Diskuse  (2. strana z 2)

no je fakt ze tedkom upravuji vodovodni vodu tak aby pH bylo nad 7... ale jinak mame vodu suprovou,neni sice ze stejneho zdroje jako u Vas v Havirove( bere se z pramenu pod Javorovym) ale asi nejake vykyvy budou protoze je to jak pises,obcas kytky jedou k zblazneni a obcas jen prezivaji. no a s tim detritem.. samozrejme ze v minimalnim mnozstvi se ukryva za kamenama a korenama,ale je to uplne minimum,toto by s tama dostal jen filtr ktery by mnel vykon jako domaci vodarna . volne plochy jsou uplne cistoucke... no a filtr se mi taky nezanasi takze ho preventivne peru je semtam... to ze by mnel snad snizeny prutok kvuli zaneseni to jsem jeste nezazil,....nastesti...

"skalari jsou prej potvory co maji nedokonale traveni a voda se bez silnejsi filtrace velice rychle kazi... "

buď rád, že nemáš vrubozubce

Jak pročítám to téma, tak nějak nechápu...

Čerpací hlava s biomolitanem..a nemáš skoro žádný detrit? Tomu nevěřím ani náhodou, nejspíš se detrit hromadí někde mezi kameny nebo nějakými dekoracemi. Prát molitan na čerpací hlavě 1x - 2x do roka mi taky nepřijde rozumné - takováhle frekvence čištění se doporučuje u vnějších filtrů. Hrátky a pokusy s škrcením a následně uvolňováním průtoku mají pochopitelně za následek vypuštění nahromaděného sajrajtu z filtru při náhlém zvýšeném průtoku vody...

Co se týče růstu a hynutí rostlinek, nemyslím, že na vině bude filtr...předpokládám, že v Třinci máte vodu ze stejného zdroje jako u nás v Havířově (soudě podle hodnot vstupní vody) - mám stejnou zkušenost - půl roku se rostlinkám daří, všechno v pohodě, pak snad do vody něco přidají a dva měsíce je v akvárku měsíční krajina - shnijou i valisnerie..takže pokud nemáš čas nebo přístroje na denní údržbu a sledování hodnot, nebo se nechystáš stěhovat do oblasti se stabilnějším "vodním prostředím", vyber si kytky, které vydrží všecho

....Autorem článku je kolega Matlala, takže až s ním budu mluvit,....ok.dik za objasneni. no pred chvili u mne byl kolega a poradil mi zvysit prutok ale s tim ze mam vyvod nasmerovat tak at mam co nejmensi proudeni vody,ze skalari jsou prej potvory co maji nedokonale traveni a voda se bez silnejsi filtrace velice rychle kazi...

...napr tady to pisou...

Autorem článku je kolega Matlala, takže až s ním budu mluvit, upozorním ho na nepřesnosti, kterých je v tom materiálu povícero.

Na snížení proudu, který vytéká z filtru je vhodná rozstřikovací rampa.

Info např. i zde v diskuzi:

http://www.akvarko.cz/kniha.php?tema=4399

Jak na sinici
1.) Změnit poměr dusíku a fosforu
Sinice jako jediná může přijímat vzdušný N2. Rosltiny ani jine řasy nedokáží. Nastupuje tedy jen v době, když se do akvária nedostavá dusík dostupný jako NO2, NO3, NH3, NH4. Případně kdy je vysoký poměr fosforu a dusíku. K odstranení sinice tedy stačí držet atomární poměr P:N cca 1:16 (Redfield Ratio) to znamená přidat dusík nebo odebrat fosfor.
napr tady to pisou... : http://aquagarden.ic.cz/clanek/4/

ale chtel bych se vratit k puvodnimu problemu,a to je velikost a prutok vody filtrem. nepomohlo by zvetsit prutok a soucasne odtok prizpusobit tak aby nedochazelo k velkemu proudeni? napr. na odtok nasadit kus hrubeho bioakvacitu nebo neco podobneho aby se snizilo proudeni vody a soucasne bylo mozne zachovat vetsi prutok vody filtrem?

pardon omlouvam se opravdu jsem se zpletl. jednalo se o sinice ne o ruduchy...

Máte pravdu, bod 2 je nakonec (zjednodušeně a v konkrétním akváriu) o tom, jak často bude člověk ochoten prát filtrační hmotu a odkalovat .

...odpoved ohledne te ruduchy(sinice): ...

Hmmm..., jsme zpátky u toho "hokeje"...
Zdá se mi to jen, (podle vaší formulace), že vám ruduchy a sinice tak nějak "splývají"?!

