Diskuse  (1. strana z 1)

Zkuste hlavně akva zaběhnout rychlerostoucími rostlinami a případně časem vyměnit zářivky. Chápu, že když jste si je teď koupil, tak kupovat nové je hloupé, ale stejně na to časem dojde .

K výměně světla jsem již psal (v akvaristikách leckdy poradí cokoliv - LifeGlo je třikrát dražší než obyčejná zářivka). Hnojivo do dna je fajn, ale doporučoval bych akva spíše zaběhnout rychlerostoucími rostlinami. Dno se lépe zaběhne a po čase můžete dojít klidně ke složení rostlin,které máte teď. Mě osobně se dařilo Echinodorům až v tak po roce zaběhlém dnu. Myslím tím, že neživořily, ale rostly běžně nové listy, odnožovaly nové rostliny apod. Takže hodně trpělivosti.

Na hladině máte Lemna minor. Nepletu se? (fotka není moc ostrá) Podle délky kořínků, tam máte živin dost.

Jak dlouho po založení akva jste zasadil rostliny?
Jak dlouho už to takhle běží?
Kdy ryby?

Jak již psal Gargamel zářivky s ozn. 840, 830, popř. 865. Nejlépe OSRAM, PHILLIPS,... (ale to už není tak důležité). Hlavně ne žádné speciály. Např.: Osram-shop.cz nebo phillips-levne.cz. Ohledně wattáže záleží na tom, jestli zůstanete u stejného složení kytek nebo přidáte i jiné na světlo náročnější. Nemusíte svítit vším najednou. Část můžete zapínat je na část dne nebo přisvěcet, až jak vám bude akva zarůstat.

Z níže uvedeného soudím, že:
Akvárium je přesvětleno - snížit osvětlení (uvedené rostliny zdaleka nepotřebují tolik světla, o kvalitě zářivek nemluvě)
Živin bude pravděpodobně v akva dostatek (PO4 i NO3), otázkou je jak je zaběhlé dno, protože uvedené rostliny příjímají většinu živin kořeny (zejména Echinodory) a tudíž přidávání živin tekutým hnojivem nemá takový efekt jako např. u stonkovek.
Doporučení - vysadit nějaké rychlerostoucí kytky (Egeria, Limnophila), jednak zjistíte, jestli je živin dostatek, druhak snížíte pravděpodobnost růstu řas na pomalurostoucích "listovkách" (evidentní na fotce).
S uvedenou skladbou rostlin bych o přidávání PO4 vůbec neuvažoval.

Jedná se o Lemna minor - Okřehek malý. Při dostatku živin rychle se množící plovoucí rostlinka.

Řešíte (omlouvám se za tykání) problém procesu ve filtru, to je v pořádku, to chápu, tam je vámi uvedený děj v souladu s tím, co píšete a náhlý vzestup NO2 se dá těžko vysvětlit. Touto cestou to pravděpodobně neběželo.
Ale dle údajů výrobce by v pytlících mělo dojít k denitrifikaci níže uvedeným způsobem. Moje teorie je, že proces se nastartoval a "pravděpodobně" uvázl v bodě přeměny na NO2. Otázka zní proč? A jestli s tím někdo nemá podobné nebo naopak lepší zkušenosti popř. jak postupoval. Každopádně moc díky.

Dík za reakci. Průtok filtrem narušen nebyl a měřené hodnoty po vyndání pytlíků z filtru byly záhy v normálu, což svědčí o dobré kondici bakterií ve filtru (tedy těch zaběhlých, co tam prosperují již rok).
Náhlý nárůst NO2 si taky těžko vysvětluju, ale nevím o jaké fázy amonizace mluvíš. Předpokládám, že v pytlících denitrifikační bakterie přeměňují NO3 na plynný dusík a to klasickou denitrifikační cestou NO3--NO2--(NO)--(N2O)--N2.

