Články - obsah článku

Při dospívání se na čumáku začínají objevovat drobné hrbolky, po dosažení pohlavní dospělosti ( mezi 2. a 3. rokem života a přibližně ve velikosti 12 cm) pokrývají již celý čumák. U samců jsou větší, kuželovitého tvaru, rozloženy také kolem otvorů dýchacích průduchů v pravidelně uspořádaných řadách nebo skupinkách. Samci jsou menší a štíhlejší, samice větší a zavalitější.

V době tření, která v přírodě nastává obvykle v období po deštích, kdy je zaplavena pobřežní vegetace, samci začnou pronásledovat zaplněnou samičku, která po krátkých namlouvacích "hrátkách" odplave do klidné bahnité prohřáté vody do velmi husté spleti rostlin, nejčastěji polosubmerzních kryptokoryn okolo břehů, kde dojde ke tření zpravidla se skupinkou samců. Samice naklade několik tisíc jiker. Inkubační doba není s určitostí potvrzena, pravděpodobně se líhnou v průběhu několika málo dní. O jikry rodiče dále nejeví zájem. Mláďata se zpočátku živí mikroskopickými organismy převážně živočišného původu a tlejícími mrtvolkami živočichů, uvízlých v husté spleti rostlin. Přísavná tlamka se potěru začne formovat až ve druhém měsíci života a poté mláďata přecházejí na stravu rostlinnou.

V akváriu se podaří přimět thajky ke tření jen zcela výjimečně vzhledem k těžko napodobitelným přirozeným podmínkám a nesnadnému odchovu většího množství ryb v běžných podmínkách do dospělosti, aby bylo možno vybrat vhodné partnery. Přesto existuje několik zmínek o úspěšném tření po hormonální stimulaci samičky, která byla poté přemístěna s několika samci do akvária hustě zarostlého kryptokorynami, s teplejší vodou, než v původním akváriu s minimálním prouděním. Jikry ale téměř vždy zplesnivěly, při mimořádném vylíhnutí potěru tento zakrátko uhynul.

Ryby se běžně a snadno odchovávají v asijských "klecových" pěstírnách v přirozeném prostředí, obyčejně se neodchytávají divoce žijící ryby z důvodu poptávky jen po velmi mladých rybách, eventuelně po rybách nepřirozeně zbarvených.

Ideální přirozené životní prostředí prostředí přísavek thajských naleznete též na stránkách http://www.ikanpemburu.com.

I když je nejdůležitějším parametrem dostatek vhodné potravy, pro spokojenost ryby je třeba dodržet některé základní předpoklady. Na pH ani tvrdost vody není nijak náročná, pH snáší dobře v rozmezí 6 až 7.8, tvrdost vody mezi 1 až 25 °dGH, ale přivítá spíše měkčí vodu, optimum kolem 10°dGH. Poměrně důležitým parametrem je teplota vody, ideální je mezi 22 a 28°C, pod 21°C přestává přijímat potravu, ačkoliv hyne až při poklesu teploty na 15°C. Důležitá je údržba akvária a voda prostá NO2, přísavky jsou háklivé na přemnožení škodlivých střevních bakterií a bičíkovců, často trpí hlísticemi, jejichž invaze v neudržovaném akváriu prudce roste. Nesnáší příliš dobře vysoký obsah CO2 a často negativně reaguje na většinu léčiv, akvaregulátorů a vysoký obsah soli. V případě střevních potíží a nadmutého bříška je nejvhodnější a často jedinou záchranou přemístění do malé nádrže s chladnější čistou vodou a velmi silným vzduchováním a hladovka po dobu 3 až 5ti dnů.

Pro dobrou kondici ryb v akváriu je lépe zajistit silnější proudění vody, kvalitní filtraci a dostatek kyslíku ve vodě. Je třeba si uvědomit, že i menší poškození žáber způsobené přechodným nedostatkem kyslíku, parazity nebo nevhodně použitými chemickými přípravky bude mít pravděpodobně za následek thajčinu smrt udušením.

V přírodě žijí thajky bez problémů ve velkých počtech pohromadě, ale každá si obhajuje své potravní teritorium, kde žijí celý svůj život a opouštějí je jen v období tření, dospělá ryba pro svou výživu potřebuje cca 2m2 povrchu, který je průběžně a neustále osídlován novým fytoplanktonem a drobnými organismy. Tuto potřebu je nutno brát v úvahu i při velikosti akvária a počtu případných dalších strávníků. Menší plocha teritoria představuje ohrožení výživy ryby a tím zvyšuje, nebo spíše způsobuje její agresivitu. Jestliže je v akváriu velké množství fytoplanktonu nebo jiné vhodné potravy, mohou přísavky žít klidně vedle sebe a jejich potyčky se omezují na ohýbání těla a zastrašování mohutným máváním ocasu. V případě, že je potravy málo, vznikají mezi nimi urputné souboje, při kterých se snaží navzájem se zabít velmi prudkými a rychlými údery čumákem do oblasti žáber a průduchů, při jejichž i malém poranění se ryba velmi rychle udusí. V případě nedostatku potravy stejně agresivně reagují dospělé thajky i na ryby s podobným potravním zaměřením, včetně velkých krunýřovců a mohou útočit na ryby, které se pohybují v blízkosti dna.

V žádném případě by akvárium nemělo být menší, než 80 litrů a 60 cm délky v přepočtu na jednu rybu. Je vhodné použití velkého množství nejrůznějších dekorací, kamenů, kořenů a třeba i vhodných umělých předmětů pro co největší možné rozšíření plochy, poskytující potravu. Pro dobrou psychickou kondici je vhodné dostatečně zarostlé akvárium poskytující rybám dostatek úkrytů, rostliny ale při dobré filtraci a dostatku jiných skrýší nejsou bezpodmínečně nutné. V nevhodných podmínkách, malém akváriu, nedostatku úkrytů a potravy, při pronásledování útočníky a ve vodě s vysokým obsahem dusíkatých látek mají thajky tendenci z akvária vyskakovat. Pokud mají dobré podmínky, nebývá problém, přesto není příliš vhodné, aby hladina dosahovala příliš blízko k okraji akvária, pokud není dostatečně zabezpečeno.

Při příliš přesvětleném akváriu bez úkrytů nebo většího množství rostlin mají přísavky bledé vybarvení, jsou nespokojené, plaché a málo aktivní, setrvávají v jakémkoliv možném úkrytu. Pro zajímavost: v mém akváriu je thajka jedinou denní rybou, která viditelně "chodí spát", její aktivita končí kolem osmé hodiny večerní ať je světlo, nebo ne. Vzhledem k potravním nárokům je lepší, když je akvárium občas vystaveno slunečnímu svitu.