Diskuse (29. strana z 29)
Chronologicky řazené příspěvky: |
(záznamy jsou na řazeny od nejnovějšího po nejstarší) |
|
Příspěvky diskutujícího: |
Alnus |
|
Nové téma diskuse
Pokec
Otočit řazení
|
|
Hezký den, je možné, že se černá řasa na kořenu blízko hladiny (tedy blíže ke světlu) barevně mění v bílou až šedou (světle žlutou)? Je to také černá řasa, nebo je to něco jiného? Co se s tím dá dělat? Předem děkuji za rady!
PS: Vyhodit drahý kořen se mi nechce, ale vyčistit to nejde
Rád bych se zeptal těch, kteří mají zkušenost s chovem parmiček žraločích, jak nejlépe zaběhnout a připravit akvárium na jejich chov. Při předchozím pokusu o jejich chov mi bohužel po několika dnech odešly, při následné zdejší diskuzi mi kdosi psal, že mívají problém s aklimatizací v zaběhnutém akváriu, tak chci nyní nádrž kompletně vypustit a založit znovu. V nádrži by s nimi bylo už jen 6 ks. mahecol, problém je s tím, že rostliny tu žádné nevydrží, všechny parmičky zlikvidují (včetně anubiasů s tvrdšími listy). Má to nějaké řešení? Jaké tam dát rostliny, aby je mahecoly ani žraločí nejedly? Nerad zkouším chov ryb, které se už jednou neosvědčily, ale dost dobře nevím, co jiného k těm mahecolám dát. U parmiček se hůře drží stabilní parametry vody, tak by to asi chtělo nějaké ryby, které nejsou tolik náročné na kvalitu vody. Předem děkuji za všechny užitečné rady!
Prima den, neměl by někdo osvědčený tip, čím přidělat ke sklu akvária (zezadu zvnějšku) pozadí v podobě jednovrstvé karimatky? Nemohl jsem pořád sehnat žádnou tapetu v příslušné barvě, tak jsem si v této barvě koupil karimatku a chci ji použít jako pozadí, jen nevím, čím ji ke sklu přidělat. Klasickou průhlednou izolepou to nedrží. Vypadá to docela hezky, toto náhradní řešení lze doporučit, je to i levné a praktické
Předem díky za případný tip.
Partner rubriky Partner rubriky
Moc děkuji, bude to asi ten problém. Koupím si test a změřím. Nádrž založím znovu a před umístěním ryb se pokusím ji osázet rostlinami, jestli je pak parmičky nezničí.
Moc děkuji za podnětné rady ohledně chovu parmiček žraločích. Závěr je asi jasný. Zřejmě to chce je dát raději do nově založené nádrže, kterou by bylo vhodné i nechat určitý čas bez ryb osázenou jen rostlinami, aby se pořádně uchytily a parmičky je pak už nedokázely dostat ze dna. Filtruju dobře, nádrž je dostatečně velká, ale zřejmě přítomnost mahecol po určité době zvedá dusíkaté látky ve vodě, protože čistotné ryby parmičky zrovna moc nejsou. Domníváte se, že pokud bych postupoval tak, že by se ryby daly do nově založené nádrže osázené rostlinami, pozdější společnost mahecol ve společné nádži by už nevadila? Jedná se opravdu jen o přechodné období obtíží při aklimatizaci, nebo jsou tyto ryby choulostivé na dusíkaté látky obecně po celý život?
A ještě bych si rád ujasnil tu kyselost vody. Myslím si dobře, že měkčí voda má tendenci být více kyselá, zatímco tvrdší spíše zásaditá? U nás na Pardubicku je vodovodní voda spíše tvrdší a zásaditá, proto jsem neočekával, že by mohl nastat problém s překyselenou vodou. Tlamovce chovám ve stejné vodě úplně v pohodě a rozmnožují se, u nich je uváděna náchylnost na parametry vody daleko větší, tak mě překvapilo, že by parmičky žraločí měly mít se stejnou vodou větší problém. Závažnější problém možná budou spíš ty dusíkaté látky než kyselost vody, ale to je nyní po odpovědích na můj problém jen takový můj vnitřní intuitivní pocit. Ještě jednou děkuji!
