Diskuse  (1. strana z 1)

I to je mozne:) Fosfor je "zrout" zeleza jak v rostline tak i mimo rostlinu.
Toho se vyuziva treba v morske akvaristice, kde se ale naopak pomoci zeleza odstranuje fosfor z vody(tedy zamerne). Z toho by mohla byt uzitecna vrstva do dna pri zakladani akvaria :)

Že by ho zhltly fosforečnany?

Zivotnost toho zeleza co je rozpusteny v PET je v akvariu odhaduji od minut po hodiny, zalezi na mnoha faktorech, ale osobne ho shledavam ne prilis vhodnym (uzitecnym?). Podle p. Rejfire (aquar.cz) je zde nebezpeci vysrazeni volneho zeleza na alkalicky reagujci zabra ryb.

Zdravim vsechny, dlouho sem tu nebyl:(
Caste tema. Hnojeni hrebikem je myslim velmi stara a casem proverena praxe. Chemicka vyuzitelnost myslim uz tu byla hodnekrat probirana. Nicmene na tomto druhu hnojeni shledavam jednu velkou nevyhodu. Tou je celkem vysoka selektivita hnojeni. Aby mohla rostlina z hrebiku benefitovat musi byt hrebik v jejim korenovem systemu a nebo velmi velmi blizko. Z toho vyplyva, ze pokud chcete prihnojovat vas vypestovany koberec, ktery muze mi korinky treba jen 1 centimetr hluboko a sklada se z 200 malych rostlinek tak je to problem. Proto bych rekl, ze lepsi nez hrebik od dna, je pri zakladni akvaria pridat nejaku jemne rozemletou zelezitou horninu (treba laterit). Dalsi nevyhodu vidim u rostlin typu Cabomba sp. ci Egeria Densa a spol.

2VAI: Jestli me pamet neklame tak FeEDTA z PMDD obsahuje FE+++. Ne, ze by neexistovala sloucenina FeEDTA s Fe++, ale ta je velmi nestabilni a tusim to ani neni chelat.

Jestli se pletu tak me nekdo opravte prosim.

http://www.akvarijni.cz/ruzne.htm#hnojeni_ze...

Názory na tohle jsou odedávna různé. Není bez zajímavosti si přečíst třeba stať "Železo, jeho forma a množství v akváriu" na http://planta.aquariana.cz/vyziva.htm

Takovou železnou lázeň mám v akváriu už dvacet let. Rámová nádrž je v prostředku spojená T profilem , takže mám a akváriu 1,6 metru železa 3cm širokého. za tu dobu už bez nátěru. Mockrát do rzi zarostla hnědovka křídlatá nebo některý echinodorus a nikdy jsem nezjistil že by to byla pro rostliny nějaká výhoda. Rostli stejně jako ostatní. Dnes dodávám železo jako součást hnojiva PMDD a to je teprve znát. Osobně dávání rezavých hřebíků do akvária považuji za pěknou ptákovinu, ale když tomu někdo věří tak mu to brát nebudu.

Nejsem chemik, ale výraz "surove zelezo" je zábavný i pro strojaře. Sehnat železo je docela problém, protože i nejsprostší hřebíky nejsou ze železa, ale z oceli. Ale k věci, myslím si, že i rez může hrát roli v akváriu. Voda tam obsahuje tolik příměsí, že určitě dochází k vytváření rozpustných složek, z nichž jsou nepochybně některé dostupné rostlinám.

Mé chemické vzdělání je velmi povrchní a tak jsem se chtěl zeptat poučenějších. V prezentaci Lordp jsem si přečetl, cituji: "přidavam železo pomoci oxidace v PET flasce.Staci jakakoliv flaska do ni dat par hrebiku a ruzneho zeleza.(to nejprve oplachnemea musi to byt surove zelezo na kterem neni zadna povrchova uprava) a staci par dni pockat.Vytvori ze zlatavy zakal.potom staci jenom jednou za cas dolet do akva."
Vím, že do akvária se dříve železné předměty přidávaly, nicméně mnozí tvrdí, že to není železo pro rostliny dostupné.
Co Vy na to chemici?