Diskuse  (4. strana z 4)

Kupovaný hlávkový salát mi vždy mladý ryby vytrávil, kdoví čím je nastříkanej aby vydržel v regálech dýl čerstvej. U salátu ze zahrádky jsem žádný ztráty na rybách nezaznamenal.

Ten filtr bych nevypínal, radši bych hledal řešení, jak zamezit vcucnutí mladých.
Jinak, pokud se maji kde skrýt, jistě jich pár zůstane.

Ahoj , ve společenské nádrži , kde chovám převážně tetry a pancéřníčky se mi rozmnožili ancistrusi . Chtěl bych je odchovat , ale malí jsou úplně všude rozlezlí a vůbec nevím co dělat , aby přežili . Jsem amatér , ancíci jsou mezi ostatními rybami . Už sem mamce řekl , ať koupí hlávkový salát ( dám tam list , aby se vyživili ) ... Vypnul jsem filtr , a to je vše. Už se mi to stalo s jiným párem , který se rozmnožil , ale většinu zabila bojovnice a vcucl je filtr. Naštvalo mne že bojovnice za tři týdny umřela ...Prosím o rady , díky . Akva jsem čistil a odkaloval ( 1/2 vody ) předevčírem

V sobotu jsem aplikoval acriflavin a dnes koukám,že jedna mamka ancistrusačka má úplně propadlé bříško. No a je to tak.Na obvyklém místě je opět snůška jiker.Je lepší nechat vodu být nebo raději vyměnit ? O tom, že se mi vyskytla krupička na neonkách jsem už psal níže, použil jsem nejdřív nějakej biopřípravek no ale neztratilo se to z nich úplně, tak jsem dal pro jistotu ještě ten acriflavin

Na tom pomalejším růstu určitě něco bude.
catfish: Rovněž na tom že jsem měl napsat že se jedná o běžné Ancistrusy sp., kteří jsou určitě odolnější.

Děkuji.

...že začnou lízt ancíci z vody dělá vždycky nálevník...

A že se přemnoží nálevník, nejsou za tím náhodou N-látky?
Bavíme se o Tetrahymena corlissi?

Přesně tak. Takže nechť si každý experimentuje podle svého uvážení, já taky věřím jen tomu, co si sama vyzkouším.

No nevím, to se musí vidět

A proč nevadili nálevníci plazítkům v případě když byla zelenina ze zahrádky?

Běžně přikrmuji cukýnou, mám jí na zahradě celou plantáž. U té občas k nějakému zákalu v létě klidně dojde, mívám v akváriu teplotu nad 30 st. Šneci nad hladinou a plazítka se tváří jako by nic.

No je pravda, že já teda také kupovanou zeleninu nepoužívám, neb přes leto namrazím metrák cukety a na půdu pověsím dvacet snopů kopřiv. To byla jen poznámka. Nálevník není jen zákal, on si tak tiše pluje nade dnem a to je to co vadí plazítkům nejvíce.

Moje zkušenost je následující: jedno akvárium, 2 druhy Hypancistrus z odchytu, potěr lorikárek, dospělé lorikárky, ampulárie, pískořky. Dostali nať z kupovaných ředkviček a výsledek byl následující: potěr lorikárek a dospělci naprosto v pohodě, najezení a spokojení, všichni šneci také. Hypancistrus si jen párkrát kousli a během 2 hodin se jako jediní nafoukli a seděli pod hladinou se zrychleným dýcháním. Vyzkoušela jsem to po 2 měsících znovu a výsledek byl stejný. Podobně dopadl salát. Při použití mé vlastní zeleniny ze skleníku k ničemu podobnému nedošlo (nehnojím a chemii nepoužívám).

Ohledně nálevníků: voda byla čistá a bez zákalu, na nálevníky by jako první reagovali pískořky a potěr lorikárek.

Člověk snese mnohem víc než ryba a o potravinářích a kvalitě dovozové zeleniny si myslím svoje.

Ono u toho potěru je to opět spojené s tím, že při tomto krmení dochází opět k velkému rozvoji nálevníků... . Že by se z kupované zeleniny uvolňovaly nějaká svinstva? No to mi přijde divné....Přece jen potravináři už jsou docela obezřetní

Dusíci jsou sice problémem, ale ne zásadním - na Jičínsku je zvýšená míra všech dusíků ve studnách a nemá to vliv na chování ryb prakticky žádný, pokud člověk umí pracovat s tím co má. Určitě ryby pomaleji rostou. To že začnou lízt ancíci z vody dělá vždycky nálevník.

