Diskuse  (1. strana z 1)

Pokud nade dnem zbyde kus stonku s listy a bude mít dost světla, tak by se stejně jako ostatní stonkovky měla rozvětvit. Hlavně ale potřebuje dost světla.

Já skládal CO2 set asi před dvěma třema lety. Lahev mám z Kovoslužby od "hodného pána" za 400Kč, dvoukilová.
Redukční ventil bez manometrů z internetového obchodu "hořáky pb"za 505Kč.
Jehlový a elektromagnetický ventil odsud: http://www.us-aquaristikshop.com/index.php
Jehlový za 12E, elektroag. za 20E. Obchod sídlí v Německu, poštovné jsem platil jen po Německu (asi 6E), nechal jsem si to poslat ke kamarádce, která byla zrovna v Německu, a pak mi to do Čech přivezla.
Takže náklady asi 900Kč a 38E. A docela dost shánění informací - také jsem v té době o CO2 nic nevěděl, třeba závity pro mě byly španělská vesnice, dlouho jsem zjišťoval, zda mi bude pasovat jehlový na redkuční, v popisech produktů to nebylo:)

Podíval jsem se na ten Německý obchod - šli s cenami mírně nahoru, jehla za 14E a mag. ventil za 25E.

Jinak tam mají i hezké sety - třeba komplet s 2kg lahví, 2 manometry, jehla, elektromag. ventil, kovový zpetný ventil a reaktor za 150E. To ujde. Jen to chce mít známého v Německu, aby nebylo třeba platit drahé poštovné.
http://www.us-aquaristikshop.com/product_inf...

Spíš je lepší použít vyšší, kde do písku zanořuješ vetší širokou trubici.

Fakt je otázka co petr chce. Jestli mu stojí 3 tisíce za nějaké pracné shánění a zkoumání hasičáků, předělávání a pod., nebo jestli si radši koupí systém za 6 tisíc a bude to mít bez práce.

Upozorňuji, že když se v tom člověk nevyzná, tak sestavení CO2 sestavy může být docela fuška.

500g lahev je opravdu tintítko, a plnit každý druhý měsíc docela obtěžuje(nebo každý měsíc).

Kupoval jsem černou tapetu v akvaristice K.Hofer, Gutova ulice, kousek od Strašnické. Jedná se o akvaristickou tapetu Hagen, která má z jedné strany rostliny, z druhé je černá.

Mám 2213, zkušenost dobrá, posoudit ve srovnání s ostatními filtry nemohu. Jen se dle mého názoru špatně odvzdušňuje (a na žádný speciální způsob jsem bohužel nepřišel), takže raději moc často neotírat. Dvojkohouty nutností, manipulova s hadicemi může být pěkný "opruz".

Názory na vliv kousků železa na růst rostlin se různí.

Kousek železa, když už bych ho použil, bych zahrabal do substrátu ke kořenům, pak bych se přebýtku železa neobával.

Spíš bych řešil, zda kousek železa bude rostlinám dodávat potřebnou živinu v pro ně stravitelné formě. Pokud kousek železa zůstane ve volné vodě, je pravděpodobné, že nebude mít úřčinek. Listy nebudou schopny přijímat železo ve formě oxidu.

Snad se vyjádří ještě někdo další:)

Nadbytek železa má vliv na rostliny. Četl jsem, že se nadbytečné železo ukládá do pletiv a vytváří hnědé skvrny. O rychlosti chřadnutí rostlin při přebytku železa mnoho nevím, i když mám zkušenost s rychlou reakcí rostlin na hnojivo - týden, maximálně dva(dle rychlosti druhu:)

Přidáním jakého přípravku k nadbytku železa došlo? Nepřidával jsi ještě něco dalšího v poslední době?

Aha, jasně, správně mělo být A). Ani si to po sobě nepřečtu....:) Díky:)

Aivosh: Já si nikdy nebyl jistý, zda mám A) nedohnojeno, nebo B) přehnojeno. Díky testu Fe jsem se dověděl, že B) je správně. A že sklovatějící listy Egerie mají svůj původ v nedostatku Fe.

