Diskuse  (11. strana z 11)

Vosy mi přijdou oproti sršním o trošku horší. Zaprvé jsou mnohem dotěrnější a jakmile cítí něco z kuchyně, tak už se jich nezbavíte. To ale platí přes den. V noci je to naopak. Zatímco vosy spí, sršni létají za světlem, takže pokud rozsvítíte na sršní hnízdo, máte to spočítané. Zase nadruhou stranu pokud se přiblížíte k vosímu hnízdu, začnou dělat nálety a následně se projevují agresivně. Pokud uděláte totéž se sršni, nechají vás dojít na určitou vzdálenost a když ji jen o kousíček překročíte, vzlétnout, obkrouží vám kolem hlavy a vrátí se zpět. Pokud toto nerespektujete, následuje další varování a pak útok. Hnízdo by mělo opravdu přes zimu zaniknout. Uprostřed zimy bych prostě hnízdo odklidil a hotovo. Podle fotky bych byl ale opatrný, protože není moc kam utíkat. Myslím si ale, že nakonec to dopadne tak, že půjdete s největším vybavením k hnízdu a nakonec bude prázdné a po první šťouchnutí se samo rozpadne.

Jen tak mimochodem se taky může stát, že se samice najaře prostě sebere a přestěhuje se jinam, nebo zimu vůbec nepřežije. Určitě bych jí ale nikam nestěhoval, to je nesmysl a nepřežije to.

Já bych si na to asi taky troufnul. Pokud bude zima, tak jsou málo pohybliví, takže by to asi mělo být bez problémů. S těmi hasiči nevim, ale sousedi likvidujou sršně každé léto, taky na půdě a nevím o tom, že by za to něco platili. No rozhodně bych zkusil do hnízda třeba šťouchnout nějakým klackem a pokud by se nic nedělo, tak ho začít likvidovat. Mám pocit, že na zimu zůstává jen královna a několik dělnic, které se o ní starají. Ještě jsem neviděl v zimě hnízdo, které by bylo plně obsazeno a to jsem jich viděl už opravdu hodně. Co se týče té jedovatosti, tak asi záleží na věku a kondici člověka. Naší 80 letou sousedku štípl sršeň a musela do nemocnice a známého - 2m a 110Kg štípl sršeň do čela a jen ho brněla polovina obličeje, jinak nic. Rozhodně si ale myslím, že je to hmyz s nebezpečným toxinem.

Tak nakonec už ti tu všichni odpověděli, takže se drž těchto rad a bude to OK. Spíš bych zvýšil počet samiček, aby byl poměr samiček ku samcům alespoň 3:1. Lepší je více. A pestrá strava, to je jasný. Neboj se toho mraženýho, třeba patentky, artemie a podobně je docela OK, pozor na nitěnky, většinou už jsou zamražovány mrtvé a napůl rozložené, takže ty raději ne.

Normální to každopádně není, ale stává se to pomšrně často. U samic je to časté proto, že jsou téměř stále březí a tak se jejich organizmus vyčerpává. Také to může být rachitida, ale to by bylo znát i u samečků. Tato nemoc je ale většinou vrozená.

To bude asi chybou měření....

To byl vtip, to co jsem napsal...proto ten usměváček na konci...

Je pravda, že několik výtěrů sežerou. Je to skoro pravidlem. V hlídání se ryby většinou střídají. Jedna hlídá jikry a druhá plave okolo a odhání ostatní ryby. Po čase se vystřídají. Totéž je pak i u potěru.

To je dobrý, jenom trošku nechápu, k čemu to slouží? Podle mě danio sežere třeba jenom dvě, ale když je takhle sežere každej den, tak z toho je najednou deset. Pokud děláš odborný výzkum, musíš uvést podmínky, za kterých jsi ho prováděl a časový úsek, po který jsi dané exempláře sledoval.

