Myslím, že pokud se nejedná o stoprocentně jistou diagnózu nevyléčitelné choroby, je Tvou morální povinností pokusit se nemocnou rybku zachránit. Na spláchnutí do záchodu je vždycky času dost. 
PS: Já osobně bych k euthanasii nepoužíval ani tu sodovku. Jsou rychlejší způsoby, což už se tady v diskusi probíralo mnohokrát.
Jiřík (id: 210 
) Autor editoval příspěvek 29.7.2008 20:02
"Kto má napr. studnovú vodu, je dobré mat tú UV - C lampu, ono sa nikdy nevie, tak presne aké baktérie sa tam mozu vyskytnút."
Já osobně bych nejprve nechal udělat v laboratoři rozbor vody z té studny. Případné problémové bakterie by tím byly jednoduše odhaleny a asi by to vyšlo levněji, než preventivní nákup UV lampy. 
Tu hnědou barvu způsobují přisedlé mikroskopické řasy, krusta vzniká vysrážením solí z tvrdé vody. Úplně zbavit se toho nedá, ale pomoct může změna parametrů vstupní vody (ze zdroje s menší uhličitanovou tvrdostí) a také pomáhá umělé sycení vody CO2.
Partner rubriky Partner rubriky
Jiřík (id: 210
) Autor editoval příspěvek 28.7.2008 10:12
Zvýšená intenzita osvětlení by měla podpořit růst vyšších rostlin, takže pokud budeš mít dostatek zdravých rostlin pod vodu vhodných druhů, řasy se víc nerozbují.
"Kružníky mám samozřejmě v akvišku taky a zkušenosti s nimi obdobné, jako s okružáky..."
Mohl by někdo popsat rozlišovací znaky mezi kružníkem a malým okružákem? Rád bych věděl, kterého z nich mám vlastně doma.
Cyperus helferi bych do akvária ani nezkoušel. Možná by přežil v paludáriu.
Rozdíl bude asi v té vstupní vodovodní vodě. V Ostravě je prý téměř destilka, zatímco jinde obvykle obsahuje spoustu různých rozpuštěných solí, tudíž i více stopových prvků pro rostliny. Tím pádem může mít přidávání PMDD v Ostravě účinek i bez sycení CO2.
Přímé sluneční světlo určitě podporuje růst zelených řas na sklech, kamenech a dekoracích. A taky může podpořit bujení sinic.
Po pěti dnech ještě vyhráno není. Aklimatizace kryptokoryn trvá obvykle několik týdnů.
"Nevím, jestli je možno považovat za "kryptokorynovou chorobu" postupné odumírání jednotlivých starších listů po přesazení rostlin či výměně osvětlení."
Ani já jsem netvrdil, že by postupné odumírání listů mělo být považováno za kryptokorynovou nemoc. Z toho, co napsal na začátku Pumpa, to podle mě stoprocentně jasné nebylo.
Jiřík (id: 210
) Autor editoval příspěvek 18.3.2008 12:15
Přímou příčinu rozpadu listů neznám a myslím, že přesně ji nezná nikdo. "Změna chemismu vody" je tak široký pojem, že to může být vlastně cokoli.
Někdy k rozpadu starších listů stačí jen to, že se kryptokoryna přesadí, nebo že se vymění osvětlení v akvárku. V takovém případě se ale nerozpadnou úplně všechny listy najednou, rozpadají se postupně a rostlinka po čase znovu začne růst.
Určitě se v Brně sehnat dají. Myslím, že jsem nějaké krevetky viděl minulý týden v Aqualifu na Táborské.
Do 20 litrů radši ne, leda mladé na přechodnou dobu. Dorůstají téměř 5 cm, takže do miniakvárií bych je rozhodně nedoporučoval. V literatuře píšou vhodnou nádrž od délky 50 cm.
Jiřík (id: 210
) Autor editoval příspěvek 29.2.2008 14:46
Podle prezentace to vypadá, že příčinou růstu řas je přerybněné akvárko. Pokud to jde, pár ryb rozdej, omez krmení a každý týden odkaluj dno a měň část vody. Možná se ani potom úplně nezbavíš řas, ale bude jich mnohem méně.
Já bych měnil asi 20 - 30 litrů týdně.
Pokud má listy vyrůstající z jednoho místa v listové růžici, tak to kryptokoryna bude (možná Cryptocoryne becketi). Z fotky není moc poznat, jestli to náhodou není stonkovka.
| 
