Diskuse  (2. strana z 2)

ahoj,nevíte někdo co je tohle za rybku? přidávám foto

Přiložený obrázek: jedinec

dekuji

http://www.akvarko.cz/atlasrybdetail.php?ryb...

Zdravim akva nadsence. Jelikoz v tomto smeru pokulhavam, chtel jsem se vas zeptat na identifikaci darovane rybky.
Velikost cca 25cm. Prikladam foto. Dekuji vsem

Přiložený obrázek: drobek

Tak to bych tipla spíše na samce, i když nemám s čím srovnávat.
Každopádně mrně k němu dávat nebudu, pokud si nebudu jistá, že by se mohli snést. Aspoň mi bude někdo baštit (časem) řasy i v druhém akvárku i když je to neplánovaná zátěž. Tam zase nemůže, dokud bude ve velikosti potenciální kořisti pro cichlidy.

S tím rozkrmením není problém, na rozdíl od hyppíka, který byl z Hornbachu a zpočátku nechtěl žrát vůbec, tenhle vesele baští cokoliv a taky výkaly vypadají zdravě.
Díky moc za radu.

Samec od samice se dá odlišit kolem 25 cm, na prsních ploutvích má o něco delší a hustější výběžky než stejně velká samice. Když se podíváš na toho krunýřovce od poloviny těla dozadu k ocasu, samec je velmi štíhlý, samice je naopak baculatá a to především v oblasti před genitální papilou.

Jinak ta varianta s přesunem 90 l a pak 280 l je nejschůdnější. Dávat ho hned do velkého akva by pro něj bylo stresující. Ze začátku ho přikrmuj mraženými patentkami, aby se rozkrmil, pak bude hezky růst.

Nemám tušení, jak poznám samici od samce , no každopádně, když byl hyppík ve velikosti přerostlého ancistruse, on sám odháněl ze svého místa ancistrusí samičky, naopak jeho napadal ancistrus - samec, ale to je přehnaně agresivní jedinec, který neváhá útočit i na paratilapie a oceláty, když nemá náladu. Se divím, že ho ještě nikdo nesežral.
Hyppík měl asi před třičtvrtě rokem 22 cm bez ocasu, to ale žil odmalička (asi 2 roky) v 200 litrovém akvárku, teď je v 300 litrech a od té doby se mi ho nepovedlo chytit, má opravdu velkou sílu. Takže nevím, každopádně je větší.
Jinak s tím nemám problém, ten nový může klidně chvilku žít v 90tce s rájovci, než povyroste, a pak ho dám do druhého 280 ltr akvárka, kde je krom cichlid jen ten agresivní ancík.

Na tohle se odpovídá velice špatně. Za normální situace bych řekla, že bezpečná velikost mláděte při přidání k dospělému kusu je 20 cm. Má to jeden háček. Jestli jsou to oba samci, můžou se začít rvát. Mladý nemá šanci v akváriu odplavat o kousek dál a chovat se podřízeně jako by to udělal v přírodě a starší ho v noci může zabít. Při pošťuchování na skle ho ranou bokem těla odhodí a mladý se nárazem o sklo zabije. Jestli jsi je měla někdy v ruce, víš jak jsou to silné ryby.

Jestli je ten větší samice, o nic nejde a dá se dát k ní do akvária mládě klidně v 15 cm. To mládě bych podle fotky odhadla tak na nějakých 8-10 cm. Za 3-4 měsíce by na těch 15 cm mohlo vyrůst, záleží na tom, jestli je aklimatizované a normálně přijímá potravu.

Jinak obecná rada při přidávání nových ryb:
- přeskládat v akváriu všechny úkryty a kořeny apod. - aby původní ryby nebránily své teritorium proti "vetřelci"
- ryby nakrmit masitým krmením - nesmí být hladové
- vyměnit 1/3 vody za čistou (snížit dusíkaté látky ve vodě) a přilít Torben - ryby budou klidnější
- přidat novou rybu v době, kdy mám čas si k akváriu sednout, ryby porozorovat a v případě agresivity mládě hned odlovit

Poznáš jestli je ten původní "hypostomus" samec nebo samice? Kolik ten dospělec měří - 20, 30, 40, 50 cm?

Díky, to bude ono. V jaké velikosti myslíš, že ho můžu dát do akvárka, kde je dospělý, blíže neurčený zlatý "hypostomus"? S některými ancistrusy hyppík docela nevychází, tak aby mu neublížil. Nebo bude lepší chovat každého zvlášť?

To není gibbiceps. Je to mládě Glyptoperichthys joselimai.

http://catfish.cz/popisy/loric/krunyr/joseli...

Prosím, pozná někdo danajský dar mých přátel? Má to být krunýřovec síťovaný, ale nevim, no...

Přiložený obrázek: Mimčo

Díky.

Žížalice. http://akvarko.unas.cz/Akvarium/Avertebrata/...

Patrně se jedná o žížalu Jůlii...