Samozřejmě, že informaci z příbalového letáku testu od Sery, že hladina železa v akva má být mezi 0,5-1mg/l beru s velkou rezervou. Ale pro orinetaci zda je přehnojeno/nedohnojeno ten test posloužit může dobře.

Ahoj Aivoshi,

jasně, Fe 0 ve vodě nemusí znamenat nedostatek železa. U mě taky kytky, které koření do substrátu, žádný nedostatek železa nevykazují. Na druhou stranu kytky, které do substrátu nemohou nebo se kořeny jen přichytávají, nedostatek při Fe 0 vykazují. Zatímco Alternanthera či Myriophillum rostly jakoby nic, tak Egeria sklovatěla a Limnobium mělo zakrnělé listy.

Přepokládám, že sklovatění by mohlo být nedostatkem mikroprvů. Proto navrhuji změřit železo, podle kterého lze snadno odhadnout, zda je mikroprvků dostatek nebo ne (samozřejmě pokud není používáno hnojivo obsahující jen železo)

Pokud by se jednalo o zaběhnuté akvárko, je to samozřejmě divné, že by Echinodorus, který koření vydatně, sklovatěl.

Pomohlo by, kdyby trud napsal, jak má akvárko dlouho založené, co mu v něm roste a jak to prosperuje a taky co mu v něm plave.

Je možné, že je ve vodě nedostatek železa. Když přeměření testem prokáže nulové železo, chtělo by to pohnojit.

Už jsem si taky uložil tu adresu na pískovnu. Myslím, že pro rostlináře má cenu zlata.

Perfektní! Byl jsem se nedávno podívat v pískovně u Nymburka, a nic vhodného na pěstování rostlin tam neměli. Buď písek do malty, nebo příliš hrubý říční.
Vhodný zdroj substrátu je nad zlato.

Ještě pro Ivoška: Po 3 letech pěstování rostlin jsem objevil Ameriku, koupil jsem si Sera Fe test. Doporučuju pro stanovení dávkování PMDD.
Velmi jsem se podivil, jak rychle moje rostliny srážejí Fe na neměřitelnou hodnotu.

Ta teplota je opravdu hodně vysoká, běžné rostliny nepřežívají. Co konkrétně uhnívá?

spíš bych to tipoval na 1.přebývající živiny nebo 2.chybějící žíviny. Pod krycím sklem jsem pěstoval Pistii, Limnobium i Lemnu. Sice se nekonaly žádné zázraky, ale rostly úměrně kytkám v nádrži.
Měříte něco? Třeba NO3, PO4, Fe či další?
A ostatní kytky rostou?

Nedávno na akvaristovi jeden zkušený diskutující prohlásil, že odírání fousků o ostrý písek je opakovaný mýtus. Pancéřníčci o fousky přicházejí v důsledku rozpadu ploutví, tedy onemocnění nejčastěji bakteriálního původu.

Pěkný akvárko Většinou neřízkuji, jen přesazuji rostliny a krátín je odspodu. Množím jen když se rostliny rozvětví samy, pak nově vzniklý stonek oddělím a zasadím. S přesazováním začínám, když rostliny, které rostou z vody dorostou k hladině(Alternanthera, u tebe Hygrophila)
U Hygrophil typu siamensis, corymbosa to ale moc nejde, mě se nevětvily bez odstřižení stávajícího růstového vrcholu, tak pak dle Peta.
Kolínka(Nodia) jsou zásadní, nové kořeny či stvoly porostou z nich. Internodium, které má kolínko jen z jedné strany odumře, takže ho lze zkrátit rovnou
Micranthemum lze stříhat podle Bleka a V31.

Taky záleží, jakou máš uhliitanovou tvrdost. To že se CO2 nehýbe naznačuje, že by mohla být vysoká.

