Kolik techniky musí mít akvárium? - Ing. Pavel Zouplna (alias ILPAZK)
Kliknutím vložíte smajlíka:
Text příspěvku:
Opište text z obrázku:
K záznamu je možno v případě potřeby připojit obrázek, který musí být typu JPG/JPEG a jeho velikost nesmí být větší než 250 kB. Šířka ani výška nesmí překročit rozměr 1280x1024! Obrázek se připojí k vlastnímu záznamu.
Připojit obrázek:
(komentáře jsou řazeny od nejnovějšího po nejstarší)
Již napsané příspěvky k článku:
30.5.2019 (20:00)
karel XXX (neregistrovaný návštěvník)
Výborný článek, jen bych prosil upřesnit světelné poměry. Množství denního světla, případně délka osvětlení a podobně. Sám se zabývám akvaristikou 40 let a nových zkušeností není nikdy dost. Podle mého názoru akvaristé příliš osvětlují své nádrže.
25.5.2016 (8:21)
JirkaScobak (neregistrovaný návštěvník)
Ahoj!
Nezávisle na tobě jsem napsal toto: http://rybicky.net/clanky/1570-obhajoba-jedn.... Nemam prostor na velké nádrže, pracuji hodně s malými, jsem zaměřený na živorodky, ale v zásadě mám velmi podobné zkušenosti.
Sleduješ ještě tento web?
15.2.2011 (13:53)
ILPAZK (id: 8279 )
Pro četné dotazy o vhodných druzích ryb pro výše uvedený způsob provozování akvária jsem provedl pokus s parmičkami pětipruhými (viz http://www.akvarko.cz/akvarium.php?nadrz=6055), abych prověřil, zda jsou i rybky této čeledi použitelné. Musím přiznat, že se záporným výsledkem. Ve velké nádrži 220 l hustě zarostlé převážně Vallisnerií spiralis prosperovalo (a občas se i množilo) kolem 50 menších teter. Ale záhy po přidání pouhých 10 parmiček pětipruhých se podmínky rychle zhoršily, pro 14 teter v akváriu už nebyly přijatelné. Detrit se rychle hromadil a rostliny ho nezvládaly. Častější výměny vody zase neprospívají biologické rovnováze v nádrži. Malé hejno parmiček zde sice prosperuje, ale není to ono. Společnost jim dělá jen několik sumečků. Takže závěrem - parmičky ani živorodky dlouhodobě nedoporučuji. Nebo máte jiné zkušenosti?
31.10.2010 (19:52)
Trudník (neregistrovaný návštěvník)
So záujmom som si prečítala článok a musím povedať, že môj otec mal akvárium a to bolo cca pred 20 až 30. rokmi a žiadnu techniku okrem žiaroviek nikdy nepožíval. A ja som jeho akvárium zdedila a doteraz nepoužívam všelijaké vymoženosti. Chovali sme rôzne druhy rybiek, ale mne učarovali gurami perleťové.
Pekný deň !
17.10.2010 (21:24)
ILPAZK (id: 8279 )
V podstatě souhlasím, halančíci nejsou můj obor, proto v mém případě šlo spíše o ojedinělý pokus (jsem zaměřen na tetry). Poslední úspěšně odchovaný druh byl Epiplatys dageti monroviae. Pozorování přírodního odchovu je právě to, oč mi šlo. Jinak souhlasím, z emailových ohlasů jsem byl někdy zděšen. Je jasné, že člověk, který zkouší můj způsob, už musí mít alespoň základní znalosti o akvaristice - sám jsem na něj přecházel postupně s pětiletou praxí, trvalo léta, než jsem si ho dotáhl do nějakého systému. Poslední filtry a vzduchování jsem vyhazoval před 15 lety. Přesto se občas vyskytnou problémy (třeba se sinicí), které se musí řešit opatrně a s citem. Nedoporučuji tento systém každému, jen těm zvídavým, kteří chtějí poznat něco nového, ale i těm radím velkou opatrnost a postupné kroky (nejdřív zeslabit výkon filtru a optimalizovat počty ryb, po čase filtr vypnout a ihned vyndat (vypnutý by v nádrži škodil)a teprve nakonec - po delší době - odstranit vzduchování. Je to o trpělivosti, ale mnohem menší množství rybek v hustě zarostlé nádrži se skutečně chová jinak a přírodněji ...
17.10.2010 (20:28)
Skip (id: 3623
)
Dovolím si komentovat ty halančíky v malé nádrži bez filtru.
Sám pár nádrží takhle provozuju a nejmenší je 12L a největší asi 40L. A vůbec bych na začátek nedoporučil akvárium bez techniky takových rozměrů. Chce to hodně pozorovat rybky a sledovat změny chování a první náznaky onemocnění a ne všechny druhy halančíků se k tomu hodí. Jednoduše člověk si musí dávat opravdu bacha co dělá, protože každá chyba a to i ta menší může být potrestána. Ale je fakt že halančíci snesou opravdu hodně a myslím že kdo má už nějaké zkušenosti s normálními akvárii, tak to může zkusit, třeba i s dvanácti či šesnácti litrovou nádrží, mělo by to fungovat. Pokud tedy vybereme druh který je na to vhodný a nádrž řádně připravíme. Mimochodem v takových nádržích jde s některými druhy udělat takový malý přírodní odchov. Toť vše, pokud by měl někdo větší zájem nechť mi napíše, rád se podělím o své, byť nebohaté, zkušenosti.
