Články - obsah článku

Císařské tetry jsou typickými všežravci a velice pestrá potrava je pro ně nesmírně významná. Přijímají bez problémů různé druhy vločkového i zmrazeného krmení. Sám mám dobré zkušenosti, vedle krmení obvyklými buchankami a perloočkami, přidávat alespoň dvakrát týdně černé komáří larvy nebo koretry. Tato potrava zvýší připravenost ke tření i jeho vlastní výsledky. Přirozeně lze tyto výsledky dosáhnout i občasným použitím zmrazených patentek. Před jejich častějším použitím musím ale tradičně varovat, protože rybky mohou i příliš ztučnět. Čeští akvaristé vedle různých larev hmyzu používají často octomilky, mnohdy i hovězí srdce. Pro červenooké císařské tetry doporučuje Frank jen krmení bez obsahů škodlivin (artemie, grindal, moina z vlastního chovu atd.).

Pro odchov používáme 5-litrovou vytíračku s třecím roštem a svazkem hnědovky křídlaté, Microsorum pteropus, jen pro červenooké císařské tetry je lepší použít nádrž větší, zhruba s obsahem 20-50 litrů. Jikry jsou odkládány mezi listy rostlin. Používám zpravidla vodu připravenou v koloně s iontoměniči, která má vodivost kolem 80 mS/cm. Vyzkoušel jsem i různé možnosti přírodních vod s vodivostí od 20 do 150 mS/cm. Hodnoty mezi 80 až 100 mS/cm se mi zdají nejoptimálnější, pH může být mezi 5,5 až 6,2. Zatím co u běžných císařských teter dosahuje počet jiker z jednoho tření 70-100, u černých císařských teter jsou pak ještě podstatně menší, maximálně do 10-20kusů.

Nelze vytírat červenooké císařské tetry jen tak jednou, ale je nutný pečlivý výběr. K odchovu použijeme jen ryby, které jsou v nejlepší kondici. V Ostravě nebo Havířově jsou četní profíci, kteří u běžných císařských teter dosahují i 200 mladých z jednoho výtěru. Teplota vody se pohybuje kolem 26-28°C a podle mých zkušeností nelze do vody přidávat rašelinu. S její příměsí se pak mladé z jiker nevyvinou nebo jen ve velmi omezeném počtu a dále i špatně rostou.

Po skončení výtěru odstraním z vytíračky rodiče, co nejdříve je to možné, a přidám desinfekční prostředek (Trypaflavin). Čím dřív tím lépe. Je to velice důležité pro riziko dalšího zaplísnění. U císařských teter zaplísní z výtěru dvě, nanejvýš pět jiker, u černých císařských teter často 20 až 30. Domnívám se, že příčina není ve složení vývojové vody, ale samotné schopnosti samečka jikry oplodnit. U červenookých císařských teter zbývají prakticky z jednoho výtěru jen jednotlivé kusy. K líhnutí dochází po 30 až 36 hodinách, po pěti dnech dochází k rozplavání. Pak začneme krmit prachovou potravou, nejlépe vířníky (Keratella či Brachionus) nebo trepkami (Paramecium), za 3-4 dny pak můžeme použít i drobné nauplie artémií nebo buchanek. Po 14 dnech je již zřetelný černý postranní pás, ve velikosti od 20mm jsou již rozlišitelné pohlavní rozdíly. Je praktické mít rozplavávačku ve stínu, protože mladé rybky jsou dosti citlivé na světlo. Jinak odchov je poměrně snadný. Černé císařské tetry rostou ve srovnání s běžnými i červenookými císařskými tetrami pomaleji. Velmi zajímavá je také skutečnost, že jejich mladé mohou žít i v extrémně měkké vodě s hodnotou pH 4.

Špatné zkušenosti s párovým odchovem u červenookých císařských teter měl Frank, který proto doporučuje odchov provádět ve skupinách (dva samečci s pěti či šesti samičkami) ve zhruba 60litrovém akváriu. Samičky se během tření - pozdě odpoledne a večer - zdržují v blízkosti dna. Samička, která je již připravena ke tření, opouští svůj úkryt a vydává se k třecímu substrátu umístěnému v horní části nádrže. Rybičky obvykle vyhledávají místo ke tření v jávském mechu nebo v úkrytu kolem kořenů, kde samička klade vždy jen jednu jikru. Sameček se vždy po tření ujímá obrany nakladené jikry před samičkami, které se v daném období netřou. Pokud se jedná o skupinu ryb, které jsou dobře sladěné, můžeme každé tři až čtyři týdny odlovit mezi 40 až 50 mladými rybkami. Co se mého odchovu týče, odchov jsem prováděl v párech, stejně jako Evers. Jsem přesvědčen, že k úspěšnému odchovu přispívá nejenom dobrý zdravotní stav rybek, ale také dobrá kvalita vody a krmení stejně tak jako i kapka štěstí.

Pokud pěstujete císařské tetry v odpovídajících podmínkách, většinou by jste se neměli setkat s žádnými příznaky nemocí. Pokud již k onemocnění dojde, jedná se většinou o nákazu kožovcem Ichthyophthirius multifillis, které lze ale běžnými léky velmi dobře léčit. Někdy se vyskytují bakteriózy, které mohou být vyvolány bakteriemi různých rodů. Občas se vyskytuje i rybí tuberkulóza, která v jejím počátečním stádiu může být špatně diagnostikována jako zcela jiná nemoc, neboť příznaky nemocí jako nechutenství nebo úbytek váhy jsou typickými příznaky nejen pro tuberkulózu. Nemocní jedinci často plavou odtrženi od hejna, zdržují se při stranách nádrže, kde se skrývají. Často dochází k vyblednutí zbarvení, rozpadu ploutví, nekoordinovanému plavání, a tak jako tak, tento stav končí smrtí nakažené ryby. Jako doprovodný příznak se občas objevují vyboulené oči (exophthalamus) nebo tvorba kožních vředů. Tato nemoc může být doprovázena i viditelnou vodnatelností, která se objevuje u jiných onemocnění. Dalším projevem nemoci může být ztráta pigmentace na hřbetní části doprovázena jejím ztmavnutím. U jiných rybek se projevuje zakřivení páteře, které je typickým znakem již postupujícího stádia této nemoci. Faktory ovlivňující nemoc jsou všeobecně známé, patří k nim např. jednostranná strava, špatné hygienické podmínky a další faktory, které mohou působit stresem na ryby a jejich onemocnění.