Články - obsah článku

Článek   Komentáře   Seznam článků   |<   <<   >>   >|  
Zakládání rostlinného akvária
Aivosh
(na AKVARKO.cz vyšlo 19.7.2008)
část 1/3 - [1] [2] [3] 
Když mě Roman požádal, jestli bych nechtěl napsat článek o vytváření rostlinného akvária, nejprve jsem si řekl, že na něco tak složitého bych si netroufl. Čím více zkušeností mám, tím více totiž zjišťuji, že žádný univerzální recept na krásné akvárium se spoustou prosperujících rostlin a navíc bez řas neexistuje. Bohužel, většina pouček, jak řešit nějakou situaci, která v akváriu vznikne, obecně neplatí. Chvíli mi to trvalo, ale nakonec jsem si řekl, že se pokusím něco o zařizování a provozu rostlinného akvária napsat. Tento článek jsem koncipoval jako rady a základní vodítka, čeho se držet a čeho ne. Hlavně si ale pamatujte, že každé akvárium je živý organismus se spoustou proměnných a tak to, co platí v jedné nádrži, nemusí stoprocentně platit u vás.
Volba nádrže
Autorovo akvárium
Květinářství - objem 325 litrů, rozměry 130x50 cm, výška 50 cm, osvětlení zářivky 0,9 W/litr
Základem při založení rostlinného akvária je samozřejmě samotné akvárium. Sice se říká, že i s malým kašpárkem se dá hrát velké divadlo, nicméně pro dobrý výsledný efekt bych se spíše držel hesla: "Větší je lepší". Osobně bych doporučil držet se dvou pravidel. První se týká výšky, která by neměla být příliš veliká (obvykle se udává max. 50 cm). Při větší výšce je již problém akvárium prosvětlit klasickými a obvykle používanými zářivkami, jelikož se zvyšujícím se vodním sloupcem intenzita světla rychle klesá a tak především kobercové rostlinky, které jsou ozdobou každého akvária, budou trpět nedostatkem světla. Lze samozřejmě použít jiné světelné zdroje, avšak jejich cena a složitost montáže výrazně stoupají. Druhé pravidlo se týká šířky akvária (vzdálenost mezi čelní a zadní stěnou). Tentokráte platí - čím větší, tím lepší, neboť velká šířka akvária dělá skutečně hodně. Pořídíte-li si akvárium s malou šířkou, máte dvě možnosti. Buď budete muset rostlinky nasadit jen v úzkém pásu podél zadní stěny a nebo budou až k čelnímu sklu a rybky nebudou mít kde plavat. Ani jedna z uvedených možností není příliš estetická. Záleží samozřejmě na vašich možnostech, ale nebál bych se šířky akvária alespoň 60 cm.
Osvětlení
Kryt s osvětlením

Příklad krytu akvária s vestavěným osvětlením
Ke každé nádrži je potřeba také nějaká technika. Pro rostlinné akvárium je velmi důležité osvětlení. Kvůli dostupnosti použije většina z vás pravděpodobně klasické zářivky. O volbě správných zářivek se vedou na diskusních fórech každou chvíli vášnivé polemiky s nejasným závěrem. Vyplývá z nich, že množství lumenů (jednotka světelného toku) není pro rostliny rozhodujícím parametrem. A už vůbec ne příkon ve wattech. Kvůli nedostupnosti jiných relevantních údajů osobně doporučuji držet se množství lumenů. Volíme tedy zářivky, které mají na daný příkon největší světelný tok v lumenech. Vhodnou volbou jsou např. zářivky Osram Lumilux nebo podobné typy od jiných výrobců. Dalším parametrem zářivky je její barevné spektrum udávané v kelvinech. Obvyklými, běžně dostupnými teplotami jsou 2700 K - 6000 K. Platí, že nižší hodnota označuje světlo teplejší, tedy více do žluta. Zářivky jsou typově označovány 827 až 860, kde poslední dvojčíslí uvádí zmíněnou teplotu. Vhodný světelný tok se pohybuje někde kolem 50 a více lumenů na litr skutečného objemu vody. Uvedené hodnoty jsou orientační, každý by měl udělat pár pokusů, aby zjistil, jaká intenzita světla jeho akváriu nejvíce vyhovuje. Při tvorbě krytu je tedy vhodné do něj dát více zářivek a podle potřeby pak jednotlivé zářivky vypínat či zapínat. V dnešní době bych doporučil osazení elektronických předřadníků, které jsou na tom cenově již poměrně dobře. Jejich výhodou je delší životnost takto napájené zářivky, nižší spotřeba elektrického proudu a výrazně nižší vyzařování tepla do okolí oproti klasickým tlumivkám. Dobře bych si pak rozmyslel nasazení předřadníků pro dvě a více zářivek. Tímto se vám totiž částečně uzavírá možnost změny intenzity osvětlení, jelikož vždy musíte vypnout či zapnout několik zářivek najednou.
Filtrace
Externí filtr

