|
Články - obsah článku
Octomilka obecná trochu jinakJosef Tomanec (na AKVARKO.cz vyšlo 1.8.2014) |
Ačkoliv to zní nepravděpodobně, většina rybek chovaných v našich akváriích to nemá ve své domovině se sháněním potravy tak snadné jak se zdá. V přírodních vodních lokalitách, kde většina akvarijních ryb žije, se v podstatě nenachází žádný zooplankton. K lovení mají k dispozici "jen" larvy různého hmyzu, obojživelníků a malých potěrů vlastních i jiných rybek. Vzhledem k tomu, že v tropických oblastech je produktivita a růst velmi vysoká, se hejna rybek s těmito spoluobyvateli jejich vod snadno vypořádají. Nedostatek krmení v jejich přirozeném vodním prostředí se stává jejich celodenní starostí. Tímto se vkrádá otázka. Pokud nejsou tyto ryby býložravé nebo přirození dravci, co vlastně žerou …
Výraznou část potravy rybek v přírodních podmínkách tropických vod totiž tvoří náletový hmyz, který padá na hladinu, kde je většinou okamžitě uloven. Některé druhy ryb se na tento způsob potravy dokonce specializovaly. Například ryby čeledi Polzobánkovitých, které mají k lovení hmyzu na hladině dokonce uzpůsobenou tlamičku. Jejich výrazně předsazená spodní čelist jim usnadňuje sběr nebo lov tohoto hmyzu z hladiny. Ten, kdo se někdy zabýval chovem hladinových ryb, ví, že bez hmyzu tyto rybky ztrácí velikost, plodnost a v dalších generacích všeobecně chřadnou. V létě se dá hmyz nalovit tzv. smýkáním, nebo se použijí různé pachové nebo světelné lapače. V zimě začíná být problém a právě proto akvaristé doma chovají krmné mušky – octomilky.
Octomilka je rod malého dvoukřídlého hmyzu, náležící do čeledi octomilkovití (Drosophilidae). Celý rod zahrnuje přes 1500 druhů velmi odlišných vzhledem, chováním a způsobem rozmnožování. Je kosmopolitní, vyskytuje se po celém světě. Většina druhů žije v tropech, jiné na pouštích, nebo ve vysokohorských oblastech. Především se ale domestikovaly ve městech.
 Octomilka obecná (Drosophila melanogaster)
V našich podmínkách se nejčastěji chová Octomilka obecná (Drosophila melanogaster). Lidově taky nazývaná jako muška ovocná, vinná, octová nebo taky banánová muška. K umělému chovu je předurčena svou velikostí, je poměrně malá (2 až 3 mm) a proto nemá velké nároky na prostor, ve kterém je kolonie chována. Zanedbatelná ovšem není i vysoká plodnost a rychlý generační růst chovné kolonie.
Optimální teplota pro chov je 25°C až 28°C. Při udaných teplotách trvá celý vývojový cyklus 8 až 10 dní. Při nižších teplotách se vývoj prodlužuje. Při 18°C je doba líhnutí dvakrát delší než při 25°C. Teploty nad 30°C chov utlumí a dospělí jedinci se mohou líhnout s degenerativními změnami.
Octomilka obecná se dožívá 10 až 14 dní. Samička klade 5 až 10 vajíček najednou a dokáže snést i přes 100 vajíček denně. Za celý svůj život naklade 500 až 2000 vajíček. Počet vajíček závisí na teplotě, výživě a všeobecné kondici samičky ve vhodném prostředí.
Z vajíček se po 24 hodinách líhnou larvy. V průběhu čtyř dní se dvakrát svléknou. Larvy se v tom čase krmí mikroorganismy rozkládající ovoce a cukrem ze samotného ovoce. Po zakuklení se za další čtyři dny z kukel vylíhnou dospělí jedinci. Samička je již po dvanácti hodinách po vylíhnutí schopná páření a začíná klást vajíčka.
