Dovolím si poopravit Radku: stránku fy RATAJ najdeš pod tímto odkazem: http://www.rataj-spk.cz (v liště nahoře je KATALOG ROSTLIN -> NÁROČNÉ, NENÁROČNÉ, SPECIÁLNÍ ROSTLINY)
To Radka: Neber si to osobně. Díky. 
Rybám to samozřejmě začně vadit - CO2 je plyn, který (stejně jako lidé) ryby vydechují a pokud jej začne být ve vodě příliš, můžeš na rybách pozorovat zrychlené dýchání. Proto není příliž dobré "bublat" CO2 i večer těsně před vypnutím osvětlení - rostliny už pak nestihnou CO2 spotřebovat a místo něj vyloučit kyslík. Přes noc totiž rostliny naopak spotřebovávají z vody kyslík (O2) a vylučují CO2, takže mohou způsobit rybám dýchací problémy; pokud se CO2 nepřidává, nehrozí rybám žádné nebezpečí - ryby jsou v noci v klidu a spotřebovávají minimum kyslíku (stejně jako člověk ve spánku).
Jednoznačným příznakem toho, že se ryby začínají dusit, je zrychlené dýchání a v další fázi pokusy o vyskočení z akvária. Proto je třeba při "bublání" sledovat reakce ryb a průběžně hodnotu pH; také není dobré mohutné "bublání" CO2, kdy dochází k rychlému snižování pH (rychlé okyselování vody). Rychlá změna kteréhokoliv parametru vody není pro ryby dobrá - u člověka bych to přirovnal třeba k tomu, když v letním vedru vystoupíte z auta s klimatizací (kde máte nastaveno třeba 20°C) přímo do venkovního prostoru, kde je v tu chvíli teplota třeba 35°C ve stínu. To také není pro člověka zdravé.
Partner rubriky Partner rubriky
Martin napsal: "píšeš o používání perlivé vody jako zdroj CO2, nevíš něco o dávkování?"
Odpověď: při dodávání CO2 se řídím průběžným měřením pH a UT (resp. změřím si UT a pH a pak podle potřeby dodávám CO2 => při dodávání CO2 se mění pH směrem dolů, ale UT zůstává stejná). Takže přidáváním CO2 se voda okyseluje (klesá pH) - u vysoké UT (10°dKH a více) je ten problém, že je nutné dodávat CO2 průběžně, protože se jinak pH vrátí brzy na původní hodnotu.
Vztahy mezi hodnotami pH, obsahem CO2 a uhličinatovou tvrdostí (podle Tilmana):
"Uhličitanová tvrdost(UT)" "60 mg CO2/l mnoho" "30-25 mg CO2/l optimum" "10 mg CO2/l málo"
2°dKH pH 6,0 pH 6,4-6,5 pH 6,8
4°dKH pH 6,3 pH 6,6-6,7 pH 7,1
6°dKH pH 6,5 pH 6,8-6,9 pH 7,3
8°dKH pH 6,6 pH 7,0-7,1 pH 7,4
10°dKH pH 6,7 pH 7,2-7,3 pH 7,5
Tahle tabulka je taky na http://www.rataj-spk.cz/ pod "NÁVODY" a "PÉČE O ROSTLINY A HNOJENÍ". Toho se držím a rostlinám se daří.
Plyn CO2 (oxid uhličitý) lze nejjednodušeji (a také nejlevněji) vyrobit v PET flašce z kvasnic, rozpuštěných ve vodě s přidáním cukru - viz http://www.akvarista.cz/web/kutil/index.php3....
Pokud umístíš PET flašku pod úroveň hladiny nádrže, ve které bude CO2 probublávat, doporučuji na hadičku umístit škrtítko (nebo zpětný ventil), aby při poklesu tlaku nedošlo k nasátí vody z nádrže a voda netekla do PET flašky.
Někteří akvaristé používají pro přidávání CO2 do akvária levnou perlivou vodu (někde jsem četl, že se dá sehnat za cenu kolem 2-3,-Kč/1,5 litru).
To vypadá na dost velkou zrnitost - můj odhad tak 4-10mm. Může být problém i v tom, ale těžko říct, možná Ti někdo poradí víc. Díky za pochopení.
A jakou máš zrnitost písku ??? (přibližně) - já mám cca 1-5mm
Honzin napsal: "Mám hygrophilu polyspermu(možná tam jsou chyby)Takže myslíte že bych těch 15W měl dát???"
Taky ji mám a roste jak divá i při těch 9 W (viz předchozí příspěvek).