25.8.2010 (12:19)
Zlatka XXX (neregistrovaný návštěvník)
Přidávám se k pochvale, Váš článek je velmi zajímavý a přínosný. Ráda z něj budu čerpat. Děkuji! A přeji Vám další akvaristické úspěchy
16.8.2010 (21:37)
Jana XXX (neregistrovaný návštěvník)
Velmi zajímavý článek a pro mě něco zcela nového.
21.7.2010 (22:31)
ILPAZK (id: 8279 )
Neodolal jsem a musím zaznamenat výsledek posledního pokusu. V akváriu typ cryptocoryna jsem upravil světelnou rampu a doplnil 2 malé zářivky o klasickou žárovku 60W. To výrazně zlepšilo světelné poměry v nádrži a rostliny začaly konečně prosperovat. Osádku nádrže po rekonstrukci tvoří pouze 6 asi 5 cm dlouhých Macropodus opercularis (2 jasní samci a 4 samice nebo nedospělí samci). Koupil jsem je koncem června a rozhodl se vyzkoušet jejich nesnášenlivost v monokultuře v akváriu 100 x 50 x 40 (výška) cm. Už druhý den po vpuštění do nádrže opanoval větší samec kout s trsem plovoucích rostlin, postavil hnízdo a vytřel se s jednou ze samic. Protože zrovna vyměňuji okna v bytě, moc jsem se jim nevěnoval. Občas plankton, jinak kvalitní umělé krmení, 1x týdně nic. Rybky si vyjasnily vztahy, dominantní samec hlídal kout, ve kterém bylo kdysi hnízdo, samice jeho okolí ve vzdálenosti asi 15 až 35 cm od samce. Zbytek nádrže patří ostatním rybám, tolerován je zde i druhý samec, který uznal svou podřadnou roli. A dnes (po asi 3 týdnech) jsem našel okolo dominantního samce malé hejno asi 5 mm rybiček okusujících pod otcovým dohledem řasy ze stěny nádrže. Vzhledem k proklamované rvavosti rybek a náročnosti čichavců na odchov a první krmivo mě tento vývoj překvapil - přežili zde už 3 týdny!
5.7.2010 (21:48)
ILPAZK (id: 8279 )
Když já nemám to srdce nařídit jim celibát ... I obtížné druhy, které nemám šanci rozmnožit, mám ve skupině. A oni mě občas mile překvapí ... Pavel
5.7.2010 (18:39)
Cheron (neregistrovaný návštěvník)
Samozrejme - chovať ryby v pároch a odchovávať potomstvo v tak malej nádrži neprichádza v úvahu ...
Mám dve samičky gupiek, takže prerybnenie nehrozí ;)
4.7.2010 (19:58)
ILPAZK (id: 8279 )
Zkusil jsem i menší nádrže, o rostliny nešlo, tam problém nebyl. Ale rybky (Tan. albonubes a v druhém případě paví očka)postupně ztrácely vitalitu, potěru bylo stále méně a menší, postupně by vyhynuly, kdybych pokusy neukončil. Pavel
4.7.2010 (9:26)
Cheron (neregistrovaný návštěvník)
Veľmi dobrý článok !
Dovolím si však pár postrehov z vlastnej skúsenosti.
O minimálnom objeme by sa dalo diskutovať - osobne mám zariadené 9 l akva (mínus dno a samozrejme nie je napustené po samý okraj - je tam dajme tomu nejakých 7 l vody). A funguje už dva roky =)
A s tým povlakom - neviem - mne sa žiaden netvorí a to mám cryptocoryny s j. machom + ešte ceratophyllum demersum. Kto vie, kde bude háčik.
Veškerá technika je osvetlenie (5 W úsporka) - a to svietim iba 3 - 5 hod. denne (podľa ročného obdobia - akva neďaleko okna). O "hnojenie" sa starajú dve gupky a o čistenie zase piskořky.
Riasy sa síce vyskytli, ale len dočasne a nikdy ich nebolo toľko, aby udusili mach. Rastliny sa "rozbehli" a to dokonca aj j. mach, o ktorom sa tvrdí, že rastie pomaly ;)
Teraz som však nahlodaný myšlienkou zriadenia si 200 l akva tým istým spôsobom - bez techniky =)
Tak nech sa Vám darí aj naďalej.
2.7.2010 (8:20)
susorka (neregistrovaný návštěvník)
děkuji za radu, uvidíme kolik vyšetříme místa a podle toho se zařídíme, i kdy 25x25x50 není tolik...
1.7.2010 (11:22)
ILPAZK (id: 8279 )
Bohužel Vás zklamu. Krátkodobě by v této velikosti mohla prosperovat snad jen paví očka a monokulturní porost z malých druhů echinodorus, ale dlouhodobě je to moc malé. Už jsem to psal výše - mimo halančíků, kteří zase vyžadují znalosti, žádná běžná rybka nemůže dlouhodobě v takto malé nádrži bez techniky prospívat. Za minimum považuji nádrž o rozměrech asi 25 x 25 x 50 cm. Pokud má někdo jiné zkušenosti s malými nádržemi bez techniky, uvítám jeho názor.
