Diskuse  (1. strana z 7)

Na dovolenou se neboj odjet, ryby vydrží i 3 týdny bez krmení (osobní zkušenost), jen bych nechal zapnuté aspoň vzduchování (lépe i fitr), což platí hlavně v létě, když je horko a se zvyšující se teplotou vody v akváriu klesá obsah kyslíku, rozpuštěného ve vodě. Jinak souhlasím s Romanem co se týká spínacích hodin - od té doby, co jsem je pořídil (cca rok nazpět) mi rostliny krásně rostou a tím pádem se daří i rybám (např. se mi vytřeli ancistrusy a vykulilo se několik mladých, kteří krásně rostou). Z hlediska krmení dávám rybám 1x týdně jednodenní půst a myslím, že jim to svědčí. Mějte se všichni dobře a ať se daří.T.

Ke krunýřovcům (rod Ancistrus) mám aktuální informace, neboť se mi před pár dny vykulili ve společenské nádrži. V nádrži (cca 55 litrů) mám umístěn mangrový kořen (docela členitý) a párek ancistrusů (samec asi 6 cm-má bujné "ostny" na hlavě; samice je o něco menší-bez "ostnů"). Vytřeli se (myslím, že tak před 10 dny) na skryté místo na kořenu a od té doby samec neustále hlídal jikry - skoro kvůli tomu ani nepřijímal potravu, chudák... Dnes je v akváriu občas k vidění i pět malých ancistrusů (cca 1 cm), ale myslím, že jich je víc, jen jsou ukryti někde v rostlinách nebo na kořenu. Teplotu vody jsem, během "hlídání" jiker samcem, zvýšil na 25°C. R.Zukal píše v knize "Akvarijní ryby", že samec hlídá nejen jikry po vytření, ale také vykulený potěr. Jinak jsem vodu nijak zvlášť neupravoval (pH asi 7,0-7,2; UT asi 8-9°). V akváriu jinak chovám neonky (obecné a černé), hejno teter žhavých a pancéřníčky rodu Corydoras (asi 8 ks). Ancistrusí "mládež" se má zatím čile k světu. Hodně zdaru a krásné jarní dny přeje Tommy.

Souhlasím s Pepinem - teorie o proudění ohřáté vody kolem termostatu mě taky kdysi napadla a proto mám topítko umístěno v šikmé poloze (zhruba 45° vzhledem k rovině dna), samozřejmě topnou částí topítka dolů. Taky jsem někde četl, že rostlinám prospívá, když není velký teplotní rozdíl mezi vodou a pískem. K tomu může docházet třeba v zimě, když se v místnosti s akváriem moc netopí a voda je ohřívána převážně ze světelných zdrojů svítidla (hlavně to platí pro žárovky). Takže v nádrži mám topítko (část s topnou spirálou) docela blízko povrchu dna. Jinak jsem dnes v nádrži zaznamenal potěr ancistrusů, což mě velice potěšilo a jen doufám, že aspoň pár jich ve společenské nádrži přežije. Mějte se všichni hezky a radujte se, jaro už je za dveřmi! T.

pro Ondru: Sehnat Pancéřníčka kropenatého (jinak v akvaristických obchodech často označovaného Thoracatus) lze dnes opravdu sehnat jen obtížně a pokud na ně narazíš, bývá jeho cena zpravidla i 50,-Kč/ks. Pokud jsi ze Severní Moravy, konkrétně máš blízko do Šumperka, doporučil bych ti prodejnu akvarijních ryb v objektu bývalého Svazarmu na ulici Bludovské (je to v blízkosti hospody u Dopitů). Tam mají velké množství druhů ryb za velice dobré ceny (např. tetry od 10,-Kč). Hodně zdaru. T.

pro Tomáše: Ahoj, osobně sice neonky červené nechovám (mám pouze hejno neonek obecných), ale ze svých zkušeností vím, že je lepší vytvořit danému druhu ryb optimální prostředí - i když pan Rataj sám říká, že dnes jsou akvarijní ryby dost přivyklé na často velice odlišné prostředí, než ve kterém žili jejich prapředci, které lidé dovezli z jejich domoviny (u neonek je to především oblast Amazonie, řek Amazonky a Rio Negro). Vytvoříme-li tedy rybám "optimální" prostředí (pH, tvrdost, atd.), daří se jim dobře, jsou krásně vybarvené a netrpí chorobami. Osobně si myslím, že je hlavně důležité bohaté osázení nádrže rostlinami více druhů, aby některé druhy netrpěli na úkor jiných. Pro neonky jsou doporučeny především rostliny rodu Cryptocoryne - což souvisí především s hodnotou pH - tomuto druhu rostlin vyhovuje voda s pH < 7 (nejlépe 6,5-6,8). V poslední době jsem vyzkoušel dodávat do nádrže CO2 (pomocí kvasnic, rozpuštěných ve vodě s cukrem - návod na akvarista.cz), čímž lze celkem nenásilně snížit pH. Pro změkčení vody lze úspěšně použít hezkou rostlinu Egeria densa (Douška hustolistá), která z vody odčerpává vápenaté soli a zároveň je to skvělá "výrobna" kyslíku. Efekt osazení Egeríí jsem sám vyzkoušel - z vodovodní tvrdosti 12°dK jsem se po pár týdnech dostal na necelých 8, což je, dle mého názoru, docela solidní. Přeji hodně úspěchů. T.