Příklad externího komorového filtru
Kromě světla hraje důležitou roli filtrace. Pokud chcete akvárium s opravdu velkým množstvím rostlin a pár rybkami, vystačíte si se slabým filtrem, který zajistí proudění vody, které je důležité pro přenos živin k rostlinám. Pokud plánujete větší počet ryb, vyplatí se filtr s větším objemem. Myslím, že ideální je na to pamatovat již při zakládání nádrže a filtr vytvořit jako součást akvária za skleněnou přepážkou. Druhou, poměrně levnou a účinnou možností, je vytvořit skleněný filtr vedle nádrže. Sám například používám externí filtr vedle akvária, který funguje na principu spojených nádob. Dané řešení má velikou výhodu v tom, že stačí použít slabé čerpadlo (je levné a tiché), a díky tomu, že se nečeří hladina, nedochází ke ztrátám na CO2. Ve filtru je místo na 25 litrů filtrační hmoty a také na techniku v podobě reaktoru CO2 a topítek. Cena se pohybovala pod hranicí dvou tisíc, což je cena např. filtru Tetratec EX700, jehož objem je ale výrazně menší (4 litry). Průtok filtrem u rostlinné nádrže by se měl pohybovat kolem poloviny jejího objemu za hodinu. Jako filtrační náplň doporučuji obyčejný biomolitan. Rozhodně trvale nepoužívejte aktivní uhlí a ani rašelina není příliš vhodná kvůli nerovnoměrnému uvolňování svého obsahu a baktericidním účinkům.
Sycení CO2
Tlaková láhev CO2

Tlaková láhev CO2
Vhodným technickým doplňkem pro rostlinné akvárium je zařízení pro přihnojování pomocí CO2. Předem upozorňuji, že přes nezanedbatelné výhody není nutné pro každé rostlinné akvárium. Jednou z výhod je stabilizace CO2 ve vodě na úrovni potřebné pro dobrý růst rostlin. Zvláště pokud je v akváriu hodně rostlin a málo ryb, je ve vodě CO2 nedostatek. Při dostatku CO2 se bude rostlinám lépe dařit, budou hezčí, větší a také zbude méně prostoru pro řasy. Další výhodou je stabilizace pH vody. V akváriu bez sycení CO2 se hodnota pH většinou pohybuje poměrně vysoko (samozřejmě záleží na zdroji vody a na tom, zda nejsou k dispozici jiné zdroje CO2, nebo zda se nepoužívají jiné látky pH snižující). Pokud budeme sytit CO2, tak se pH stabilizuje na nižší úrovni, při které rostliny lépe prospívají, a která také vyhovuje i většině ryb (nepředpokládám, že se někdo bude snažit chovat např. tlamovce, kteří mají rádi vysoké pH, v rostlinné nádrži)
Řídící jednotka CO2

Elektronický měřič Ph

Řídící jednotka CO2

Elektronická řídící jednotka CO2
Rozhodnete-li se používat CO2, přimlouval bych se za metodu sycení z tlakové láhve (nebo jiného stabilního zdroje) a ne za použití kvasnic. Při použití kvasnic totiž nejste schopni zajistit stabilní přísun CO2, pH pak lítá nahoru a dolů a rybám to škodí. Také doporučuji koupit digitální pH metr (nejlevnější stojí něco přes tisíc korun), jelikož kapkové testy k měření pH jsou téměř k ničemu, obzvláště v oblasti pH 6,8 a vyšší (zelená barva). Koncentraci CO2 pak zjišťujete právě z hodnoty pH a dKH (uhličitanové tvrdosti) vody. Pokud si budete svůj CO2 set stavět doma na koleně (vřele doporučuji), je základem kvalitní jehlový ventil, aby byla později možná opravdu jemná regulace dávky CO2. Vhodné je použití elektromagnetického ventilu, který na noc uzavře přívod CO2 a šetří plyn. Často doporučované zapojení na spínací hodiny společně s osvětlením není rozhodně ideální. Na základě vlastního měření pH (přesným pH metrem) si stanovte, jak se u vás pohybuje koncentrace CO2 a jak se tedy bude elektromagnetický ventil vypínat a zapínat (např. u mě se přívod CO2 zapíná až několik hodin po zapnutí osvětlení).
Zajímavou vychytávkou je řídicí jednotka na CO2 (ta ale není podmínkou). Osobně ji používám k plné spokojenosti. Výhodou je např. permanentní měření pH, díky čemuž můžete pH zjistit jedním pohledem kdykoliv potřebujete. Jelikož je každé akvárium živý organismus a v čase se mění, mění se i pH (např. díky rozdílné aktivitě rostlin a živočichů). Člověk pak musí čas od času pH zkontrolovat, jestli je stále v žádaném rozmezí. Pokud použijete řídící jednotku, tak ta dělá vše za vás a rybám nehrozí např. otrava CO2. Na jednotce se dá také nastavit alarm pro případ, že se pH z nějakého důvodu vymkne žádanému rozmezí. Jedinou nevýhodou řídící jednotky je její cena. Za přístroj od Sery dáte aktuálně kolem 8500,- Kč, ale dá se pořídit i od jiných výrobců v cenách již okolo 4.800,- Kč. Pokud používáte tlakovou láhev je velmi důležitý kvalitní reaktor (zvláště při využití řídící jednotky). Jednak umožňuje rozpuštění veškerého CO2 a tím prodlouží interval plnění láhve, ale co je ještě důležitější, zajistí mnohem rychlejší rozpouštění CO2 ve vodě. Pokud by rozpouštění trvalo dlouho, řídící jednotka by díky veliké setrvačnosti nebyla tak účinná při stabilizaci pH.
část 1/3 - [1] [2] [3] 
 