U ruduch schopnost fixace N2 neexistuje. Pokud jste si jistý, že se pletu, poučte mě.
(Mimochodem - rád bych si prohlédl nějakou tu "prezentaci celkem známých osob", ze kterých čerpáte argumenty pro tuto debatu.)
U sinic pak toto platí omezeně - fixovat plynný dusík dokážou jen některé, a to ty, které jsou za tím účelem vybaveny specifickými buňkami, tzv. heterocyty.
Co se pak týče druhů sinic, které obvykle napadají akvária, domnívám se, že ty se schopností fixovat N2 mezi nimi sotva najdete. Myslíte-li si, že je tomu jinak, zkuste mě přesvědčit.

Téma je to - jak jsem napsal - zajímavé, jistě i na dlouhou diskusi, a i dílčí výsledky podobné diskuse mohou být přínosem.
Váš další komentář o tom nakonec svědčí.

1/ Bakterie mají velikost řádově v mikrometrech, "velikost" pórů v akvacitu se pohybuje řádově v milimetrech...

Ve škole nejsme, ale proč byste si nemohl nad nějakou věcí "provětrat mozkovnu"?!

2/ příliš jemné póry mohou znamenat silný sací odpor, potřebujete výkonné čerpadlo, filtrační hmota se rychleji ucpává jemným kalem, prostup vody je nerovnoměrný a vznikají zde "téměř" anaerobní zöńy (což se nitrif. bakteriím líbit nebude)...

Souhlasím, že kdyby docházelo ke vzniku anaerobních zón, že by se to nitrifikačním bakteriím asi nelíbilo... Ovšem dá se předpokládat, že o to víc by se to líbilo bakteriím denitrifikačním.
Takže jak jsem napsal - pokud prochází médiem dostatečné množství vody, je o kyslík i potravu nitrifikačním bakteriím postaráno. Jakmile průtok "výrazně" poklesne, nabízí se možnost osvědčeného opatření - médium se vyčistí.
Pokud by bylo zanášení co do rychlosti "extrémní", (každý si dosadí své kritérium pro výraz "extrémní"), pak je možné médum vyměnit.
(Mimochodem, existuje názor, který vychází IMHO z reálného základu, že bakterie ve "správně" vyčištěném médiu jsou výkonnější, než v tom, které čištěno být nemuselo. Jinými slovy: nově vznikající kolonie mají vyšší výkon, než "starousedlíci". Jestli se ovšem předpokládá, že nitrifice probíhá koloniemi bakterií usazenými mimo filtr v dostatečné míře, je tato záležitost víceméně irelevantní.)

3/ Ano, silnější proudění zlepší podmínky pro bakterie žijící mimo filtr. Každé akvárium je jiné (osazení, substrát atd.), člověk musí najít nějaký rozumný kompromis, přiblížit se ideálnímu stavu, kdy prosperují bakterie ve filtru i mimo něj a zároveň zajistit i přiměřeně účinnou mechanickou filtraci. Osobně používám hrubost PPI20 a jsem zatím spokojen...

Bez komentáře.

oprava: vyuzit dusik , ne kyslik

odpoved ohledne te ruduchy(sinice): toto neni moje teze docetl jsem se to na netu s tim ze to bylo prezentovano celkem znamyma osobama. ja jsem to pochopil takto ze i ve vode bez dusiku jsou schopny si sinice opatrit dusik ze vzducu v povrchove vrstve vody a totez pokud se usadi na predmetech ma rostlinach ktere se nachazeji na hladine. tj tak jak pronika do vody kyslik ze vzduchu a vyuzivaji ho zivocichove tak timto spusobem jsou pry schopne sinice vyuzivat kyslik. nevim ale k tomuto tvreni se ja osobne priklanim a proto jsem to tady napsal..

Toto téma je na dlouhou diskusi a výsledku se stejně nedobereme
Ponechme tedy stranou "papírové doporučení".
1/ Bakterie mají velikost řádově v mikrometrech, "velikost" pórů v akvacitu se pohybuje řádově v milimetrech, jsme ve škole ?
2/ příliš jemné póry mohou znamenat silný sací odpor, potřebujete výkonné čerpadlo, filtrační hmota se rychleji ucpává jemným kalem, prostup vody je nerovnoměrný a vznikají zde "téměř" anaerobní zöńy (což se nitrif. bakteriím líbit nebude).
3/ Ano, silnější proudění zlepší podmínky pro bakterie žijící mimo filtr. Každé akvárium je jiné (osazení, substrát atd.), člověk musí najít nějaký rozumný kompromis, přiblížit se ideálnímu stavu, kdy prosperují bakterie ve filtru i mimo něj a zároveň zajistit i přiměřeně účinnou mechanickou filtraci. Osobně používám hrubost PPI20 a jsem zatím spokojen.