1.7.2010 (9:14)
susorka (neregistrovaný návštěvník)
dobrý den, článek je velice zajímavý,chtěla bych si zařídit mini akvárium jako dekoraci do malé kuchyně, a netoužím po žádné technice, můžete mi doporučit, jakými druhy ryb, květin a ostatních živočichů akvarium osadit? stačí obyčejně dostupné ryby, objem cca 15-25l. také poměr ryb ku rostlině. Nemám žádné zkučenosti s akveristikou, tak potřebuji něco jednoduchého pro laiky.Děkuji
30.6.2010 (13:50)
ILPAZK (id: 8279 )
Máte pravdu, film se tvoří a při čištění ho odstraňuji. Je zajímavé, že se netvoří v nádrži s vallisnerií, pouze u kryptokoryn, mechů a kapradin. Důvod této výjimky bohužel neznám.
30.6.2010 (13:19)
Jerry_k XXX (neregistrovaný návštěvník)
Pěkný článek. Moc se mi tento způsob zamlouvá. Měl bych pouze jeden dotaz. Jak je to s filmem na hladině, který se bez pohybu vody tvoří ? Je potřeba ho nějak odstraňovat ?
26.6.2010 (8:25)
ILPAZK (id: 8279 )
Je to tak, musím to ještě jednou zdůraznit, aby někdo neměl problémy s mým způsobem (dostal jsem řadu emailů, z některých jsem se trochu zděsil). Opakuji, že akvárium bez filtrace, jen s přirozeným uspořádáním čistý štěrk na dně, husté společenství rostlin a přiměřený počet ryb, funguje jen ve větších rozměrech (nad 100 l). V menším provedení jen jako mechová tůňka s jávským mechem a microsoriem. Dále nelze tento způsob použít, pokud uměle měníte parametry Vaší vody, pokud máte nadměrně vysokou teplotu (terčovci) nebo příliš vysoké akvárium bez odpovídající šířky (výška nádrže by měla být max. stejná, jako její šířka z důvodu přirozeného provzdušnění), nehodí se ani pro chov ryb z proudících vod. A ještě poznámka na závěr. Pokud Vaše podmínky vyhovují, můžete vyzkoušet můj způsob. Nejprve zeslabit výkon filtrů a zvýšit počet rostlin současně s úpravou počtu ryb. Když nádrž začne prosperovat a Vám se bude esteticky zamlouvat, můžete vypnout a ihned odstranit filtr (ve vypnutém filtru brzy v něm uhynou bakterie a sám se pak stává pro akvárium hrozbou). Jen Vás upozorňuji, že tento způsob je vhodný pouze pro trpělivé, bez techniky všechny změny probíhají pozvolna - možná proto v těchto nádržích rostliny prosperují lépe, než v přítomnosti mohutné filtrace.
25.6.2010 (20:41)
Karloss (id: 3366
)
Velice pěkný článek ....Bohužel moje nádrž s diskuzema asi bez filtru fingovat nebude ...nicméně také se v ní snažím o vyrovnaný počet ryb a kytek a musím říct že pokud se nějak vychytá stav ryby kytky ....vše opravdu funguje mnohem lépe a není ani potřeba tolik údržby.:)
1.6.2010 (20:29)
ILPAZK (id: 8279 )
To je pravda, s vallisnerií skoro nic dlouhodobě neroste. Pěstuji s ní trs jávského mechu na kořenu a na kamenech 2 - 3 trsy microsoria. Ale oba se musí hlídat, aby toho nebylo moc, jinak by vallisnerii potlačily. Na dno používám výhradně čistý křemičitý štěrk 2 - 10 mm ve všech akváriích, už 20 let - a vždy bez problémů. V tom se řídím radou Ing. Karla Rataje st. a nikdy jsem nelitoval. Jen v akvárku s monokulturou z mechů a kapradinou mám hnědé uhlí. Pavel
1.6.2010 (19:58)
Milda XXX (neregistrovaný návštěvník)
Děkuji za odpověď. Mám ještě dotaz jestli máte zkušenosti s některými mechy v kombinaci s určitým typem rostlin, případně s kobercovým typem rostlin.Zajímá mne i maximální počet druhů rostlin ve Vašich nádržích "bez techniky".Asi 3 rokem experimentuji s Akadamou jako substrátem. Nedávno jsem musel odstavit jednu nádrž s Akadamou kde se po založení nepodařilo udržet rovnováhu (chyba při založení substrátu..). Všechny rostliny postupně uhnily kromě glossostigmy. Nádrž je sice napuštěna, ale odstavena, 2 měsíce prakticky bez umělého osvětlení,nikdy v ní nebyly ryby, je bez výměny vody a kromě řas v ní přežila jen glossostigma, které se dobře daří.... S Vallisnerií mám zkušenost, že dokáže zastavit růst ostatních rychle rostoucích rostlin nebo vede k jejich úplnému zániku. Zatím jsem k ní nenašel vhodnou "kombinující" rostlinu ani mech.
16.5.2010 (17:59)
ILPAZK (id: 8279 )
Se Sagittaria ano a kladné. Udržuji je střihem jako asi 10 cm vysoký trávník v popředí a do 20 cm vysoký nestříhaný porost místy vzadu. Nejlépe je to vidět na mé prezentaci - akvárium typ sagittaria. Pokud jde o Hygrophilu, nedaří de mi, vyžaduje víc světla, než ostatní rostliny, které pěstuji a přiznám se, že po ní netoužím tolik, abych posiloval světlo. Pavel
15.5.2010 (21:07)
Milda XXX (neregistrovaný návštěvník)
Chtěl jsem se zeptat jestli nemáte podobné zkušenosti s rostlinami z rodu Hygrophila a Sagittaria ? Tyto rostliny existují v několika odrůdách. Díky.