Psala jsem, že slupkou okurky krmím také. Ta je ještě relativně bezpečná a ancistrus je z krunýřovců jeden z nejodolnějších. Zkus ale nakrmit rychlenou zeleninou krunýřovce z odchytu, třeba taková nať z ředkvičky je na takové experimenty jako stvořená.

Jinak je to každého věc, co považuje za mýty a co za realitu. Já píšu jen o svých zkušenostech z praxe.

Nevím.Považuji to za jeden z mýtů. Celou zimu krmín okurkou potěr ancistrusů a ani jeden úhyn.

Mám špatnou zkušenost se salátem a natí ředkviček. U dospělých sumců s tím byly potíže, pro potěr to bylo smrtelné. U čínského/pekingského zelí doporučuji oloupat minimálně 5-6 listů a krmit jen opláchnutými vnitřními listy. U salátovek okurek používám pro ryby jen slupku a tu předtím pořádně omyji horkou vodou - potěru ji ale nedávám.

Nevím jestli to způsobují jen dusíkaté látky nebo se k tomu přidají i nějaké přípravky k ošetření zeleniny. Není to jen zeleninou u nás, stejnou zkušenost mi potvrdil i kamarád z Rakouska a pár známých z Německa. Měli s tím obdobnou zkušenost.

V zimě a brzy na jaře doporučuji kupovanou/rychlenou zeleninou ryby raději nekrmit.

PS: Můj vlastní salát ze skleníku nebo nať ředkviček mi nikdy problémy u ryb nezpůsobily.

Na krupičku bez dlouhého váhání eSHa EXIT. Čím déle váháte, tím problematičtější léčba. Sehnat se dá přes net a jak jsem měl možnost si všimnout, chválí si ho i chovatelé citlivějších druhů ryb. (Moje osobní zkušenost je také velmi dobrá. )

Občas čítám o riziku krmení sumců zeleninou v zimních měsících z důvodu možného vysokého obsahu dusičnanů. Jsou to jen "poplašné zprávy"?
(Že vyšší koncentrace NO3 škodí nejen živočichům, ale i kytkám, vím. A dokonce mám jakési povědomí - proč. Jde mi čistě o ty sumce a koho jiného se zeptat, než vás? )

jezisi tam byly i dusitany? no k tem jsem se ani pres ty vykricniky nedostal

Dusičnany 70 - asi ryby přežijí, ale dusitany musí být 0. Tu vodu ze studny pro ryby nebrat.

Torben - výluh z rašeliny:
http://www.akvarista.cz/web/shop/item-huben-...
Doporučovala jsem ho pro úpravu vody pro jikry a potěr.

Na krupičku se bude muset použít něco jiného. Akriflavin poškozuje jemné rostliny a používá se především jako přípravek proti plísním a k desinfekci při poranění ryb.

Multi-medikal alias modrej sajrat bude asi FMC (když tak mě někdo opravte, jestli je to něco jiného?). U krunýřovců u FMC hrozí otrava, jsou na něj citliví.

S tím hojivem od Rataje nemám žádnou zkušenost.

PS: při léčení krupičky čerstvý potěr většinou uhyne

Chapu to dobre, ze mas jak studnu, tak zavedeny vodovod?
A tem rybkam davas vodu ze studny?
Ve vetsine pripadu je voda z vodovodniho radu vhodnejsi nez z vlastni studny. Vyjimkou jsou studny s opravdu dobrou vodou, kde majitel vi, co tam tece, pravidelne se o studnu radne stara a sleduje.
Pokud vodovod nemas (nebo take dost tvrdou a dusikatou), bude lepe pouvazovat treba o RO pro uspesne odchovy a chod akva.

Že by u toho přeci jen byly i ty N-látky?

No tak potom uz je jasne, co se deje. Pres 50 je moc i na dospele ryby (casem umiraji na nemoci a podobne), na poter potrebujes neco kolem 20 a mene.
Jestli mas vstupni vodu 70, tak pri zapnute filtraci tam budes mit za tyden i >100
Kup si test Sera na NO3 a ten to zmeri celkem presne.
Zkusil bych vodu z vodovodu, ta snad nebude mit tolik.

Pohledal jsem nějaké rozbory studny.Takže dusičnany 70 ! ! ! ! ! Dusitany méně než 0,5, GH 25, KH 10, pH 6,9 (ale podle toho testru co jsem dělal sám je nyní studna tak 6,4-6,6 a v akvárku kolem 7.Vodovodní má tak 6,8.Dál studna Fe 0,02 mg/l a celková mineralizace 525 mg/l.Kvalita vody ve studni se určitě trošku mění, ten odběr byl dělanej loni v létě, ale zvýšený dusičnany jsou zde všude.Na normu, což je tuším 50 se nedostane asi nikdo.