To co píšeš bych nepovažoval až za tak pravdivé. Rozhodně nesouhlasim s míchánim ryb z jednotlivých kontinentů. Nehledě na to, že na každém kontinentu jsou odlišné podmínky (teplota, složení vody, periodicita dešťových srážek, složení vegetace, půdy, vody,...). Pokud bych se chtěl držet tvého příkladu, kdy se Evropan například přestěhuje do Ameriky, tak to neni jiný biotop. Biotop zůstane stále stejný, jenom je umístěný jinde. Veškerá místa, která jsou obývána lidmi jsou totiž uměle vytvořené biotopy - teď myslím města. Lepší příklad by podle mě byl, kdyby se člověk z New Yorku přestěhoval na Mt. Everest. Tady jsou také podobné podmínky. Ve stanu by měl teplo, jen vzduch by byl o něco řidší, což napodobuje rozdíl tvrdosti vody, nebo obsah kyslíku a další její chemické složení. Tělo člověka by se začalo postupně přizpůsobovat a měnily by se tak parametry organismu. Stejně tak je tomu u ryb. Určitě neodchováte tlamovce v měkké a kyselé vodě, stejně jako pestřence v tvrdé a zásadité vodě. Pro ryby je náročné se přizpůsobit už jen v uměle vytvořeném prostředí, kterým je akvárium a pokud jim ještě klademe další překážky, potom nikdy nebudou tak vitální a hezké, jako když jim připravíme prostředí co nejvíce podobné jejich domovině.

Určitě ho dej od ostatních a zvyš tepltu na 32°C. Vypadá t na střevní parazity podle toho hubnutí. Přijímá potravu a jaké má výkaly?

Dobrý nápad, jen kde to udělat? Pokud bych měl čas, tak bych se rád zůčastnil. Ovšem co já vím, tak se většinou na těchhle setkáních moc akvaristika neřeší a to mi přijde docela škoda. Většinou jsou tyhle setkání a různý burzy nejlepší možnost pro akvaristy, jak se dozvědět něco víc o akvaristice a o různých fíglech a podobně. Takže pokud to bude opravdu o akvaristice, tak to určitě podporuju.

Akvárko bych teda osobně nechal fakt zaběhnout trošku dýl. Jen tak mimochodem chci se zeptat, jak často perete, nebo jinak čistíte filtr? Já osobně klasické pěnové filtry neperu skoro vůbec. Tak maximálně jednou za půl roku. Vnější filtr čistím taky tak nějak, ale častěji odstraňuji nečistoty zachycené v první vložce. Myslím si, že čím častěji se filtr čistí, tím méně je v něm nitrifikačních bakterií. Škodliviny hromadící se ve vodě odstraňuji pravidelnou výměnou vody.

Spíš mě napadlo, jak je akvárium dlouho provozu a jestli jsou částečky ve vodě pořád, nebo jenom po tom krmení? Já mám zkušenosti takové, že po napuštění akvária a zavedení filtrace trvá třeba týden, nebo i 14 dní, než se filtr zaběhne a voda se dokonale vyčistí. Potom se znovu zakalí po vpuštění rybek a po ustálení biologické rovnováhy je všechno opět OK. Upozorňuji ale, že mám pouze chovná akvária s rostlinami pouze v květináčích a filtraci zajišťuje jen biomolitan. Jediné akvárium, kde mám vnější filtr je akvárium se skalárami. Ve filtru je pouze biomolitan a nic jiného. Zatím si nemohu stěžovat a voda je dokonale čistá.

Díky za odkazy, podívam se na to až budu mít čas, projdu a pak se uvidí. Není špatný nápad vyžádat si nějakou studii přímo od odborníka. Většinou jsou velice ochotní a ještě vám poděkují, že jste si vybrali zrovna jejich článek. Co se týče toho čemu věřim a čemu ne, tak to je moje věc a ve škole vím, že ti lidé jsou na určité úrovni, mají za sebou X vědeckých prací na téma, které mě učí a tyto práce si mohu kdykoliv projít, nehledě na to, že z mnoha učebnic, které sami napsali se učíme. Vás neznam ani jednoho, o nikom z vás nevim, jakou jste dělali studii, či kolik učebnic jste napsali, takže nemam důvod vám věřit. Klidně si tu můžete vymyslet, že krev se běžně vyplavuje močí a že je to normální jev. Já vim že neni, protože jsme se to tak učili...ale budu vám přesto věřit a až budu mít krev v moči, tak budu v poho, protože na diskusi řikali, že to tak má bejt, tak jakýpak copak. A močte si do akvárka jak chcete, je mi to jedno....