13.5.2010 (11:49)
ILPAZK (id: 8279 )
V podstatě ano, provzdušňuje se přirozeným způsobem rostlinami, způsob není vhodný pro ryby z proudících vod.
13.5.2010 (9:58)
StanleyPWL XXX (neregistrovaný návštěvník)
V akvariach nieje ani ziadne cerpadlo, teda voda je komplet stojata?
8.5.2010 (16:01)
lada XXX (neregistrovaný návštěvník)
k tomuto není co dodat
at se daří
13.4.2010 (12:35)
Jhercog (id: 9253
)
Souhlasím s příspěvky, velmi pěkný článek.Dříve jsem ve svém dětství měl nádherně zarostlou nádrž, svítil dvěma klasickými žárovkami a používal max.torben nebo rašelinu.Nádrž byla nádherně zarostlá, bez řas a ryby prosperovaly. Ale jak podotýkám, neznám dnešní chemické procesy a ty před dvaceti lety, kterými se upravuje voda do řádu. Dnes využívám techniku,léčiva a stabilizovat a rozjet nádrž někdy trvá mnohem déle, než kdysi....
Díky, že jsem si vaším článkem mohl připomenot, jak lze fungovat...
12.3.2010 (9:05)
Bery Kamerunec (neregistrovaný návštěvník)
Článek se mi líbil,beru jej jako nabyté zkušenosti a jen se potvrzují slova a zkušenosti z dob našich dědů a ještě starších generací akvaristů(pokud mám možnost velmi rád tuto starou literaturu pročítám,často se divím kolik druhů ryb již tehdy bylo běžně k sehnání a dnes jsou tyto rybky skoro vzácností).Já sám jsem zastáncem toho,že čím více chemie v akváriu=více práce a chybí přirozenost prostředí.Pokud se mě někdo zeptá na tuto otázku vždy říkám,že lepší si vybrat rostliny které nebudou potřebovat chemii,protože ta neprospívá rybkám(mimo výluhu z rašeliny,popř.olšových šištiček či bukového listí).
Mě se také víc líbí méně zarybněné nádrže než přerybněné.
Vallisnerie mají rády vodu zásaditější a Vasicularia dubiana napomáhá vodě do kysela takže nastala jasná rekce(stejně jako u Cryptocorine+Vallisnerie).Měl jsem to štěstí a dostal jsem se na akva.expedici,k mému překvapení(a myslím,že nejen mě to překvapilo)jsme našli Chromaphyosemion volcanum v porostu Valisnerií a Sagittarií kde bylo Ph zásadité,rybky se tam úspěšně rozmnožovali(takže kdo říká,že halančíci se rozmnožují pouze v kyselé vodě tak nemá pravdu).
A ještě k infekci-kolega mi říkal,že stačí 4dny a pokud paraziti nemají čím se živit(nejsou rybky či jiní živočichové)tak sami zmizí,pouze potvrzuji slova Ing.Zouplny.
Tyto mé poznatky nejsou dogmatem,jen jsem chtěl se o ně podělit a reagovat na článek,který se mi líbí jak jsem na začátku psal.Všem přeji aby se jim povedlo zařídit si své nádrže tak aby z nich měli radost a dařilo se jim dle jejich představ.
6.3.2010 (20:01)
multi (id: 7749
)
Krasny clanek, taky nechapu jak se dneska kazdy bezzamysleni honi za technikou. Chapu, ze kdyz nekdo chce tercovce nebo neco na co nema doma vodu tak si musi pomoct.
Ale ja uprednostnuji akvarka, ktera jsou vice samostatna a nemusi se nic specialne upravovat.
A po ruznych pokuses jsem se nakonec vratil ke klasickym vzduchem pohanenym filtrum a krome toho mam z techniky uz jen zarivky, zadne CO, hnojeni nebo chemii.
4.3.2010 (12:23)
Pecan XXX (neregistrovaný návštěvník)
Mě se toto pojetí líbí. Technika nás v této době skutečně zaplavuje a třeba i v medicíně je tlak firem tuto techniku tak velký , že si myslím, že jsme zatlačováni někam , kde nechceme být. V akvaristice je tomu stejně tak. Díky technice je nastavena rovnováha v bitopu akvária od středu, avšak tato rovnováha s technikou je velice křehká a dle mého soudu je náchylnější na zhroucení než rovnováha biotopu bez techniky.
Je to velice působivé v době , kdy přerybňujeme akvária (malawi/tanganyika)a dopomáháme si technikou...
Mě se velice líbí toto pojetí a evokuje to ve mě vzpomínky na dobu, kdy akvaristiku dělal můj děda-středoškolský porfesor biologie...fandím Vám, pane inženýre.
zvažuji už dlouhou dobu něco podobného....
3.3.2010 (19:50)
ILPAZK (id: 8279 )
Ne při stálém zapnutí (v zimě, po zbytek roku kopíruje teplota v nádrži teplotu v místnosti). Jakmile se jednou voda prohřeje, topítko jen občas zapne a přitopí. Pokud není akvárko moc vysoké, pak by asi vznikl rozdíl mezi teplotou u dna a hladiny. Ale to už je oblast speciálních nádrží a pro ty můj způsob není vhodný.
3.3.2010 (18:29)
wilda XXX (neregistrovaný návštěvník)
Myslím si že,stojatá voda se asi těžko prohřívá.
