U mne roste neustále jak smyslů zbavená 
a musím ji neustále pacifikovat (udržovat jen čtyři nejmladší listy), jinak by zabrala půlku toho mýho plivátka.
Roman
S tím se nedá nic než souhlasit.
Partner rubriky Partner rubriky
to catfish: přesně tohle jsem psal fishince v jedné z předchozích reakcí - "Daleko jednoduší řešení, kterého bych se držel já, je vybírat takové druhy ryb i rostlin, kterým vyhovuje naše vodovodní voda.". U mně se prostě valisneriím nedařilo (není to samozřejmě jenom o tvrdosti vody, i když myslím, že všechno souvisí se vším
) a tak se o to ani nesnažím. Nesnášenlivost kytek jsem taky nikdy neřešil i když v akvaristice se s tím setkáváme celkem pravidelně, nicméně není nad vlastní zkušenost
.
to fishinka: zkuste k tomu topení přesunout C. siliquosu, ta roste velmi rychle a dostane se vám určitě až k hladině (do menších akvárií se hodí spíše do rohu - moje zkušenost
). Jinak co se týká tvrdosti vody, tak to psal pytel, že jemu se valisneriím daří i v měkké vodě. U mně se jim nedařilo (moje zkušenost
). Musíte prostě zkoušet, i když to bohužel něco stojí (ale třeba v Praze se dají sehnat rostlinky už od 20,- Kč, takže to není tak strašné).
Roman
"...ale mnoho akvaristů tvrdi ze to je bbost.." třeba Vai, ten je na to alergický
Tak mně to nedalo a vlezl jsem manželce do kuchyně
a tady je složení jednoho z kypřících prášků: kypřící látky (difosforečnan disodný, hydrogenuhličitan disodný), kukuřičný škrob. Na googlu jsem našel následující
difosforečnan disodný E450(i) - regulátor kyselosti, kypřící látka, emulgátor, stabilizátor (zdroj fosforu, škodlivé při požívání ve větším množství);
hydrogenuhličitan sodný E 500 (ii) (Jedlá soda, Soda bikarbona)- regulátor kyselosti, zahušťovadlo, protispékavá látka, kypřící látka;
o škrobu snad nemusím nic psát.
Nejsem též příznivcem chemie v AQ, i když některá se používá docela pravidelně (právě třeba jedlá soda na zvýšení alkality bez vlivu na tvrdost vody), ale člověk musí vědět, co dělá, tj. musí vědět, jak jednotlivé látky spolu reagují. Jinak je to bezduché experimentování na živých tvorech.
Roman
Pletete si tvrdost a kyselost vody 
. Voda má být skutečně velmi měkká (0-4 dGH) a pH kyselé (okolo 6).
Roman
Tvrdost vody lze samozřejmě zvýšit - nejčastěji přidáním vápence či dolomitu do nádrže (při současně rostoucím pH), ale doporučoval bych to někomu kdo má nějaká povědomí o chemických vztazích v AQ (Vai už vám doporučil stránky Raviolky). Daleko jednoduší řešení, kterého bych se držel já, je vybírat takové druhy ryb i rostlin, kterým vyhovuje naše vodovodní voda. Já mám pražskou vodu (měkká až středně tvrdá) a valisneriim se u mě též nedaří - vždy postupně odehnili (i kyž nevím, jestli důvodem je tvrdost vody), takže jsem je nahradil vzhledově obdobnou Sagittarii platyphylla, které se daří výborně. Zkuste podobný postup.
Roman
Prášek do pečiva se skládá ze sody bikarbony a různých kyselin nebo jejich solí. Když se k prášku do pečiva přidá voda, uvolňuje se oxid uhličitý, který provzdušňuje směs (těsto). To se týká vaření
. V akvaristice se jedlé soda (NaHCO3) používá ke zvýšení alkality - jedna čajová lžička (6 g) na 50 l zvýší alkalitu asi o 4 dKH; (přitom tvrdost zůstane beze změny), a pH může stoupnout (dle stránek Raviolky). Já bych nechal prášek do pečiva kuchařkám .
