Články - obsah článku

Mateřskou rostlinou této formy riccie je riccia fluitans, trhutka plovoucí, která je často využívána akvaristy k tvorbě koberečků na dně akvária. Je upevňována různými způsoby ve snaze zabránit jí vyhoupnout se na hladinu, kde je její přirozené stanoviště. Při dlouhodobém pěstování pod hladinou se často na riccii fluitans objevuje tmavozelená vegetativní mutace této rostlinky, přičemž obě formy se vzájemně prorůstají. Akvaristé ji často považují za uhnívající riccii f., anebo ji odstraňují jako nežádoucího vetřelce schopného zaplevelit drobnolisté rostliny.

Zatímco stélky riccia fluitans po uvolnění ze dna stoupají k hladině, tmavozelená forma riccia pet zůstává u dna. Stélky má tmavě zelené, poněkud prosvítavé, 10 – 25 mm dlouhé, neplovoucí, velmi pravidelně 2 – 5× dichotomicky větvené v úhlu 45 – 55°. Laloky čárkovité až jazykovité, 1.5 – 3 mm dlouhé a 0,3 – 1,0 mm široké, na koncích rozšířené, zaoblené nebo nepatrně vykrojené, ploché, někdy s téměř neznatelným náznakem střední rýhy.

O této neplovoucí formě se zmiňuji v článku Koberečky z riccie, na který bych rád tímto volně navázal.

Oddělil jsem riccia pet od své mateřské rostliny a následující rok cíleně testoval v různých podmínkách a zkoušel možnosti jejího využití v čisté kultuře. Také mě zajímalo, zda se nebude pod vodou vracet ke své původní formě, což se neděje. Musím upozornit, že tyto pokusy probíhaly v amatérských podmínkách čtyř akvárií. O dosavadní výsledky, které přece jenom mohou dát případným zájemcům základní informace, se podělím níže.

Stejně jako u riccia fluitans jsou jednotlivé rostlinky riccia pet prorostlé a vytváří kompaktní trs, který se dá snadno roztrhat. U dna tak tvoří většinou půlkulové či oválné trsy, které časem mohou vytvořit celé koberce. Nemá kořínky a při prudším pohybu větších ryb může cestovat po dně. Z tohoto důvodu je vhodné upevnit trs vlascem s železnými matkami na konci, tak jak, jsem to popsal v předchozím článku. Riccia vlascem prorůstá a čas od času je, nutné úchyt vytáhnou a znovu přetáhnout přes trs. Jiné způsoby upevnění se mi dlouhodobě neosvědčily.

Riccia pet má oproti své mateřské formě velmi nízké nároky na světlo a dokáže růst i ve stínu hustých trsů rostlin. Ovšem v těchto podmínkách se často rozpadá na malé chomáčky a je spíše plevelem. Krásný, hustý a pevný trs vytváří jen při dostatku světla, alespoň 0,4 W/litr.

Rostlinku jsem testoval v teplotách od 24 do 30 stupňů. Rozdíly v růstu nebyly dramatické. Řekl bych, že jí více svědčí vyšší teplota, ovšem svůj vliv na to mohly mít i jiné faktory.

Tvrdost vody - není rozhodující. Roste dobře v brněnské tvrdé vodě i ve velmi měkké vodě, kterou mám ve svém velkém akváriu. PH – Byla testována a nebyl zaznamenán rozdíl v růstu v rozsahu 6,5 – 7,5 PH.

Zjevně jí prospívá každodenní přihnojování. V mém případě to je kompletním PMDD v množství 1 mililitr hnojiva na 60 litrů objemu akvária a den. Hnojení CO2 není nutností, ale lze jen doporučit.

Riccia pet v dobrých podmínkách přirůstá poměrně rychle. V požadovaném tvaru ji nejsnadněji udržíme nůžkami. Odstřižené kousky pak odsajeme hadicí. V podmínkách akvazahrádky se tak stává výtvarným super materiálem, ze kterého se dají vystříhat nejrůznější tvary podobně jako v zahradách z buxusů či tisů. Zde záleží jen na fantazii a vkusu zahradníka.

Svojí jemnou strukturou je tato rostlinka jedinečná a přímo stvořená k modelaci dna akvazahrádek. Hodí se do společnosti klidných ryb. Stává se domovem krevetek a ty v ní od útlého věku nalézají úkryt. Na údržbu při troše zručnosti není náročnější, než mnohé rychle rostoucí stonkové rostliny.

Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že se jedná o ideální nenáročnou kobercovou rostlinu. Je tu však jedno úskalí, na které je třeba důrazně upozornit. Riccia pet může být opravdu vetřelcem, který proroste zevnitř a následně udusí husté jemnolisté rostliny. Mluvím zde například o micranthemum micranthemoides, glossostigma elatinoides a dalších. Ve vzájemném estetickém propojení roste snad jenom s eleocharis. Pokud riccii pet jednou nasadíme do pravidelně přihnojovaného akvária s dobrým osvětlením, jen těžko se jí budeme v budoucnu zbavovat. Tato agresivita bude zřejmě největší brzdou masivnímu rozšíření této jinak krásné kobercové rostlinky.