Pro domácí chov této krmné mušky byl v podstatě vypracován díky akvaristům a teraristům standardní postup. Lze využít libovolnou zavařovací sklenici nejlépe o objemu 0.5 litru. Receptur na přípravu živné půdy je mnoho a každý si je stejně upraví podle druhů surovin a svých zkušeností při přípravě. Tento recept používám já.
 Detail živné půdy asi týden založené chovné nádoby
Jako suroviny použiji 5g agaru, 25g krupicového cukru, asi 25g dětské krupice a 0.5 l vody.
Agar s cukrem rozpustíme ve vodě, přivedeme k bodu varu a zahustíme dětskou krupicí. Po zhoustnutí necháme směs zchladnout asi na 60°C a přelijeme do nachystaných sklenic do výše 1 až 2.5 cm. Tohle množství vystačí na 4 až 5 chovných sklenic. Ještě před úplným ztuhnutím roztoku vložíme doprostřed sklenice kousek mírně zmačkaného celulozového papíru (filtrační papír, ubrousek…). Na jeho okraji ponořeném v substrátu se budou zakuklovat larvy. Papír také slouží k udržování vlhkosti ve sklenici. Vychladlý a ztuhlý povrch živné půdy ještě postříkáme kvasnicemi rozmíchanými ve vodě. Je to první potrava vylíhnutých larev. Nyní už vložíme násadu octomilek a hrdlo sklenice přikryjeme jemnou síťovinou a zajistíme gumičkou. Zhruba za 10 až 12 dní můžeme začít s krmením. Nejlépe je dát chovnou sklenici na chvíli do lednice a počkat až mušky přestanou být aktivní. Potom je možné v klidu mušky nasypat na hladinu do nádrže. Když se dostanou z chladu do teplého prostředí, začnou být opět aktivní jak v chovné sklenici, tak na hladině v nádrži.
Krmné mušky pro mne byly vždy nepostradatelný zdroj výživy pro mé rybky, ale … vždy nějaká ta muška utekla. Některé při samotné manipulaci a jiné se zachránily z hladiny nádrže, kdy je při větší dávce nestačily ryby pochytat. Chladit chovnou láhev několikrát za sebou mě nepřipadalo rozumné. A tak se u nás v obýváku začalo pomalu tvořit nemalé hejno těchto mušek. Padlo rozhodnutí s tím něco udělat a já se rozhodl využít všeobecnou vlastnost hmyzu, že vždy potáhnou z tmavého prostředí ke světlu.
Jako základ nové chovné nádoby jsem použil plastový kyblík s víkem, běžně k sehnání v obchodech s lahůdkami, jako nevratné obaly od salátů a jiných potravin v nich přepravovaných. Je důležité, aby nádoba i víko co nejméně propouštěla světlo. V mém případě jsem obojí zatřel barvou. Do nádoby jsem umístil na dno asi pěticentimetrovou vrstvu různého přezrálého ovoce, trochu pomačkal a postavil ji na zahrádku. Octomilky se začaly slétat téměř okamžitě.
 Chovná sestava na léto při odchytu mušek
Na zbytek nové chovné nádoby jsem použil kousek tzv. husího krku, který se používá na vedení elektrických kabelů, plastovou láhev od mléka a vteřinové lepidlo. Do víka jsem vyřízl díru na vsunutí trubice o délce asi 5 cm. Trubice nesmí mít směrem do nádoby žádný přesah, proto je lepší spoj zafixovat vteřinovým lepidlem. Na druhý konec husího krku jsem nasunul víčko od lahve od mléka, do kterého jsem před tím vyřízl díru o průměru trubice. Tam naopak musí být asi centimetrový přesah, aby se mušky nemohly vracet zpět do nádoby. Na víčko na trubici našroubujeme petláhev a bylo hotovo.