Myslím, že se nic nestane, když přikoupíš ještě jednoho ancistruse (samce) - vzhledem k počtu a druhům ryb. Mangrový kořen, jako úkryt pro mladé, v nádrži máš, což je dost důležité - tedy proč ne. Mám svoji zkušenost s rozmnožováním ancistrusů ve společenské nádrži (cca 50 litrů) - množí se obvykle i víckrát do roka (loni asi 4x) při teplotě 24-26°C (teplotu je dobré po vytření udržovat ještě tak týden, než se vykulí mladí, pak lze postupně snížit na 23-24°C). Parametry vody mám: UT 8-9dKh, pH 6,9-7,2 (ostatní neměřím).
V případě, že už máš v nádrži 2 samice a jsou větší, je možné, že po přikoupení samce (předpokládám přibližně stejnou velikost i stáří) bude chvíli trvat, než si na sebe zvyknou. V literatuře se totiž pro úspěšný odchov obecně doporučuje chovat pár v jedné nádrži delší dobu (ale není to pravidlo, což potvrdí třeba Catfish - specialistka na krunýřovce; viz http://www.catfish.cz).
Jinak se nelekni toho, že až budeš mít v nádrži samce, bude se (pravděpodobně) chovat při krmení dost "drsně" nejen vůči samicím, ale i k ostatním rybám - při krmení totiž "nezná bratra" a (v mém případě vzdycky) nejdřív odežene ostatní od potravy a pak se spokojeně nasytí. Před a po vykulení mladých se ale na druhou stranu stará s pečlivostí skutečného otce o své potomstvo - před vykulením hlídá jikry a ovívá je svými ploutvemi a po vykulení ještě několik dní hlídá mladé než se řádně rozplavou a začnou přirozeně přijímat potravu.
Takže hodně zdaru a kdyby byl nějaký problém, ozvi se.
Napiš, prosím, rozměry nádrže, hlavně výšku - pak lze celkem odhadnout, jestli index 0,2W/l bude dost nebo málo. Mám vlastní zkušenost: nádrž cca 50 litrů (výška 30 cm ke svítidlu; z toho 4 cm je dno) a svítím kompakt.zářivkou 9W (BRILUX 2U mini; 2700 K) - rostliny rostou bez problémů a problémy s řasami v podstatě neznám. V nádrži používám vnitřní filtr http://aqua-tip.cz/product_info.php?cPath=26...
Nastaven je na nejmenší rychlost a umístil jsem ho cca 4 cm pod hladinu. CO2 bublám pomocí kvasnic z PET flašky asi tak 1x do měsíce 2-3dny.
Zdravím, můžu připojit své vlastní zkušenosti - mám nádrž cca 50 litrů osvětlenou jednou kompaktní zářivkou 9 W (BRILUX 9W 2U mini E14 - http://www.brilux.pl/doc/katalog_pdf/2006PLs... ). Osvětlovací těleso je z ocelového plechu, vyloženého alobalem. Rozměry nádrže (DxŠxV):570x295x295mm.
Osvětlení je dostačující, rostliny rostou dobře a rybám se daří (4x/rok se mi rozmnožují ancistrusi).
Zkus svoje akvárium popsat podrobněji - velikost (objem), jak dlouho je založené, množství ryb dle druhů, jak hustě je nádrž osázená, atp.
Z Tvého dotazu je těžké jen odhadnout, kde by mohl být problém. Možná je "zakopaný pes" třeba jen v tom, že nádrž je příliž malá a není v ní úkryt (kořen, jeskyně z kamenů), kde by se mohli ancistrusy schovat - úkryt je pro ryby velice důležitý. A ancistrusi jsou dost plaché ryby, hledající potravu hlavně v noci za tmy.
Stres bývá často příčinou nezdaru v chovu, čemuž právě nasvědčuje to, že ryby hynou až po nějaké době (týdny nebo měsíc) nikoli hned a především bez zjevné příčiny (nemoc) - tzn. že se nedokážou stresu dlouhodobě vyrovnávat. Ve větších (a velkých) nádržích se proto rybám obvykle daří lépe, i když to není pravidlo - to platí především pro hejnové ryby (tetry, parmičky, pancéřníčky), které když necháš ve velké nádrži v malém počtu (4 a méně ks), tak se taky nebudou cítit moc dobře. Dobrá kombinace je tedy velká nádrž + hodně rostlin (více zastoupených druhů), což zajišťuje vytvoření kvalitní biologické rovnováhy a hodně úkrytů pro ryby.
Tak se zkus více rozepsat o svém akváriu a určitě se dozvíš více o řešení Tvého problému.
Můžeš mi, please, napsat ten typ EP pro 1x36W, který jsi kupoval a kde to bylo ? Docela mě to zajímá, protože plánuju vyrobit kryt s osvětlením na novou nádrž délky 80 cm (takže chci použít 3 trubice 18W délky 60 cm). Díky a měj se.
