Agresivita a společenství
Sameček rájovce při nadechnutí u hladiny.
Rájovci dorůstají do velikosti 8 až 11 cm a potřebují prostornější akvárium. Tím spíše, že jsou instinktivně nuceni k pohybu. Pro dva páry rájovců by měla
být velikost akvária nejméně 80 cm. Jejich zajímavé chování lze však pozorovat až při chovu většího počtu. Jednotlivě chovaní rájovci brzy zlenivějí a
příležitostně začnou své okolí tyranizovat, neboť jejich vrozené pudy nemohou uplatnit. To je pravděpodobně jeden z důvodů, proč jsou rájovci některými
akvaristy označováni jako agresivní. Ve společenství se svými druhovými příslušníky jsou vlídné povahy, a také s ostatními druhy jsou snášenliví.
Já jsem jejich pověstnou agresivitu ještě nikdy v tomto smyslu nepozoroval. Snad je to také tím, že jsou již po mnoho generací chovány v
akvarijních podmínkách a potřebné přizpůsobování se podmínkám a výběr provádí chovatel. Srovnání rozmnožovacího procesu u akvarijních a divoce
žijících rájovců nechává tušit rozdíly v agresivitě (viz. Paepke). Já jsem, bohužel, dosud neměl tu možnost chovat divoké rájovce.
Velice rád bych srovnal jejich chování a projevy s akvarijními kmeny. Při posuzování chování rájovců musíme mít několik bodů na zřeteli.
Rájovec není hejnová ryba. Ani jako mladé rybky netvoří školky ani hejna tak, jak to známe u ostatních ryb. Spíše se stejnoměrně rozmisťují po celé ploše
akvária. To je dáno určitou vnitrodruhovou agresivitou, která rybkám velí zaujmout pozici co možná nejdále od svého souseda. Je to podobný jev daný nám
idem, kdy např. ve vlaku zaujmeme raději místo na volné lavici, než abychom si přisedli k nám neznámému člověku. Toto chování umožňuje rybám v přírodě
optimálně využít daný prostor, a tím také zdroje potravy. Tak jako u většiny druhů, které jsou uvnitř druhu agresivní, je bojovné chování silně
ritualizováno. Tím nedochází, při jednotlivých soubojích, k vážnějším zraněním. Důležitou součástí bojovného chování je vzájemné imponování
řecházející až k roztrhání napnutých ploutví, přičemž se ryby vůči sobě pohybují antipararelně se vzájemným obeplouváním. Takový to souboj se může
stále opakovat v rozmezí několika týdnů. Příležitostně se soupeři snaží vzájemně uchopit tlamkami, což může vést k poranění rtů. Poražený sameček se
snaží vítěze udobřit pokorným chováním. To se projevuje stažením ploutví, zblednutím barev a šikmou polohou těla s hlavou směrem vzhůru. Tím však není
nebezpečí dalšího útoku zažehnáno. Pokud se podlehlému samečkovi nepodaří co nejdříve zmizet ze zorného pole vítěze, může dojít k prudkému napadení
spojené s vážným poraněním, vedoucím i k smrti. I v akváriu dochází k měření sil a soupeření za účelem optimálního rozmístění jedinců. V odchovném
akváriu se silným osazením jsem nikdy nepozoroval, že by takovéto soupeření končilo vážnějším poraněním. Zde je sociální tlak na jednotlivá zvířata
natolik silný, že teritoriální chování není vůbec zvýrazněno. Agresivní chování se omezuje jen na imponování a občasné pronásledování napříč akváriem.
Paepke odrazuje od společenství s intenzivně červenými rybami, jako jsou červené mečovky, neboť budou údajně neustále napadány. Já jsem choval rájovce s
podstatně menšími rybkami, jako např. kardinálka čínská - Tanichthys albonubes, nebo s oranžově zbarvenou formou Kap Lopez -
Aphyosemion australe, bez jakýchkoliv problémů. Tu samou zkušenost jsem měl i ve společenském akváriu ještě se společným chovem
Pseudosphromenus dayi a Xiphophorus helmeri. Ani zde nedošlo k žádným vážnějším problémům.
Sameček rájovce při námluvách pod pěnovým hnízdem.
Když se rájovci připravují ke tření, stávají se teritoriálními. Jelikož jsou svým pěnovým hnízdem vázány na určité místo, musí jej bránit.
To také činí, a někdy velmi vehementně i proti ostatním obyvatelům akvária. Za normálních okolností si ostatních ryb nevšímají.
Rájovci jsou všežravci. Každá potrava, která projde tlamkou, je sežrána. Samozřejmě, že za oběť mohou padnou i menší rybky. Malé tetry, ale i mladé
živorodky nejsou těmi správnými společníky rájovců. Také třepotající se pestré ocasní ploutve závojových forem samečků gupek mohou být v zápalu boje o
potravu zaměněny za část vločkového krmiva. Takže jako doprovodné rybky přicházejí v úvahu jen takové, které měří nejméně 3 cm. Větší drsné cichlidy by
však mohly být rájovcům nebezpečné.
Pokud se budete těmito třemi body řídit, jistě prožijete mnoho krásných chvil s krásnými a zajímavými rájovci.
Krmivo
Jak již bylo řečeno, jsou to všežravci. Jejich krmení nezpůsobuje žádné mimořádné těžkosti. Spíše musíme dávat pozor, aby se ryby nepřežíraly, a
nezašly na přetučnění jater. Příležitostná jednodenní hladovka rybám jen prospěje. Druhy krmiva sahají od běžně dostupného suchého krmiva přes
zmrazenou potravu, kterou je nutné podávat jen v rozmrzlém stavu a dobře propláchnutou. Tím zabráníme zbytečnému biologickému zatěžování akvária.
Dále je to veškerá živá potrava v příslušné velikosti, která je lačně přijímána. V létě bychom měli, pokud je to možné, vždy nabízet živou potravu.
Já mám dobré zkušenosti s větší nádobou o obsahu asi 70 litrů a 20 cm sloupcem vody. Postavím ji na teplé místo a z jara do ní vložím
jedno rozkrájené jablko. Již v krátké době se začnou shromažďovat samičky komárů a odkládat svoje vajíčka. Z nich vylíhlé černé komáří larvy jsou
vynikajícím krmivem. Ale pozor! Nádobu musíte pravidelně odlovit, nebo budete mít ve svém okolí neuvěřitelné množství bodajících komárů.
|