Při odchovu plůdku štiky je nutné, tedy pokud vím, udržovat v jedné nádrži stále stejně velké jedince, tzn. oddělovat ty slabší a méně průbojné, kteří se neprosadí. Ale i tak dochází ke kanibalismu a někdy (při napadení štičky stejně velkým jedincem) dochází k uhynutí obou, protože ta jedna se, při snaze strávit tu druhou, zadusí. Proto je nutná selekce a udržování stejně vyspělých jedinců pohromadě. Další věcí, která s tím souvisí, je kvalitní a dostatečné krmení. I když v případě dravců (a tedy i štiky) funguje tzv. chňapací reflex, což znamená, že pokud se v teritoriu dravce pohybuje jiná ryba (nebo třeba i nástraha rybáře), často na ni i zasycená štika zaútočí (v případě větších ryb, aby ji zahnala a v případě menších, aby ji ulovila). Toho se využívá mezi rybáři při tzv. lovu přívlačí (umělé nebo přírodní nástrahy). Můj táta dokonce jednou na potoce zažil, že chytil pstruha (asi 30 cm dlouhého), jemuž z tlamy koukal ocas jiného menšího...a přesto zaútočil na tátovu nástrahu.
Díky za tip. Jsou tam moc pěkné obrázky. 
Možná si pleteš dva pojmy: pH a tvrdost vody (aspoň tak to vyznělo).
Údajem "pH" se označuje kyselost nebo alkalita, přičemž 7,0 se bere jako voda neutrální (tedy ani kyselá, ani zásaditá).
Tvrdost vody se měří buď uhličitanová-UT (ve stupních dKH) nebo celková-CT.
Zde uvádím citaci ze stránek http://www.sera.cz
"Celková tvrdost vody je určena koncentrací solí vápníku a hořčíku. Celková tvrdost přímo ovlivňuje růst ryb, mikroorganismů a rostlin. Většina okrasných ryb chovaných v akváriích je původem z oblastí s měkkou vodou. Vhodná tvrdost pro většinu okrasných ryb je v rozmezí 6 až 16°dCH. Při sestavováni rybí osádky do společného akvária dbejte na to, aby požadavky ryb na CH hodnoty byly podobné, tím zajistíte, že se ryby budou cítit dobře."
Tvrdost vody lze upravovat několika způsoby:
A) přidávat do nádrže (při výměně, po odkalování) vodu měkkou - dešťovou, sněhovou, z lesní studánky, příp. destilovanou (ale tato voda je tzv. mrtvá, tedy neobsahuje žádné živé organismy a je prostá všech solí).
B) použít tzv. reverzní osmózu - tyto přístroje jsou ale poměrně drahé a vyplatí se při velkochovu.
V každém případě snížit tvrdost vody znamená odstranění zejména vápenatých solí. Některé rostliny tyto soli z vody odčerpávají (spotřebovávají je), např. Egeria densa, ale trvá poměrně dlouhou dobu než dojde ke znatelné změně a je potřeba těchto rostlin pěstovat více.
Snížení hodnoty pH je jednodušší - stačí přidat do nádrže některý z přípravků na snižování pH, např. Acidon od Rataje, nebo "bublat" CO2 (což je zároveň vlastně "hnojení" rostlin).
Partner rubriky Partner rubriky
Možná by stačilo, kdybys do malého akvárka na řasy přidával trochu vody, kterou získáš pro odkalování ze společenské nádrže (tedy vodu s detritem). Rostliny bych tam vůbec nedával, protože by odčerpávali živiny, které by pro svůj růst mohli spotřebovat řasy. A nejdůležitější je umístit malé akvárko někam k oknu (nejlépe na jižní stranu) a udržovat teplotu aspoň 23°C. Bublat CO2 by možná ani nebylo tak nutné.
Jediné, co mě napadlo Ti poradit, je obrátit se přímo na firmu RATAJ. Oni mají asi nejlepší přehled a třeba vychází zákazníkům vstříc natolik, že v prodejnách, kam dodávají svoje výrobky, lze provést i naplnění bomby gejzíru.
Jinak bych Ti možná mohl pomoci, protože tak 1x za měsíc jezdím k rodičům do Šumperka (sídlo fy RATAJ) a třeba přímo u nich se dá naplnění dojednat. Tak to zkus prověřit a když tak dej vědět, domluvíme se. Jsem z Dobrušky a do HK jezdím denně do práce.
