velmi rychle využity, a to nejen ze samotné vody, ale i ze dna, kam se takto obohacená voda rychle a snadno dostane. O nadbytek živin se v tomto případě rozhodně nejedná, stačí přestat hnojit a ...
A také pozor, nikde jsem nepsal, že platí striktně varianta o výhradním příjmu živin pouze kořeny.

Ano, tento zdroj http://botany.upol.cz/prezentace/rybka/vodro... stojí jistě také za povšimnutí, nicméně nevycházím jen z tohoto, ale dalším významným zdrojem podporujícím tezi o hlavní významu kořenů je Christel Kasselmann a její kniha Aquarienpflanzen. Z této knihy pak přidám k druhé citaci (zřejmě Hejný?) jedno doplnění:
... rostliny, které si berou hlavní část k růstu potřebných živin v substrátu dna, ale nereagují všechny stejně, neboť přijaté množství a složení živin je druhově specifické a ve velké míře závisí na složení dna...
Bohužel, v ČJ tato kniha není a zda-li někdy vůbec bude, kdo ví...
K dotazu v závěru se domnívám, že se "intenzivně hnojená rostlinná a holandská akávria" ani zdaleka neblíží podmínkám eutrofních venkovních vod s nadbytkem dusíku a fosforu.

Řadu živin rostliny čerpají přednostně (a některé velmi pravděpodobně i výhradně) z vody...
Mám na to trochu odlišný názor. Většina pěstovaných akvarijních rostlin jsou bahenní či kořenící rostliny a tyto svoji potřebu živin získávají z největší části kořenovým systémem ze substrátu dna a jen menší část je kryta z vody. Výjimku tvoří pouze plovoucí rostliny a ty druhy pravých vodních rostlin, u kterých buď kořeny zcela chybí (Ceratophyllum) anebo jsou zredukovány tak, že jejich úkol spočívá v převážné míře v zakotvení a jen v menší míře v příjmu živin (Egeria, Najas).

Odkaz na akva nasvícené vším možným: http://saurama.aqua-web.org/

Pokud jsou v akváriu mladí krunýřovci Ancistrus, tak právě ti si na spodní straně těchto listů umí dobře pochutnat. To jejich "chroustání" jde občas i krásně slyšet. Osobní zkušenost, mám to tak také. Naštěstí voďankovec roste tak rychle, že všechno sežrat nestihnou.

Nějak ten dotaz od Vladi zapadl, ale také by mě zajímalo nějaké to upřesnění, když ne už přímo odkaz.

Aponogeton to není. Bude to opravdu Cryptocoryne crispatula var. balansae. Načervenalá barva může být právě u tohoto druhu, ale existují i variety čistě zelené či jen mírně nahnědlé. Vzhledově je velmi podobná Cryptocoryne aponogetifolia, ale ta je až dvojnásobně větší, s listovými čepelemi vždy zelenými.
http://www.aquaticplantcentral.com/forumapc/...
http://www.xs4all.nl/~crypts/Cryptocoryne/Ga...

Johny, to bylo spíše laicky nelogické a stejně jako Sid si to neumím představit.
Zde máš něco na poučení:
...
Při provzdušňování však ve skutečnosti dodáváme všechny plyny obsažené ve vzduchu a urychlujeme vyrovnání úbytku (či vyprchání nadbytku) kteréhokoliv z nich na rovnovážnou úroveň, jaká by vznikla ve vodě bez probíhajících biochemických procesů. Provzdušňováním tedy z vody nemůžeme vytěsnit jiný plyn rozpuštěný ze vzduchu, pokud nevzniká působením organismů přímo ve vodě akvária nebo do vody není přidáván uměle (např. zařízení na přidávání CO2 do akvária - může vést - a zřejmě podle doporučení i vede k přesycování vody v akváriu oxidem uhličitým; pak ovšem provzdušňování vody může skutečně snižovat nadbytek CO2 ve vodě akvária...).
Citace z http://planta.aquariana.cz/plyny_ve_vode.htm

Na nezmara to má příliš krátká chapadla a je to moc "na husto". Spíše to bude kolonie sladkovodních mechovek Bryozoa, které jsou naprosto neškodné a ničemu nevadí.

No zase bych tak vodovodní vodu nehanil, já ji dokonce běžně piji. A překvapení žádná nenelézám. Zato to co se děje v akváriu např. při přesazování rostlin nebo odkalování, to je jiná káva. To nenateče ani v místech s extrémně špatným vodovodním řádem za rok.

Ale vůbec ne. Jen jsem asi alergický na reklamní žvásty a tohle opravdu vypadá jako opsané z reklamních materiálů rozdávaných prodejcům na seminářích Sery.

Pěkné PR reklamní sdělení. Nějak se tu vyrojili přispěvatelé, kteří zde nikdy ničím kloudným nepřispěli a najednou jen oni mají vše vyzkoušené a vše ví.
Kdyby byl pravdou závěr, který se nám zde snaží namluvit neznámý prodejce produktů zn. SERA navštěvující jejich semináře, tak všichni profi-chovatelé používají jen tento zázračný filtr. materiál, drahý ale vlastně levný, stálý téměř na věčné časy a své dosavadní různé "molitany" dávno zahodí... Jenže tomu tak není anebo jsou dosud nevědoucí, neboť dosud nenavštívili ten správný seminář.

Zřejmě to bude nějaký bakteriální povlak. Proč se tvoří? Zřejmě proto, že nádrž i voda "žije" a není tak žádným sterilním místem. Vadí-li ten povlak na pohled, tak pak jej opakovaně stírat. Ostatně skla akvária načisto čistá trvale sama od sebe rozhodně nebudou.