Ancistrusi okusují jen některé druhy rostlin, protože jim chutnají. Jiných rostlin se nedotknou ani kdyby měli hladovět. Většina rostlin co máš v akváriích, patří mezi ty druhé.
Když si chce člověk namnožit běžné šlechtěné (ne divoké) živorodky, pak si obvykle koupí březí samice a počítá po porodu s tím, že často uhynou (změna vody, stres, jiné krmivo aj.). Jejich mláďata se ale po porodu velmi rychle přizpůsobí nové vodě a jsou už v pořádku.
Kdyby začala mít mláďata problémy, pak může být problém s vodou a musí se to hned začít řešit výměnou vody a filtrací.
Bichirek žere ryby do velikosti dospělé mečovky - tj. sežere cokoliv, co se mu vejde do tlamy.
Neonky budou sežrané jako první - v noci spí hezky u dna a bichirek nebude mít problémy s jejich ulovením.
Partner rubriky Partner rubriky
1. varianta:
------------
Na to aby se dalo odpovědět je potřeba přidat mnohem víc informací. Jak dlouho je akvárium založené? Jaké jsou hodnoty dusíkatých látek (NO2 a NO3)? Jaká je tam fitrace a běží nepřetržitě? Kdy byly ryby do akvária (od založení nádrže) přidané? Byly přidané postupně nebo naráz?
Jestli je nově založené, je dobré si přečíst tyto články:
http://www.akvarijni.cz/zacatky.htm
(hlavně založení a filtrace)
http://wds.cz/tlamovci/rady.php?idClanku=7
V každém případě je akvárium přerybněné, takže se dá odhadnout, že by mohlo jít o otravu dusíkatými látkami. Do tak malého akvária by měly přijít nějaké drobné ryby a ne měčovky a gupky a krunýřovec. Všechny tyto ryby vytváří obrovské množství detritu a kvalitě vody to neprospěje. Mečovky jsou vhodné tak do 100 litrové nádrže.
Pokud bude problém opravdu ve vysokých množstvích dusíkatých látek pak jako první pomoc je výměna 1/3 vody za odstátou vodovodní vodu.
2. varianta:
------------
Jedná se o samici gupky těsně po porodu. Tyto problémy se u živorodek občas vyskytují a samice dost často uhyne. Je možné ji zkusit dát do čisté vody se vzduchováním a nakrmit ji kvalitním masitým krmivem - černá komáří larva, nitěnky, nasekané patentky, plakton a pod. Buď se dá do 14 dnů zase do pořádku nebo uhyne.
Vůbec se tvrdé vody neboj. Jestli se nechceš zaměřit na nějaké speciální rostliny, které potřebují měkkou vodu, tak se nic neděje.
Mám ve vodě, která má 18 st.N, vytřené ryby z odchytu, u kterých se všude uvádí pro rozmnožování použití velmi měkké vody. Mám teď bez jakýchkoliv úprav vody vykulený 2 denní potěr. Dolévání odpařené vody bez výměny části vody nepoužívám. Vždycky každý týden jen 1/3 vody vyměním za čerstvou.
Smiř se s tím, že neonky v té vodě asi nerozmnožíš, ale jinak je to v pohodě.
Na rozkrmení se používají živé patentky, nitěnky nebo žížaly.
catfish (id: 259 
) Autor editoval příspěvek 31.3.2011 9:09
Nevím jestli je to ještě aktuální, ale zkusím odpovědět k jednotlivým bodům:
1) Nevím. V mých akváriích by krevetka žádnou infekci nestihla chytit, bylo by z ní drahé krmení pro ryby.
2) Co můžu říct z pouhého pozorování - k přenosu dochází jen do vyschnutí té vody. Častý je přenos z jednoho do druhého akvária třeba ze síťky, která se použije v napadeném akváriu a pak mokrá v jiném nenapadeném akváriu. Stejný případ jsou mokré ruce. Ruce i síťku stačí opláchnout vodou a nechat úplně oschnout, pak se teprve jít rýpat do druhého akvária. Nebo mít pro každé akva extra síťku.