27.2.2010 (0:00)
Horác (id: 2547
)
Dík za pěkný článek. Tento způsob akvaristiky je mému srdci velmi blízký a fandím mu - a to i přesto, že nejsem socka (alespoň zatím - co není, může být :o). Impozantní strojovna pod akvárkem (někdy zajímavější, než vlastní akvárko :o) má samozřejmě také něco do sebe, ale mnohem úžasnější (alespoň pro mě) je, když to všechno funguje tak nějak samo - s minimální technickou podporou. Takže - ať se daří.
24.2.2010 (10:49)
ILPAZK (id: 8279 )
Ještě k tomu bodovému nasvícení. Schválně jsem po stranách dal slabší osvětlení, aby se tam příliš nešířila dominantní rostlina. Anubiasům to stačí a já mám míň práce s protrháváním. Takže to vliv má.
24.2.2010 (10:46)
ILPAZK (id: 8279 )
Těch 0,2 W/l je přibližný odhad. Mám dvě 36 W zářivky 120 cm dlouhé na 2 m dlouhou stěnu. To znamená, že celá prostřední část stěny je nasvícená 2 zářivkami, okraje jednou. K tomu denní světlo z jižního okna vlevo od stěny. Mimo období prosinec - leden je to nasvícené dostatečně pro použitý druh rostlin ( v zimě jakž takž) a čistou hloubku vody 37 - 45 cm. Když zkouším náročnější rostliny, musí se přisvítit místně zářivkou nebo žárovkou. To momentálně nepoužívám, ale budu muset, až opatřím zamýšlený stolístek.
24.2.2010 (10:16)
pe25tr (id: 7765 )
Pojďme se bavit ještě trochu o světle. 0,2 W/l je sice jasný údaj, ale něco jiného je to u akvárka 30cm vysokého a 60cm vysokého. A co "bodovost" zdroje (trubice vs. žárovička), má vliv?
23.2.2010 (16:57)
Harryzn (id: 8739 )
Já osobně si budu držet dál svou zahrádku s COčkem a náročnejma kytkama, ale tyhle bez techniky mě taky zaujaly. Protože ikdyž mi teď kytky valí krásně, s řasou už nejsou takový problémy atd.... před používáním COčka byla v akva daleko větší pohoda, rybky byly čilejší, třely se mi i neonky....Ikdyž to bylo teď s burčákem, přešel jsem na bombu a dost se to zlepšilo. Ale je to zas, pH, alkalita, nutnost hnojení.... Baví mě to kolem toho skákat, ale občas mě to štve, že ujede trošku ruka s hnojivem, hůř odkalím a už je problém.
23.2.2010 (11:44)
ILPAZK (id: 8279 )
Sabatovi: nechci se zde přít o to, co je hezčí, to je věc osobního názoru a vkusu. A na ten má právo každý z nás. Diskusi lze vést o faktech, o osobních zkušenostech, o konkrétních pokusech, úspěších či nezdarech. To pak přinese poznatky i ostatním. Psal jsem článek, abych lidem zajímajícím se hlouběji o životní pochody v nádrži popsal vlastní pokusy a z reakcí získal pro sebe poznatky o zkušenostech ostatních. Hádat se o to, co je hezčí, mě nebaví, nikoho to neobohatí a tudíž je to k ničemu.
23.2.2010 (11:24)
nerf XXX (neregistrovaný návštěvník)
sabatovi: víte, váš příspěvek si nikdo nevzal osobně, spíš mě přijde, že si vy berete osobně fakt, že jsou tací, kteří nemají akvárium na machrování před návštěvami či na sbírání kladných hodnocení na internetu, nýbrž proto, aby v něm vytvořili přirozené prostředí rybám i rostlinám a díky tomu mohli sledovat jejich přirozené chování.
Ale ono stačí pouze trochu tolerance. Jsem si jist, že nádrže ILPAZKa se líbí i majitelům nádherných rostlinných akvárií na předních místech místních žebříčků a naopak. Ale Vaše příspěvky mi přijdou poněkud podrážděné.
23.2.2010 (10:05)
sabat (id: 8862 )
Jestli si můj článek vzal někdo osobně,tak ho pochopil špatně.Chtěl jsem jen říci to,že pokud v dnešní době je k dostání velké množství techniky,tak je vhodné ji využívat a používat(pokud to samozřejmě prospívá kytkám a nevadí rybám).Musí se však používat přiměřené míře!
Stačí,když se podíváte na horní místa v hodnocených nádržích na tomto webu a i ůplný akvaristický laik ihned uvidí,která AQ jsou hezčí.Zdali vaše,nebo ta,která mám na mysli.Přečtěte si jakou techniku používají.A je to jasné.Nepředpokládám že máte AQ jen tak "pronic zanic"ale snad proto,aby se vám a vašemu okolí taky líbilo!Alespoň já to tak mám.
Myslím si že než mít mnohoho "hi-end" akvárií je lepši mít jich jen míň nebo jen jedno,ale pořádné.
Memusíte se mnou nesouhlasit všichni.To ani nepředpokládám!
Kdo se mnou souhlasí,ať to napíše sem.A kdo nasouhlasí,ten hurá zpátky na stromy !
