Ještě pro upřesnění.
Vcelku úspěšně přecházím na metody, které jsem používal cca před 25 lety - lit.: Sterba, které dnes vyznává a na širší znalostní bázi předkládá D. Walstad.
Důraz na filtraci (klasickou oxidaci dusíkatých látek až na NO3) není v zarostlém akváriu tak velký. Tedy mým cílem je dlouhodobě stabilní filtr s pokud možno potenciálem k denitrifikaci a s malým požadavkem na nitrifikaci.
První akvárium, které jsem takto založil (100l) jede od 11/2005 prakticky bez údržby.
Ahoj Martin
Cetl jsem u D. Walstad, že povlak hladiny může být biofilm (kolonie bakterií) - tedy podobný "jaký je odpovědný za činnost filtru. Podle všeho je zcela neškodný. Měl jsem jej taky a naprosto úspěšně s ním zatočily gubky, které neustále z hladiny zobou. Jediný problém gubek je, že se moc množí.
Jednorázově se dá odstranit položením listu novin na hladinu a stažením. Povlak hladiny se nalepí na noviny.
Partner rubriky Partner rubriky
Ahoj,
najde se tu někdo, kdo používá v akváriu jako spodní vrstvu substrátu obyčejnou zeminu? Sám ji úspěšně používám už pár let a rád se podělím o poznatky. Více v knize Diany Walstad.
PS - začátečníkům vřele nedoporučuji.
Dobrý den,
třeba podle http://fish.mongabay.com/plants/Vallisneria_... soudím, že je to jedna z variant obvyklých valisnerií a proto se dá odkazovat na obvyklé vlastnosti Val.
Nemusí se jednat o absolutní pravidlo, ale v. jsou dobře adaptovány na tvrdou vodu a získávání uhlíku z uhličitanů. V knize D. Walstad je dokumentován pokus s val. kde jediný rozdíl uspořádání vyla voda. V tvrdé vodě rychle a bohatě prospívala a množila se, v měkké vodě během několika týdnů úplně uhynula.
Obecně - někdy se někde prostě některé kytce líbit nebude. Stává se mi, že mám nějakou IMHO nenáročnou kytku a najednou bez zjevné příčiny zdechne a nepomůže jí nic a kolem ostatní (i náročnější) prosperují.
martin
|