3) Nic bych s tím akváriem nedělala. Nechala bych ho v klidu 14 dní a pak tam dala ty krevetky nebo co všechno tam má přijít. Varianta č. 2 - dát tam zdravou gupku nebo jinou testovací živorodku, pokud do týdne až 14 dní krupičku nechytí tak tam žádná nebude.
4) Nevím, nepoužívám.
5) Ano. Rozhodně léčit do vymizení veškerých příznaků. Někdy to trvá dlouho. Žádný rychlozmizík typu jeden den to nakapu do akvária a za 2 dny jsou všechny ryby zdravé neexistuje.
PS: Té krupičky je na fotce razbory jen minimum - jestli jsou na tom ostatní ryby tak dobře, odhaduji, že za 3-5 dní budou čisté bez krupičky, záleží na teplotě vody.
Když máš krycí skla, tak se dají vyzkoušet žluté lepové destičky (BIOCONT). Ustřihneš z nich proužek, ten přilepíš na kus mikrotenu nebo igelitu (aby se to pak dalo bez zapatlání krycího skla lekce sundat) a izolepou přilepíš ze spodu na krycí sklo, někde mimo oblast žářivek.
Normálně se to používá ve sklenících nebo doma do květináčů s kytkami, v akváriu by to mělo taky fungovat.
PS: pozor na ruce, to lepidlo se z prstů dostává hodně špatně.
Tak znovu to samé:
pacéřníčci - jaký druh + jejich velikost,
platy - malé "korálové" nebo klasické (velké) + jejich velikost?
V jaké velikosti krunýřovci zmizí?
Ještě se zeptám na chemii. Je do vody něco přídáváno (hnojení, léčivo, přípravky na úpravu vody, CO2 a pod.)?
Co je tam všechno za ryby (počet, velikost)?
Malí krunýřovci zmiznou a nebo se najdou na dně uhynulí? Jak vypadají jejich bříška před úhynem (nafouklá/propadlá/normální)?
catfish (id: 259
) Autor editoval příspěvek 23.2.2011 20:54
Velcí krunýřovci jsou kapitola sama o sobě. 
Gibbicepsi mi nechávali v akváriu asi 5 let rostliny na pokoji, pak jim jedno dne něco přeletělo přes nos a do rána je všechny vytrhali (velké valisnérie). Pak je kompletně rozebrali na jednotlivé listy, které nalámali asi po 2 cm jako harmoniku. Ráno na hladině plavala jen 10 cm siláž z valisnérií. Od té události nechali nově zasazené rostliny zase na pokoji (musím to zaklepat na dřevo).
Podle mě to s krmením nijak nesouviselo. Asi si jen chtěli přeskládat "obyvák". Jinak si to nedovedu vysvětlit.
Velcí krunýřovci patří do akvária typu "kamenolom", s rostlinami kamarádi nejsou.
To akvárium je moc malé a přerybněné. Nech tam betty, neonky, sekavce a nic dalšího tam už nedávej. I tak to bude na hraně.
Teď už bych to nechala tak a příště zvolit jinou variantu.
Pokud jsou ve filtru nové náplně tak by neměl být problém dát ho přímo do toho druhého akva se zaběhlou vodou, kde se neléčí. Kýbl je varianta pro ty, co mají doma jen jedno akvárium a nebo když se jim filtr z nějakého důvodu do druhého akvária nevejde nebo tam není možný kvůli silnému proudění a pod.
Po léčbě je nejlepší vodu měnit postupně, nejdřív 1/4 a pak za 3-5 dní znovu 1/4. Aquatan a nitrivec nutné nejsou, zvlášť když má člověk zaběhnutou vodu ve vedlejší (zdravé) nádrži, dá se použít ta.
Ten supercarbon bude asi normální aktivní uhlí nebo je to něco jiného? Myslím, že v případě baktopur direct je jednoduší vyměnit postupně vodu než ho filtrovat přes aktivního uhlí.
Už jsem Ti předtím napsala, že Sera Baktopur direct na to nezabere. Ověřil sis, že to tak opravdu je. Entizol ani Tremazol jsi nezkusil.
http://www.akvarko.cz/kniha.php?tema=7689
Nemocné ryby uhynuly, u jiných druhů ryb se to neprojevilo. V podobných případech se bez rozboru ryby nemoc určit nedá.
