Diskuse  (1. strana z 3)

Ahoj, pokud před tím 25 l nechybí nějaké číslo, je to na závojnatky opravdu malé a naprosto nepoužitelné. Kdo Ti poradil dát 3 závojnatky do 25 l, pokud je údaj správný? Pokud prodejce, který potřeboval prodat závojnatky, pak tě napálil...

Výjimky potvrzují pravidlo, tak je to s tím solením.

Horko je dnes zcela jistě u vás na Slovensku stejně šílené jako u nás na Moravě. V Čechách nevím, ale prý tam včera měli bouřky...

Obecně se dá konstatovat velmi málo věcí.

Mimochodem zkopírovaný text bych upravil: Tvrdá voda nemusí OBECNĚ znamenat slaná voda. V tomto KONKRÉTNÍM případě znamená, protože v dané oblasti je voda tvrdá a zároveň s vysokým obsahem solí.

I když Romane chováš také cichlidy (a moc pěkné), tak je velký rozdíl ve vodě vhodné pro konkrétní cichlidy z různých oblastí. Něco jiného mají rády Tvé Apistogrammy, pro které jsou vhodné rašelinové výluhy; naopak úplně něco jiného je dobré pro středoamerické cichlidy. I když tyto ryby dovedou žít v různé vodě a není nutné ji speciálně upravovat (lze je chovat například i v měkké vodě), sůl pro ně rozhodně není zbytečná. Středoamerické cichlidy obývají poměrně malé území a voda v jejich přirozeném prostředí je zásaditá (alkalická), s velmi vysokým obsahem solí a tvrdá. Takže to, co tady píšu není v případě středoamerických cichlid nejen nic zbytečného, ale je to dokonce velmi přirozené.

ČISTÁ voda jako taková ve skutečnosti snad ani neexistuje...

Rozhodně středoamerickým cichlidám sůl neškodí. A v čem jim prospívá? Obecně se tím zvyšuje obranyschopnost ryb proti bakteriálním infekcím. Většina sladkovodních bakterií nemá sůl v oblibě. Bláznovství jsou snad jen zmiňované extrémy (s kilem soli; je možné, že by se takoví jedinci našli). Vedlo by to k zabití všech bakterií, ale zároveň by to znamenalo zabití všeho živého v akváriu (včetně ryb) a pochopitelně některé bakterie (především ve filtru) jsou naopak žádoucí. V malé míře je sůl většině druhů akvarijních ryb prospěšná (včetně středoamerických cichlid, které jsou poměrně odolné, ale také mohou mít problémy). Kožní sekret se u ryb v akváriu neobnovuje ve stejné frekvenci jako přírodě a malé množství soli napomáhá jeho lepší tvorbě.

Z většiny příspěvků tady to vypadá, jako by sůl byla pro akvárium velice nebezpečná. Už si připadám jak v té pohádce s Janem Werichem: "My sůl nepotřebujeme, my se bez ní obejdeme..."

Mírně přisolená voda opravdu neznamená tvrdá, ale konkrétně středoamerickým cichlidám to v mezích vůbec nevadí. Polévková lžíce na 100 l skutečného objemu vody není nijak závratná koncentrace. Aby to nevypadalo, že chci vytvářet brakickou vodu: cichlidám žijícím v brakické vodě jako je skvrnitec žlutý (etroplus maculatus) se dávají 2 polévkové lžíce soli na každých 10 l vody! U 1 lžíce na 100 l čistého objemu vody se skutečně nedá mluvit o nějaké velké koncentraci a prudké změně osmotického tlaku... To by mohlo nastat jen při velké koncentraci soli (velké množství na malý objem). Ale to snad nikdo dělat nebude! Stejně tak pravdou je, že rybkám, které mají speciální nároky na upravovanou, měkkou vodu (třeba jihoamerické cichlidky) by přidání soli asi vadilo. Dále sůl v akváriu nemají rádi krunýřovci, ale v případě léčby (krátkodobé) je pro ně lepší než chemické prostředky, které snášejí mnohem hůř. Konkrétně já u svých ryb jsem s tím nikdy nejmenší problémy neměl (natož nějaký úhyn v důsledku toho, že bych tam dal trochu soli). Naopak jsem přesvědčený o tom, že v přiměřené míře to těmto rybám (středoamerické cichlidy) preventivně prospívá.