Jak už jsem psal, mam na věc takovýhle názor a žádnou odbornou studii jsem zatím na toto téma nečetl, takže pokud máš nějaký typ, klidně mi ho pošli. Přírodověda je jak moje profese, tak i koníček a rozhodně si rád něco takového přečtu. Každopádně nebudu měnit svůj názor a stanovisko podle toho, co mi tu kdo napíše.

Prostě mám své informace o tom, jak to chodí a tak j prezentuju. Pokud vy nejste schopni respektovat to, to je váš problém. Teď jste akorát všichni naštvaný protože, že nechci bezhlavě převzít to, co jste mi sem napsali a nechci říct...ano, máte pravdu, teď budu uctívat to, co jste mi řekli, nebo napsali a to co jsem doteď věděl a pokládal za zprávné prostě vymažu a zapomenu. Takhle to nefunguje, alespoň u mě a zatím pokud jsem se chtěl někam dostat, tak to ani nefungovalo. Jestliže jsme se tu začali zabývat touto problematikou a narazili na to, že se naše znalosti a názory rozcházejí, tak si prostě zajdu do knihovny, půjčím si knížku a přečtu si něco o tomto tématu. Jestliže se přesvědčím o tom, že jste měli pravdu, potom teprve budu zastávat vaše tvrzení. Pokud se přesvědčím o tom, že jsem měl pravu já, potom budu zastávat tvrzení svoje. Do té doby ale názor měnit nebudu a ani nehodlám. Abych měnil svoje stanovisko podle toho, kdo mi co kde napíše, když jsem dotyčného ani neviděl a může si sem napsat co chce...promiňte, ale t bych byl idiot. Vy to snad tak někdo děláte?
Co se ýče vazby na DNA potom se komplex hormon-receptor váže na HRE část DNA. Je to tzv Hormon Responsive Element - část DNA aktivní pro příjem hormonů. Tento komplex je zakomponován od DNA a ovlivňuje následně transkripci při replikaci buněk, čímž se informace z buňky přenáší na další. Ovlivňuje se tím také koncentrace proteinu (enzymu). Mezi tyto hormony patří například testosteron, nebo estrogen. Tyto hormony jsou nerozpustné ve vodě (lipofilní) a proto projdou membránou buňky a mohou se tak navázat na receptor, se kterým následně putují na určené místo v DNA.
Pokud jde o zjišťování anabolických steroidů u sportovců, nebo kohokoliv jiného, opět se nedetekují v moči, krvi, či potu samotné hormony, či steroidy, jde pouze o jejich metabolity. Například u dopingového steroidu nandrolonu, který se hojně užívá pro nárůst svalové hmoty u kulturistů, vzpěračů a dalších, se zjišťuje jeho metabolit 19 - norandrosteron, který se vylučuje v moči, potu, krvi a dalších tělních tekutinách. Pokud by se totiž vylučoval samotný hormon, potom by si stačilo počúrat ruku a zřejmě by vám narostlo více svalové hmoty, než na ruce nepočůrané. Tyto hormony se totiž podávají i injekčně přímo do svalů. Doufám, že tooto vysvětlení stačí. Pokud znáte alespoň okrajově DNA buňky, což asi zná každý, kdo chodil na střední, tak víte, že z DNA buňky se nic neodlučuje, ani neodtrhává a pokud ano, tak pouze při transkripci. Takže pokud jsou ještě nějaké dotazy, ohledně steroidních hormonů.... Konkrétní látky vypisovat nelze a ani nebudu, protože jsou u každého hormonu jiné a specifické. A asi tě zklamu Johny 13, ale hormony mají v organismu opravdu jen řídící funkci, která je pro každý hormon specifická. A DNA šroubovice je z molekulárního hlediska tak obrovská, že se nemusíš bát, že by v ní nebylo místo pro pár hormonů, které určují například to, jestli ti naroste penis, nebo ne.