Chtěl bych tímto navázat na příspěvek CATFISH - znovu bych rád vyzval všechny přispívající k diskuzi o zavedení SEZNAMU s údaji, členěného dle krajů - tím by se mohl rychle vyřešit třeba problém, který má Honza.
Mohl by si totiž hned (na tomto webu) najít někoho, kdo bydlí ve stejném kraji či městě a kontaktovat ho s prosbou o poskytnutí vody ze zaběhlé nádrže.
CO VY NA TO ???
Viz "Návrh-seznam autorů příspěvků" při použití vyhledavače (hledat text).
Mám podobný názor jako Tomas1. Už asi čtvrt roku plánuju založení nové nádrže (tak 140-150 l), ale když v nějakém supermarketu nebo "hobbymarketu" (OBI) vidím nabídky na sety, obvykle jsem zklamán (hlavně nedostatečné osvětlení, filtrace).
Proto se raději ubírám cestou "vše zvlášť". Uvažuji o vyrobení vlastního krytu s osvětlením a vnějšího filtru. Skvělou inspiraci jsem nedávno nalezl na webu http://www.aquaworld.szm.sk/ v sekci "Urob si sám" (vnější filtr, předřadníky z úsporných zářivek, kryt s osvětlením). Všechny texty jsou sice ve slovenštině, ale tu považuji za dobře srozumitelný jazyk. Těším se, až začnu dávat všechny části své nové nádrže dohromady - bude s tím sice víc práce, než to koupit hotové, ale zas si to udělám podle svého a budu z toho mít tedy větší radost.
Btw: CATFISH, za kolik, prosím, kupuješ test na pH od Aquaru ? (pro porovnání) Já používám test od Rataje (AKVIN) a ten stojí v obchodě cca 45,-Kč. Jinak používám ještě CARBON (UT) kvůli CO2 a jinak nic...NO2 jsem ještě nikdy neměřil. Díky za info.
Prostě koupíš kvasnice, které se prodávají v každých potravinách - tzn. kvasnice na přípravu kynutého těsta. Někdo používá název "droždí". Balení je buď v různě velkých kostkách v ceně od cca 1,2,-Kč do 5,-Kč nebo koupíš balenou krychličku NOLI (42 g; cca 3x3x3cm), která obvykle stojí kolem 3,-Kč (toto droždí je trochu kvalitnější a vydrží v ledničce asi 1 měsíc). Nejnákladnější ze všech surovin je tedy cukr (já používám krupici, je levnější než kostky a je to jedno).
Kvasinky z kvasnic pak při tzv. mléčném kvašení přeměňují ve vodě cukr na alkohol a přitom vzniká (jako odpad tohoto procesu) CO2. Proto taky těsto, které mamka zadělá třeba na vánočku, nakyne - tedy zvětší svůj objem (mezi částice těsta se dostávají bublinky CO2). Když budeš bublat CO2 do akvárka a přičichneš si k tomu, co vychází z láhve, ucítíš vůni podobnou burčáku (v něm taky probíhá kvasný proces přeměny hroznového cukru na alkohol a proto se nesmí PET láhve s burčákem nechat úplně uzavřené v teple - CO2 by něměl kam unikat a za nějaký čas by PET láhev roztrhl).
Uff...to jsem se ale rozepsal. Takže hodně zdaru a ať Ti to pěkně bublá...
Postupné stmívání výbojek (tedy i zářivek) je problém, protože světlo ve výbojkách nevzniká rozžhavením nějakého vlákna jako u žárovek, ale tím, že elektrony se srážejí s volnými částicemi par rtuti nebo jiného prvku. Elektrony sice "produkují" žhavící vlákna v zářivce, ale nejde postupným snižováním žhavení snižovat počet elektronů v trubici a tím stmívat - prostě buď jich je v trubici dost (a zářivka svítí) nebo ne a pak světlo nevznikne (resp. zanikne).
Na trhu s osvětlovací technikou už jsou elektronické předřadníky (EP) s funkcí stmívání (vyrábí je OSRAM a možná i Philips), ale můj odhad je takový, že pokud standardní EP stojí řádově 2-3000,-Kč, stmívatelný EP bude stát min. 3500,-Kč, spíš asi víc.