Naprosto s tebou souhlasím ohledně tolerance terčovců k NO3 (pokud to nejsou odchyty), ale byla to touha pořád něco vylepšovat. Už nad tím nebudu špekulovat. Spíš mě překvapily ty chemické děje v akva po aplikaci údajně výborného "odstraňovače" NO3. Pokud bude mít někdo nějaké vysvětlení nebo zkušenost s tímto přípravkem budu za ní rád. Přece jenom mám doma 4 pytlíky úžasného přípravku za 700 Kč a nevím, co s ním. (asi vyhodit)

Zdravím všechny. Chtěl bych se zeptat, jestli nemáte někdo zkušenosti s BionitratEX od JBL. Mám problémy s vyššími koncentracemi N03 ve vstupní vodě a zdálo se mi jeho užití jako celkem dobrá varianta snížení NO3. Ve vstupní vodě se nitráty pohybují v koncentracích 20-50mg/l (dostupné testy nejsou moc přesné). Hodně nitrátů mi spotřebují rostliny, ale přece jenom jsem chtěl dopřát terčovcům "lepší" vodu. Po aplikaci pytlíků do filtru (EHEIM 2228) do poslední komory (jak je psáno v návodu) jsem byl nemile překvapen druhý den ráno. Neonky a tetry plavaly u hladiny a lapaly po dechu. Změřil jsem vodu a zjistil zvýšenou koncentraci NO2 (5mg/l), což jsem nikdy před tím nepozoroval. Ihned jsem vyměnil cca 40% vody a ryby se uklidnili. Koncentrace NO2 se snížila na cca 0,5 mg/l. Druhý den ráno se vše opakovalo. Říkal jsem si, že BionitratEX se musí zaběhnout a zkusil jsem to ještě jeden den. A znovu! Naštval jsem se a pytlíky z filtru vyndal. Již po několika hodinách se NO2 dostalo na nulu a vše zpět do normálu. Je jasné, že NO2 je meziproduktem denitrifikace, kterým by měly bakterie v pytlících přeměnit NO3 na dusík, ale proč byl ten proces nedokonalý? Je nutná nějaká zabíhací fáze? Pokud ano, tak je to drsný hazard s rybami . Budu rád za jakoukoli radu. Moc díky. Honza

Trpělivě jsem sbíral šneky, házel jim salát a okurku a celkem jsem je držel na uzdě. Ale pak mě to přestalo bavit a pořídil jsem 2 mřenky nádherné a do měsíce bylo po šnekách. Pokud máš větší akva, vřele doporučuju.

Pestřenec zlatožlutý - nádherná ryba původem žijící v jezeře Tanganika. Má tedy stejné nároky na vodu jako všechny ryby z Tanganiky (teplota 23-28°C, pH 7,3-8,8). Je to párová ryba, takže tvoje volba chovat pár je určitě dobrá, protože se moc nesnáší s jinými rybami stejného druhu. S ostatními je to v pohodě. Problém může být jen s rybami dna, které budou narušovat jejich teritorium. Mají rádi jeskyňky z kamenů, takže pokud jim tam někdo poleze, asi je nebudou mít rádi. V případě chovu ve společenském akva bych doporučoval tak 120 l a výše. Hodně úspěchů s Tanganikou.Honza

No myslím že si rozumíme .
Paradoxně já neuznávám kapkové testy pro stanovení absolutní hodnoty jakékoli veličiny. Jsou nepřesné a odchylka může být veliká. Ani u tohoto testu bych nikdy neočekával, že s ním změřím absolutní hodnotu. Nikdy nezměřím, jestli zvýšené CHSK je 4 nebo 5 nebo víc. Jen při porovnání např s vodovodní vodou, když mi při testu voda totálně zhnědne, tak vím že je někde fakt chyba. Ale dost už. Stačí si zvýřit vodu nade dnem a hned vím, jestli je míra organického znečištění vysoká či nízká .

