To Blek (19.5., 18:42 )
Nemohu bez komentáře ponechat doporučení "...Kdo má doma 30st tvrdou vodu, ten by měl chovat africké tlamovce..."
Asi by se s tak tvrdou vodou tyto ryby smířily, ale nejvhodnější prostředí by to pro ně asi nebylo.
Malawi - pH - 7,7-8,5 CM - 3,9 dGH KNK - 6,6 dKH
Tanganjika - pH - 8,8-9,1 CM - 6-11,2 dGH KNK - 16,5-18,5 dKH
http://www.aquar.cz/Biotopy.html
To LANGOSH (19.5., 16:53)
Omlouvám se, Romane, že reaguji až nyní. Mám i nějaké další zájmy a povinnosti... 
Bohužel v angličtině nic nemám, alébrž si s tímto jazykem netykáme. Já spíše tu němčinu,
a to ještě za vydatné pomoci slovníku...
K věci (a zase velmi, velmi zjednodušeně, a tak, jak jsem to pochopil já): dno, tedy materiál, z něhož je složeno, až tak moc zahníváním netrpí. (Hovoří se tam o křemičitém písku). Zahnívat může organická hmota, která v případě většího průměru štěrku a tím i většího průměru "pórů", se do tohoto dna ve větší míře dostává, případně samotné kořeny rostlin,
a tyto z důvodu, uvedeného v mém předchozím příspěvku.
A jako vždy, když se nakousne zásadní téma, hrozí zde (z mého pohledu!) nekonečná diskuse,
v níž se znovu otevřou veškeré problémy akvaristiky, takže bych můj postoj rád ukončil s tím, že Vaše poznámka nepostrádá logiku.
A ještě bych dodal jedinou osobní zkušenost se zahníváním dna:
akva o ploše dna 150*50cm, písčité dno ve vrstvě 8-10cm a zrnitosti cca 0,x - 5 mm, porostlé dobře rostoucími rostlinami - echinodory, sagitáriemi, hygrofilami, bakopami, limnofilami, ludwigiemi a - jediným kusem c. aponogetifolia. Posledně jmenovaná rostlina na rozdíl od ostatních zcela evidentně neprospívala. Při jejím odstraňování se po rozrušení dna uvolnily bubliny plynu s výrazným zápachem, rozrušené dno bylo pod povrchem, podobně jako kořeny této kryptokoryny, černé. Dno v tomto prostoru bylo důkladně odkaleno, po nějaké době do něj zakořenily odnože sagitárií.
Z toho mi vyplývá, že z nějakého důvodu tato rostlina neprospívala a proto nebyla schopna udržet dno ve svém okolí ve zdravém stavu, i když vlastně nemohu vyloučit ani možnost, že tím negativním faktorem mohlo být samotné dno… 
Jen pro zajímavost - existují TAKÉ názory, že nikoli štěrk, ale PÍSEK že je vhodnější.
(Stačí zadat do vyhledávače "BODENGRUND" a je o zábavu postaráno...)
A zastánci těchto názorů se zase přou o to, zda je lepší zrnitost písku 0,1-0,8mm nebo 1-2mm.
I oni, obdobně jako mnozí zde v dnešní diskusi, zdůrazňují, že jemný písek snižuje možnost prokysličení dna, ale nevnímají tuto skutečnost negativně, naopak!
Zdůvodněním (mnou velmi zjednodušeným!) je, že živiny ve dně neoxidují a jsou tudíž rostlinami snáze využitelné. A co se případného zahnívání a černání dna týče, k těmto procesům dochází údajně tehdy, jestliže rostliny netransportují kyslík do kořenového systému.
Jak se můžete dočíst např. na stránkách fy. Dennerle: "Jestliže kvůli jiným chybám nemohou rostliny růst, zahnívá dno - NIKDY NAOPAK!"
Tímto příspěvkem nechci vyvolal bouřlivé emoce permanentních oponentů, ale poukázat na pestrost logiku nepostrádajících náhledů na tuto problematiku.