Pokud tedy chceš dopřát svým rybičkám stmívání (napodobení západu slunce v přírodě), nabízí se v podstatě 2 možnosti:
a) svítit pouze žárovkami (klasickými nebo halogenovými) - to je ale dost nákladné (spotřeba elektřiny) a budeš mít problém s odvětráním svítidla. Výhoda = lze stmívat.
b) kombinované osvětlení (zářivky + žárovky) - ráno můžeš nejprve rozsvítit přes stmívač žárovky a pak zářivky a večer zase nejprve vypneš zářivky a pak "setmíš" žárovky. Příp. lze po zapnutí zářivek vypnout žárovky (úspora elektřiny) a večer zase na chvíli rozsvítit žárovky. Toto řešení je poměrně komplikované a ani stmívače na žárovky nejsou finančně příliž dostupné (i když jsou řádově levnější než EP pro zářivky).
Zůstal bych asi nohama na zemi a stmívání bych neřešil. Stačí rozsvítit během dopoledne, kdy už je venku světlo a večer zase zhasnout v době, kdy se v místnosti ještě svítí. Obě spínání řeším spínacími hodinami za 89,-Kč a nemám problém s tím, že by to rybkám způsobovalo nějaké šoky. Ony si rybky v každé nádrži postupně zvyknou na spoustu jiných věcí (hluk filtru, pohyb osob kolem nádrže, otřesy v paneláku, atp.).
Mám jen drobnou připomínku - při výběru rostlin je důležitější, jaký máš zdroj světla (žárovky nebo zářivky) a kolik wattů připadá na jeden litr vody objemu nádrže (tak si vyděl výkon světelných zdrojů / objem nádrže v litrech). To, že svítíš 12 hodin denně není tak důležité, protože i kdybys svítil 24 hodin denně jednou "žárovkou - bludičkou" třeba 15W, tak Ti rostliny neporostou, i když budeš hnojit a přidávat CO2.
Není problém v tom, že máš málo místa v krytu - předřadníky můžeš klidně umístit do nějaké krabičky mimo kryt a vést ke krytu (tedy ke svítidlu) jen vodiče (dráty). Spíš je asi problém každého ta cena EP, o stmívatelných EP ani nemluvě.
Sám totiž teď řeším problém s osvětlením - chci zakládat novou nádrž (140-150 litrů) a rád bych si kryt s osvětlením udělal sám. V kupovaných setech bývá osvětlení řešeno nevhodně a zářivk. trubice nemají potřebný výkon. A jelikož uvažuju o nádrži délky 80 cm, musím si vybrat buď 2 trubice 18W nebo 2 trubice 24W (24W nabízí Osram, ale lze je zapojit jen na EP), které mají délku asi 50-60cm.
EP má mnoho výhod - malá vlastní spotřeba elektřiny; šetrný start zářivky (rozsvícení) = prodloužení životnosti zářivky; vyšší frekvence napětí zářivky (20-40kHz), takže světlo nekmitá (jako u klasické tlumivky). Jediná nevýhoda je v podstatě cena.
Problém s řasami řeší někteří akvaristé "přerušováním svícení" - tzn. že si nastaví spínací hodiny tak, že např. svítí od 10.00 do 13.00 a pak od 14.00 do 21.00. V době mezi 13.00 a 14.00 tedy světlo nesvítí a růst řas se tímto opatřením údajně zastavuje nebo omezuje.
Dalším důležitým faktorem je umístění nádrže vůči oknu (zejména se to týká oken, směřujících k jihu) - znám případ, kde se umístění akvária proti oknu (na jihozápad) projevuje naprosto jednoznačně = řasám se daří (hlavně zeleným, které mají rády červené spektrum světelného záření, kterého je ve slunečním svitu požehnaně). Akvárium je tedy vhodné umístit kratší stranou k oknu a co nejdále od něj, nejlépe ještě "schovat" za nějaký kus nábytku (nebo aspoň stěnu, směřující k oknu, natřít neprůhlednou barvou - není to příliž vkusné, ale je to účelné).
V akváriu pak platí rovnice: ROZBUJELÉ ŘASY = NEROSTOUCÍ (nebo špatně rostoucí) ROSTLINY.
Důvod ? To je jednoduché -> spotřeba živin (z výměšků ryb, krmení, hnojiv) se rozděluje mezi řasy a rostliny -> tedy čím více řas, tím méně živin pro rostliny.
Takže zhodnoť umístění nádrže, zkus přerušovat svícení a třeba se to zlepší. Přeji hodně zdaru a hlavně klidné a spokojené vánoční svátky. 