Zajímavé téma...
Máte představu o velikosti nitrifikačních bakterií a pórů v jednotlivých typech akvacitu?
Myslíte si, že v jemném akvacitu mohou bakterie trpět nedostatkem kyslíku nebo živin, pokud tímto akvacitem proudí "dostatečné množství vody"?
O tom strhávání bakterií silným proudem vody se dá skutečně dočíst... Co myslíte - nemůže silné proudění vody na druhou stranu zlepšit podmínky pro ty bakterie, které žijí mimo filtr?
A nejen pro bakterie... (Zrovinka na toto téma debatuji na sousedních stránkách... )
Rozhodujícím kritériem účinnosti filtrace musí být její výsledek, ne naplnění nějakých "papírových doporučení". A co je smyslem filtrace, to si doplníte sám, ne?

Odpověď pro peto1234:

Ad avkacit: jj, musí se pak častěji odkalovat. V hrubších pórech by se mělo lépe dařit baktériím (přístup k potravě a kyslíku). Průtok 600 l/hod je na 150 l akva moc a ani bakteriím ve filtru to nesvědčí (jsou strhávány proudem).

Tím pomačkáním filtračního média ve vodě a následně poměřením NO3 jsem nemyslel měřit "to, co vymačkáte z filtru". Myslím tím změřit, jak se bude vyvíjet koncentrace NO3 v akva v průběhu těch 7-10 dní, za které vám (podle vašich slov) vzrostou NO3 až na 10tinásobek.

K úpravě alkality (a tvrdosti zároveň) bych na vašem místě zkusil CaCO3. Pro "vylepšení" poměru Ca:Mg (při úpravě tvrdosti) můžete do vody přidávat i (přiměřeně) MgSO4.7H2O.

Výměnou akvacitu možná dosáhnete toho, že se bude zanášet pomaleji, ale nečistot se tím nezbavíte - usadí se jinde.

Zvyšování alkality je o něco méně náročné, stačí prostě „do vody něco nasypat“ a změřit, jestli výsledek odpovídá našemu očekávání. Zvyšujeme-li alkalitu, dochází často k vzestupu pH, snižování množství volného CO2 a také ke zvyšování vodivosti. Způsoby zvýšení alkality jsou do značné míry totožné s postupy, které použijeme při zvyšování pH:
1) přidání vápence, drcených korálů apod. do substrátu - zvyšujeme zároveň i tvrdost a pH; pomalejší a méně účinná metoda, ale zato má trvalý a stabilní efekt
2) přidání jedlé sody (NaHCO3) – jedna čajová lžička (6 g) na 50 l zvýší alkalitu asi o 4 dKH; přitom tvrdost zůstane beze změny, pH může stoupnout (max. na 8,2)
3) přidání Na2CO3, NaOH a jiných chemikálií; např. 2 čajové lžičky (4 g) práškového CaCO3 na 50 l vody zvýší alkalitu i tvrdost o 4 dKH (resp. 4 dGH); NaOH a Na2CO3 tvrdost pochopitelně nezvyšují, nicméně nadměrné koncentrace sodíku rybám nesvědčí (viz článek OSMOTICKÝ TLAK - připravuje se)
4) použití komerčních přípravků – nedivila bych se, kdyby šlo jen o jedlou sodu zabalenou v barevné krabičce...
5) posunutí rovnováhy v uhličitanovém systému, tj. vyhánění CO2 z vody (silné vzduchování, čeření hladiny) – většinou má slabší efekt; navíc zbavit se volného CO2 rostlinnému akváriu neprospěje.

Zdroj:
http://maniakva.sweb.cz/chemie4.htm

Bioakvacit s hrubšími póry bude pro biologickou filtraci určitě vhodnou volbou.

to co se uvolni z filtru jsem meril. i silne naredene to bylo jako silne hnojivo. same zelezo a dusik... cim by bylo nejvhodnejsi zvysit alkalitu vody? nejlepsi by asi bylo neco na bazi drasliku... no a ohledne toho filtru nepomohlo by sehnat bioakvacit ktery ma vetsi pory a timpadem by se v nem nemnelo usazovat tolik necistot?

Filtr můžete zkusit promačkat ve vodě odpuštěné z akva a "poměřit", co to s těmi NO3 udělá.
Vyřešit byste ale měl tu nízkou alkalitu...