 Víko na léto
 Vyústění víka na léto
Nyní stačí v klidu víko s namontovanou petlahví opatrně položit na chovnou nádobu. Protože mušky jsou nyní ve tmě, okamžitě zamíří k jedinému otvoru, který končí v petlahvi. Jemné poklepnutí na okraj nádoby rychle uspíší přesun téměř všech aktivních mušek. Sejmutí lahve s muškami z víka a zašroubování jiným víčkem je dílem okamžiku. Uzavřenou láhev s muškami dám do lednice a mohu je zkrmovat po troškách, jak potřebuji. Pokud jsou větší přebytky stačí láhev dát do mrazáku a po zamražení mušky přesypat do jiné nádoby, pro pozdější spotřebu. Chovnou nádobu se sundaným víkem necháme žít svým vlastním životem. Ve chvíli kdy se začnou líhnout nové generace, může se odlovovat i několikrát denně.
Pro zimní období nebo pro ty co nemají zastrčený kout na zahrádce, se může použít uzavřený systém. Rozdíl je jen ve víku, které není celé zatřené, aby do nádoby vstupovalo světlo. Zatřený je jen asi dvoucentimetrový pruh okolo trubice abychom si později usnadnili zatemnění nádoby. Víko pevně zaklapneme na nádobu ve které je živná půda dle výběru a násada. Výstupní trubici přetáhneme jemnou síťovinou a zajistíme gumičkou. Při odběru musíme nejdřív nádobu zatemnit. Uděláme to tak, že na horní část nádoby položíme lepenku s vyříznutým otvorem o průměru víčka lahve. Před přiložení petlahve stačí brnknout do trubice, pokud tam nějaké mušky jsou, spadnou dolů. Nyní stačí sejmout síťovinu s trubice a nasadit láhev. Po jemném poklepnutím nádobou o zem se opět mušky vydají za světlem. Na sejmutí lahve s muškami si celou chovnou nádobu vynesu ven, nebo někam na místo kde mě nějaký ten uprchlík nevadí.
 Víko na zimu
 Vyústění víka na zimu
 Chovná sestava na zimu
 Chovná sestava na zimu při odchytu
Tímto způsobem se může odchovávat i bezkřídlá forma mušek Vestigal.
Přes zimu jsem provozoval uzavřený systém tři a půl měsíce aniž bych nádobu otevřel. Jen jsem podle potřeby dolíval výstupní trubicí po troškách vodu. Na toto je potřeba nezapomínat. Je jedno o jaký způsob chovu octomilek se jedná, vždy je potřeba udržovat v prostoru chovné nádoby určitou vlhkost.
 Jiný model zimní sestavy. Víko je neprůhledné, proto je do víka vlepená síťovina aby se mušky nezdržovaly u vyústění ale u vlepené síťoviny.
Nezapomínejme, že Drosophila znamená v řeckém překladu "milující rosu". Text a foto: Josef Tomanec
|
| |
| Komentáře k článku: |
Pek (id: 14783 
)
|
12.8.2014 (18:09) |
|
Perfektní článek, díky za inspiraci!
Systém jsem zavedl a po pár dnech mám celkem úspěšné úlovky. |
| Piposek (neregistrovaný návštěvník)
|
24.9.2014 (12:55) |
|
Skvělá inspirace, děkuji.
Hmyzu je všude kupa, stačí se jen dívat kolem a vědět jak na něj.
Na stejném principu teď chytám mušky z beček s kvasem na pálenku.
Hodím přes vrch deku, spoj deky přeložím a vložím do něj láhev s rozšiřeným hrdlem tak, aby nebyl žadný otvor až na ten v lahvi. Za pár minut mám octomilek ,,plnou" láhen, kterou pak vložím do terarka s mladými chamíky. Je to dobré zpestření jídelníčku. |
| zanek (id: 6817
)
|
18.1.2015 (1:49) |
|
|
paráda! |
| Drkovcim (neregistrovaný návštěvník)
|
5.1.2017 (20:40) |
|
|
Octomilka obecná pod mikroskopom http://www.youtube.com/watch?v=YbCcvm7FO-c |
| Petr641 (id: 15717
)
|
7.2.2017 (21:57) |
|
Výborný článek. Parmičky mají i v lednu čerstvou potravu 
|
| Vložit nový příspěvek do diskuze |
|
|