Krmení ancistrusů: Mám kromě nich také panceřníčky skvrnité (rod Corydoras), takže používám krmení na dno (tablety) od fy Dajána - TABLETS Bottom (C+ stabilized Multivitamin) 50g/100ml, což je zhruba 150-200 tablet (kupuju je za 35,-Kč, což je oproti TETRA Tabi Minu docela levné, neboť ten stojí cca 50-60,-/100tbl.). Uvedené tablety (od Dajány) střídám s klasickými vločkami (TROPICA také od Dajány) a mraž. patentkami, protože z tablet se voda vždy lehce "zakalí" (není to typický zákal, ale spíše ve vodě plavou drobné částečky z tablet). Jinak mám s ancistrusy tu zkušenost, že si vždy něco najdou - někdy po víkendu, když nejsem doma a nekrmím, nezjišťuji, že by byly ryby pohublé. Mějte se. T.

Pro Xeru:
Nevím, z jakého dřeva máš ten kořen, ale já dal na doporučení z knížek a zakoupil jsem kořen z mangrového dřeva (konkrétně od fy Rataj). Jen jsem ho opláchl vlažnou vodou a dal ho do akvária. Voda se nezabarvila a dodnes s tím nemám žádný problém (mimochodem je to bezvadný úkryt pro ancistrusy a pancéřníčky). Taky je dobré, že je těžký a neplave. Ahoj. T.

Přeji všem krásné prožití svátků vánočních a do nového roku hodně zdraví a pohody, jakož i krásných chovatelských zážitků. T. PS: Márty, není zač.

Pro Mártyho:
Podle fotek Tvého akvária si myslím, že na 99% je Tvá rostlina (se 40 cm oddenkem, ze ktrého vyrůstají listy) Microsorium pteropus - hnědovka křídlatá (tzv. studenovodní kapraď), která snáší dobře i nízké teploty (18°C) a je vhodná k tetrovitým rybám. Sám jsem totiž majitelem několika kusů této rostliny, proto jsem jí poznal. Měj se a ať se daří. T.

Napiš, prosím, jaké a kolik máš ryb v nádrži. To je totiž důležité, protože třeba exkrementy živorodek jsou plné dusitanů a při rozkládání dost ovlivňují chemismus vody (zejména při velkém počtu ryb). Měj se. Tommy

Ahoj všem. Jak jsem tak četl řádky od DRÁCULY, doporučil bych prostudovat publikaci Karla Rataje "AKVARISTIKA ZAČÍNÁ U ROSTLIN" (Svépomoc 1977) - je to sice kniha, kterou už lze sehnat pouze v antikvariátech (sám jsem se k ní jinak nedostal), pokud tedy nevyšlo nějaké obnovené vydání, ale osobně ji považuji za základ pro vytvoření přehledu o rostlinách, vhodných do akvária. Současně uznávám firmu Rataj za jednu z nejvýznamějších a nejlepších ze současných a v ČR známých firem, zabývajících se pěstováním akva rostlin. Omlouvám se, pokud se mé tvrzení někoho dotklo - pravděpodobně je to způsobeno tím, že jsem rodákem ze Šumperka, odkud pan Rataj pochází a kde má pěstírnu. Mějte se všichni krásně, rostlinkám i rybkám nechť se v našich nádržích dobře daří. Tommy.

Ahoj. Tak s vytřením ancistrusů to nedopadlo (teda asi). Samec se od úterního večera pohybuje po nádrži a po mladých ani stopy - až na shluk jiker, nebo spíš prázdných jikerných váčků, které se pohybovaly nade dnem a neónky do nich občas zobly. Takže bohužel, snad příště. Z neónek v karanténě dvě zahynuly, jednoho samce jsem asi po týdnu přelovil do společenské nádrže a tam se docela zotavil. Ještě jedna samice zůstala v karanténní nádrži (elementka 5 litrů) a stále žije a přijímá potravu, i když se zdá, že dosud není zdravá (po tělě má stále pár bílých skvrnek). Jinak jsem zaznamenal změnu v růstu rostlin - už dlouho mám v nádrži hnědovku (Microsorium pteropus), kterou mi už nějakou dobu trápí štětičková řasa a tím dost dospělích listů odumírá. Asi před měsícem jsem zakoupil do nádrže doušku (Egeria densa), pro změkčení vody, douška se krásně rozrůstá a hnědovka začala vyhánět nové listy a množí se. Takže si myslím, že se kvalita vody mění, což příznivě působí nejen na ryby (ancistrusy se začali třít), ale i na rostliny (hnědovka a Hygrophila).