Hezký den, potřeboval bych SOS konzultaci ohledně problémů s parmičkou žraločí. Tuto krásnou rybku jsem v asijské parmičkové velké nádrži zkoušel chovat již před jistým časem, ale do cca měsíce mně všechny bohužel umřely. Všude se dočítám, že jejich chov by snad neměl být až tak náročný, říkal jsem si, že jsem třeba narazil na skupinu ryb, která již v sobě mohla mít nějaký zdravotní problém. Jinými slovy jsem nechtěl z jedné negativní zkušenosti vyvozovat obecné závěry. Nedávno mi u velké 350 litrové asijské nádrže, kde chovám už jen 6 ks. dospělých mahecol nastala situace, kdy nádrž byla poloprázdná, tak jsem si řekl, že to se žraloky ještě jednou zkusím. Problémy se ale opakují. Jedna mi umřela za 2 dny a při smutném pohledu do nádrže nyní vidím, že další jedna asi taky dlouho nevydrží. Má ukousnutou spodní část ocasu (to by mě teda zajímalo od koho, když jsou tam jen mírumilovné mahecoly a dva ancistrusi), je zesláblá a tuším, že mi pravděpodobně znovu postupně všechny odejdou. Marně si lámu hlavu, v čem by mohl být problém. Nádrž je dostatečně velká, při prvních problémech jsem vyměnil velkou část vody, myslíte, že by mohl dělat problém soužití malých parmiček žraločích s 6 ks. velkých dospělých mahecol? Nebo jsou nějak choulostivé na kvalitu vody, či nějaké infekce? Pokud se něco stane podruhé, tvrdím, že už to není náhoda a někde musí být problém. Parmičky žraločí vpodstatě pořád plavou líně při hladině, krmím teď zeleným vločkovým krmením, mahecoly krmení přijímají dobře, žraloci ne, nežerou. Tak jsem tam zkusil dát z vedlejší nádrže živé rostliny, aby se najedli, ale ani na ně nemají chuť. Mohl by mně kdokoliv poradit, v čem by mohl být problém a co by se ještě dalo zkusit na jejich záchranu? Předem všem děkuji za jakoukoliv radu! Pokud by z diskuze vyplynulo, že jejich chov by opravdu neměl být nijak náročný, zkusil bych leda nějakého soukromého chovatele v okolí Pardubic. Pokud mně již 2x od stejného zdroje - dodavatele umřely, potřetí bych takto nepostupoval. Na to by mně těch rybek bylo líto. Zase se mi nezdá, že by měly 2x po sobě stejný zdravotní problém, tak nevím ...
Děkuji moc za odpovědˇ! Je to problém, velké mám hlavně mahecoly a mezi nimi jednu filamentosu a aruliu, Ty by snad nikoho šikanovat neměly. I zbylé 2 velké siamské mi připadají klidné a pohodové ryby, a protože tetrazony ani jiné agresivnější druhy parmiček jsem nikdy nechoval, ani mě moc nenapadlo, že by mohl být mezi těmito druhy nějaký šikanista a potížista (u těch Denisonek mě to trochu překvapuje, nikdy jsem je vzhledem k vysoké ceně nechoval a očekával jsem podobné chování jako u siamských, které byly ve velkém akvárku vždy klidné). Spíš jsem měl obavu, zda malé ryby vedle těch velkých a 20 cm odrostlých také vyrostou do plné velikosti. Nádrž jinak bude opravdu velká, takže bych nějakou výraznou agresi mezi rybami nepředpokládal, ale mohu se šeredně mýlit, proto se na to tady ptám zkušenějších. Kombinaci mřenek nádherných (velké a odrostlé) s nově zakoupenými trpasličími tedy spíš nedoporučujete?