Steroidní hormony poté co vytvoří v buňce komplex hormon - receptor se prostě váží na určité místo v DNA buňky. To tak je a nevyvracej mi to. Je to v mnoha učebnicích a pracech, takže je předpoklad, že to je pravda.Jinak co se týče vylučování hormonů, stojím si za svým a názor měnit nebudu. Nejsem z těch, kteří skáčou od jednoho k druhému, podle toho, co kdo řekne. Ze svých zdrojů vím, že se hormony nevylučují z těla jako takové, ale pouze jako neaktivní látky, které z nich vzniknou jejich deaktivací, což už ale nejsou hormony. Takže se klidně budu hádat dál.

Ok, takže jak Johny 13 napsal:Jednou s funkcii pečene je premena steroidných hormónov na neúčinné látky a tie sa vylúčia z tela preč, alebo sa niektoré ich časti použijú na stavbu nových hormónov. toho tedy vyplývá, že hormony obsažené v těle se přemění na neúčinné látky - což už nejsou hormony - a ty se pak vyplaví z těla ven. Takže samotné hormony se z těla ven nevyplavují. Jsou to pouze látky, které vzniknou jejich deaktivací. Pokud se část molekuly hormonu použije na stavbu dalších hormonů, potom se také změní a už není hormonem. Jinak to, že se hormony, nebo jejich části váží do jádra DNA nás učili na Přírodovědecké fakultě UK, takže pochybuju, že by to byla nějaká blbost. Viry také napadají DNA buňky, takže to není problém, aby se do něj navázal hormon, nebo část jeho molekuly.

NO nedam si pokoj, diskuse je k tomu, aby se diskutovalo, tak proč bych si dával pokoj. S někým kdo trpí nanismem jsem se setkal. Moje příbuzná má bohužel holčičku, u které se tato nemoc vyskytla. Sice jen v malé míře, takže je jen menšího vzrůstu a nemá typické znaky nanismu, ale léčba byla přibližně stejná, jako u lidí postižených v plném rozsahu. Těhotenský test sice funguje na principu obsahu hormonu v krvi a v moči, ale jde o hormon choriogonadotropin, který je zcela odlišný od hormonu 17 alfa-ethinylestradiolu, který je obsažen v antikoncepci. Není možné, aby se hormony v moči vyplavovaly v takovém množství, aby to ovlivňovalo populaci ryb. A kromě toho, tělo neplýtvá energií, takže se nestává, aby vyprodukovalo více hormonů, než je přípustné. POkud se tak stane, je t porucha, která se projevuje. Jako příklad dám zase růstový hormon, tentokrát v nadměrném množství způsobuje gigantismus. To určitě znáte, takovej ten dvou a půl metrovej chlápek z Ameriky, jak má 20 boty. Tak to je ono....a to nadměrný množství hormonu se mu ne a ne vyplavit tou močí...asi nechodí dost často na záchod, co?

OK, takže: Jsou dva druhy hormonů. Jedny jsou bílkovinné, nebo peptidické povahy - tyto hormony se VÁŽOU na speciální receptory v buňce, díky čemuž vznikají látky, které se nazývají druhý posel. Díky těmto látkám se mění prostupnost membrány buňky, nebo se aktivují enzymy, které spustí biochemickou reakci. Druhý typ hormonů je steroidní povahy - tyto pronikají přímo do jádra buňky a váží se na určité místo v DNA. Syntetizují se tak speciální enzymy, které spustí biochem. reakci.
Z toho vyplývá., že není třeba hormony nikterak rozkládat v čističkách, protože se navážou v organismu a přemění na jiné látky.Ať u jednoho, nebo druhého typu není možné, aby se hormon znovu odtrhl a vyplavil se z těla. Pokud by se tak stalo, nedošlo by k žádné biochemické reakci. A nezáleží na tom, jestli je hormon vyroben uměle, nebo přirozeně. A nesmysl o tom, že hormony sežerou bakterie...no nevim. Které bakterie to jsou? Co se týče toho, že jsem měl něčím urazit Sharon, tak bych rád věděl čim, protože si nejsem vědom, že bych napsal něco, co by jí mělo jakkoliv urážet.
Pokud by to šlo s hormony tak lehce, že by se prostě použily a vyplavily z organizmu, nemyslíte, že by neexistovaly nemoce jako je třeba nanismus (lidé kteří trpí touto nemocí mají omezené množství růstového hormonu a jsou malincí)? To by se dal hormon izolovat a aplikovat ve větším množství ne?

