Diskuse  (2. strana z 2)

Akvaristika – Polák „ Týká se to prevence proti onemocněním v době, která je nejvhodnější pro jejich vývin, nebo zavlečení z přírody. … Na jaře a na podzim je třeba nádrže preventivně dezinfikovat solí – stačí 1 lžička na 30 litrů vody.“
Akvaristická příručka – Petrovický „Optimální je rozptýlené denní světlo, jež lze dobře nahradit kombinovaným světlem zářivek a žárovek. Takové světlo je vhodné pro růst rostlin, rybám neškodí, jak se domnívají mnozí akvaristé, má však tu nevýhodu, že zkresluje barvy ryb i rostlin. Intenzitu umělého osvětlení stanovíme experimentálně podle velikosti nádrže a množství denního světla.“
Akvarijní rostliny – Sadílek „Vodní hladina odráží světelné paprsky podle úhlu dopadu. V ranních a večerních hodinách, při 80° úhlu dopadu slunečních paprsků, odráží hladina plnou třetinu (34,8%) intenzity světla.Mnoho světla absorbuje také voda. Již v hloubce 30 cm pohltí čistá voda asi 50% intenzity osvětlení dopadající na hladinu, rašelinná dokonce asi 70% světla a zakalená má absorbci ještě větší.“
333x jak a proč - Frank, Rataj, Zukal „ V dobře osvětleném akváriu, které má dostatek denního světla a navíc je osvětleno uměle, můžeme pěstovat všechny druhy akvarijních rostlin bez rozdílu./ Rozhodující je doba osvětlení a asimilace, intenzita není v přímé souvislosti./ Důležité je aby umělé světlo navazovalo bezprostředně na soumrak To je obvykle největší problém dosvětlování akvárií v domácnostech, kde se celá rodina schází až kolem páté hodiny večer.“
Akvaristika – Hofmann „Osvětlení hladiny v tropech činí v průměru 17.000 luxů, v hloubce 0,5-1,5m v průběhu dne asi 300-5000 luxů V závislosti na stupni zakalení, atd. V pokojových akváriích subjektivně hodnocených jako dobře osvětlené, dosahuje osvětlení zpravidla maximálně 2.000-3.000 luxů./ Světelné zdroje, které maximum záření vydávají právě ve vlnových délkách 500-600 nm ( běžné bílé a teple bílé zářivky, u kterých navíc téměř chybí červená barva spektra) jsou pro rostliny nepostačující. Rostliny vyžadují max. Záření v modré (kolem 450 nm) a červené ( kolem 650 nm)“
- u zářivek dochází k rychlé ztrátě spektra a žárovky jsou energeticky náročné a topí. Naměřil jsem za slunečného dne u okna 6.000 luxů velká prosklená, ne francouzského typu. Z boku akvária teda dopadá také podstatné množství světla.( nemluvím o zcela zabudovaných akváriích a ve tmě)
- jsou rostliny, které se bez ohledu na světlo řídí svým rytmen tokozelka, některé echinodory, evrop.stolístky. Jednoduše skončí vegetaci na podzim, se světlem nebo bez. V akváriu se tak hromadí větší množství organ i minerál.látek, není také taková spotřeba živin, nemluvě o přechod na krmení umělou, sušenou,nebo mraženou potravu a často i vyšší teplotě v důsledku přetopené místnosti ( to samé hrozí i v parném létě)
Rostliny a pH
Akvaristická příručka – Petrovický „ často se uvádí, že kryptokoryna je vápnostřežná... Přesto však tyto rostliny nejlépe rostou a často kvetou i v alkalickém prostředí, kde jsou horniny s obsahem vápníku.“ - to samé je u jávského mechu, který i na souši často pokrývá kameny s velkým obsahem vápence.