Přiložený obrázek: Jůlie

Dobrý den,

při dnešním odkalování jsem našel nějakou "žížalu", která si vesele proplouvala dnem. Podařilo se mi ji chytit a vyfotit, neví někdo co by to mohlo být?

Děkuji

Přiložený obrázek: ...

něco si o tom nasuduju a pak dám vědět ale až začne škola...teď tam kvuli tomu nepojedu...zatím to ale vypadá, že by sušené listí vadit nemělo. možná se na problém díváme moc vědecky. třeba bude ono doporučení dávat do akvária přirozeně opadané listy uvedeno jen kvuli trvanlivosti listů. ty podzimní mají třeba jen vytší trvanlivost.

Na tom tvém odkazu píší, že fenoly mají biocidní účinky a dále vykazují akutní toxicitu pro vodní živočichy. Další zajímavá informace je, že rostliny využívají fenoly pro produkci ligninu, tj. přepokládám, že i rašelina a její výluhy by je mohly obsahovat. A dále je uvedeno, že „Kyselina salicylová, přírodní fenolická sloučenina, je výchozí látkou při výrobě acylpyrinu.“. Co si pamatuji, tak acylpyrin se v různých případech v akvaristice používá - v nějakém časopise jsem četl, že to aplikovali při léčení terčů (bohužel ho nemám u sebe) nebo např. údajně i proti sinici (snad tableta na 100 l) a ryby to údajně snášejí bez problémů. No nevím, abych se v těch informacích nějak zorientoval, na to chybí dostatečný znalostní background...
Roman

teď mě napadlo. před nějakým časem jsem se ve sklorexu bavil s panem šmerdou o jeho velkém výstavním akváriu s rejnoky a cichlidami. dal jsem se s ním do řeči hlavně kvůli tomu že v akváriu cichlidy nebyly. v akváriu totiž řádila nějaká nemoc, bohužel už si nevzpomenu jaká. je to už aspoň rok. říkal že léčí vyluhem z dubového listí.

v tomhle článku o fenolech píší že se využívají pří kožních nemocech a jako desinfekce http://www.irz.cz/latky/fenoly

pokusím se u nás na univerzitě sehnat na tohle téma více informací.

taky jsem do akvária přidal dubové listí.v lese jsem na jednom stromě našel suchou větev a tak jsem z ní natrhal několik listů a dal je do akvária. listí je tam několik dní a reakce jsou zatím spíše pozitivní.

Přesně jak píše Sid - taky to listí pouze spláchnu horkou vodou (a abych se přiznal, někdy ani to ne), nicméně já používám pouze listí suché, kde předpokládám, žádné výrazné nebezpečí už nehrozí.
Mirek ale psal, že používá pouze "vývar (výluh)" a to ze zeleného listí. Tam by mne zajímal výsledek. Takže Mirku, jaké s tím máš zkušenosti? Tedy hlavně ty tvoje ryby...
Roman

Musím, bohužel oponovat - někteří listí nevyvařujeme, jen spláchneme tu více, tu méně horkou vodou...

musíš, ale brat v uvahu to, že my akvaristi listi vyvařujeme. což má teměř určitě na fenoly i jiné látky ohromny vliv. spoustu znich tim z listi odstranime. bohužel jsem zatím nenašl žadny članek který by řikal co se vyvaří.

No vida! Takže děcka - pozorte!
(Díky za to, že jste si dal tu práci... )

A to není všechno . Pro úplnost ještě dodám, že fenoly by měly být pro ryby toxické již od 0,001 mg/l - reagují na ně silným neklidem, zvýšenou dráždivostí, vyskakováním z vody, ztrátou rovnováhy a svalovými křečemi (Hanel, Biologie a chov vodních živočichů). Takže tak...
Roman

To jsou věci...

Ještě se z dovolením vrátím k tématu. Snažil jsem se na netu trochu něco pohledat a objevil jsem např. toto http://en.wikipedia.org/wiki/Oak a http://www.vetmed.ucdavis.edu/vetext/INF-BE_... . Nevím nakolik jsou uvedené zdroje důvěryhodné a hlavně nakolik se mohou dotýkat akvarijních ryb, ale článků vyplývá, že konzumace pupenů a mladých lístků a žaludů může být nebezpečná (alespoň pro koně a krávy ). Důvodem má být vysoká hladina toxinů (snad taninů a fenolů - pokud to dobře chápu)...
Roman

Jak uz jsem psal,listy nepotrebuji jako dekoraci do akva,na barve mi tedy nezalezi...Pouzivam jen vyvar (vyluh) ...Jinak,po uvareni mi vzdycky zelene listy taky zhnednou

odkaz bohuzel nebude. mam ty knihy doma

studoval jsem dal. a zjistil jsem, že v susenych listech utrhnutych ze stromu a spravne ususenych zustava i chlorofyl a ruzne organely...ty v podzimnim listi nejsou. coz si myslim ze nebude mit na vodu v akvariu velky vliv.