Děkuji všem za jakékoliv rady a postřehy
Hezkou neděli, zakládám novou nádrž - Asii - 350 litrů. Nemám zatím žádnou zkušenost s mícháním odrostlých ryb s novými malými hejny, případně doplňováním hejna stejného druhu novými malými rybami. Dají se v takových nádržích bez růstových rizik, či problémům se zapojením do hejna míchat odrostlé několikaté ryby s novými rybami malými? Zapojí malé ryby stejného druhu do hejna? Plánuji kombinaci mahecol (ty už mám, velké odrostlé), parmiček žraločích (nové hejno malých ryb) a kombinované hejno siamských a Denisonových - to prý jde. Ještě tam mám nějaké mřenky - dají se u nich kombinovat nádherné s trpasličími, nebo to není vhodné? Odrostlé nádherné už mám, trochu uvažuji o doplnění těmi trpasličími. Děkuji všem předem za radu a zkušenost!
Alnus (id: 191
) Autor editoval příspěvek 3.9.2010 17:32
[Odpovědět]
Hezký den, máte, prosím, někdo pozitivní zkušenost s kombinací 2 hejn tlamovců rodu Tropheus z jetzera Tanganika - Duboisův a Mooreův? Mohl bych do 300 litrového akvária dát 2 hejna těchto tlamovců po 10 ex.? Dá se v případě příznivých podmínek očekávat, že by se je v této kombinaci podařilo i rozmnožit? Děkuji za odpověď!
Dotaz č. 2, ať nemusím zakládat nové téma diskuze: Požíraly by ve společném akváriu cichlidy žlutoocasé (Cyprochromis leptosoma) a šnekáči (tlamovci) menší živorodky (gupky a mečovky)? Díky!
Moc děkuji za cenné rady a informace!
Hezkou neděli všem! Mohl by mi někdo, kdo má zkušenost s chovem tlamovců poradit, zda bych mohl v 300 litrovém akváriu zkombinovat 2 druhy tlamovců z jezera Tanganika - t. Duboisův a Moorův. Pokud ano - jaké by byly optimální počty. Nebudou k sobě moc agresivní? Podaří se mi odchovat mladé ve společné nádrži? Množství úkrytů je samozřejmostí. Děkuju moc za odpověď, s chovem tlamovců nemám žádnou zkušenost, tak se hlavně nechci pustit do žádné nesmyslné akce. Hezkou neděli!
Vodu změkčují některé rostliny - např. egeria densa, ale na tření neonek si myslím, že takový způsob změkčování vody stačit nebude - musí mít člověk štěstí a mít k dispozici nějaký přírodní zdroj měkké vody - proto existují kraje a oblasti, kde se vyskytuje velký počet chovatelů neonek
Mají zkrátka mimo jiné i potřebné štěstí na vhodnou vodu. My, co takové štěstí nemáme, se můžeme dát na chov tlamovců
Hezký večer! K tématu duhovek bych se rád zeptal těch, kteří s nimi mají praktickou osobní zkušenost, jestli je g. Bleherův náchylnější na čistotu a kvalitu vody více než Boesemanův. Osobně si myslím, že by určitě neměl, ale před 3 dny jsem si koupil dva velké krásně vybarvené samce (velikost kolem 10 cm, dospělí jedinci) g. Bleherova a oba mi dnes umřeli, zatímco Boesemani a všichni ostatní gavúnci jsou úplně v pohodě. Našel jsem je poměrně brzy, ještě byli nádherně zbarvení, ale hlavně větší samec byl už viditelně nafouklý - hodně mě to mrzí a uvažuju, jestli mohla být důvodem kvalita vody, nebo spíš nějaké onemocnění, které už v sobě měli? Utěšuju se tím, že třeba to druhé, co jsem nemohl ovlivnit, když poměrně náročný Boeseman nemá ve vodě problém.
Já si ostatně nejsem úplně jistý, že gavúnci, které prodávali jako g. Bleherovy opravdu byli tímto druhem gavúnků, oranžovým zbarvením zadní poloviny těla se nápadně podobali Boesemanům, ale byl to vyhlášený obchod, nedovedu si představit, že by tam jako G. Bleherovy prodávali Boesemany. Osobní zkušenost jsem do této doby měl jen s Boesemany a nechal jsem se na místě okouzlit krásným zbarvením samců, že jsem si je koupil do společného hejna gavúnků.
Co si tedy myslíte, že bylo pravděpodobnější příčinou jejich úmrtí? Díky za váš názor!