Parmičky se až na výjimky dobře vytírají i ve větších nádržích bez písčitého dna. Pár, který se již jednou vytřel není dobré měnit. Pohlaví: sameček má na hřbetní ploutvi červený pruh až ke konci ploutve, u samičky je konec bezbarvý,samička je v bříšku plnější.
Na vytírání se hodí rostliny s jemnými listy, nesmí být však hustě. Při tření dávají přednost měkké staré vodě 4-8 dGH,teplé 25-27°C, pH 6-6,5(pod neutrál) Přidáním čerstvé vody v poměru 2:1 je možné zvýšit ochotu ke tření. Pár je dobré nasadit do nádrže večer. Vytírají se většinou už druhý den ráno. Nádrž je vhodné postavit tak, aby ji osvítily ranní paprsky. Po divokém honění, se vtlačí rybky do spleti rostlin a vytírají se za silného chvění.Tření se opakuje celý den několikrát za sebou. Hladoví rodiče jsou schopny zlikvidovat celý výtěr, po vytření je třeba je ihned odlovit. Dospělé nekrmte ve vytírací nádrži buchankami napadali by líhnoucí se plůdek! Lepivé jikry ulpívají na rostlinách nebo padají ke dnu. Bývá jich kolem 500 a více. Plůdek se líhne podle teploty za 24-36 hod. 1-2 dny leží u dna potom se věsí na stěny, nebo rostliny.Po šesti dnech naplňujě plynový měchýř. Po rozplavání je krmíme prachovým krmivem, příjmá ale i velké nauplie artemií. Odchov není těžký. Při dobrém krmení živou (mraženou) i rostlinnou potravou se chovné páry třou i několikrát za rok.

Nechci nabádat proti p. Ratajovi, ale poněkud přešel do dražší komerce, často se dá hodně sehnat levněji, ale je prostě specialista. Ne všechno co nabízí je zcela nezbytné , dříve se bez toho také slušně chovalo a to nebyly takové vymoženosti jako dnes. Hnědé uhlí, to je to čím se dnes topí, černé se dnes již nesežene. Takže k nějakému prodejci paliv a vybrat si z velkých hrud, myslím že za nějaký prezent to půjde, či navštívit někoho, kdo tím ještě topí. Potom pořádně omýt, vydrbat kartáčkem, někdy používám i obyčejné mýdlo, ale potom dostatečně vydrbat od mýdla, převařit nějakou dobu v hrnci. Jedovatost čehokoli ve vodě nejlépe odhalí paví očka, jsou dost náhlá a levná. Pokud po několika dnech přežijí a nic jím není. Ale ve většině případů to není nutné - jen pozor na Polské uhlí, je mladší a mívá v sobě síru.

Podle toho jaká je to tvrdost, lze ji většinou vysrážet převařením - kotelní kámen, záleží co je méně nákladné, nebo změnit druh ryb podle vody.

Tvrdost v normě není, záleží k čemu ta voda je, jestli třeba cichlidy, nebo tetry ( všeobecně), atd. Některé ryby žijí v tak extrémních podmínkách, že se tomu skoro nedá věřit.
pH vody je tak průměrné na běžná akva, záleží opět k čemu a také si jej regulují rostliny dle své potřeby

I když se to nezdá a do bytu dál od okna nám proniká poue 30-40% venkovního záření( i méně) ovlivňuje akvárium, je kratší doba a také má trochu jinačí zabarvení, ale i celkově se to projevuje, je prostě jiné roční období - v tropech je stálé a stálý 12 hodinový osvit. Rostliny i ostatní "plankton" v akva na to reagují. Umělá světla vše nedoženou.

Většinou se vytváří po založení akvária a teké u starších. Jde o přemnoženípřemnožení prvoků a baktérií, záleží na důvodu vzniku. Doporučuji, pohyb hladiny, nebo provzdušňování, které hladinu rozčeří, případne zvednout vývod vody z filtru nad hladinu, aby se čeřila. Je potřeba aby byla hladina v pohybu,Povlak potom zpění a časem se již neobjevuje. Lze jej také na krátko stáhnout třeba síťkou, důležité je aby se netvořil znovu. Občas pomáhá kuchyňská sůl, sám ji používám a omezuje šíření patogenů, dráždí lehce ryby a ony na kůži vylučují více ochranného slizu. Pozor na navýšení koncentrace při výměnách vody. Sám koncentrace soli střídám, po výměně vody pokud to není nutné hned sůl nedosypávám. Větší koncentraci používám na podzim - větší rozklad v akváriu v důsledku niššího slunečního záření a menší na jaře,nechávám rybám čistší vodu pro rozmnožování.

Než dubovými listy, je lepší použít třeba kokosovou drť Pozor na tu plovoucí, já používám vyprané hnědé uhlí, bez síry, nejlepší je takové to starší co se již rozpdá na malé kousky - zvětralé a hlavně vyprané ( pozor na síru, fosfor a také příměsi jílů) lepší je když bylo vymočené ve vodě. Dodává vodě tmavší zbarvení a látky co tetrám vyhovují. Na bubech pozor na některé druhy mají vyšší obsah tříslovin a mohou být třísloviny často více vyluhovány hlavně v kombinaci s rašelinovým výluhem. Doporučuji uhlí vyprat , odrbat kartáčkem a dát jej vyvařit, může být i ve slané vodě. Často se potom i samo sype na drť. Uhlí miluje jávský mech a rychle jej porůstá, mám i některé větší kusy uhlí místo kamenů porostlé mechem.