(Stačí ten odkaz )

tak jsem studoval dal...neco o starnuti listu jsem prece nasel,ale porad tam neni porovnani se susenym listem. pokud by byl zajem muzu opsat tech par odstavcu...hura na listí

Pochopil-li jsem správně, shodli jsme se na tom, že použít uměle sušené listí by nemělo být problémem. Tahle diskuse mi připomněla, že mám ještě v zásobě pár listů z loňska. Jdu přilepšit krevetkám.

já právě na žádné fyziologické změny nemůžu přijít. listy nejsou zásobním orgánem. to ze se listy na čaj sbírají čerstvé a mladé!! je způsobeno tím že se během růstu sice zvyšuje celkový obsah živin, ale zároveň se zvyšuje i obsah těch pletiv, která mají velmi nízký obsah živin(=zvyšování podílu celulozy, hemiceluloz a ligninu na celkové hmotnosti sušiny) z toho vyplývá, že se čaje dělají ze zelených,mladých rostlin, protože je v nich větší množství volných látek,pumpovaných do rostliny kořany...v listech už v tomhle období moc živin nebude, protože všechny asimilované látky,které nejsou spotřebovány přímo v listech na fotosyntezu transpiraci apod., jsou z nich brzy odčerpány pryč do plodů. jiné látky, které si rostlina v listech nevytváří a jsou důležité pro funkce v listech probíhající, jsou do listu transportovány a ihned spotřebovávány.pokud vím tak jediným důvodem proč sbírat listí do akvária na podzim a ne dnes je změna barvy listu do žluta,oranžova či červena na zakladě odbourávání chlorofylu.

použitá literatura:
PROCHAZKA, Stanislav, MACHACKOVA, Ivana, s kolektiv. Fyziologie rostlin. Akademia. Prava : Akademia, 1998. 484 s.
PROCHÁZKA, Stanislav, a kolektiv. Botanika : morfologie a fyziologie rostlin. 2. vyd. Brno : MZLU, 2006. 270 s.

pokud máte přesnější informace sem s nimi. docela by se mi to hodilo

Jj. chlorofyl se rozkládá, anthoxyany vystupují do popředí... A listí je tím krásnější, čím více se jim dostane podzimního sluníčka současně s nízkými teplotami...

Jinak podzimni listi je lepsi pouzit proto, ze priroz.cestou se na podzim napr. meni chloroplasty na cervene chromoplasty a listy jsou hezci :)

"Že bude uměle usušené listí mít ve srovnání s listím uschlým přirozenou cestou rozdílné vlastnosti, je jisté" -jj, pekne napsano ) - viz. napr. bylinne caje - sbiraji se cerstve, nejl. napr. pri rozkvetu, kdyz je tam farmak.ucinnych latek nejvice, po prirozen.uschnuti by jich tam moc nebylo, vsak jak pise Sidonius.
A dale - k suseni cerstvych listu - listy byliny napr. na caj se pouziji jak cerstve, tak i susene! -susenim se vets.latek uchova-kdyz se tedy susi jak ma! Jen napr. silice z vetsi casti vyprchaji a dalsi latky se take mohou rozlozit. Ale jedovata rostlina bude i po ususeni stale jedovata, i kdyz ne tolik.
Co se tyce pouziti rostl. mater. v akva, pokud rostlina neni vylozene jedovata, taky bych to zkusila cerstve a nasusit...ono se pak neco ztrati napr. i vyvarenim. Nevim ze by buk, dub a javor byly jedovate. Obsahuji treba jen latky, kterymi se brani proti skudcum - aby jim tak nechutnalo )

Pouzivam normalne zelene listy...Dam je do hrnce,varim cca 10 minut.Pak listy vyberu a vyluh sleju.Pouzivam ho do akvaria a momentalne i na vytery ryb.

Že bude uměle usušené listí mít ve srovnání s listím uschlým přirozenou cestou rozdílné vlastnosti, je jisté. Přirozenou cestou dochází k fyziologickým změnám, ke kterým při umělém sušení dojít nemůže. Aby rostlina opadem listů neztratila látky, které se v nich nastřádaly v době vegetace, (cukry, bílkoviny, minerální látky...), před opadem (větší či menší) část těchto látek odvede do vytrvalých orgánů, aby je využila ke "startu" na počátku nového vegetačního období. A naopak - do listů před opadem "napumpuje" třísloviny.
Přes uvedené bych si dovolil být mírným optimistou: domnívám se, že rozdíly nemohou způsobit při standardním použití v akva nic dramatického a přimlouvám se za otestování uměle usušeného listí.
A co se silic týče - myslím si, že listí dubu, buku, javoru a podobných dřevin, které se v akvaristice nejčastěji používají, neobsahují (ani v zeleném stavu) žádné látky, (již zmíněné silice nebo např. alkaloidy), které by vyžadovaly obezřetnost při použití.

(Možná mě někdo vyvede z omylu? )