Sice užíváš antikoncepci asi denně, ale evidentně moc nechápeš její funkci, že? V tom případě by se měly vylučovat z těla i další hormony, jako třeba růstový, kortikotropní, hormon zp§sobující růst ochlupení a podobně. A pochybuju, že kdy někdo chytí nějakou chlupatou rybu. Hormonální antikoncepce funguje tak. že jsou do těla uměle dodávány hormony, které těo ženy vytváří v těhotenství. To způsobí, že by žena neměla otěhotnět. Hormony se z těla vylučují jen ve velmi nepatrném množství, jak už jsem napsal jednou, takže nemůžou ovlivňovat plodnost ryb, nebo pohlaví plůdku. Na světě je příliš mnoho vody na to, aby dokázala lidská moč ovlivnit vývoj ryb.

Takže dobrá kravina zase koukam. Asi naši úředníci nemaj co na práci. Pokud vezmu v úvahu délku cesty k čističce a čističku samotnou, tak ta ryba se rozloží ještě dříve, než do čističky doplave. A s těmi antikoncepčními prostředky taky nevim, protože pokud se jedná o hormonální antikoncepci, tak hormony zůstávají ve velkém procentu v organizmu, kde plní svou úlohu a močí se dostane ven z těla jen nepatrné procento, které myslím nemůže ovlivňovat plodnost našich ryb. Tu ovlivňuje uplně něco jiného. Vím o čem mluvím, protože jsem rybář a docela se v tomhle směru orientuju. A ještě nakonec....máme u domu svůj septik, takže si můžu do záchod splachovat klidně i krokodýly , stejně to skončí na poli.

Tak to jsou zase veselá témata tady. Kovadlina a kafilérka jsou ale nej. No každopádně bych rybičku prostě vzal, hodil do toho ledu a pak do koše a je to. Jen tak mimochodem, zajímalo by mě, proč se nesmí splachovat rybičky do záchodu? Přijde mi to docela blbost, protože nemoci, které se vyskytujou na akva rybičkách se jen těžko přenesou na naše ryby. Jinou překážku nevidim. Tak pokud někdo něco víte, tak to sem hoďte. Jo a k té bílé tečce na ocasu...podle popisu je t plíseň...takže do akvaristiky a koupit přípravek proti plísnim....lepší jsou ty dražší (JBL, Tetra,...) ty jsou šetrnější.

Ještě jedna taková drobnost....není to pancířáček, jak píšeš, ale pancéřníček. Jinak kámoši jiného druhu mu nevadí.

Jikry se mi vyvíjejí dobře jak s výluhem, tak bez něj. Pokud použiju normální vodu bez výluhu a přidám přípravek proti plísním, vyvinou se stejně dobře, jako ve vodě s rašelinou, ale plíseň se pak nerozšiřuje z neoplozených jiker na jikry zdravé. Co se týče toho změkčování vody pomocí rašeliny, tak bych si tím nebyl tak jistý. Z mých zkušeností se sníží maximálně uhličitanová tvrdost, která ale klesne stejně i bez rašeliny.

NO ten rašelinný výluh bych zase tolik nezatracoval. Je docela účinný proti plísním. Já osobně používám vodu s rašelinou při odchovu skalár a nic víc už přidávat nemusím a jikry neplesnivý, na rozdíl od vody vodovodní. Každopádně bych ale pH nechal kolem neutrálu, až slabě zásadité.

Zkus přidat do vody trochu soli. Asi tak jednu polévkovou lžíci na 10l vody. Živorodky jako jsou platy, mečovky a paví oka to uvítají a mělo by to být OK. Pokud stahnou ploutve zvyš trošku dávkování a teplotu.