Děkuji moc za další dobrý tip, vypadá to dobře
Děkuji za radu, píšu si a poohlédnu se po těchto rostlinách v okolních obchodech ...
Osvětlení by mělo být kvalitní ...
Žiju, ale dost bídně, Ty se máš určitě lépe. Neporadil bys nějaké ty rostliny, nebo rybky do popisované nádrže?
Hezký den! Rád bych poprosil o tipy na druhy rostlin a ryb do 30 cm vysoké nádrže (na vyšší akvárium bohužel nemám pod velkou nádrží místo). Nádrž bude osvětlena kvalitním japonským osvětlením RESUN - 1 trubicí 80 cm dlouhou - spektrum fialovo- růžové (uvažuji tedy především o modře zbarvených menších rybách - např. malí modří gavúnci). Rozměry nádrže, která byla zhotovena na míru jsou 110 x 50 x 30 cm výška, kromě výšky se tedy jedná o prostornější nádrž. S nízkými rostlinami mám velmi malou zkušenost, tak budu vděčný za jakékoliv Vaše rady a tipy. Předem mnohokrát děkuji za všechny odpovědi!
Děkuji moc za Tvé parádní zkušenosti s chovem ancistrusů
Jen se Tě ještě zeptám, co si myslíš o mřenkách. Uhlídal by před nimi dospělý samec malé ancistruse schované v kořenu? Překvapilo mě, že i pancéřníčci mohou být pro malé ancistruse nebezpečím. Nedokážu si představit, jak takový malý pancéřníček Sterbův pojídá ancistrusáčka
S hustě osázeným akváriem mám z minulosti dost špatné zkušenosti - hlavně v letním období - takže abych se přiznal, po celkovém předělání nádrží se mi je moc nechce nějak nadměrně osazovat, protože rostliny se ostatně za nějaký ten čas zase rozrostou samy od sebe. Úkryty pro krunýřovce jsou samozřejmě zajištěny v pěkných členitých kořenech s otvory a průchody, bez nich by se samozřejmě nerozmnožili (kořeny jsou už v minulosti úspěšně odzkoušené) - zbyly mi vpodstatě 2 chovné páry, které se oba již jednou vytřeli - starší předloni, mladší vloni. Asi tedy nechám ten mladší pár v menším, starší pár ve větším, odkud odlovím toho rájovce a budu doufat, že by případnému potěru nic mřenky neudělaly. Snad si myslím správně, že jsou to vedle pancéřníčků a býložravých parmiček (byť obrovských) po odlovení rájovce jediné potenciálně nebezpečné ryby. I když - musím mřenky pochválit, nikdy jsem s nimi neměl jediný problém ...
Díky za rady!!
Takže myslíš, že by stačilo z velké nádrže odstranit rájovce a ostatní ryby (parmičky, pancéřníčci a hlavně mřenky!) by malým krunýřovcům neublížily? Díky!
Toto, na první pohled nejlepší řešení, by ale mělo nevýhodu v tom, že bych musel salátem přikrmovat do všech nádrží a nadměrně by se kazila voda v obou nádržích. Možná by bylo lepší je dát všechny do té velké nádrže, kde jsou i všechny ostatní býložravé parmičky (mohl bych pak salátem krmit jen do jedné nádrže), ale nejsem si jistý, jestli by 300l objemná nádrž byla to pravé pro rozmnožení ancistrusů
Minimálně rájovce bych musel dát pryč a i tak si myslím, že by se tam krunýřovci asi moc nemnožili ...