Osobně preferuji "STĚRKOPÍSEK 0,3 - 10mm"
http://www.dennerle.de/HG09.htm
http://www.deters-ing.de/Bodengrund/gammel.htm
http://www.aquaristik-hilfe.de/system07.htm
Partner rubriky Partner rubriky
Světlo = překlep...
Vstupní parametry vody před 5 lety? Jsi srandista - deníček z té doby už nemám...
Před výměnou vody pH okolo 7, (Akvin...), alkalita cca 8 dKH, P a Fe ti asi nepomohou, NO3 - neměřitelné (Aquar).
Vyměňuji týdně 15 l vody, pH cca 6,5, alkalita cca 5 dKH, NO3 - cca 10 mg/l.
Přihnojuji (denně) m.j. KNO3 a CO2, svítím 3*18W...
A z toho Rataje hóóódně přemýšlej hlavně nad tímto jeho závěrem:
"Z toho vyplývá následující teorie. Žádné akvarijní rostliny nejsou schopny významnou měrou okyselovat vodu v akváriu. Ta se okyseluje produkty /NO3 a CO2/, které vznikají činností bakterií. Pokud rostliny nejsou schopny tyto látky dostatečně odčerpávat /pomalý růst, slabé světlo/ voda v akváriu se stává kyselou. K okyselování vody tedy nedochází aktivitou rostlin, ale naopak jejich pasivitou."
Sranda, co?
To Vojta st:
V odpovědi pro MRP (15.5., 18:31) jsi napsal:
"...osázej akva cryptocorynama a za tři měsíce máš vodu v kyselých hodnotách.."
a pak jsi v 18:41 dodal:
"...napíšu ti tady jak vodu dostat do kyselého prostředí bez chemie,osázej většinu akva cryptocorynama tak 2/3 a k nim přidej rostliny které nejsou náročné na světlo tak max 0,3W/l a dokáží zpracovávat obě složky uhlohydrátů,pro lepší fotosyntézu bych zvolil zářivky s převažujícím červeným spektrem a 3 až 4 měsíce budeš sám překvapenej,ale pokud to nezkusíš nemůžeš to porovnat, a vím o čem píšu..."
O jednom takto osázeném akvárku vím. Obsahuje cca 65 l vody, roste v něm cca 20 vzrostlých
C. pontederiifolia a min. 20 vzrostlých C. wendtii, 2 trsy Anubisu barteri nana, pár Ludwigia repens a pár Rotala sp. (''Mayaca sellowiana''). Takže nepochybně více než 2/3 rostlin tvoří kryptokoryny.
Akvárium s takovou skladbou rostlin, kde mají kryptokoryny naprostou převahu, je provozuji
o něco déle než 3 až 4 měsíce - od založení v létě 2001 - dosud
Přesto nemám zkušenost, kterou ty uvádíš, A TO TAKY VÍM, O ČEM PÍŠU!!!, ale naopak - abych udržel pH vody pod 7, musím dělat jistá opatření. Kdybych to nechal na kryptokorynách, tak jsem v .... A to, samozřejmě, nemám v akva žádný vápenec, mramorovou drť, lastury ap.
Tvoje doporučení stran zářivek s červeným světlem ponechávám raději bez komentáře...
Těším se na tvé další "zkušenosti"!
Vysvětlení, proč nelze za šetrné usmrcení ryb považovat vylití do záchodu, spaření horkou vodou nebo zmrazení, a naopak - proč za ně lze považovat např. použití sedativ nebo CO2:
http://www.aquaristik-hilfe.de/fische06.htm
Tak ještě jednou - zastavíš filtraci, aby nedocházelo k víření vody, oklepeš čurbes z listů rostlin a počkáš, co to udělá. Pokud by to byla sinice, dokáže se vrátit. Můžeš to znovu oklepat a když se to opakuje, asi to bude sinice. Pod mikroskopem by to bylo ein-zwei, neboli ajn-cvaj, jasné...
Když jsem psal, že by pomohlo foto, měl jsem na mysli nějaký aktuální detail toho "čurbesu".
A kdybys na chvilku vypla filtraci, oklepala ten "čurbes" z rostlin a počkala, co bude..? A třeba to oklepání zopakovala? (Jestli by se to usadilo nebo jakoby "vrátilo" zpět na listy?)