Krtitckou dobou myslím čas kdy dělají děti rachot kolem akvária. Takže vypnout osvětlení. Na boční stěny třeba nalepit též fototapetu, nebo podobně, sníží se tím podněty z venku. Jinak neonky a am.tetry mají raději tmavší dno, potom i lépe vyniknou a nejsou tak plaché. Řasu popisem nepoznám, ale pravděpodobně žabí vlas (myslím že se mu tak lidově říká) - jako v našich rybnících. Je potřeba jej mechanicky odstranit. Jinak zářivky proti řasám je jen obchodní trik a v podobných obchoďácích bych se neptal. nejvíce zkušeností najdete v akvaristikách, kde i ryby chovají, ne v obch. centrech s levnou prac. sílou. Problém řas lze celkově rozdelit do dvou faktorů - především nadbytek živin, fosfor, dusík - z krmení a často i z mraženého krmiva, nebo masa dle způsobu krmen. Druhý faktor světlo potom jen způsobí které řasy se budou množit zelené, nebo hnědé. Cyklops je dost jemný a může způsobit ještě vetší zatížení. Mražené krmivo doporučuji před podáním propláchnout ve vodě třeba přes sítku, nebo ubrousek - (pevný)či filtrační papír odstraní to až 1/2 znečištění. Jinak proti řase používají v anglii již od středověku ječnou slámu, kterou umisťují v otepích na břeh rybníků - její pozvolné vyluhování brání růstu řas, ale neodstraní živin! Potom raději častěji (v malých nádržích)měnit část vody. A teké vhodná hrubost písku umožní většímu rozvoji nitrifikačních bakterií, ze své zkušenosti vím, že je lpší vyšší dno, právě z tohoto důvodu, ale pozor hrubší dát radejí na dno, aby nedocházelo k hnití a hnědnutí spodních vrstev písku.

Doporučuji snížit, nebo vypnout v kritické době osvětlení a případně lze zakrýt boční stěny

To jsou kolonie bakterií, živících se zbytkami co na předmětech zůstali. V přírodě to bývá také po čase zmizí, v akva je to horší, je to ne zrovna dobrou očistou křene. Raději obyčejným kartáčkem vždy odrhnu kořen a s ním i všechny zbytky hniloby a potom jej buď desinfikuji savem( když je moc velký), nebo lépe vyvařím v horké vodě se solí - uteče vduch a likviduje možné nákazy. Časem se na kořeni usídlí jiné bakterie a nedovolí již těm škodlivým v růstu.
Nevím, zda se ještě lidi pamatují na dvě dobré akva knížky 222x a 333x Jak a proč?

MDF desky nejsou tak náhlé jako dřevolaminát - třískové ty se rády nacucnou. Ale i tak se musí počítat s tím, že tam vlhkost a občas vylitá vody při čištění bude. U vlhkosti bude hodně záležet na krycím skle a hlavně kolik místa v poličce zbyde na odvětrání. Ideální by bylo nemít zadní stěnu poličky. Jinak mini akvária jsou hodně náročná, takže opravdu jen pár drobných rybek max 6-8ks do 5cm( velikost ve stáří) to již bude hodně na hraně. Pokud to budou kaprovité, nebo rády ryjící, tak to raději méně. Něco dokáže zachránit i venkovní filtr s pomalou cirkulací - přidá objem. Ale bude to chtít stejnak větší péči a častější výměny části vody. Větší akvária jsou na údržbu méně náročná. Jinak je i spousta úžasných trpasličích rybek, hůře se shánějí, ale jsou také zajímavé. Nebo použít některé z labirintek co snesou i horší kvalitu vody, ale také jen přechodně.

