Diskuse  (3. strana z 24)

Hnojíš všemi složkami PMDD, včetně KNO3? Obsah NO3 a obsah Fe je v nádrži jaký?

A jakými zařivkami svítíš? To je ještě důležitěšjí údaj než poměr W/l. Dále počet a velikost ryb, čím krmíš a jak často, jaká je údržba akvária, filtrace typ a výkon, jak dlouho je nádrž v provozu.

Možná potom není stimulací ale teplota, nýbrž "čerstvost" nové vody. Kolik takových odzkoušených pokusů bylo provedeno? A z jaké původní teploty bylo uváděné 2 stupňové snížení pro stimulaci dosaženo? U mně si nyní skaláry dávají přes zimnní období jakousi pauzu, neboť teplota se v nádrži drží na 24-25°C, zatímco přes léto při teplotách vody kolem 27-28°C se opakovaně třou v pravidelných cca 14-ti denních intervalech, bez ohledu na případné snížení teploty vody při částečné výměně vody za studenější.
Jinak v jiném příspěvku níže uvádíš plachost skalár, vyskytnuvší se nyní znenadání. Jaká je tam teplota? Podobné plaché chování je skalár časté, běžné právě při poklesu teploty vody pod 24°C.

Než začnete experimentovat s pH, hnojením apod., bylo by vhodné nejdříve uvést intenzitu osvětlení, typ zářivek, velikost nádrže, dobu osvětlení. Hnědý povlak na listech rostlin = většinou slabá intenzita osvětlení.

Naopak! Pokles teploty stimuluje ke tření jiný druh ryb - pancéřníčky rodu Corydoras (většinou). Podmínkou vytření skalár je vyšší teplota vody (26-28°C), kvalitní chovný pár ve stáří více než 1 rok, dostatek živého nebo alespoň mraženého krmení, na tvrdosti vody nezáleží, vytřou se i ve vodě tvrdé, pro zdárný vývoj jiker nesmí ale uhličitanová tvrdost přesáhnou cca 4°dKH. Ještě nezapomenout na vhodný třecí podklad - velké, široké listy šípatkovců, ale vytřou se i na boční stěnu filtru, sklo apod.

Tady je ještě jeden odkaz - http://chramst.darwiniana.cz/view.php?cisloc...
a ještě lepší zde - http://www.akva.sk/phpBB2/osmoza.php
Při případném nákupu, výběru, cenovém porovnání se neobracet jen na prodejce akvarijních potřeb.

Pro případné zájemce bych ještě doplnil, že se při provozu odvádí vzniklá odpadní voda, což činí zhruba 2/3 až 4/5 objemu vstupní vody. Membrána při delší přestávce, úplném odpojení RO opravdu vysychá, což způsobí její mechanické poškození a následnou neúčinnost. Pro správnou funkčnost je potřeba udržovat také mechanický předfiltr a filtr s aktivním uhlím.

U reverzní osmózy nevydrží věčně membrána, cena náhradní se rovná několika tisícům, resp. stojí skoro stejně co nový přístroj. Její životnost bohužel z praxe neznám, odhaduji min 2-3 roky při správném provozu, tzn. nepřetržitém - membrána nesmí mimo jiné vyschnout.

Překapávač na kávu to jsem ještě neslyšel, ten samozřejmě používej jen na kávu.
Na účinné změkčování vody lze použít buď iontoměničovou kolonu nebo reverzní osmózu, oboje bohužel cenově drahé záležitosti. Ta tvrdost vody je vůbec jaká? Nejvhodnější je chovat ty druhy ryb (rostlin), kterým tvrdá voda nevadí.

Právě naopak, nic nepředělávej, ani na jaře, do té doby mléčný zákal zmizí sám od sebe. Týden ryby nekrm, silně vzduchuj a filtraci naplno. Potom krmit jen mírně a obden. Zákal postupně zmizí sám od sebe. Vodu přitom neměnit!

Myslím, že uvádět cenu rybek, nebo nějaké cenové rozmezí je dle mně naprosto zbytečné. U mnoha druhů se to může totiž velmi lišit a člověk narazí na naprosto rozdílné ceny (import x domácí odchov, novinky, rozdíly dle velikosti apod.).
Spíše mi zde v tomto atlasu chybí podstatně důležitější údaj - a to rozmezí tvrdosti vody vhodné pro chov.

Průtok filtrem bych určitě zvýšil, min dvojnásobně. Krmení je vhodné nějaký den v týdnu vynechat. Neuvádíš další druhy rostlin a jejich počet, pokud tam nejsou rychlerostoucí druhy rostlin, přidal bych je (Ceratophyllum, Vallisneria, Egeria, Hygrophila) spolu s velkými šípatkovci (Echinodorus) dokáží pak odčerpat velké množství živin včetně dusičnanů, kterých se pak nedostává řasám. Hodnota železa stačí tak 0,1-0,2 mg/l, pokud máš více, tak nehnojit, než se postupně výměnou vodu sníží. Pokud jsou hodnoty nulové, můžeš mírně přihnojovat PMDD, ale bez složky KNO3 (dusičnan draselný). I při dodržení všech těchto i jiných rad je možné, že než řasy znatelně ustoupí, tak to může trvat několik dalších týdnů i měsíců, akvárium po 4 měsících je stále ještě příliš čerstvé, chce to trpělivost a nezoufat.
Ještě jsem se díval na jinou diskuzi, kam jsi psal dotaz před 14-ti dny - http://www.akvarista.cz/web/diskuse/index.ph... tam uvádíš, že nádrž je založená měsíc, osvětlení až 6 zářivek, tak jak to tedy je ???