20.2.2010 (18:57)
ILPAZK (id: 8279 )
Máte pravdu, přesně to jsem psal už ve článku a potom několikrát opakoval v diskusi. Při mém způsobu se nedaří stonkové a speciální rostliny. Ne proto, že jim chybí světlo. Nikde jsem neřekl, že světla má být málo. Pro mnou pěstované druhy rostlin stačí denní světlo + dosvětlení 0,2 W na l vody. Pro náročnější druhy pak přiměřeně více, vždy s použitím zářivky teple bílá, která jediná z mnou testovaných podporuje růst rostlin. Tyto druhy rostlin jsem za svých nádrží vyřadil proto, že mají většinou slabý kořenový systém a nehodí se do akvária bez filtru pro slabou schopnost odstraňovat detrit. Psal jsem i o tom, že můj způsob není vhodný pro ryby zvláštních požadavků (např. velké cichlidy, terčovce, ryby vyžadující zvláštní chemismus vody atd.). Byl jsem k němu donucen okolnostmi (doma mi leží staré filtry, vzduchovací motorky a vyházel jsem spoustu chemie), ale nikdy jsem nelitoval. Poskytl mi totiž pohled na přirozený způsob života mých oblíbených druhů ryb (hlavně teter), viděl jsem je vytvořit skutečná hejna, ze kterých se oddělili jedinci toužící po tření, ve společenské nádrži tření proběhlo a pár jedinců se dožilo dospělosti. Dokud jsem měl nádrže osazené technikou, tehdy s nic moc rostoucími rostlinami, chemií upravovanou vodou a potlačovanými řasami, se spoustou ryb (technika skutečně umožní zvyšovat počet ryb nad přirozenou hranici), nic z toho jsem neviděl. Navíc jsem jednou po návratu z dovolené našel doma místo akvárka jen zavánějící nádobu bez života, protože filtr měl krátce po mém odjezdu poruchu.
Snažil jsem se opakovaně zdůraznit, a činím tak znovu: netvrdím, že technika je špatná, jen že není nezbytná pro všechny. Existuje k ní i alternativní cesta a není fér, že se o ní případní zájemci nikde nedočtou. Nejde o to, že je to cesta levnější, že je časově výrazně úspornější - to se v mém článku zatím neobjevilo, byť to je pravda. Jen to, že je pro zájemce o poznání přirozeného chování ryb zajímavější. Nejsou jen obě krajní cesty, kdo chce poznat přirozené chování svých ryb, může si v souladu s doporučeními obou Ing. Ratajů zeslabit výkon svých filtrů, vyhodit zbytečné vzduchování, ubrat na druhovém zastoupení ryb a dle mého doporučení raději zvýšit počet jedinců v hejnu vybraného druhu ryb. Pak má obě cesty otevřené a sám se přesvědčí, co je pro něj zajímavější.
20.2.2010 (17:16)
Harryzn (id: 8739 )
27p16and41p66.6: jo, to je přesně o čem mluvím :) Stonkovky jsou v akva krásné a tímto způsobem asi těžko udržitelné - techniku to chce, to musí uznat každý(a nemusí kvůli tomu mluvit jak lopata). Ale udělat pěkné akvárium i bez techniky je taky výkon. A pro nenáročné rybky je to ráj.
20.2.2010 (16:40)
27p16and41p66.6 (id: 680
)
sabat nemluví úplně z cesty, akorát to bere zbytečně vyostřeně. Je pravda, že pokud někomu v akváriu stačí rychlerostoucí nenáročná tráva a pár menších ryb, ať si taková akvária klidně hned zařídí. I kdyby s nimi nebyl dokonale spokojen, tak většina lidí neakvaristů nemá tušení, jaký je rozdíl mezi druhy jako cabomba a třeba egeria densa v náročnosti. Takže pokud je akva dostatečně čímkoliv zarostlé, tak obvykle všichni chválí. Ale je fakt, že mnohé náročné druhy rostlin a ryb jsou natolik náročné na kvalitu vody, světlo, hnojivo a tak dál, že bez té techniky je to neudržitelné. Já mám třeba ve velkém akva 3 druhy rostlin, které mají být celé červené a musím si zvýšit osvětlení, aby začaly červeně růst. Prostře moje touha po červenozeleném akva mi nedovoluje se techniky zbavovat, musím hnojit jak divá a mít hromady světla. Ale článek dobře připomíná lidem, kteří se už obchodníky v akvaristikách nechali zblbnout a věří, že si vážně musí do akvária koupit tuny čehokoliv (což je cíl každého správného obchodníka), že pokud nemají dost peněz a nebo se jim líbí nenáročné rostliny a ryby, tak že i tak se akvárium zařídit dá a že to pro ně není beznadějné. A milému uživateli sabat bych jednu pleštila za větu, že kdo na to nemá peníze, ať si akvárium nepořizuje. Je to zbytečné odrazování nových akvaristů. Akvárium NEMUSÍ stát velké peníze, to je každého volba a někdy i blbost. Já bych celou tu větu přetransformovala na větu, ať si nepořizuje akvárium ten, kdo se o něj nehodlá řádně starat a kdo se nechce v akvaristice vzdělávat a chce nechat ryby trpět v nevhodném prostředí.
20.2.2010 (14:03)
Alkoholixx (neregistrovaný návštěvník)
Dobrý den,Váš článek je opravdu velmi zajímavý a myslím že i poučný. Spousta lidi dnes zapomíná ,Že to jde i jinak a hlavně s většími ohledy na obyvatele akvária. To sabbat: všechno si člověk koupit nemůže
19.2.2010 (16:13)
Harryzn (id: 8739 )
Jestli milý Sabat chce vidět jak má vypadat pořádné hightech akva, tak ať se podívá na ty co tu má vystavená Pet. Je to pravý opak toho co tu předvádí ILPAZK. Jsou to dva různé pohledy na akvaristiku, ale nedovolil bych si tvrdit, že ten jeden je lepší, nebo správnější. Jak psal Karlo, nejde říct jestli je krásnější zámecká zahrada, nebo přírodní les. Jestli se vám tyto akvária nelíbí - vaše věc. CO2 a hnojení, měření, chemie, to taky nebaví každého a tady na těch nádržích můžete vidět, že i bez toho to jde. Jen je třeba upravit priority. Ilpazk třeba nemá to akvárium k ohromování návštěv, ale kvůli pozorování rybek(a experimentování s ekosystémem...) Laika vzhled akva jistě tolik neohromí, ale akvarista to ocení.