Tak s tim nakoupenim hodně rostlin a zkoušenim mi to přijde jako pěkná kravina, Ne všechny rostliny se spolu totiž snesou a tak je asný, že některý uhynou. Taky má každá rostlina jiný nároky. Takže to bych asi nedělal. Ohledně těch parmiček, tak tim NO3 to asi taky nebude, protože pokud by na něj reagovaly parmičky, tak skaláry už by byly dávno po reakci. Nemohlo se stát, že jim v akvatera třeba popálili žábry chlorem při výměně vody, nebo tak něco? Pokud jsi je kupoval teď někdy, tak by to mohlo být pravděpodobné. Pokud ne a byla ba to nemoc, musela by se projevit i na ostatních rybách. A jaký jsou ty hodnoty pH, tvrdost a podobně?

Co se té teploty týče, tak 26 - 29°C je pro normílní skaláry amazosnké. Prto ty alty je fakt asi lepší ta teplota 30°C, ale dělej jak chceš. Jinak pokud máš vodu čistou, potom nemusíš nechávat ostát tak dlouho. Na to, aby vyprchal chlor stačí den. Nech jí klidně na balkoně v otevřených barelech, ráno napust a odpoledne, když je voda ohřátá od slunce, tak jí nalej do akvárka a nemusíš ani ohřívat. Já musim nechávat odstát déle, protože to co nám teče za sračky z kohoutku, tak to bych do akvária nemohl asi nikdy nalít.

Kyselinu nejlépe asi fosforečnou, ale pokud neseženeš, tak sírovou, nebo HCl, ale tu radši moc ne. Teplotu nech na těch 30°C pořád. Pokud jsou to fakt alty, tak nemůžeš mít nižší. Sice jsem je nikdy nechoval, ale myslim že to bude obdobný, jako s terčema. S tím okyselovánim vody...než naliješ vodu do akvária, musíš jí nejdřív upravit. Já k tomu používam 50l barely, do kterých vodu napustim z kohoutku přes filtr s aktivním uhlím, aby byla křišťálově čistá. V barelech potom vodu upravuju pomocí kyseliny na potřebný pH. Nechám týden odstát, aby se částečně snížila uhličitanová tvrdost a vyrovnalo a ustálilo se pH. Pak vodu liju rovnou do akvária. Až budeš dělat to nový akvárko, tak ho nech dostatečně dlouho zaběhnout.

Doroste a pokud je nemají okousané moc, tak by to nemělo být ani znát. Pozor ale na to, protože si okusují ploutve i mezi sebou, takže se může stát, že na sebe budou útočit a postupně se okoušou ještě víc.

No uhličitanová tvrdost na to podle mě nemá moc velkej vliv. Vem to normálně kyselinou, to bude lepší a pH snížíš jak budeš potřebovat. Jen opatrně s dávkovánim, Já dávam 5,5 - 6 ml na 50l vody a pH snižuju ze 7,4 na 6,3. Takže hodně opatrně. Jinak teplotu nech jen na 30°C, 32 už je dost. Zkus tu artemii, ta je super a ryby jí žerou dost dobře, tak třeba jí zachutná.Jinak mě nic nenapadá. Co se týče toho výraznýho zbarvení, tak nasvědčuje tomu, že něco neni v pořádku. Tak uvidíš, jestli něco vezme.

Jakou máš teplotu vody a čím krmíš? Pokud by byla skalára nemocná, tak to na ní poznáš, to se neboj, Pokud vypadá normálně jako ty ostatní co žerou, tak s ní nic nebude, jen jí to prostě nechutná. Při nemoci většinou nejeví o potravu zájem vůbec, to znamená, že ji ani nevezmou do tlamy. Dej jim buď živou, nebo mraženou potravu - artemii, buchanku, dafnie, patentka a podobně. Nitěnky raději ne, většinou je to jen zmražená srač.... Jinak jsem koukal n prezentaci, tak to pH je na horní hranici, chtělo by trošku dolu. Použij nějaký preparát na snížení, neb kyselinu. Z mé zkušenosti skaláry při vyšším pH nemají moc chuť k jídlu, kdežto při pH kolem 6,3 - 6,5 jim víc chutná.