Seznam všech komentářů najdete na záložce:  Komentáře
Posledních 10 komentářů k článku:
speedy XXX  (neregistrovaný návštěvník) 4.2.2009 (17:08)
Teda rostliny máš hezký ale těch peněz co si narval za bomby a elektroniku.Dělám to 15 let a nikdy jsem co nepotřeboval aby mi rostliny rostly
Fysko  (id: 514   Fyskovo nově staré AQ 135L  
 kategorie střední akvária, objem 135 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA 
 nebyla aktualizována déle jak půl roku!  Pokus o Malawi  
 kategorie střední akvária, objem 135 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA 
 nebyla aktualizována déle jak půl roku!  Terárium pro chameleona jemenského  
 kategorie terária 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA 
 nebyla aktualizována déle jak půl roku!  ) 5.1.2010 (10:34)
Ahoj.Tento článek je super už jen na pohled, jak se daří těm rostlinám.Mně se rostlinám nedaří a přečetl jsem spoustu článků, no někdy se mi zdá, že je to věda.
Aivosh  (id: 522   květinářství  
 kategorie velká akvária, objem 325 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA  ) 5.1.2010 (16:29)
Ahoj Fysko,
ja jsem dosel k nazoru, ze rozhodujici merou se na tom podili stesti
Hodne stesti
bobby  (id: 4665 ) 20.10.2010 (16:20)
Zdravim, článek se mi moc líbil, akorát si nejsem úplně jist jak je to s tím dnem,tedy co se týče písku. Píšeš, že pak takový substrát zahnívá. Já jsem právě do posledního svýho akvar přidal písek z toho důvodu (4-3cm vrstvu) aby se mi tam pořádně namnožily bakterie a rozkládaly co nejvíce odpadních látkek, a navíc jsem měl zkušenost že se šterkem (klasický černý/bíly tak 3mm-4mm),že se mi to zanášelo detritem celkem hodně. A teď když jsem koukal na foto tak tam snad žádné akva písek na dně nemělo...Takže pokud chci zakládat společenské rostliné akvárium je lepší tedy na dno dát pouze ve článku zmíněný šterk a o zbytek se postarají kořeny rostlin ?
Jurin  (id: 11942 ) 24.1.2011 (1:54)
zdravim
tento clanek je psan skromnym lec velice vystiznym zpusobem
zakladem je udrzet vse v jakesi rozumne rovnovaze a o to jde
preji dalsich hodne uspechu
Aivosh  (id: 522   květinářství  
 kategorie velká akvária, objem 325 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA  ) 24.1.2011 (19:38)
Jurine dekuji, tohoto ohodnoceni si vazim...
dj koli  (id: 11650   Malawi 120l  
 kategorie střední akvária, objem 120 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA 
 nebyla aktualizována déle jak půl roku!  Moje nová 400l- zatím prázdná, každý den na tom pracuji  
 kategorie velká akvária, objem 450 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA  Naše TV  
 kategorie velká akvária, objem 438 litrů 
 Prezentace je ARCHIVOVÁNA 
 nebyla aktualizována déle jak půl roku!  ) 5.5.2011 (19:58)
velmi děkuji za rady, moc hezký návod:) a postřehy
honza XXX  (neregistrovaný návštěvník) 27.1.2012 (22:20)
Jsem koukal že Ferplast už teď dělá i Co2 do akvária CLASSIC, který je podstatně levnější než profesional. Nemáte s ním někdo zkušenost?
dalib  (id: 13189 ) 27.1.2012 (22:27)
Jjo, taky jsem na to koukal v eshopu http://www.spokojenazviratka.cz/co2-do-akvaria ale zkušenosti s tím zatím nemám
j.dubský  (neregistrovaný návštěvník) 5.7.2012 (19:58)
Opravdu nádherný akvárko,a rostlinám se evidentně daří dobře držim palce.
Vložit nový příspěvek do diskuze
Článek   Komentáře   Seznam článků   |<   <<   >>   >|