19.2.2010 (9:16)
ILPAZK (id: 8279 )
Děkuji, k tomu asi netřeba nic dodávat. Snad jen tolik, že každý má právo jít svou cestou a ukázat ostatním, jak si při tom vede. Vnucovat svůj názor je ovšem nepřípustné, a to ze strany mé i onoho vytříbeného pisatele. Pavel
19.2.2010 (6:39)
Karlo (id: 6250
)
Pro sabat:
Velice mě těší, že se konečně k diskusi připojil někdo, kdo ji může obohatit tak přínosným komentářem s tak vytříbenou volbou slov a slovních spojení. Bohužel musím konstatovat, že jste asi zcela nepochopil, co se v článku autor snažil říci.
Někomu se líbí anglický trávník, někdo se raději projde po louce v lese. To je myslím první věc, kterou bych chtěl zdůraznit. Měřítka každého člověka na to, co je krásné, se liší a proto nemá cenu někoho perzekuovat za to, že má prostě jiný vkus.
A druhá, myslím více závažná věc, která byla v článku míněna je, že pokud člověk dokáže udržet při životě takovéto akvárium, je pochopil, myslím, minimálně základní vztahy mezi živými organismy, o které se rozhodl pečovat. Na rozdíl třeba od člověka, který jen vezme 20 tisíc a nechá si akvárium postavit doma jako další kus nábytku, protože je to momentálně "trendy".
Jo a ještě dodatek: budeme velice rádi (myslím, že mohu mluvit i za ostatní), pokud si zde také zřídíte prezentaci a pochlubíte se svým výtvorem. Zcela jistě Vám vyslovím svůj obdiv, pokud se mi nádrž bude líbit.
19.2.2010 (0:16)
sabat (id: 8862 )
Dobrý večer.Pozorně jsem si přečetl vaše články.S některými věcmi,které píšete sice, mohu souhlasit.O.K.Ale zásadně nesouhlasím s tím,že čím méně techniky,tím "lépe".Já sám jsem začínal s AQ v letech cca 1976.S menší přestávkou se tomo věnuji dodnes.Prošel jsem si rámovými akváriemi po výrobu ozonizeru po dovoz ryb a silikonu z bývalé NDR apod.Mohu zcela upřímně říci,že jsem rád,že žijeme v této"zkurvené"době,kdy se bohudík nechá pomocí internetu sehnat úplně vše na co si člověk jen vzpomene a za poměrně příznivou cenu!Na akvaristiku je třeba pohlížet jako na koníček.V masovějším měřítku,samozřejmě.Proto,kdo si zařizuje akvárium musí počítat s nějakou investicí.A proto vy socky který na to nemáte se na to vyserte a nezařizujte si nic.Protože aby to AQ za něco stálo a nějak vypadalo bohužel (pro vás)nějakou techniku vyžaduje.A zaplať pánbůh,za to že se to nechá sehnat.Bohužel tak to je!Kdo chce vidět AQ s normálně fungující s dnešní dostupnou technikou ať se ozve.Mile rád mu zašlu foto.Můžeme porovnávat,které AQ se bude víc líbit.
18.2.2010 (18:50)
ILPAZK (id: 8279 )
I v zajetém a správně zarybněném akvárku se začne hromadit u předního skla detrit. Když je vidět, asi za dva měsíce, tak odkalím. Přitom vždy zastřihnu a někdy protrhám rostliny, protože už opravdu bývá do akvárka špatně vidět.
18.2.2010 (17:28)
Harryzn (id: 8739 )
Do mého pokoje jde minimum světla, takže bych musel přitlačit na osvětlení, ale to by nevadilo. Takže u dna je důležité, aby bylo vzdušné a dobře do něj zapadal detrit kvůli zpracování rostlinami a zároveň aby se dobře odkalovalo? Jak poznáte, že je čas odkalit? Až už není skrz kytky vidět do akva? :)
18.2.2010 (9:27)
ILPAZK (id: 8279 )
Mě se stonkové rostliny nedařily, ale mám o 20 cm vyšší nádrž, než je Váš pokus. Buď jim vadila dominantní rostlina nebo spíš bych jim musel přisvítit. Tuto možnost zvažuju alespoň bodově, bylo by to určitě zpestření.
18.2.2010 (8:44)
Karlo (id: 6250
)
Mohu potvrdit, že osvětlení 0,2W/l je v pohodě dlouhodobě udržitelné. Pokud se vybere správný druh rostlin, kterému toto osvětlení stačí, není problém. Jsou zde v diskusi několikrát jmenované. S přístupem k zářivkám naprosto souhlasím.