I když je dotaz poměrně obsáhlý, chybí některé podstatné údaje:
-jak dlouho je nádrž zařízená?
-parametry vody - hlavně obsah NO3 ve zdrojové vodě
-z popisu krmení nechápu, jak se nemůže dostat krmivo k parmičkám černopruhým SAE (pokud to jsou ty pravé?), vždyť to nejsou ryby zdržující se výhradně u dna
-vnější filtr má jaký objem? V každém případě uváděný průtok pouhých 80 l/hod je na tak velkou nádrž velmi nedostatečný, filtrace pak neplní vůbec svojí funkci.

1.odkaz je na řasu - ruduchu, která se objevuje zpravidla při vyšším obsahu Fe, vyhladovělé Crossocheilus siamensis by si s ní měli poradit.
2.foto není to příliš zřetelné, ale vypadá to na sinice, pokud je to dle popisu mazlavé, jsou to opravdu sinice, můžou být i černé, hnědavé barvy.
3.odkaz na uhnívající listy anubisu, svědčí o jeho emerzním předpěstování, tipuji že nádrž není dlouho zařízená.

Aha, takže ta teorie se týká vzájemného poměru vápníku (tvrdosti vody) a dusičnanů, nebo tak nějak - viz diskuze na akvarista.cz http://www.akvarista.cz/web/diskuse/index.ph...
Tam jsem se více podrobností o tom nedozvěděl, pokud to nechseš psát sem, můžeš mi o tom něco poslat na e-mail?

Já si bohužel myslím, že určitě ne. Řasa v jeho případě = silné světlo, málo rostlin, silné proudění vody. Navíc jsem doposud nikde mezi účinnými, preventivními způsoby či metodani odstranění růstu řas podobný postup nenašel.

Jak vůbec dlouho je ta nádrž zařízená? Tipuji, že dlouho ne. Anubis roste u tebe jak rychle? Jeden list týdně, za 14 dnů? Pokud za cca 2 týdny zdvojnásobí svoji velikost, což pochybuji, tak teprve pak by se dalo říct, že roste rychle. Spolu s malým objemem filtru bude mít na řasy také podstatně větší vliv vyšší rychlost proudění vody v nádrži. Ještě jsem se díval na popis tohoto akvária a osvětlení je tam na nádrž z cichlidami opravdu zbytečně velmi silné - 2x 20W zářivky + 2x 11W úsporné žárovky, které jsou ekvivalentem cca 2x60W klasické žárovky.

Ještě se vrátím k richardovi vagnerovi... Zvýšení UT jako prevence či zábranění růstu této přisedlé zelené řasy se zcela jistě mine účinkem. Proč? Richard zde má v prezentaci 2 akvária, vodu používá do obou stejnou (hradecká, pH zásadité jako každá vod.voda, tvrdost neuvádí). V rostlinné nádrži uvádí, že problém s řasami nemá - v mallawi akváriu ale ano. Rostlinná nádrž díky docela hustému porostou rostlin bude mít UT tedy zřejmě o něco nižší než v mallawi akváriu. Řasa v rostlinné nádrži neroste hlavně díky konkurenci vyšších rostlin, tzn. řasám zbývá méně živin (jakých toť otázkou), zatímco v mallawi akváriu osázeném pouhými pár kousky pomalurostoucích rostlin se jí bude dařit podstatně lépe.
Nádherná inspirace na "rostlinné" mallawi akvárium je zde http://jiri-pavlas.akvarista.cz

Hmm, tak tohle je opravdu moc. Zkustit jedině přeměřit v nezávislé laboratoři a bombardovat, reklamovat vodárnu pokud skutečně vyjde hodnota nad limit daný vyhláškou tj. 50 mg/l. I když si myslím, že se do toho těsně vejdou.

Akvaristické "kapací" testy na dusičnany jsou velmi nepřesné. Na některých lokalitách v Praze je spíše pro akvaristy zajímavé jak může kolísat u vod.vody hodnota celkové tvrdosti až dvojnásobně !

Tchýni teče z vodovodu taky těch 3,40 dusičnanů? V Brně je to myslím nějak kolem 30 mg/l.
Mimo jiné v akváriu s dobře rostoucímu rostlinami bude UT vždy o nějaký stupeň nižší než v dolévané vod.vodě (za předpokladu, že se uměle nesytí voda CO2), u mě dokázaly rostliny "sežrat", snížit UT zhruba o třetinu až polovinu.