U ryb se dá léčit jen zlomek nemocí - někteří paraziti na povrchu ryb nebo střevní paraziti, povrchové plísně, některé bakteriální infekce, pokud se s léčbou začne včas. Zbytek nemocí u ryb je víceméně neléčitelný (virové choroby, na antibiotika rezistentní bakterie, mykobakterióza, paraziti napadající některé orgány ...).
Co od toho víc čekáš?
Sera baktopur direct je nifurpirinol, tzn. ve vodě bude zabíjet baktérie.
Normální postup je do karantény dát čistou vytemperovanou vodu, přidat patřičnou dávku léčiva, a zapnout vzduchování. Pak dát do karantény nemocnou rybu a léčit.
V osázené nádrži je to horší. Většinou je postup takový, že se vymění 1/3 vody za čistou, vyndá se vnitřní filtr a nechá se běžet třeba v kyblíku vody. Do akvária se dá dobře rozpuštěná dávka léčiva a přidá se tam vzduchování - promíchává to vodu v akváriu a dodává to rybám kyslík do vody. Za normálního stavu by toto zajišťoval filtr.
Existují i další postupy: - vyndat z filtru filtrační média a nechat ho běžet v akváriu naprázdno (molitany proprat v akvarijní vodě a po léčbě a výměně vody je zase vrátit do filtru) nebo nechat filtr tak jak je a přidat o trošku víc léčiva. V těchto případech ale člověk přijde o zaběhnutý filtr a po léčbě bude déle trvat, než se zase zaběhne.
Myslím, že motorek na vzduchování není zas tak drahá položka, že by si ho člověk nemohl dovolit pořídit.
Pancéřníčci kropenatí: pro tření není ani tak důležité jaké mají listy na tření, ale pořádné krmení masitou potravou a špenátem http://catfish.cz/popisy/callich/pancer/thor... , jinak se samice nezaplní jikrami. Je jim celkem jedno jestli si nalepí jikry zespodu na echinodorus nebo valisnérii, stačí jim bohatě kus polystyrénu na hladině nebo třeba umělohmotná plovoucí atrapa leknínu, prodává se za pár korun v hobbymarketech. Jde jen o to, aby list nebo podložka plavali na hladině.
To samé platí o ancistrusech - základ je opět kvalitní krmení. Nemám ale dobrou zkušenost se 2 samci v jednom akváriu. Raději se pošťuchují mezi sebou než by se třeli se samicemi. Doporučuji nechat v akva jen jednoho.
Jinak jestli jsou všichni v jednom akváriu (thorakáti, trnovec a ancistrusi) je zbytečné se snažit o jejich rozmnožování. Když se vytře ancistrus, jikry mu sežerou throrakáti nebo trnovec, když se vytřou thorakáti, jikry jim naopak do rána sežerou ancitrusi nebo trnovec.
U trnovce je neobvyklé naopak ploché bříško.
Je vidět, že se už aklimatizoval.
Pokud nemá nějaké podezřelé příznaky jako rychlé dýchání u hladiny nebo nekoordinované plavání, pak mu nic nebude.
PS: Nekrm ho ale suchým krmivem, musí se mu nechat předem nasáknout ve vodě (granule, čipsy apod.).
Nedokážu odhadnout, jestli to soužití s neonkami bude OK. 
http://catfish.cz/ruzne/faq/q13-chovani.htm
Něco jiného by bylo, kdyby byl od mládí zvyklý na drobné ryby. Neonka spí v noci při dně a peřovec si bere potravu ze dna hlavně večer a v noci.
Moji peřovci Schoutedeni se naučili v noci žrát velké ampulárie (kolem 4 cm) tak, že jim rozkoušou vrchol ulity a pak z ní postupně vytrhávají tělo šneka. Menší šneky do 2 cm vyndají z ulity klasicky zepředu za nohu. A to je denně přikrmuji masem, nedělají to z hladu.
Jiné ryby ignorují, ale jsou na ně od mala zvyklí. Neonky bych si k nim přidat netroufla, to by bylo drahé krmení.
| 
