Diskuse  (2. strana z 3)

Tak to už si rozumíme úplně. V tom případě je 2 roky docela optimistická předpověď.

No, psala jsi nějakou předpověď o dvou letech života pro stávající osazenstvo, z čehož také nelze poznat, co konkrétně je tím myšleno; příčina smrti mi uniká. To je první odstavec a druhý je jasný, na obou stranách srozumitelný.

Srandovní je nadpis všech těchhle debat: Jíl ve dně. Kdyby kančíci věděli, že je někdo spojuje s jílem, asi by měli radost

Já si nemyslím, že by se mu ryby v současném složení měly navzájem ubít (pokud jsem to dobře pochopil: nádrž má přes 500 litrů a poskytuje prostor pro promyšlené rozdělení dna, aby na sebe ryby navzájem neviděly). V tak velkém akváriu s členitým dnem budou ryby v tomto složení spokojenější než v nějakém jednodruhovém, avšak pro konkrétní druh nevhodném (malém).

Ale souhlasím, že posledně zmiňované druhy (managuensis, cyanoguttatum, festae)
je kombinovat s dosavadními krajně nevhodné (a problematické vůbec s nějakými). V kombinaci dosavadních a páru jednoho z těchto druhů, by se ryby ubily zcela jistě.

Znám chovatele, který má mezikontinentální, podobné složení včetně červených perlovek a také mu to funguje. Pravdou je, že není moc dobré kombinovat povahově blízké druhy. Dřív se spousta cichlid jednoduše řadila do jediného sběrného rodu "cichlasoma," teď jsou podle příbuznosti rody víc rozčleněné a ne nadarmo jsou kančíci salvini a perleťoví v jednom. Vznik problémů je skutečně reálný až malí kančíci perleťoví už nebudou malí (zatím mají dominantní postavení salvini). Ale v nádrži takových rozměrů se to při členitém dně, pravděpodobně uspořádá bez zásahu chovatele.

I když já konkrétně se v tlamovcích příliš nevyznám, vypadá to na velké, rybím osazenstvem velice zajímavé cichlidové akvárium. Škoda, že prezentace podobných nádrží se objevují na webu tak málo.

Kančíci perleťoví jsou možná ještě příliš mladí, ale o starší rybky se v prostorném akváriu strachovat netřeba; své místo si uhájí, nezaleknou se ani větších soupeřů než jsou sami a jsou to moc krásné a inteligentní ryby.

V mém akva šneci nejsou. Když jsem jich tam úmyslně pár hodil z kamarádova okva, kterému se přemnožují a který jim nemůže přijít na jméno, můj pokus o jejich chov ztroskotal. Bohužel, v mém akváriu se nezabydleli, nestihli totiž ani dopadnout na dno. Omlouvám se tímto všem chovatelům šneků, snad jim následující popis nezpůsobí morální újmu. Vždyť šneci (pokud nejsou přemnožení), mají v akvaristice své místo. Ale vysvětlete to cichlidám jako je kančík perleťový. Těm netřeba nic rozmačkávat. Rozkousnou šneka sami jako oříšek, obsah sežerou a skořápku vyplivnou. A tak z mého chovu šneků vznikl pouze několikavteřinový scénář s názvem Tři oříšky pro kančíka...

Pokud budeš mít kančíky a hodně jílu, pak budeš mít jílu stále víc a víc, ale ne ve dně, protože ho kamarádi kančíci budou pořád zviřovat a filtr hodně brzy přestane stíhat. Bude to jak v té písničce: "Cesta je tér a prach a udusaná hlína, mosazná včelka od vlkodlaka, rezavý kvér, můj brach a sto let stará špína a děsně velká, HNĚDÁ oblaka."

Pokud to má prasknout, tak to praskne. Polyst. deska je vždycky dobrá, ale nebylo by lepší popřemýšlet o jistější skříňce? I když dobře vím, že pěkná dřevěná skříňka je mnohdy finančně pálka. Původní skříňka by se snad dala použít pro nějaký jiný účel, nebo by ji možná dokázal zkušený truhlář opravit, aby nabyla původní jistoty

Polyst. klidně síly 2 cm. Jedinou nevýhodou je, že čím tluštší, tím hůř se řeže na požadovaný rozměr.

Botia jsou mřenky a Discus terčovci. U chemie je třeba vždycky dávat velký pozor (a raději se jí vyhnout). Pokud se už musí použít, pak dát menší množství přípravku, než se uvádí v návodu, i když se tím snižuje účinek. Ancistrus je na chemii skutečně citlivý a uhyne první.

Ti malí šneci jsou nešvar, protože se dovedou rychle množit. Při přemnožení jich bude plné akvárium a budou dělat dírky v listech rostlin. Opravdu nevím, co poradit: chemie může snadno zničit i ostatní organismy v akváriu a z ryb malé šneky spolehlivě likvidují pouze velké cichlidy, které do svého akvária dát nemůžete. Jejich ruční odstraňování z akvária je sisyfovská práce. Snad se ozve někdo, kdo bude vědět a poradí...