Foto by pomohlo. Co sinice?
Nevím, odkud jsi, ale před chvílí jsem viděl u Drápala v Olmiku Atya gabonensis, cca 8 cm, po 185,-.
Sůl jsem nezkoušel, ale s CO2 jsem v minulosti několikrát experimentoval. Jenomže jsem to nechal dojít jen do první fáze - narkotizace. (Některá ošetření se prostě dělají lépe, když se ryba nebrání!
)
Kdyby tě někdy osud postavil před volbu, zda nechat rybku trápit nebo její trápení šetrně ukončit, můžeš ji odlovit do sklenice s vodou a postupně přilévat "sodovku" (vodu sycenou CO2). Nízkou koncentrací CO2 rybku znarkotizuješ, posléze dalším přidáním CO2 vše ukončíš...
To Don: (jaký výkon by mělo mít to čerpadlo pro 100 l akva?)
Do "rostlinového" se doporučuje 70-100% čistého objemu (vody, ne akva!)/hod., ve tvém případě tedy tak asi 50-80 l/hod.
100% souhlasím s tím, co zde napsal MRP:
"...Zkousel jsi nekdy dostat kripicku z neonek?:) Podle Tve rady asi ne. Navic neni krupice jako krupice. Existuje vice mutaci, nektere druhy jsou znacne odolne a jejich cysty dokazi "spat" i mesic. Navic neexistuje univerzalni lecba, protoze kazdy ma jine slozeni vody. Vis proc existuje tolik postupu na lecbu? Protze ani jedna neni 100%..."
Naposledy jsem se trápil s léčbou něčeho tak triviálního, co se léčí zvýšenou teplotou a solí, 6 týdnů...
Můžeš, Márty, mrknout na konec diskuse ve tvé prezentaci "Betanie" a poradit mi?
Ahoj Peťulo! Píšeš: "Mám v akvárku asi hodně dusičnanů, ale jak tomu mám zabránit?" Bylo by jistě dobré vědět, kolik jich tam vlastně máš, aby se dalo usoudit, jestli právě dusičnany mohou být příčinou, proč tvé parmičky "nejsou ve své kůži".
Je velmi pravděpodobné, že přes pravidelnou výměnu části vody budeš mít vyšší hladinu dusičnanů, protože tvé akva je docela přerybněné, (jak konstatoval Felis 30.3.v komentáři u tvé prezentace s doporučením "ubrat ryby nebo zvětšit akva"), a hlavně - máš v něm příliš málo rostlin, které by ti s odčerpáváním dusíku pomohly. Takže rada Pytla - "chtělo by to nějakou rychlerostoucí kytku" je na místě, (podobně jako Mártyho - "častěji odkalovat a méně krmit").
Řešení je tedy ve "fungujících" rostlinách, čehož dosáhnout není, bohužel, zas tak úplně jednoduché.
A navíc - dosadíš-li do akva více rostlin, možná se budou i tvé parmičky cítit bezpečněji = lépe...
Jo - a ty rostliny v levém rohu by měly být kryptokoryny modráskolisté (C. pontedrifolia).
Na to, o jakej prevít jde, ti 100% odpovědět neumím. Určitě se však najde někdo, kdo to zvládne...
Já bych tě chtěl jen nasměrovat k jedné z možných příčin případného neúspěchu pěstování kytek v budoucnu - vypadá to, že jako substrát jsi použil směs, obsahující drcený mramor.
Ten ti bude trvale upravovat chemismus tak, že to nemusí většině rostlin vyhovovat.
A ty šutry bych taky otestoval na obsah vápníku. Zkus změřit parametry vody. A zvaž výměnu substrátu za inertní.
Já si otíky objednal v akvaprodejně v Olympii, došli do týdne. Cenu jsem si domluvil na 32,-/ks. Pak jsem na ně natrefil v akvaristice na Hodolanské naproti školy, pár jsem jich vzal, nepamatuji, za kolik. Myslím si, že dnes ti je dokáže na objednávku dodat jakákoli fungující akvaristika, otázkou je cena. Musíš vyjednávat.
Přiložený obrázek: Otík
| 