Hezký den! Předělal jsem si v minulých dnech všechny své nádrže a zakládám nádrž další, ale mám nyní dilema, kam umístit své dva páry dospělých ancistrusů tak, abych příležitostně odchoval nějaké mladé. V menší nádrži by byli ve společnosti razbor Hengelových, neonek černých, parmiček perleťových a pancéřníčků hřbetopruhých, takže snad ryb neškodných pro případné malé krunýřovce. Nádrž ale není moc velká - 88 litrů. Ve větší nádrži by byli ve společnosti parmiček pruhoocasých, černopruhých, mřenek nádherných, pancéřníčků Sterbových (doposud druhy v klidu - nejsem si jen jistý, jak ta mřenka) + samice modrého rájovce - toho bych se potřeboval zbavit. Samotku pro něj nemám, ale ryby zásadně nezabíjím, i když se mi momentálně nehodí do druhového složení nádrží (kdyby se někomu poblíž Pardubic hodil, klidně mu samici modrého rájovce daruji) - tady bych tedy musel asi odlovit rájovce, ten by byl pro malé krunýřovce hodně nebezpečný, a dále je problém, že by se rybky z této velké (300l) nádrže špatně lovily. Zakládám ještě jednu nádrž pod touto velkou, ale ta bude nízká jen 30 cm a špatně se z ní bude odkalovat, takže tam by se asi ancistrusi s kořeny nehodili (původně jsem právě tuto nádrž zamýšlel jako trvalou vytíračku ancistrusů, dnes tu mám instalované kvalitní japonské osvětlení resun s fialovo - růžovým spektrem, tak spíše uvažuji o nějakých menších čistotnějších (kvůli horšímu přístupu pro odkalování) modře zbarvených rybkách. Kam byste dali ancistruse na mém místě vy? Děkuji všem za jakékoliv rady!
Nevíte někdo, kdy je v HK v Aldisu nejbližší burza? Děkuji!
Bude potom někdy v únoru znovu výstava?
Jj - to je přesně ona - díky
Druhový název neznáš?
No, že by to nakonec vůbec nebyla valisnérie, ale sagittaria?? Inu, možné to je, dokonce když porovnám tvar listů se sagitárií ve vedlejší nádrži, vypadá to docela i pravděpodobně. Možná jsem se nechal svést do slepé uličky ...
Ne, ani načervenalé listy nemá
Všechno vedle ....
Ta moje právě kroucené listy nemá, ta to určitě není ...
Ahoj Pavle! Díky za odkaz, prošel jsem všechny možné atlasy rostlin, ale moudřejší nejsem, opravdu nevím, co je to za druh
K té spiralis - už jsem to kdysi četl, že spirálovitě zahnuté je květenství a z toho vznikl její název, nicméně mi připadá, že má trošku spirálovitě zatočené i listy, což ta moje rostlina nemá vůbec. Jen ty trošku vyšší rostliny se celé ohýbají na stranu, přestože nejsou v proudu vody, ale nejedná se ani o náznak spirály. Zkusím si půjčit foťák a rostlinu vyfotit.
PS: Existuje vůbec nějaký druh valisnerie, který dorůstá jen kolem těch 10 cm? Možná se totiž spíš pletu a rostlina by časem ve vysoké nádrži vyrostla klidně 50 cm i výš vysoko ....
Hezký večer! Nevíte někdo druhový název běžné, dobře rostoucí a rychle se rozrůstající rostliny rodu Valisnerie, která dorůstá do výšky asi jen 10 cm a spirálovitě se jí nekroutí listy? Není to tedy ani spiralis, ani gigantica, nicméně je to běžně vídaná rostlina, rozrůstá se v jakýchsi pásech nejčastěji při zadní, nebo postranní stěně nádrže. Foťák bohužel nemám k dispozici, abych ji vyfotil.
Pokud by měl někdo tip, o jakou valisnerii by mohlo jít, děkuji předem za tip. Pokud bych později sehnal na půjčení foťák, vyfotil bych ji.
Díky, Dášo, za rychlou odpověď a taky za ten dlouhý mailík
Odepíšu - snad zítra mi to vyjde. Nevím, jestli se mám v sobotu do té Prahy vydat, nedovedu si zatím moc takovou akci představit a je to přeci jen kus cesty ...
Hezký večer! Zaslechl jsem, že prý v Praze v kongresovém centru by měla být v sobotu nějaká akvaristická akce. Mohl by mě, prosím, někdo informovat, jestli je to pravda a o jakou akci se jedná? Děkuji!
Stresové skvrny jsou u ancistrusů asi docela běžné, můj chovný pár je má prakticky pořád, přitom se tře, takže zas tak moc stresovaný být nemůže
Ani krunýřovce nemá kdo v nádrži stresovat, takový malý pancéřníček, nebo razbora mnoho strachu té velké černé potvoře asi nahnat nemůže
|
|