Omlouvám se za rychlou zkratku, ancistrem jsem myslel ancistrusy,občas se to puužívá

Poznáš to na třecím rituálu, sameček začne nahánět samičku, předvádět se před ní, bude barevnější a bude se ji snažit vtlačit do houští, reagují obvykle na zvýšenou teplotu, je lepší když je vyšší, ryby hlavně nesmí být hladové jinak rodiče hned vše sežerou, skoro je dobrý dát třecí rošt, nebo alespoň dostatek mechu, nebo se používali i umělá vlákna, nezi která jikry zapadnou. Barbusky chtějí od ancistrů tvrdší vodu. Může se také stát že si samička nevybere( chce to chvíli pozorovat, jak se k sobě kdo má před přelovením)Pokud si pár k sobě nesedne povahou a nevytře se jikry(jsou docela dobře vidět v bříšku samičky a musí dozrát) v ní mohou po několika týdnech zatvrdnout. Potom je lepší vyzkoušet jiného samečka. Mě se třely navečer, po té co jsem je dopoledne dal do třecí nádrže, s trochu vyšší vodou. Použil jsem část staré vody a část nové pár dní odstáté vody. Po několika hodinách jak si zvykly, se třely.

To jsou ty malajské kryptokoryny, je jich hodně různě velkých druhů i olistění, potom klasicky mech, microsorium - dělají vodu do kysela. Amazonské rostliny většinou potřebují dost světla, nebo jsou řeky méně zarostlé, Podívej na Rataje, má dobrý popis a také se chce podívat co se sežene. Zásaditější by mohly být některé menší valistnérie. Upozorňuji, že se dají rostliny napěstovat třeba v truhlíku s svdou, většina rostlin jsou z přechodné oblasti, kde jsou zaplavovány a v mělké teplé vodě rostou rychleji a větší než pod vodou - pěstují se tak v pěstírnách.

Je to specielní filtr, nastavíš si na něm přesnou tvrdost a složení vody,jde v podstatě o osmotický chemický filtr, používají jej v pěstírnách, stojí kolem 7.000,- a víc. Parmičky a skaláry dohromady stěží rozmnožíš, chtějí jinou vodu, amazonské cichlidky a skaláry s ancistrusem půjdou, ale na vlastní množení budeš muset mít ještě jednu nádrž, jinak je neuhlídáš. Já mám ryby v nádrži společně a prostě to beru tak že, nějaké přežijí. Na cílený chov to není.

Patentky jsou dobré, ale měl jsem problém, samice žraly ty nerozmrzlé a často se podchladily, lepší je je rozmrazit, vyprat a nebo blechy, či korýšky. Ale na jaře ochota ryb se třít prostě stoupá a to i s vyšším tlakem vzduchu

Něco je tady popsané v popisu čeledí, přiznávám velký skluz u článků, ale když se člověku podaří najít ty vhodné podmínky, jde to samo. Já většinou ryby vyměnuji a odlovuji, jak se přemnoží tak je to vždy tak do dvou měsícůmalér a potom hromadně vychcípou, takže občas nějaké vyměním za nějaké jiné na doplnění. Mám v 00L brilisntové tetry - ty se množí málo ale pořád, potom císařské, neonky, ta tady nemají šanci, potřebují měkčí vodu, potom žhavé, bekfordy boehlerovy, červenohlavé a několik šikmostojek - equesky, potom u dna na úklid pancéřníčky - schvarcáky, pandy, metae.
není to těžké je třeba se trefit do vody, nebo si potom koupit membránový filtr, je drahý, ale udělá vodu dle přání a potom se dá množit skoro všechno. Takže spíše vytipovat ryby podle možnosti své vody, nebo spec. filtr.

Mě tetry rostlinky také pkně ožerou, převládá mech, potom nejodolnější kryptokoryny, jako chuťovku si dávají stolístky a další křehké rostliny. Takže stolístky mám v jezírku a občas je tam na měsíc vysadím, než zmizí. A bohužel nepomáhá ani krmení, občas při nenakrmení zmizí i mladé listy kryptokorin, Valistnériím se u mě v kyselé vodě nedaří a protože moc nesvítím, tak ani acorusům, ty také dávám z jezírka, a občas když si vypěstuji hezkou rostlinu na suchu v květináči přidávám po opláchnutí do akvária třeva spatyphylum, nebo syngonium - ty běžné co se pěstují v květináči, ve vodě sce nerostou, ale vydrží v akva i půl roku. Někteří akvaristé lákají ryby na okurky - hadovky.

