Články - obsah článku

Do Haus des Meeres ve Vídni jsem se dostala víceméně náhodou. V nějakém prastarém průvodci jsem si přečetla, že v Esterhazypark se nachází vivárium, které stojí za shlédnutí a tak jsem se rozhodla, že tam při příležitosti návštěvy Vídně zajdu.

Najít vivárium není žádný problém; pokud se k němu vydáte z Maria-Hilfer Straße, nasměrují vás transparenty vyvěšené nad středem ulice. Samotný objekt je velmi nevzhledný, z venku vypadá jako podivná betonová věž s ostře modrým vstupem, který je situován do centra parku. O to víc vás však překvapí interiér. Hned u vchodu je nástěnka, která informuje krom jiného i o výši vstupného (dospělí cca 10 Euro, studenti 7,50) a dále po levé straně pokladna s velmi ochotnou paní (tolerantní k mým nesmělým pokusům o němčinu) a vpravo je výklenek se suvenýry. Fotit smíte zdarma, ale pouze bez blesku, na což vás upozorní i místní občasné hlášení v němčině a angličtině. Po zaplacení dostanete lístek, který slouží k tomu, abyste prošli turniketem a okamžitě se ocitáte ve vlastních prostorách.

Nyní máte dvě možnosti. Buď použijete výtah a vyjedete do nejvyššího, návštěvníkům ještě přístupného čtvrtého patra a budete procházet od shora dolů nebo to vezmete opačným směrem, nahoru po schodech. Já si zvolila druhou možnost. Hned za vstupem po vaší levé straně je největší nádrž expozice se žraloky a s karetou, která dopřává divákům úchvatnou podívanou a zároveň jsou zde vystavené žraločí čelisti, lastury a potápěčský skafandr. Na druhé straně se nachází nádrž s různě zbarvenými koi kapry a také akvária s většinou sladkovodních ryb, které se vyskytují u nás, a které rybáři dobře znají. I když se mohou zdát obyčejné oproti vybarveným tropickým rybkám, můžete i od nich čekat nejedno překvapení: například poté, co jsem zamířila foťákem na skupinu okounů, okamžitě naježili hřbetní ploutev. Ve stejném místě se také nacházejí toalety.

První patro je zasvěceno plazům. Najdete tu různé druhy ještěrek a hadů (někdy je velice těžké je objevit), krokodýla i axolotla mexického a to nejen v albinotické formě. Albíni jsou zastoupeni i mezi hady, z nichž někteří jsou vskutku impozantních rozměrů: jejich tělo je mnohdy tak široké, jako stehno muže. V tomto patře jsou také terária s želvami, kudlankami a některými velmi jedovatými pavouky. Mě osobně nejvíc zaujal bazilišek: když jsem ho fotila, uměl vykouzlit nejrůznější výrazy od zvědavého, po typu: hodláš mě ještě dlouho okukovat?

Ve druhém patře se nachází ráj hlavně pro milovníky tropických sladkovodních akvárií, kde se můžete inspirovat pro tvorbu toho svého. Nechybí mečovky, neonky ani skaláry, slepé tetry a také sladkovodní rejnoci. Největším hitem je však ryba, která se německy trefně nazývá *Vierauge Fisch* tedy ryba, která má čtyři oči. Český název této ryby je Halančík čtyřoký, latinsky Anableps a ve skutečnosti má oči jen dvě: ty jsou však rozděleny na polovinu, takže ryba vidí pod i nad vodu.

Ve stejném patře se také nachází akvária s obyvateli Středozemního moře. A tak vás kromě úžasně zbarvených ryb čekají i roztodivné sasanky, hvězdice, ježovky a korály. Nechybí ani chobotnice a žraločí vajíčka.

Druhé patro je zvláštní ještě něčím. Je totiž spojené s patrem třetím expozicí, která se nazývá Tropenhaus. Kromě venkovních nádrží s tropickými rybami a želvami a jezírkem s koi se můžete kochat nádherně zbarveným volně poletujícím ptactvem (před jehož možnými *produkty* vás vtipně varuje cedule ve třetím patře), opičkami, suchozemskými želvami. Můžete se pohoupat na závěsné lávce nebo poslouchat šumění pramínků stékajících do nádrží. Skutečnou lahůdkou je potom možnost spatřit Lezce obojživelného a pokud budete naslouchat, zaslechnete hašteření kaloňů visících v temných zákoutích u stropu. V Tropenhaus jsou také terária s šípovými žábami a obrovskými leguány.

Pokud vyjdete dřevěnými schůdky z Tropenhaus do třetího patra, první, na co narazíte, je odpočinková místnost. Je to v podstatě jakýsi přednáškový sál, kde se můžete posadit, občerstvit se, vzít si nějaké informační materiály nebo se podívat na film Také jsou zde tři počítače s přístupem na internet, jehož použití je zcela zdarma; tedy ideální příležitost vyřídit si poštu nebo poslat pozdrav známým.

Dále vás upoutá mořské akvárium a nad ním fotografický seriál, který popisuje úspěšný odchov mořských koníků. Prozkoumejte celé patro důkladně, neboť by se vám snadno mohlo stát, že přijdete o to nejlepší z celého Haus des Meeres a to jsou mořská akvária. Za zmínku stojí nádrže s loděnkou, ježíkem, krevetkami, dokonce si můžete zkusit najít *Nema* a máte možnost na vlastní oči spatřit mladé mořské koníky. Určitě vás zaujmou i bizarní ryby, které připomínají kámen (trefné označení Steinfisch), ale perlou celého Haus des Meeres je podle mě nádrž s mláďaty Klauna očkatého. Toto akvárium obsahuje snad stovku malých rybek, které se honí v barevných sasankách a vzájemně si hrají.

Na druhé straně prostor se nachází rozsáhlejší slanovodní nádrže s majestátními perutýny a kromě jiných i s tou podivnou placatou rybou Selene vomer, o které se ve své reportáži o Mořském světě v Praze zmiňuje Roman.

Vynechat poslední patro by byla rozhodně chyba. Sice se tam nacházejí v podstatě jen toalety, ale blízko nich je expozice s ostrorepy. Ti se neostýchají přijít blíž, takže pokud si dřepnete, můžete jim směle nakouknout pod krunýř a bavit se tím, jak obratně jim kmitají nožky opatřené klepítky. Také si určitě všimnete malé místnosti pod schody vymalované v mořském stylu. Ta je zatím prázdná, ale lze tušit, že se tam připravuje bydlení pro nějakého zajímavého tvora.

Co říct závěrem? Haus des Meeres jsem navštívila celkem dvakrát a pokaždé jsem objevila něco nového. Do jaké míry je to srovnatelné s Mořským světem v Praze však nemohu posoudit. Našlo by se zde jistě i ledacos, co by se dalo vytknout (např. pár nádrží má špinavá skla, což ztěžuje fotografování a popisy zvířat jsou téměř výhradně v němčině, takže mnohdy vlastně ani nevím, CO jsem to vyfotila), a i vstupné je pro našince poněkud drahé, ale o kvalitě expozic snad svědčí nejen to, že jsem tam strávila neuvěřitelných pět hodin a téměř zavařila kartu ve foťáku, ale hlavně nadchla několik známých, kteří, ač naprostí laici s okrajovým zájmem o živou přírodu, se tam vypravili taktéž. A mohu to s klidným svědomím doporučit i vám.