No já bydlím pod střechou a mám tady řádně vytopeno. V akvárku musí mít voda i přes 30 C, protože nalepený proužek teploměru, na kterém je stupnice 19 až 30, neukazuje vůbec nic. Normálně nevzduchuju (mám silnou filtraci a vodu okysličuje pohyb vody na hladině), ale teď v létě jsem přidal i vzduchování a z hlediska jeho regulace, vzduchuju "na plný kotel." I když ta voda má možná 35 C (snad jsem to přehnal), díky silnému vzduchování to ryby přežijí. Nemám žádné úhyny. Pokud máš v akváriu živé rostliny, určitě by se svítit mělo, jinak odejdou. Není třeba vodu ani tak ochlazovat, jako co nejintenzivněji vzduchovat. Novou rybku bych raději nenosil, dokud vedra nepominou. Jinak spousta lidí má teď problémy. Známý mi říkal, že mu uhynuly rybky z mražených patentek, který se mu horkem musely zkazit.

Přeju, ať se vedra přečkají a nic už neuhyne.

Ahoj, to můžou klidně být i kančíci perleťoví, které sám chovám. Mladé rybky vypadají trochu jinak; mají uprostřed těla skvrnu (takové oko), které se později ztrácí. U starších ryb šupinky krásně perleťově září. Tvarově jsou podélní. Ale ti jsou ze Střední Ameriky.

Neznám hezčí rybu. Foto je i tady na Akvárku. Fotky svých mám bohužel jenom v mobilu.

Na těch stránkách myslím ryby hned nahoře, pod jménem Aequidens rivulatus.

Ještě by mě zajímalo o jaké ryby se jedná: "podélné, krásně svítivé." Jak svítivé? Třpytivé!?

Když mají hrozivě vypadající zranění, je to přímo nutnost. Jihoameričtí kančíci, červený ocas a s hrbem? A nejsou to spíš akary potoční? Jsou hodně agresivní (anglicky se jim říká Green terror) a samci dorůstají těch 25 cm. Tady je odkaz na slovenské stránky s mnoha fotkami:

http://www.velkecichlidy.host.sk/galeria.html

Ale mohou to být i jiné ryby. Takhle "natvrdo" se porvou málokdy, nicméně může se to stát. Většinou se slabší ryba před silnější schová (potřeba hodně úkrytů). Stává se to u přibližně stejně velkých a silných soupeřů, kteří si nechtějí navzájem ustoupit.

Ještě tady mám pro tebe poznámku, na kterou by Tě měl někdo upozornit: Ve většině akvárií jsou živé rostliny fajn (odpadní látky od rybiček používají pro svůj růst). Ale pokud si chceš pořídit větší akvárium a chovat závojnatky, můžeš očekávat, že budou rostliny ničit. Závojnatka je takový malý kapřík, respektive karásek, řadí se ke studenovodním rybám a pokud bys měl na zahradě rybníček, lze jim tam přes léto zařídit "ubikaci."

Jinak, zbytek co prodejce doporučil (kromě té nevhodné velikosti akvária a volby ryb) je správné: živé rostlinky a vodu měnit 1x za 14 dní zhruba 1/3.

Já to chápu. Chápu také, proč si nerozumíme. Oba přikládáme slovu slaná, trochu jiný význam. Jedná se o "odstín" významu toho slova. Pro Tebe slaná voda znamená především mořská voda (nebo nejslanější voda v pomyslné stupnici slanosti, pokud bychom to začali odstínovat). Ale i sladká voda vlivem podloží (geo okolí) kterým protéká, do sebe může absorbovat velké množství rozličných solí (složením pochopitelně zcela jiných než mořská voda; ale já nepsal o mořské vodě). Středoamerické vody jsou složením ojedinělé. Úplně jiné než například Amazonské, kde jsou tzv. "bílé vody" s jílovitým podložím, dále tzv. "černé vody" obsahující huminové kyseliny a "čiré" bez nánosů a splavenin.

Ryby Střední Ameriky žijí ve sladké vodě s vysokým obsahem solí (toto je správná formulace a ve stupnici slanosti tvoří protipól Tvého pojetí a proto si ve skutečnosti neodporujeme; je to voda slaná minimálně, ale z hlediska chovu akvarijních (zdůrazňuju sladkovodních) ryb ne zcela zanedbatelně. Abych nemusel lidem, kteří se o to hlouběji stejně nezajímají, toto celé popisovat, zjednodušil jsem to slovem slaná, ale měl jsem na mysli bledý ostín významu toho slova (tj. sladkou vodu s vysokým obsahem solí). Kdybych to takto vysvětlil, zcela jistě bychom si hned od začátku rozuměli.

Pro akvaristiku z toho vyplývá, že rybám z oblasti Střední Ameriky sice vesměs není nutné vodu přisolovat (s výjimkou živorodek), ale v malé míře jim to neškodí (tyto ryby to snášejí dobře) a občas jim to může prospívat.

Těmto rybám v množství které jsem uvedl, chlorid sodný žádné potíže nezpůsobuje a naopak čas od času je velice prospěšný. Jediné, čemu by mohl vadit, jsou rostliny. V mém textu je uvedeno solí (ne soli; dobře se podívej, rozhodně si nemyslím, že by veškerou sůl světa tvořil NaCl). Tudíž to matoucí nebylo. Navíc voda v této oblasti skutečně obsahuje i NaCl.

Chápu, že psát pochvalně o kuchyňské soli, může být trošku zavádějící... Ale pokud se používá s rozumem, je to dobrá věc a ne škodlivá.

To byl vtip.