Pro Jásona:
S krmením ryb se mi osvědčil jednodenní půst v každém týdnu a obecně můžu říct, že pokud krmím ryby méně (někdy celý víkend nejsem doma a tedy nekrmím) nevadí to rybám tolik, jako když bych je spíše překrmoval (což jsem dělal dříve). S množstvím krmení také souvisí kvalita vody, která se tolik nemění a tedy nehrozí zákal nebo rozklad krmiva a vznik nežádoucích látek. K likvidaci zbytkového krmiva na dně se výborně hodí pancéřníčči (např. Corydoras paleatus) a také šneci.

Mnoho zdaru a krásných zážitků v akvaristice přeje všem Tommy.

Ahoj všem. Tak s ancistrusy to stále vypadá tak, že se vytřeli. Samec je stále zespod kořenu a hýbe ploutvemi, tedy asi ovívá jikry. Topení jsem připojil, ale mám nastavenu nejnižší teplotu, takže voda v nádrži je stále asi 23°C - to ale zřejmě ancistrusům nevadí. Zkusím nechat topení nastaveno, jak je a počkám, zda se mladý vykulí a přežijou (věřím, že příroda je mocná čarodějka). Z neónek v karanténě je jedna na pokraji smrti (bohužel), ale ty další dvě vypadají vyléčené, tak je asi zkusím dát do společenské nádrže. Neónka s krvavě červenou skvrnou už se zdá v pořádku (denně přidávám 3 kapky Acriflavinu) - sice má těsně za hlavou pořád takový průhledný váček (krev už v něm není), ale jinak je barevně v pořádku a nejeví známky onemocnění a krmení přijímá s chutí. Tak snad přežije.

Ještě poznámka pro dráculu:
Psal, že bude vyrábět dřevěný kryt s osvětlením akvária - to mě docela zarazilo, obvykle se kryt dělá z kovu (plech), kde v případě ohřátí (zejména od žárovek-pouze 3% napájecí el.energie se přemění ve světlo, ostatních 97% je teplo) nehrozí vznícení a požár (i když je to dražší materiál než dřevo). Další problém může nastat v elektroinstalaci svítidla-pokud se vyskytne přechodový odpor (ve svorkovnici nebo jinde), spoj nebo svorka se začne dost zahřívat (120°C i více) a v tom případě je dřevěný podklad odsouzen k zapálení. Hlavně materiály jako dřevotříska (lamino), které obsahují značné množství snadno zápalné pryskyřice. Takže na to pozor! Mějte se fajn. T.

Ahoj všem. Jak jsem psal o ancistrusech, tak to vypadá, že se asi už vytřeli (asi v pátek nebo v sobotu) - samec je skoro pořád zespod kořenu (odkud je vyhrabáno dost písku) a podle toho, co tam vidím, se mi zdá, že jikry ovívá ploutvemi a nehne se od nich. Samička se pohybuje různě po akváriu. Pokud se tedy vytřeli, očekávám tak koncem týdne, že by se mohl potěr rozplavat. V akváriu naštěstí nemám vyloženě masožravé ryby; snad jen poslední neónka černá (asi 2,5cm) by jim mohla ublížit, neboť patentky požírá s velkou chutí. Listový salát sice nemám, ale zkusím spařit část listu čínského zelí a dám ho na dno. Taky přidám špenát. Snad to vyjde. Věřím, že panceřníčci (cor.paleatus) jim neublíží, ale uvidíme. Jinak z neónek v karanténě už jedna odešla, ostatní se drží a zdá se, že se zlepšují. Neónku s krvavě červenou skvrnou (o které jsem psal) jsem nechal ve společenské nádrži a začal jsem přidávat Acriflavin - neónka je zatím dobrá, krvavé zabarvení skvrny přešlo v průhlednou barvu a rybka stále přijímá potravu a je pěkně vybarvená. Mějte se. T.

