Diskuse  (2. strana z 2)

"Tezko muzes po rostlince chtit, aby se vzpamatovala k zivotu pod vodou, kdyz nebude mit v nove zalozenem akvariu zadne ziviny."

A co jim šoupnout něco rovnou ke kořenům?
Roman

Co se týká mých pozorování, tak emerzní kytka zasazená pod vodu zhruba 2-3 týdny buduje kotvící kořenový systém a „tráví sama sebe“ - podle mě čerpá živiny z odumírajících listů.
PMDD jako hnojivo do vodního sloupce emerzní list nedokáže přijmout.
Potom co rostlina ukotví, snaží se vytvořit co nejvyšší listy aby vylezla z vody, kořenový systém je stále poměrně chudý, výživu přebírají listy (a je čas na PMDD)
Teprve po určité době kytka pochopí že se asi z vody nedostane, přestane se tlačit nahoru a výrazně zmohutní kořeny. V té době je i substrát běžné nádrže dost bohatý na živiny.
Proto si myslím že hnojení nové nádrže s nepřeorientovanými rostlinami není dobré. Snad jen CO2.

To all:

Já jsem vyzkoušela přímo v praxi několik druhů "instatních" baktérií s tímto výsledkem:
(copy/paste odjinud, ať se s tím neusím znovu psát)

---------------------------------------

Já jsem pro každou špatnost. Před lety mě zajímalo, jestli se ty "prodávané bakterie" v akváriu vůbec nějak projeví.

Na zkoušku jsem si vybrala 2 typy tekutých - ale Nitrivec to nebyl. Jeden byl zakoupený od výrobce - předpokládám, že byl čerstvý, druhý jsem dostala od jiné firmy jako vzorek na výstavišti. Třetí typ byl sáček "sušených bakterií" - nebrat doslova, nevím jak to lépe popsat.

Při mléčném zakalení vody se první tekutý od výrobce se zákalem vypořádal asi za 12 hodin - čistá voda. Druhý tekutý nedokázal zákal zlikvidovat ani za 3 dny - pořád nebyla voda dočista-dočista. Sušený typ se neprojevil vůbec nijak.

Závěr: podle mého názoru kupovat nějaké baktérie jsou vyhozené peníze.

Při zakládání nového akvária, stejně tak i při zákalu je nejjednodušší a nejlevnější přidat do akvária 1/3 "staré" vody z jiného zaběhlého akvária.

---------------------

Místo "starého" dna je nejlepší do akvária dát gupky a pořádně je krmit.

Já jsem při zakládání AQ přístup k žádné zaběhlé vodě neměl - „bakterie“ jsem dostal jako součást setu (Nutrafin Cycle) a tak jsem to nějak neřešil. Nevím, jestli jsem měl štěstí začátečníka nebo co, ale rybky byly vpuštěny po cca 10 dnech (2 gupky a asi 10 neonek - taková zajížděcí četa) a všechny přežily bez jakékoliv ztráty. Bohužel nevím jak ten přípravek ovlivnil Nitrit Peak - test NO2 jsem v té době bohužel ještě neměl.
Roman

Cekal jsem to:)

Toto hnojeni jsem nikdy prilis nepochopil. Ziviny z techto pevnych hnojiv se stejne musi rozpustit ve vede, jedine, ze by byly ziviny ve vode nerozpustne. Tim by se vsak prijem zivin velice zpomalil a spise nez na hmotnosti by jen zalezelo jakou casti povrchu se dotykaji korenu. Pak by vsak bylo mnohem vyhodnejsi, aby tyto pevna hnojiva byla granulovana. Nikdy jsem to nekupoval, ale tusim, ze to jsou takove kulicky. Pokud je hnojivo rozpustne ve vode, tak se diky proudum ve dne hnojivo rozpusti v cele nadrzi tedy i k rasam. Ten efekt je i obraceny - tedy, ze ziviny dostanou z vody ke korenum.

BTW I emerzni listy dokazi prijimat ziviny z vody. Dokazi to i listy suchozemskych rostlin. viz hnojiva urcena pro postrik na list.

Kde to mam podepsat?:)

Já tedy nejsem zrovna Mičurin, ale předpokládal bych že při dostatečné hloubce dna jsou v něm oblasti kde je již pohyb vody minimální (někde i téměř žádný - dokonce tam může probíhat i denitrifikace), takže nevím jestli tam jsou nějaké spodní proudy, které by to rozpouštějící se hnojivo mohly nějak odvádět do vodního sloupce.
Roman

Samozrejme, ze proud vody neni takovy jako ve sloupci. Nic mene tam je. Pokud je substrat tak usedly, ze se voda do dna nedostane, pak je jedno reseni davat kulicky ke korenum a nebo zvolit vhodnejsi substrat.