Roman
V první řadě by měl člověk vědět předem jaké ryby chce (ve vztahu k podmínkám, jaké jim může zajistit), popř. nějaké alternativy, než jde vůbec nakupovat. Improvizace na místě se většinou nevyplácí. Člověk se pak nechá lehce strhnout k nějaké nepředloženosti
.
Roman
Vzduchování není obecně důlužité mimo např. situací, kdy je vyšší teplota vody (letní horka nebo různá léčení). Okysličení dostatečně zajistí přiměřený pohyb hladiny zajištěný většinou výpustí filtru. Jsou však i situace, kdy se vzduchování nedoporučuje a to v případě přidávání CO2.
Roman
No u této kytky je to s názvoslovím trochu problematické. Třeba tropica.com C.siliquosu vůbec nezná a uvádí ji jako C. thalicroides s výškou 15-30 cm ??? a váš C. thalicroides (teda spíše Aqua-Daha je popsán jako C. cornuta s výškou 25-50 cm (bohužel to nejde nalinkovat 
). Stejně tak má uvedeno na svých stránkách Vai, resp. dále pan Pelikán.
A teď k věci - mám v AQ i tu druhou (širokolistý druh), ale ta mi plní spíše roli takového roští (vyplňuje zbylé místo
) a nikdy nevyrostl výše jak 20 cm a již při této výšce vytváří na lístkách dceřiné rostlinky (to jako že dost a už výše neporoste
). Ale možná je to jen tím, že mu dávám málo prostoru a ve větším to může být jinak (i když jako 50ticentimetrový si ho nedovedu představit).
A někdo je zase možná příliš skromný
.
Zveřejnit vlastní hodnocení akvárií, tj. hodnocení od samotných autorů prezentací je zajímavý nápad. No minimálně to ukazuje jaký je kdo realista (a někdy by možná trochu soudnosti nechybělo).
Co tě k tomu admine vůbec přivedlo?
Roman
Myslíte-li Ceratopteris thalicroides/siliquosa, tak té se u mě daří vskutku náramně. Kdybych ji neměl vmáčknutou v rohu, tak by mi zabrala až polovinu AQ (ale je to jen malé plivátko
). Co se týká výšky, tak AQ má 40 cm. a pravidelně mi vyrůstá z vody, takže věřím, že těch 50 cm není nijak přehnaných.
Roman
Nerad bych vám kazil radost, ale dvě krevetky vám ve 112l AQ od řas určitě nepomohou. Počítám (ale nejsem odborník), že by to chtělo minimálně 10 kusů, aby byla už vidět nějaká změna. Krevetky jsou praktické většinou jen do malých nádrží. Zkuste si pořídit spíše něco jako Otocinclus nebo SAE.
Roman
OK, děkuji. Jak jsem psal - není to pro mne podstatné, i když každý chce asi vědět, co má v AQ.
Ještě se zeptám ostatních (už jste to nakousla). Jaké druhy Otocinclus se mimo běžně prodávaných (Ot. affinis, mariae, vittatus) dají u nás sehnat. Viz už třeba zmíněný Ot. cocama nebo Ot. gibbosus?
Roman
Hezké ráno,
chtěl jsem ze zeptat místních odborníků (zdravím catfish
), zda rybka koupená jako Otocinclus mariae, je skutečně tento druh. Ne, že by na tom nějak zvláště záleželo, spíše jen pro zajímavost. Vím, že v jednom čísle Akvária terária (myslím ročník 2001) byl článek o tom, „Jak rozeznat různé druhy krunýřovců rodu Otocinclus„, ale bohužel ho nemám k dispozici.
A ještě jsem se chtěl při této příležitosti zeptat, zda jste se u našich prodejců někdo setkali s Otocinclus cocama, který je myslím jeden z nejhezčích svého druhu - ne nadarmo se mu anglicky říká Zebra Oto.
Další fotka je v prezentaci.
Přiložený obrázek: Otík
| 
