Záleží na tom, co máš konkrétně za druhy. Pokud jde o šípatkovce, tam se všechny druhy pěstují nejprve na suchu, a přesto se ve vodě obvykle dobře chytnou. Jen ty nejstarší emerzní listy postupně zhnědnou a uhnijí.
Pokud máš ovšem druhy rostlin, které ve vodě zásadně nerostou (např. Spatiphyllum, Selaginella, Hemigraphis, Chlorophytum atd.) , nelze čekat, že se časem zázračně vzpamatují. 
Tak to už bude pořádné vodní dílo, když na to vyřizuješ stavební povolení. 
Externí vícekomorový filtr, to mi zase připomíná čistírny odpadních vod, které povolujeme u nás v práci. Držím palce, aby Ti to vyšlo, a těším se i na tu Asii, co budeš mít v práci. Mám teď doma něco přes dva měsíce staré akvárko (cca 250 l) s parmičkami a tetrami konžskými a je to super. 
Ahoj Michale! Jak to vypadá se zařizováním toho velkého akvárka s jihoamerickým biotopem? Dlouho jsem od Tebe nic nového nezaslechl, tak mě nenapínej a pochlub se.
Partner rubriky Partner rubriky
Tetru "koňskou" neznám ani já, ani databáze českých synonym všech tetrovitých ryb. Jestli máš na mysli tetru konžskou (Phenacogrammus interruptus), tak pozor na velikost. Těch 5 cm mají možná nedorostlé samičky. Samečci v dospělosti běžně dorůstají až 10 cm, samičky kolem 6,5 -7 cm.
A nevím, nezdá se mi zrovna moc rozumné dávat je dohromady s velkými rybami jako rájovec nebo čichavci. Pokud by z nich byla jen jedna ryba agresivní, tetry by na tom mohly být dost špatně. 
Taky je možné si pořídit osvětlovací těleso, které má u každé zářivky ještě zvláštní vypínač.
Večer by stačilo vypnout nejprve jednu ze dvou a ráno by se zase rozsvítila nejdřív jen jedna. :o)
Obecně 2 zářivky stačí, ale záleží na jejich druhu a výkonu. Já mám 2 zářivky SUN-GLO 40W na akvárku vysokém 60 cm a rostlinám to vyhovuje. Pokud ovšem budeš chtít pěstovat jen stínomilné druhy jako kryptokoryny, anubiasy, jávský mech a hnědovku, mohlo by to na ně být už příliš mnoho světla.
Je těžké to zobecnit, protože v rychlosti růstu jsou velké rozdíly mezi různými duhy rostlin. Nejvíc asi záleží na osvětlení a optimální teplotě, hnojení asi není tolik podstatné.
Některé rostou okamžitě po zasazení, např. šípatkovec červenolistý (Echinodorus osiris) mi vyhání v průměru dva listy týdně a každý list denně vyroste asi o dva cm, naproti tomu anubis kopinatý (Anubias lanceolata) zdánlivě vůbec nerostl skoro dva měsíce, než nasadil nový list.
U běžných vodních rostlin by ale mělo být už po 14 dnech poznat, jestli rostou, nebo hnijí.
Zatím jsem je sám nechoval, ale optimální teplota má být asi 24-27°C. Rašelinu bych ovšem na dno nedával, protože údajně časem začne hnít a kazit vodu. Používá se sice rašelinný výluh, ale začátečník by s tím asi neměl experimentovat. Spíš než rašelinu bych doporučil dát do vody kořen, který vytváří nejen pro neonky vhodné prostředí.
Kromě kardinálek by se dalo použít taky hejnko danií pruhovaných nebo 2-3 tetry černé.
Abych nezapomněl: Hlavně nepřerybnit, protože akvárko je malé, a krmit velmi střídmě! Maximálně bych tam dal 4 drobné rybky.
Do akvárka bez filtru bych rozhodně živorodky nedával, protože hodně znečišťují vodu.
V případě, že je v akvárku hodně rostlin a každý týden se mění voda, uvažoval bych o parmičce zlaté (Schubertově). Ta údajně přežila i víc než 14 dní bez krmení a s vypnutým filtrem(!). Pokud se voda v malém akvárku dlouhodobě nemění a neodkaluje se, nedával bych tam žádné ryby, protože to hraničí s týráním.
Zkus kouknout na stránku http://www.akvarijni.cz/bezobratli. Já bych tipoval, že to budou nějací neškodní nálevníci. Viděl jsem takto malinké bílé potvůrky v akvárku bez ryb. Proháněly se ve vodě i po skle a nenechaly se chytit. Pak se vpustily rybky a potvůrky okamžitě zmizely. Menší rybky je rády baští.
Biogenní odvápnění je proces, kdy některé druhy vodních rostlin rozkládají uhličitany rozpuštěné ve vodě a berou si z nich CO2 nezbytný pro fotosyntézu. Podmínkou je, aby bylo plynného CO2 rozpuštěného ve vodě nedostatek (např. při letních vysokých teplotách). Na listech doušky, zákrutich a některých dalších druhů rostlin se pak vysráží podivný povlak - vodní kámen tvořený převážně přebytečným vápníkem, podobně jako při převaření vodovodní vody. Toto odvápnění je do značné míry přirozené, ale dlouhodobě může způsobit problém v akváriu, protože se výrazně mění parametry vody - kolísají hodnoty uhličitanové tvrdosti a v důsledku toho i pH.
Doporučuju maximálně 20 rybek této velikosti, maximálně 30 drobných (do 4 cm).
Moje tetry konžské taky oždibují rostliny, např. Alternatheru a Lysimachii, a to mají pravidelně spirulinové tabletky. Je to jejich přirozený způsob přikrmování a mám trochu obavy, že ani spařený salát je od toho neodradí. Ukousnou si jen to, co jim chutná.
Samečci mají v dospělosti na hlavě spoustu různých výrůstků, samičky je nemají. U mladých se to moc poznat nedá.
Jestli to není nějaký parazit a jsou to malé bílé vločky, může to být sliz, který tvoří rybky při léčbě ve větším množství a pak se postupně odlupuje. Není třeba se tím znepokojovat.
| 