Přidávat do akvária příliš PMDD nedoporučuju, sám jsem se přesvědčil, že přehnojit není tak těžké a rostliny v zaběhnutém akva rostou i bez PMDD, nebo s přídavky typu 1ml/200l ob den.

pH roste působením rostlin, jejich odčerpáváním CO2 z vody. KH se může měnit působením rostlin při nedostatku CO2, nebo vylučováním vápníku z vápenatého substrátu nebo kamenů.

Taky záleží, jakou máš uhliitanovou tvrdost. To že se CO2 nehýbe naznačuje, že by mohla být vysoká.

Přidávat do akvária příliš PMDD nedoporučuju, sám jsem se přesvědčil, že přehnojit není tak těžké a rostliny v zaběhnutém akva rostou i bez PMDD, nebo s přídavky typu 1ml/200l ob den.

JJ, je to machr:D

magentický ventil od CO2 sady mám připojený do stejné série zásuvek jako světlo, takže při rozsvícení.

Díval jsem se na tvé akva. Limnophila táhne za světlem běžne a houstne až na hladině. Má zase výhodu, že ji lze dobře zastřihávat. Dělával jsem to tak, že když stonek dorostl k hladině, tak jsem ho ustřihl co nejníže a znovu zasadil, nebo vyhodil. Limnophyla ochotně vyráží ze zbytků stonků u dna, což tak běžné není.
Hygrophile bych růstové vrcholy nestříhal, jen bych ji vytrhnul, ustřihl spodní část stonku s kořeny a znovu zasadil. Stříhal bych růstový vrchol jen kdybych ji chtěl rozmnožit.
U Ludwigie bych postupoval jako u Hdygrophily. I když ta se občas větví sama...
A Egeria..tam je to jedno. Densa se mi moc nevětvila, té bylo třeba ustřihnout růstový vrchol. Zato najas se větvila a rostla o106. (rozdíl - najas má jasně zubaté listy)

Tak bude třeba nějaký vyrobit - není to tak těžké. Stačí projít místní stránky a druhy akvárií spočítat. Nebo na akvarista.cz to jde rovnou filtrovat. A podle čísel pak v excelu vyrobit příslušný graf.

Popis zářivy 60cm - 18W není dostačující. Vhodné je uvést značku a typ.
Teplota je nízká, ale i do takové teploty se dají pořídit pěkné rostlinky, jen je třeba opatrně vybírat podle údajů na internetu.
A s hnojením bych to nepřeháněl, pokud je zářivka slabá, nebo je na rostliny moc zima, hnojení tomu jen přihorší. Hnojit má smysl, až když rostliny viditělně alespoň trochu rostou.

Kvalita vody z rozvodných sítí ve větších městech je dostačující.Vtipné je, že se u instrukcí k filtru píše, že není vhodný pro studniční vodu, což hlavní oblast, kde bych chápal použití filtru. Většina škodlivin se ve vodovodní síti odstraní v úpravně, ale právě u vody ze studny by se další filtrace mohla hodit.

Moje zkušenost s přísakou je že je výborná na hnědé řasy, ale jen dokud je mladá. Když vyroste, začne být agresivní a obtěžuje ostatní ryby, nejvíce pancéřníčky.

fotka by nebyla?

btw pěkný akva. fyi to co nazýváš glossou je hemianthus(mictanthemum) micranthemoides

jzelenou přisedlou thajská nežere. tu nežere skoro nic, snad jen šnek neritina natalensis. to ale musí potvrdit někdo další.
ze skla kartáčkem , z rostlin jedině odtrháváním napadených listů. taHLE ŘASA ROSTE POMALIU

Na to jak máš velké akvárium máš relativně slabé zářivky. Podle dosavadních zkušeností to nevadilo, ale když jsi své zaběhnuté akvárko "přeoral"(nepíšeš, zda jsi ho znovu založil, nebo třeba písek nechal či co...),tak na to aby se kytky uchytily v nezaběhnutém akva potřebují světla více. Nebo jen čekej, až se akva zaběhne - do 6ti měsíců by to mohlo být ok