Ahoj. Tak jsem se zas po nějaké době dostal na vaše stránky. Jak jsem již psal, mám v cca 55 l nádrži také 2 ancistrusi-celkem vyrostli (při zakoupení cca 2cm), mají asi 5cm a už se také "vybarvili" - je to pár. Samec je o něco větší a jednoznačně brání své teritorium, i když samička se taky občas nenechá. V posledních dnech jsem si všiml zvláštního chování ancistrusů, mj. začali vyhrabovat z pod kořene písek a stále se pohybují blízko sebe a doráží na sebe. Mám dojem, jestli se nebudou třít. Nemáte někdo zkušenosti, zda se v tak "malém" akváriu a ve společnosti ostatních ryb (tetry a pancéřníčci) mohou vytřít ? Docela bych se bavil, kdyby se jednoho dne na stěnách objevili malí likvidátoři řas. Pro jistotu mám připraven mražený špenát. Dosud jsem v topení, umístěné v akváriu, nezapojil do sítě, neboť teplota se stále drží kolem 23°C, a tak mě napadlo, že bych mohl zkusit lehce zvýšit teplotu vody tak na 25°C, třeba to ancistrusům dá impuls k vytření, co myslíte ? Díky za info. Mějte se krásně. T.

Zdravím všechny. Hnátovi děkuju za jeho zkušenosti s neónkami i s havárií akvária. Napadené neónky jsem separoval a zkouším Acriflavin, zatím je to 3 den, nechám je zvlášť ještě tak dva dny a pak se uvidí. Další neónka (ve společenské nádrži) má už asi druhý den krvavě červený váček za jednou skřelí (tj. těsně za hlavou) - zatím je její zbarvení v pořádku a krmení přijímá, ale nevím jestli ji taky separovat (přidat k těm už napadeným). Do společenského akvária jsem začal přidávat Acriflavin, asi 2-3 kapky denně (nádrž má 55 l), tak počkám, co bude dít. Ostatní ryby (tetra žhavá 6x, neónka černá 1x, corydorasi pal. 9x a 2 ancistrusi) jsou v pořádku. Pokud někdo z vás ví, co by mohla být ta krvavá skvrna u neónky, poraďte prosím. Díky. T.

Ahoj, díky za radu, jak na onemocnění neónek. Už připravuju lázeň s Acriflavinem, tak doufám, že se podaří je vyléčit. Taky už jsem přemýšlel o tom větším akváriu a docela by se mi líbil tvar, podobný tomu vašemu, s objemem tak do 200 l. Takže si to asi zkreslím v cadu a uvidíme. Mějte se. T.

Zdravím, tak jsem tu zas. Objevil jsem na neonkách (Paracheirodon innesi) zvláštní věc. Na bocích mají bílé chomáčky, jakoby odstávající šupiny, čímž se "ztrácí" jejich vybarvení. Přitom ale stále přijímají potravu a plavou standardně. Z celkového počtu 7 ks jsou napadeny 4 ryby. Nevíte, o co se jedná a jestli je možná léčba. Díky. T.

Ahoj, díky za rychlou reakci. Taky bydlím v paneláku a od kolegy v práci (je stavař) jsem sondoval uvažované zatížení v paneláku a on mi řekl, že se počítá asi 400 kg/m2. Proto jsem se ptal, kde je akvárium umístěno. Můj "sen" je mít akvárko apoň se 150 litry vody - nevím proč, ale přežívá u mě obava z důsledků prasklého akvária např. s 300 l vody (bydlíme ve 3.patře); sousedi by se asi svezli na pořádné "příbojové vlně" ... Ale je asi fakt, že je už docela fuk, jestli havaruje akvárko 150 l nebo 300 l. Na závěr mého (dnes asi posledního) příspěvku jen uvádím, že zatím (naštěstí) nemám osobní zkušenost s vyplavením sousedů. Přeju hezkou dobrou noc. T. PS: Požaduje fa Sklorex z Brna konkrétní zajištění akvária (stojan) pro poskytnutí záruky na jejich výrobek ? Nebo sama doporučí nejvhodnější upevnění (zajištění) akvária ? Díky za odpověď.

Zdravím všechny akvaristické nadšence. Jsem od včerejška konečně na síti a tak můžu z pohodlí domova navštěvovat kvanta zajímavých webů, a je to fakt super. Po asi dvou hodinách na stránkách fy Rataj jsem nalezl tyto stránky a mé nadšení neutichá ... Ale k věci. Rád bych se zeptal na jednu informaci - své akvárium (450 litrů) máte v RD nebo v paneláku ? Jde asi o dost neapný dotaz, ale rád bych si také pořídil nějakou větší nádrž (prozatím mám 55 l akvárium). Pokud je informace o vašem bydlení na stránkách, tak mi to promiňte, ještě jsem je celé neprostudoval. Díky za odpověď. Určitě se na vaše stránky budu často vracet. Mějte se fajn. T.