Rostliny se dají přihnojovat do dna - zkoušela jsem obyčejné jílové tyčinky pro lekníny nalámat na asi 1 cm dlouhé kousky a šoupnout je k echinodorům, kryptokorynám a křínu. Rostliny do měsíce začaly vytvářely mnohem hezčí a delší listy a křín dokonce 3x po sobě kvetl a vytvořil nové rostlinky, což před tím nikdy neudělal. Asi to nějak fungovat bude.

Myslíte něco jako toto
http://placek.cz/seznam.asp?id=841-256&f...
(NYMPHA – Flor). Dá se to použít bezpečně do AQ? Rozpustí se to úplně nebo po tom v AQ něco zbyde?
Roman

Hnojis necim jinym?

Hnojím "rybama". Jinak ničím.

Tyčky na lekníny jsem si chtěla nejdřív vyzkoušet v malém doma než to dám naostro pod lekníny.

Ano to je ono, kupovala jsem je ve Čtyřlístku v Bystrci vedle OBI.

PS:kdyby to chtěl někdo zkusit- vrstva písku musí být hodně vysoká a zavrtala jsem to přimo mezi kořeny rostlin. Nejdřív vyzkoušet u jedné rostliny a pak postupně přidat k dalším - ne do tam nacpat hned všechno. Rybám by se to nemuselo líbit.

Takze zlepseni nemuselo byt nutne zpusobene tim, ze hnojivo bylo aplikovano do dna? :)

Žádná jiná změna v akváriu nenastala, po přidání rostly rostliny v akváriu evidentně lépe a radostněji a lekníny si v jezírku chrochtaly blahem.

Zlepšení muselo být způsobené přidáním těch tyčinek hnojiva, jinak mě nic nenapadá. Leda že by se do akvária bez mého vědomí nějak teleportovalo PMDD nebo CO2.

Ještě testujete to nové PMDD? Máte nějaké výsledky?
Roman

Mozna, ze by jsi mela zacit necim hnojit:) Pokud hnojeni pomohlo, znamenam ze jsi dodala chybejci limitujci prvek ci prvky. Mozna by stalo za zkousku zjistit jaky to je a dodavat ho nesrovnatelne levneji primo do vody.

Zatim kratka doba na nejake dlouhodobe predpovedi. Nedoufam (avsak nevylucuji), ze by nastala nejak vetsi zmena o proti TC. Naopak ocekavam, ze zadna zmena nenastane. Me nejvice zajimalo jestli nedojde k nejake negativni zmene. Nove mikroprvky jsou vyrazne levnejsi a snizi cenu celeho PMDD temer o cca 40%. To je hlavni duvod. V akva mam jedninou rasu a to je cerna stetka na koreni. Ta mi ted zacala ustupovat, ale nemuzu s jistotou rict proc, protoze jsem v posledni dobe delal nejak zmeny, cehoz ted lituji. Kazdopadne zhorseni rustu jsem nezaznamenal (zatim, chce to alepson mesic nebo 2).

Kdepak, kdo by se pak protrhával s těmi rostlinami, stačí že teď jednou za měsíc musím vyhodit kýbl listů a rostlin. Přece si nebudu dobrovolně přidělávat práci?

Otravovat se s řasami taky není moje hobby. Při mém osvětlení 0.2 až 0.3 W/litr, kdy mám ještě úmyslně zastíněnou hladinu, by nějaké testování PMDD nemělo vůbec žádný smysl. Víš jak dlouho jsem si s tím hrála, abych dosáhla toho že rostliny rostou bez hnojiv, řasa se nedělá a mám minimální náklady za elektřinu?

Ale kdybys potřeboval otestovat nějaká nová kvalitní krmiva pro ryby, tak se hlásím jako první!

Jestli se to osvědčí, tak možná zkusím .
Roman

To je ten rozdil mezi kytickarem a rybickarem :) Nerikej, ze ti ty rostlinky po pridani hnojiva neudelaly radost:)

Neudělaly. Já jsem holt barbar.

Mně udělá radost třeba když se mi vytřou pancéřníčci kropenatí a momentálně se těším na malý experiment co se chystám provést s ancistrusy - pohraju si trošku s dědičností.