5. Akvárium řízené PLC:
Výhody:
- Vysoká spolehlivost
- Snadnost programování
Nevýhody:
- Vysoká pořizovací cena
PLC tedy programovatelný logický automat je pro své okolí taková černá skříňka. Funkci PLC si lze vysvětlit následovně. PLC načte stav všech svých vstupů, provede
svůj program a podle výsledků programu nastaví výstupy. Tento proces se neustále opakuje. Programové možnosti PLC jsou velice rozdílné.
Nejjednodušší, takzvaná logická relé, mají určitý malý počet vstupů a výstupů. Program umožňuje používat logické rozhodování (jeli in A=1 a in B=1 tak out X=1),
časování (jeli in A=1 10s tak out X=1), čítání (pokud in A=1/0 nastalo 12x tak out X=1), případně využívat LCD displej relé a jeho tlačítka. Složitější instrukce
většinou nebývají k dispozici.
Vyšší řada PLC mívá větší počet vstupů a výstupů, v základním provedení bývají i analogové vstupy, případně komunikační rozhraní. Také jsou větší možnosti rozšíření,
přidáním dalších karet. Program umožňuje složitější výpočty +,-,*,/, umožňuje rozhodování <,>,=<,=, případně je možné používat základní funkce proporcionálních regulací.
Nejvyšší řada PLC automatů bývá řešená již v základu modulově. Minimální konfigurace se většinou skládá z napájecí části, řídící jednotky a závěrné části (pokud je potřeba).
Vložením příslušných modulů získáváme systém podle našich požadavků. Moduly jsou vstupní, výstupní, analogové DA i AD, komunikační RS232/485/422/CAN/PROFIBUS-DP, pro řízení
servopohonů apd. Dostupných funkcí je mnoho (i několik set). Je možné pracovat s čísly s desetinou čárkou, porovnávat a vyhledávat ve skupině čísel i textů, používat
goniometrické funkce, apod.
Řízení pomocí PLC je nejspolehlivější, bohužel má i své stinné stránky (pro případného zájemce). Nejhorší bývá opatřit si vhodné PLC. Pokud nepočítám nákup nového
případně použitého zařízení za hodně peněz, již moc možností není. Občas se dá starší PLC demontovat z již vyřazených strojů. Je také možnost sehnat "porouchané"
moduly, které mají vadný třeba jenom jeden vstup. Další záležitostí je opatření si programu pro programování PLC. Pokud s ním nepracujete v práci, je to na Vás
jak si jej opatříte. Dejme tomu že již máte vše potřebné. Pak stačí jenom nainstalovat, připojit vstupy a výstupy a napsat program. Program pro PLC se píše snadno.
Výrobci mají připravené funkce, které stačí vhodně použít.
6. Topení:
Topení se časem neřídí. Teplotu udržujeme trvale na požadované hodnotě a většina topení má již řízení
teploty zabudováno v tělese. I zde se mohou objevit některá úskalí. U "levných" topení může po relativně krátké době dojít k poruše topné spirály.
Konstrukce a materiály spirály jsou bohužel podřízené ceně. U kvalitních topení by tato porucha neměla prakticky nastat. Jiná situace je však u regulace
teploty. Tam by se topení dala rozdělit na dva druhy a to s bimetalem a elektronické. Řízení teploty bimetalem (bimetal - pásek z dvou rozdílných kovů
prohýbající se dle teploty) je poměrně málo přesné. Nastavení teploty bývá neopakovatelné, tj. po přesunutí stavítka jinam a zpět na výchozí místo nemusí
být udržována stejná teplota. Pro akvaristiku je však přesnost dostačující a záleží spíše na kvalitě konstrukce. Zde se pozná opravdu kvalitní výrobek.
Jeden nejmenovaný levný výrobek měl odchylku 5°C od stupnice a po 1 denním udržování teploty zůstal natrvalo sepnutý. (Nebyl zakoupen do akvária, ale pro
jiné účely) Elektronicky řízené topení udržuje teplotu přesně a životnost je vzhledem k absenci pohyblivých dílů neomezená. Spolehlivost je tak podstatně větší.
7. Měření chemických parametrů:
Dnes lze měřit teoreticky cokoliv, jde především o cenu. V případě akvaristiky se dá bavit o teplotě [°C],
kyselosti [pH] a vodivosti [uS]. Ostatní parametry jsou cenově mimo možnosti většiny akvaristů a měřit je automaticky by bylo, jako kdyby kolotočáři na pouti
elektronicky měřili otáčky řetízkáče. Pokud pominu návody na konstrukci více či méně zdařilých zařízení, zbývá koupě hotového výrobku. Zde je možností více.