Doporučil bych rozdělit jim zóny v akváriu, pokrýt více dna u kterého jsou pancéřníčci, třeba středními rostlinymi a pro čichavce nechat volnou horní část, vznikne bariéra a čichavcům se nebude chtít do spleti rostlin, nebo kořenů u dna.Pokud vznikne planinka na krmení( obyvkle ji mám pod místem krmení, potrava tam zůstane viditelná pro ryby i pro mě)
Mohou se tam potkávat, ale nebudou se chtít zbatečně napadat. Má li pancéřníček své oblíbené místo a může li tam obtěžovat čichavec, může dojít ke střetu. Takže každému jeho prostor a nebude problém. Já mám schvarcáky, meťáky, pandy a k tomu briliantové tetry, někdy se vzájemně proženou, ale většinou to je jen krátká hrozba.

Kdysi jsem také choval barbusky a čichavce, modré, lerii a colli. do toho neonové tetry a dánia. Akva s kovovým rámem v tmelu asi 250L. Pokud byly barbusky nažrané nic se nedělo, přes prázdniny bez krmení, však vždy okousaly čichavce i dánie. Měl jsem ale poměrně hustě zarostlé akva rozdělené rostlinami do tří rajonů a ryby měli možnostse vyhnout rvačec zmizením v houští. Většinou si držely svá teritoria, danie střed a k hladině, čichavci většinou u hladiny a barbusky střed, u dna byly pancéřníčci. Myslím si, že pokud se rybám nechájí jejich životní prostory a moc si v nich nekonkurují, tak se přizpůsobí. Tak trochu přehledné chování nám jasně naznačují cichlidy. I ostatní ryby mají podobné chování. Lze jej vypozorovat v málo osídlených nádržích holandského typu - hodně rostlin, velmi málo ryb.
Jinak barbusky rády znečišťují vodu, čichavcům to zas tolik nevadí, ale jsou i náročnější druhy na čistotu vody.

Ano lehce snížit a poton zvýšit, ale u mě to nebylo zapotřebí. Původně jsem jej dostal jako A.sp. nevím jestli nešlo o křížence, ale od starých akvaristů vím, že se takové velikosti mohou dožít, takže to určitě byl. Ta agresivita byla tím, že vyrůstal poměrně dlouho sám, dostal jsem jej již velkého z holadnského akvária a samice byly proti němu pouze tříleté od kolegy akvaristy. Potěr také nelikvidoval, ale jak začalo být těsno prostě si uklidil, , zlikvidoval i jiné dodané samce. I ryby mají svoji hlavu.

Krmivo, tabletky stčí, občas vyměnit za jiný druh vloček, ale ancistrusy jsou nenároční, občas přes sezonu dostaly nítěnky, nebo blechy, jinak přežijí i na dřevě a suchém, či řasách, v nejhorším okouší rostliny - ty s větší listovou plochou. A ten největší samec se dožil 17 let. Dnes ancistry již nemám, zaměnil jsem je za pancéřníčky - nemeli se společně v lásce, pancéřníčci je svým rejděním obtěžovali a velký samec to občas nevydržel a jednoduše je odstranil.

Pozadí mám zelenavou fototapetu v prostřed velký dřevěný pařez a spádovaný svah písku od zadu vpřed, tverovaný tak aby pomaluprotékající voda nenechávala moc hluchá místa. V rohu další pařez, vetšinou obrostlé mechem. Z rostlin kryptokoryny, svítím pouze jednou 25W barevnou zářivkou, druhou mám v záloze pokud potřebuji vidět. Takže místo pozadí mám vše posunuto k zadní stěně. Nechtěl jsem lepit kameny na sklo a skládanou skalku jsem po pár bagrováních raději zanechal na dně, občas hrozil pád i 3kg těžkého kamene na dno a to jsem neriskoval. Plastové stěny nemám rád - vylučování bisfenolu A do vody poškozuje potěr - viz např vědecké články na osel.cz. a beton jsem nechtěl použít, mám kyselejší vodu. - tetry a vodu ze Šuma. Jinak nejsem proti novinkám, ale myslím si že přístup světového akvaristy G.Sterby mi je přirozeňější - přírodní. Také lze použít i třeba bambusy a podobně,přírodních materiálů je hodně. Já se o akva moc nestarám a ono funguje jako vlastní uzavřený biotop, dokonce ani netopím a filtr má průtok pouhých 400L /hod, - aby se hýbala voda, filtrace pouze staré molitany

Řasa se netvoří rostlinami, ta se vytváří nadměrným množstvím nadbytečných živin( kaly krmení ...) Naopak při velkém osvětlení se tvoří zelená řasa a při malém hnědá, takže to potom chce vyzkoušet správnou míru - také o částečně ovlivňuje délka osvětlení. Takže řasy jsou trochu jiný problém