"Ja bych take CHSK prilis velkou dulezitost neprikladal. A zvlast tomu, zmerenemu timto "testem" . Tvoje zkusenost pravdepodobne nebude mit uplne primou souvislost s poklesem CHSK vyvolanym vetsimi vymenami vody, ale se samotnou vymenou vody. "

No ale právě tou výmenou vody dojde k poklesu CHSK. Nemusíme tedy mluvit o CHSK, ale organickém znečištění obecně, které je dáno zejména množstvím rozkládajících se látek (zbytků krmení, kytek apod.). Proto odkalujeme a měníme vodu, abychom snížili množství organického znečištění. Z organických látek rozkladem vznikají tzv. živiny (dusičnany, fosforečnany,...). Teď záleží na tom kdo ty živiny využije. Jestli řasy nebo rostliny. potom záleží na dalších limitujících faktorech, kdo vyhraje. Pokud jsou např světelné podmínky v akva výhodnější pro řasy, prostě rostou spíše řasy a ne rostliny. Proto jsem radil jako základ výměnu vody a po té přidat světlo.
Kapkové testy ať jsou od jakékoli firmy v žádném případě nepřeceňuji a pokud si chci udělat přesnou analýzu vody, udělám si ji v laboratoři. Psal jsem, že se dá změřit orientačně.

Tak nevím. Těžko radit. Pravděpodobně nepřekrmujete, skladba ryb pěkná. Škoda že ty parmičky nestíhají žrát ty řasy. Těm mým se to daří . Zářivky snad taky v pohodě. Vyšší hodnota CHSK (chemická spotřeba kyslíku) může indukovat nárůst některých druhů řas, zejména ruduch, ale dle mých zkušeností i právě drobné zelené vláknité řasy zejména na rostlinách. CHSK je zjednosušeně řečeno míra organického znečištění. Dá se orientačně změřit pomocí testu (např. RATAJ). Mě se v jednom akva podařilo při zvýšení objemu vyměněné vody z 10% na 20% týdně (při odkalení) výrazně snížit CHSK a řasy velmi rychle mizely, resp. parmičky je už stačily požírat. Zkuste tedy vyměňovat místo 30l dvojnásobek. Teď se tedy bavíme o nárůstu řas, ale stejně si myslím, že by vám prospělo zvýšit intenzitu světla, aby rostliny nevyholovaly.

Je možné někde na webu vidět vaše akva? Bylo by dobré vědět výšku akva, svítivost zářivek, osazenstvo ryb, intenzitu a kvalitu krmení, kvůli těm řasám i CHSK, což může být ten problém jejich nárůstu.

Dle mého názoru je nejzávažnější příčinou vyholování spodních částí stonkových rostlin limitace světlem. Jestli jsem to dobře pochopil, tak kytkám neuhnívají kořeny, jen ztrácí listy ve spodních patrech. Záleží na výšce akvária a intenzitě světla. Těch 0,36 W/l je dle mých zkušeností málo a stonkové rostliny při výšce akva nad cca 30 cm mají problém udržet listy ve spodních patrech, kde je intenzita světla nízká. Mám dvě akva - v malém při výšce 30 cm mám 0,9 W/l a nemám problém s opadáváním listů, ačkoliv před tím s původním osvětlením (0,25W/l) se mi to běžně stávalo. Ve velkém (výška 60 cm) i při intenzitě světla cca 0,7 W/l se mi občas stane, že když akva hodně zaroste, tak spodky vyholují. Řešením může být postupné zvyšování intenzity světla, jak rostliny rostou nebo prostě přidat další zářivky . jinak dle uvedených parametrů akva mi přijde vše v pořádku.

Je to otázka intenzity čeření. Každopádně hlavně příčinou vzniku řas v akváriu nikdy není čeření hladiny, ale sposta jiných faktorů - množství dusičnanů, fosforu, CHSK apod. Pokud se chcete zbavit povlaku na hladině, zkuste lehce čeřit hladinu nebo instalovat filtr, který sbírá nepořádek z hladiny.

Příčin vzniku zeleného povlaku na hladině může být několik a přispívá mu celá řada faktorů. Prvotní je vznik bakteriálního povlaku na hladině, na kterém při dostatku živin a osvětlení mohou narůst řasy. Určitě bych neviděl jako příčinu hnojení CO2, které je spíše limitujícím faktorem pro rostliny, nikoli pro řasy. Bakteriální povlak (a ani řasový) se nikdy nevytvoří pokud bude hladina dostatečně čeřena. Doporučoval bych tedy sebrat z hladiny papírem či čistým hadříkem zelený povlak, začal čeřit hladinu např. vyústěním filtru na hladině. Redukce vyšší koncentrace dusíku, popř. fosforu bude jistě prospěšná, ale jistě ne zásadní. Přeju hodně zdaru.