Myslím, že obyčejná kuchyňská sůl je lepší než všechny Preventany a podobné chemické prostředky. Ale i k soli platí doporučení jako ostatně ke všemu: používat s mírou. Třeba my lidé sůl potřebujeme, abychom neonemocněli, ale kdybychom solili nadmíru, onemocněli bychom právě v důsledku toho.

Sůl je velice specifická látka s léčivými účinky, která tvoří podstatu léčiv. Článek od p. Pojara je velice zajímavý. Podobné v minulosti publikoval R. Zukal, "ze staré akvaristické školy," jak uvádí i předchozí příspěvek.

Kdo se o akvárium dobře stará, většinou má málo problémů s nemocemi. Jen je třeba dávat pozor na obchodnické darebáky, od kterých si lze i do udržované nádrže nějakou tu nemoc snadno přinést s novou rostlinou nebo rybou, nebo živým krmením...

Kdo chová Apistogrammy nebude blbec, alespoň co se akvaristiky týče. Vyžaduje to když ne vysokou, přinejmenším vyšší odbornou školu, protože rybičky jsou to krásné, ale velice chouloustivé na parametry vody. Naproti tomu se lze setkat i s lidmi, které na první pohled (nebo popis) nepoznáš a kteří se také vydávají za akvaristy. Na otázku: "Jak máš velké akva a co chováš?" Odpoví: "Velké... Má asi 30 litrů a plave v něm 15 barevnejch rybiček." Takový to bez dalšího vysvětlování hned pořádně "osolí."

Člověk se bohužel v tomto světě setká častěji s absencí inteligence (teď nepíšu vůbec o akvaristice, stačí se podívat do politiky). Proto inteligenci radši nepředpokládejme. Raději jednoduché věci složitě, aby to pochopili i ti blbí, s rizikem, že to třeba nepochopí ti chytří (kteří to naštěstí chápali už dávno).

Nepochopeno!!! Že problém nemusím řešit píšu proto, že NEMÁM v akváriu rostliny a jejich likvidace solí mi proto zcela jistě nehrozí. Mám napsáno STEJNÁ DÁVKA SOLI velkým písmem. PRO RŮZNÝ OBJEM AKVA to znamená RŮZNOU KONCENTRACI. Jaká bude koncentrace vrchovaté polévkové lžíce soli v 10ti litrové elementce?! Zcela jistě NE STEJNÁ. Ale to je chemie pro 6. třídu ZŠ, téma Roztoky, doporučuji zopakovat...

Dělám si srandu, neporozuměli jsme si, ale jinak máte pravdu: sůl se běžně přidává některým středoamerickým živorodkám, které žijí v brakických vodách, jako příklad lze uvést Black Molly.

"Pro ostatní ryby (zejména pocházející z měkkých vod) mi nepřijde moc vhodná." Pozn. mnou chované středoamerické cichlidy pocházejí z tvrdých vod.

Klidně i ŽÁDNÁ léčiva, ale silné vzduchování a několikanásobná výměna vody. Provedeno včas, pravděpodobně by to vedlo ke zlepšení a záchraně ryb. Pokud jsi použila malachitovou zeleň, pak ancistrusy "nedorazila" samotná nemoc, ale právě malachitová zeleň; je pro ně bohužel toxická. Pokud to člověk neví, ve snaze rybkám pomoci je vlastně zabije. S těmi léčivy někdy méně, znamená více.

Nepřirovnával bych sůl k penicilínu, protože penicilín už je léčivo, avšak samotná sůl není "klasickým" léčivem. (Sám píšeš, že: "Soľ nelieči, len podporuje obnovu tvorby kožného sekretu ryb.") Staří akvaristé říkávali, že většina problémů se dá řešit vědecky: solí.
Není to ani tak věc názoru, jako spíš: volbou ryb a velikostí akvária. Rozdíl působení soli v malém a velkém akváriu je jasný: ve velkém akváriu neznamená STEJNÁ DÁVKA SOLI smrt pro rostliny jako v malém (vyšší koncentrace). Já osobně tento problém nemusím řešit a tu polévkovou lžíci soli na 100 l vody běžně dávám a při zranění ryb i více. Z hlediska mé skladby akvária dělám jen dobře (mám větší cichlidové akvárium bez rostlin, proto mi nehrozí jejich úhyn; pro středoamerické cichlidy jsou rostliny podružné, ničí je). Pravdou je, že krunýřovci nemohou být dlouhodobě ve slané vodě a "preventivně" pro ně sůl rozhodně dobrá není. Ale pokud je krunýřovec nemocný, tak krátkodobě je pro něj sůl vhodnější než klasická chemická léčiva na bázi malachitové zeleně, po jejichž použití krunýřovci zakrátko hynou na poškození jater.