Předřadník se používá u klasických zářivkových trubic (skleněné trubice s kovovými "kroužky" na koncích a s kolíky /2 kolíky na každé straně/) - viz http://www.prismaecat.lighting.philips.com/P.... Klasický předřadník je tlumivka, která se zapojuje do obvodu se startérem (plastový váleček s doutnavkou, která blikne před rozsvícením trubice) a klasickou trubicí.
Nově se zářivkové trubice zapojují přes elektronický předřadník (krabička s vysokofrekvenčním měničem a startovacím obvodem) - samostatný startér se do obvodu už nezapojuje. Elektronický předřadník je docela drahé zařízení (řádově tisíce Kč), které ovšem zvyšuje životnost trubic a vyzařované světlo je stabilnější (frekvence je řádově v kHz, oproti klasické tlumivce /50Hz/).
Zkus se podívat na web http://stewwwe.wz.cz/zajmy/akva/technika/sve... nebo na http://www.aquaworld.szm.sk/Kryt/kryt_drevo.htm - pak z toho budete oba moudřejší.
Máš asi na mysli nahrazení lineárních zářivkových trubic tak zvanými "úspornými zářivkami" - termín "ÚSPORNÁ ŽÁROVKA" byl v podstatě vymyšlen pro přiblížení běžným spotřebitelům (laikům), protože se podobá žárovce paticí se závitem, takže je možné ji našroubovat do objímky místo žárovky.
Správnější termín (a používaný v odborné literatuře) je KOMPAKTNÍ ZÁŘIVKA - kompaktní je proto, že v těle (pouzdře) této zářivky je osazen i předřadník se startérem a není tedy nutné si lámat hlavu se zapojením v elektrickém obvodu. Hlavním rozdílem proti žárovce je to, že kompaktní zářivka je skutečně zářivka, tedy výbojka (světlo vzniká ionizací plynu - nikoli žhavením vlákna jako u žárovky) a spotřeba el. energie je tedy ve srovnání se žárovkou minimální (u žárovky se pouze cca 3% el. energie přemění ve světlo - 97% je teplo).
A teď k Tvé otázce: samozřejmě je možné osadit ve svítidle (osvětlovacím tělese) pro akvárium kompaktní zářivky, pouze je nutné vyměnit patice pro lineární zářivky za objímky se závitem pro žárovky (E27 nebo E14) a tyto objímky zapojit jako klasický žárovkový obvod (elektrikáři ví, o čem mluvím). Při volbě kompaktních zářivek je pouze nutné věnovat pozornost velikosti závitů patice - E27 nebo E14 - obecně platí, že zářivky menších výkonů (9W, 11W) se osazují paticí s menším závitem E14, ty s vyššími výkony paticí se závitem E27.
Nevýhodou kompaktních zářivek je jejich nižší délka života (5000-6000 hodin), menší vyzařovací plocha (a tedy nutnost většího počtu kompakt.zářivek ve svítidle) a obvykle vyšší cena (oproti lineárním zářivkovým trubicím).
U všech druhů ryb závisí jejich chování na možnostech úkrytu. To, že ryby plavou u dna, může souviset i s malým množstvím rostlin - tj. že nádrž není dostatečně zarostlá. Běžně se mi v nádrži stává, že po protrhání (a zkrácení) rostlin jsou ryby bázlivější a zdržují se u dna a v blízkosti rostlin a kořene (možný úkryt). V zarostlejších nádržích jsou ryby méně plaché a spokojenější, protože se v případě ohrožení mají kam schovat - toto platí v přírodě obecně - jako rybář znám jednoznačný dopad likvidace úkrytů na řece po povodních (v r.1997) na Severní Moravě: úseky řek, které byly tzv. zregulovány (na březích nasypány velké balvany nebo vybetonované koryto bez stromů a ostatní vegetace), jsou jako "vytrávené" - bez ryb. Důvod je jednoznačný - chybí přirozené úkryty (podemleté břechy, zátočiny za stromy vrostlými nad hladinu řeky, v podstatě nulová členitost břehu).
V přírodě zkrátka fungují podobné principy v různých biotopech stejně nebo podobně.
Přeji hodně zdraví a štěstí v novém roce a také klidné a zdravé ryby v akváriu. 
Ke konstatování, že "všeobecně je nejlepší denní bílá...", bych měl jednu připomínku - spektrum denní bílé obsahuje větší množství modré složky světla (vlnová délka cca 460 - 480 nm). To může mít za následek vyšší tvorbu řas, které pro svůj růst potřebují právě modrou složku. Osobně preferuji raději teplejší tóny s teplotou chromatičnosti kolem 3000 K, které obsahují menší množství modré složky.
Je mi jasné, že z hlediska vybarvení ryb mnoho lidí zvolí spíše "studenější světlo" i přes možné problémy s řasami, ale to je věc názoru.
| 