150l???? Tak to bych asi trochu přidal. Holčičko já se ani nedivim, že se ti ty ryby rubou. V tomhle by se ti prala i jedna samice čichavce sama se sebou. Čichavci nejsou ryby do 37l. Proboha. Když je spláchneš do záchodu hned, ušetříš jim trápení a nebudeš je tam muset splachovat až budou ukousaný k smrti. Hlavně že sis o nich něco přečetla....

Tak... Teplotu na 30°C, do těch 150l tak 3 dospělé ryby, pokud bude akvárium bez zařízení, což znamená jen voda a filtr. Pokud ne, tak na ně asi pořiď větší akvárium. I když já mam terče ve 120l jsou tam 4 dospělí a zatim v pohodě. Vnější filtr musí bejt dost výkonnej, ale nesmí dělat velkej proud, takže rozptýlit. Co se týče sledování u terčovců, tak se dá říct, že v podstatě všechno. Nejdůležitější jsou ale pH (já udržuju pomocí H2SO4 na 6,0 - 6,3), alkalita (čím nižší, tím lepší, ale pro pouhý chov nemá velký význam, pokud nepřesahuje 10°dGH), obsah dusíkatých látek (ten je velice důležitý a pokud je příliš vysoký, je to špatně, takže tyhle tři testy kup asi první. Výměna jednou týdně je v pohodě. Lepší je k tomu ještě odsávat zbytky potravy, kterou nesežerou, pokud ti to nevezme ten filtr. Do akvária dej klidně třeba kytku do květináče, ale osázení nedoporučuju. Jinak tu výměnu tak 1/3 vody. Ta musí být odstátá a upravená na hodnoty, který jsou v akváriu, to znamená především pH. Nikdy neupravuj hodnoty až v akváriu, to je špatně a pro ryby je to šok. Na rašelinu asi zapomeň, protože pro terčovce to neni nic moc. Lepší jsou pro ně třeba huminové kyseliny a podobně. Takže pokud něco seženeš, tak to můžeš zkusit. Ale rašelinu bych opravdu vynechal, případně jen ve velmi malinkém množství. Při odchovu vůbec. Krm hodně pestrou potravou. Z toho co jim dávam já - hlavní je mražená, nebo živá potrava - červená dafnie, komáří larvy, žížaly (ty se musí nechat alespoň dva dny vytrávit), hmyz (ten jim moc nejede). Suchý u mě nedostanou vůbec, a jinak jim dávam většinou v zimě, kromě mraženýho ještě směs hovězího srdce, špenátu a mrkve. Špenát a mrkev se povaří a nastrouhají přes jemné struhadlo. Poměr je 2:1:1 - srdce:špenát:mrkev. Jinak pokud mohu doporučit, tak určitě kup terčovce od chovatele, ne v obchodě. Pokud budeš mít ještě nějaké dotazy, klidně napiš ke mě na mail.

Kryptokoryny hlavně nejsou brakycké rostliny, až na pár druhů, takže co tomu asi tak můžou říkat. To je právě to, co pořád řikam dokola, že si každej naplácá do akvárka co ho napadne a pak se diví, že mu to či ono neroste a nebo hyne. Je třeba si nejdřív shánět informace a potom teprve praxe. Jako v autoškole, tam taky nejdřív učí značky a podobně a potom vás posadí za volant,. Obráceně to nejde....a je to tak snad všude. Sůl se sice proti parazitum dává, ale neznamená to, že nemá jiné využití. Pokud by se tu alespoň polovina lidí zabývala tím, jaké je prostředí ve kterém ryby žijí, určitě by tu zmizela alespoň polovina dotazů typu....umřelo mi., má plíseň, neroste.... a podobné.

Že by námluvy? Kolik jich tam máš a nestaví náhodou pěnové hnízdo? I když to by asi černala celá najednou, ne po kouskách. Nechová se nějak divně? Přijímá potravu?