Silně vzduchovat a vyměnit část vody...

Beker má pouze částečně pravdu (že by se mělo solit pouze při krupičce). Záleží, co chováš za ryby a jak velké máš akvárium. Opatrnost se solí v malém akváriu. Dlouhodobé přisolování vody by v menších nádržích mohlo způsobit úhyn rostlin. ALE: přisolování vody je velice dobrým preventivním prostředkem mj. proti zaplísnění ryb (např. u cichlid zraněných v soubojích; sůl desinfikuje a napomáhá hojení ran). Vrchovatá polévková lžíce soli na 100 l vody ničemu neublíží.

V akváriu se při běžném provozu nevyměňuje všechna voda (leda, že by se vlivem špatné předchozí údržby, vytvořila z písku pevná krusta; případně u velice dlouho založeného, starého akvária, ale až po několika letech). Vždy se vyměňuje pouze část vody. Jak velká závisí mj. na druhu chovaných ryb. Častější výměna větší části vody např. v akváriích bez rostlin s velkými cichlidami, tam se musí část vody vyměňovat skutečně často; ryby spotřebují velké množství potravy a svými výkaly zatěžují nádrž odpadními látkami. Pravidelná výměna části vody (zpravidla 1/3 týdně) je prevencí před vznikem nemocí u ryb jako např. astronotus ocellatus, aequidens latifrons, aj. Pro "běžná necichlidová," dobře zarostlá akvária platí většinou informace, které popsala uživatelka Radka.

Máte li ve Vašich podmínkách problémy s nastolením rovnováhy u zakládaného akvária, radil bych 40 l akvárium po důkladné desinfekci někam schovat a v budoucnu použít např. jako karanténní nádrž. Pokud by jste si pořídil akvárium alespoň dvojnásobného objemu, neměl byste tolik problémů. Čím větší nádrž, tím lépe. Počáteční náklady si vykompenzujete menšími starostmi v budoucnu. Ve 40 ti litrech se těžko nastoluje rovnováha i v ideálních podmínkách. Je to opravdu malé. Zvlášť, pokud máte na Floridě stížené podmínky (vysoké teploty).

Ahoj Sharon. S těmi břidlicemi a roštem nevím (musela bys vyzkoušet v praxi a dát nám pak vědět, ale moc se mi to nezdá). Ale k těm kamenům: je to úplně normální. Určitě jsi někdy viděla nádherné šutry v horském potoce, hezky omleté vodou. I tam šutry, které leží zčásti zabořené ve dně (v potoce někdy v písku a někdy i v bahně; mají spodní část černou a asi moc dobře nevoní). V ekosystému akva to bude podobné. Pokud ze spodu zčernalý kámen, vyjmutý z akvárka při znovuzakládání dna, nelze vydrhnout, vyměň ho za nový. Ne každý kámen zasypaný pískem zčerná, asi záleží na druhu. Ale ty zčernalé kameny nejsou příznakem ničeho špatného ani v akváriu, ani v potoce (už vůbec ne kvality vody, v potoce žijí raci a pstruzi).

Myslíš takovou tu baňku z chemické laboratoře o objemu 1,5 litru? No, na pokusy je možná dobrá, ale rozhodně ne na pokusy s rybama!!! Spíš to myslíš jako srandu, ne? Pak je to ovšem hodně dobrý kameňák. :) Takže ve stejném duchu doporučuji: zasaď tam hodně rostlinek (nech baňku krásně zarůst, zaručí ti to vysoké hodnocení prezentace baňky) a co se týče ryb: narvi tam aspoň 4, nebo i 5 párů terčovců :)

PS: členové amatérské punkové kapely Big testicle my uncle´s Sam by z tebe měli určitě radost, že existuješ, strejdo Same

Ahoj, je to svým temperamentem vyjímečně mírná cichlida a můžeš s ní samozřejmě chovat i jiné cichlidy, což je první varianta (ale žádné divočáky, jen takové které se k ní povahově hodí: klidně nech i skalárky; jiné druhy větších akar než hnědé, by skalárkám oškubávaly ploutve). Osobně bych radil i variantu mírumilovných druhů z jiných čeledí než cichlidae, protože hnědá akara (jako jedna z mála cichlid) je vhodná do společenských akvárií. Takže klidně tetry. Velké starosti s výběrem vhodných společníků pro ni mít určitě nebudeš.