Pokud zakoupíme ruční měřící přístroj v cenové relaci kolem 3.000,- Kč
je prakticky nezbytné před měřením provést kalibraci. Jen tak má měření smysl a je možné
dosáhnou rozumné přesnosti. Další hranicí jsou průmyslové měřiče, většinou i s analogovým výstupem měřené hodnoty pro možnost záznamu. Zde cena začíná na
10.000 za jedenu měřenou veličinu. Tady vystačíme s kalibrací cca 2x za měsíc a hodnotu vidíme trvale na displeji. Pak následují profesionální zařízení,
které si potřebu kalibrace vyžádají sami. Tam se cena pohybuje kolem 30.000. Tyto zařízení samozřejmě umí pH i vodivost.
8. Příklad řízení na mém akváriu:
Je to tak trochu paradox, ale na mém akváriu jsem použil několik systémů vzájemně propojených.
Hlavní řízení zajišťuje PLC OMRON CPM2A 30CDR-A. Dobu spínání a vypínání osvětlení určuje digitální časové relé. O topení a chlazení se stará mikroprocesor
ATMEL mega 16 s grafickým LCD 240x64. Teď trochu podrobněji.
Spínací hodiny určují pouze dobu rozsvícení a zhasnutí osvětlení. Svůj signál posílají do PLC.
Použil jsem je pro snadnou změnu doby osvětlení bez nutnosti připojovat počítač k PLC.
Protože tento typ PLC nemá analogový vstup, je teplota řízena mikroprocesorem. MCU měří teplotu v
přepadu z akvária a podle požadované teploty spíná buď topení, nebo chlazení. Topení obstarává těleso JÄGER 150W nastavené na 28°C. Tak i v případě
poruchy nadřazeného řízení nedojde k přehřátí akvária. Původní chlazení výměníkem voda/vzduch bylo zrušeno, jelikož teplota vzduchu v létě neumožňovala
chlazení provozovat. Nové chlazení funguje na principu odpařování vody z povrchu akvária. Ventilátor odsává vzduch z místnosti přes prostor mezi krycím
sklem a hladinou. Tak bylo možné udržet teplotu vody na 30°C i při okolní teplotě vzduchu 35°C. Použití chladícího agregátu se zatím neplánuje. MCU spíná
topení i chlazení pomocí SSR relé, tedy bezkontaktně.
PLC obstarává to ostatní. Simuluje rozednívání a stmívání postupným rozsvěcením 3 zářivkových stupňů.
Zářivky jsou osazeny elektronickými startéry. PLC řídí případné dávkování CO2 a jeho odstavení 1,5h před zhasnutím. Dále řídí chod čerpadel ve filtru.
Externí filtr je řešen s trvalým oběhem vody. Funguje to následovně. Pomocné čerpadlo zajišťuje neustálý průtok vody filtrem i při zastavení hlavního
čerpadla. Tak při poruše hlavního čerpadla (nebo při čištění, kdy je vypnuté) nedochází k zastavení proudění vody ve filtru, což je nežádoucí. Třetí
čerpadlo slouží pouze k dodávce vody do chovné nádržky vedle velkého akvária. Pokud dojde k výpadku proudu, čeká PLC 5 minut. Po té odstaví pomocné
čerpadlo, topení / chlazení, a první stupeň osvětlení. Při trvání výpadku 10 minut se vypne 2 stupeň osvětlení a za dalších 5 minut je osvětlení vypnuto
kompletně. Nyní jede na záložní zdroj pouze hlavní čerpadlo. Při obnovení dodávky el. proudu se čerpadlo spustí ihned, osvětlení se rozsvěcuje postupně
s periodou 8 minut. Další funkci, kterou má PLC na starosti je zvedání a spouštění krytu nad akváriem. Ten je ovládán tlačítky nahoru / dolů a stop. Je
to hlavně o komfortu, kdy se mi po stisknutí tlačítka zvedne potichoučku kryt s osvětlením i krycím sklem 40cm nad akvárium. Další funkce jako udržování
hladiny vody a dávkování hnojiva již nevyužívám.
PH je měřené ručním přístrojem, ke kterému byla připojena průmyslová sonda. Ta je neustále ponořená ve vodě.
9. Shrnutí:
Není možné navrhnout optimální řízení. Každý si vytvoří svoje vlastní, které mu bude vyhovovat.
Akvaristika je především koníček i zábava a tak Vám všem přeji plně funkční řízení akvárií, ať už jsou jakékoliv.
Text: Martin Šátek © 2007
|