Také se přidávám a přeji všem klidné a pokojné prožití vánočních svátků a hodně zdraví a štěstí v novém roce. Hlavně přeji krásné a zdravé prostředí našim milým chovancům, ať se jim daří a radují se ze života. Tomáš
Přikláním se spíše k tomu, co jsi uvedl ve 2.odstavci. Určitě je nutné přihlédnout při výběru ryb k velikosti nádrže. A bylo by necitlivé chovat větší druhy ryb (resp. ty, které dorůstají větších velikostí) v malé nádrži - např. zmíněné tetry koňské, pancéřníčky kropenaté (Hoplosternum thoracatum) nebo třeba vrubozubce (Astronotus ocelatus).
Proto přeji všem rybám, chovaným v zajetí, mnoho prostoru v našich nádržích a slušné zacházení - jsou to přece také živí tvorové (jako lidé).
Ta trubice 15W, která je v tom krytu osazena, má délku cca 45cm, že ? Na délku nádrže 60cm to bude možná trochu problém, protože typizovaný rozměr trubice je necelých 60cm - takže se asi nevejde do toho krytu. V délce 60cm se standardně vyrábí s výkonem 18W, což Tvoje problémy s řasami asi nevyřeší.
Problém nedostatečného osvětlení je bohužel velkou slabinou akvarijních setů - pokud bys totiž chtěl přidat ještě jednu trubici 15W, nastává problém s předřadníkem, protože je nutné přidat ještě jeden a nebo ten stávající vyměnit za předřadník na dvě trubice.
Víc Ti toho asi neporadím. Přeji klidné svátky i konec roku a hlavně, ať se Ti to podaří nějak vyřešit.
A jaké máš parametry vody ? Hlavně se jedná o tvrdost a pH. Já mám osvětlení cca 0,164W/litr při výšce nádrže 28 cm a roste mi v podstatě všechno (tj. hnědovka křídlatá, měchýřka jávská, mokřanka vzpříměná, douška hustolistá). Řasy se mi skoro netvoří, jen trošku na křídlovce - po zahájení probublávání CO2 z kvasnic se daří hnědovce lépe (vyrazily nové listy bez řas) a celkově rostou lépe i ostatní. Z toho soudím, že pro uvedené druhy je lepší ph mezi 6,5-6,8. Tvrdost (UT) mám mezi 7,5-8°dKH.
Nepíšeš jak je nádrž velká (objem, výška), takže moje doporučení ohledně množství ryb je počítat 4 litry na 1 rybku (u skalárů klidně i více). Skaláry by se měly chovat v nádrži vysoké min. 50 cm a ještě si dej pozor na výměšky živorodek (mečovky) - obsahují mnoho dusíkatých látek, takže je nutná častější výměna vody a dobrá filtrace (objem filtrační hmoty se obecně doporučuje ve velikosti 3-5% objemu nádrže). Jinak krmení bych ze začátku omezil na 1x denně (max. 2x) v malých dávkách a spíše bych rybky krmil třeba patentkami (mražené stojí 100 ml cca 25,-Kč; porce pro krmení se nechá v nějaké nádobě po dobu než dosáhne pokojové teploty). Vločkové krmivo se ve vodě snadno rozkládá a mohl by to být základ pro zákal vody.
Hodně šteští v začátcích a klidně se na cokoliv zeptej.
Doporučené odkazy: http://www.rataj-spk.cz/ http://www.akvarista.cz/web/ http://akva.pernica.cz/akva/? http://www.catfish.cz/ http://planta.aquariana.cz/
Zvýšená tvorba hnědé řasy by napovídala nedostatečnému osvětlení - což nemusí znamenat jen malý poměr W/litr, ale může to být kombinace nedostatečné osvětlení + výška nádrže. Abych to vysvětlil: tomu, kdo má dlouhou nádrž malé výšky, může stačit poměr 0,16W/litr. U vyšších nádrží to může být ale ukrutně málo. Ve hře je více faktorů - pH, tvrdost, osvětlení, CO2 (důležitý je vztah pH a UT). Pokud ta udávaná tvrdost 9-10 je uhličitanová, pak je pH kolem 7,2-7,3 docela dost - tzn. ve vodě je nedostatečný obsah CO2. Při UT 9-10 by mělo být pH mezi 6,9-7,0 (dle Rataje - test KARBON). Dalším faktorem je náročnost té které rostliny na světlo.
| 