Já sám mám všechny okna na sever, takže o nějakém přirozeném světle se moc mluvit nedá a akváriím se myslím daří dobře. Vlastně až teď v poslední době zkouším ve dvou akváriích osvětlení trochu navýšit na 0,5W/l v tomto: http://www.akvarko.cz/akvarium.php?nadrz=6078
Je to hlavně z důvodu, že chci zkoušet tímto způsobem pěstovat také stonkovky. Při nízkém světle mi hodně vytahovaly k hladině. Teď (je to s tímto vyšším osvětlením v běhu asi týden) zatím rostou jen velice pomalu, a mají krásnou barvu. Hygrophila má vrchní lístky lehce do červena a pěkně prokreslené. Začínají také rašit malé lístečky u napojení listů na stonek, takže doufám, že se rostliny budou samovolně větvit a zahušťovat.
18.2.2010 (8:26)
ILPAZK (id: 8279 )
To, co není na celkovém fotu stěny asi vidět, je velké jižní okno, ke kterému je přistavená levým bokem. Nemá sice přímé světlo, ale nepřímého je dost. Akvária jsou tedy dosvětlovaná na délku stěny 2 m dvěma záživkami 120 cm, 36W, teple bílá těch 11 - 12 hod. denně. Mohlo by se použít 2x tolik, určitě by to rozšířilo spektrum rostlin o náročnější druhy, ale pro mé konkrétní účely to postačovalo. Důležitější než výkon je typ. V akvaristice Vám řeknou, že musíte mít speciální zářivku pro rostliny za 800 - 2000 Kč (zbytečně drahé a ne nejlepší), v elektře zase chtějí prodat typ bílá s modrým světlem, které nejen že potlačuje barvy ryb, ale podporuje růst řas na úkor vyšších rostlin. Nejlepší je koupit typ teple bílá, která se nejvíc blíží slunečnímu světlu (a stojí asi 80 Kč na 120 cm délky). Pokud jde o náklady, pak máte pravdu, je to asi nejúspornější funkční varianta, která navíc při dobrém zakrytí napřesycuje byt "zplodinami" z vířící vody.
17.2.2010 (21:56)
Harryzn (id: 8739 )
Už dříve jsem přemýšlel o pořízení většího akvária, ale doteď mě od toho zdržovalo hlavně to jak by to bylo finančně nákladné. Teď to ve mě začalo hlodat znovu, protože tyhle akva se mi zdají docela nízkonákladové - prakticky jen světlo a krmení. Jen jak tak studuju ty vaše prezentace, tak všude máte osvětlení s výkonem 0,2W na litr. Normálně by většina lidí řekla, že je to málo, kytky neporostou atd.... u Vás je vidět, že to stačí. Byly nějaké problémy se silnějším osvětlením, nebo to prostě celou dobu stačilo, tak nebyl důvod zkoušet víc světla?
17.2.2010 (15:46)
ILPAZK (id: 8279 )
Určitě, o své zálibě si s kolegy akvaristy vždy rád pohovořím, email je nejlepší forma. Je v mých datech, ale uvedu ho pro všechny zájemce i zde: ilpazk@gmail.com.
Pavel
17.2.2010 (15:34)
nerf XXX (neregistrovaný návštěvník)
Zdravím autora. Tenhle článek mě opravdu moc zaujal. Kdysi jsem akvarium měl a v současnosti vymýšlíme se ženou jaké akvárium a s jakým osazenstvem do obýváku pořídit. Každopádně se mi nechce utrácet tisíce za kvanta technických vymožeností a rád bych akva založil podle starých postupů jak píšete ve článku výše. Byl byste ochoten se mnou prohodit pár emailů, ve kterých bych se z vás snažil vytáhnout nějaké rady a zkušenosti? Pokud ano, email na mě je pav.landa@seznam.cz. Budu se těšit. Pavel
17.2.2010 (8:11)
ILPAZK (id: 8279 )
Hnědé uhlí po vyprání přidávám do všech akvárií, kde se nesnažím zvýšit PH. Potlačuje částečně růst řas, vodu mírně barví do jantarova a trochu ji změkčuje a okyseluje. Musí to být ovšem kvalitní hnědé uhlí bez lesklých příměsí, které se po vložení do vody nepokryje hnědým povlakem a nezačne ji kazit. Je to třeba odzkoušet - proprat ho a ponořit v kýblu na dva týdny do vody. Před vložením do nádrže se musí zkontrolovat. Čistě hnědouhelné dno se hodí pro mechy a kapradiny (pro rostliny, které nepotřebují uchytit kořeny ve dně) a nádherně zvýrazňuje barvy ryb typu neonka.
Pokud jde o výběr ryb, rozumím Vám dobře. Ze stejného důvodu jsem si pořídil sestavu s různým prostředím, abych mohl testovat tu skupinu rybek, které mě zrovna zaujaly. Pestrost je mnohem zajímavější, než specializace na jeden rod.
16.2.2010 (12:55)
Karlo (id: 6250
)
To je zajímavý nápad na pokus, asi to zkusím a pak budu referovat, jak jsem dopadl.
A to uhlí, které používáte se chová jak? Už jsem to u pár nádrží viděl, ale nikdy jsem se nezeptal ani nepátral, jak to působí nebo nepůsobí na vodu.
Jinak co se týče volby ryb, jsem v tomhle strašně nepraktický, či jak to nazvat. Už několikrát jsem si zkoušel říct, že bych se mohl věnovat více třeba jen jedné skupině ryb. Právě asi před čtvrt rokem to byly vámi zmiňované živorodky. Zkoumal jsem různé atlasy, četl články z biotopů. Jenže pak najednou se člověk dostane do bodu, kdy si říká...ale vždyť ty ostatní rybky jsou taky tak krásné a to už není daleko od toho, že se vám najednou začnou líbit třeba cichlidy střední Ameriky a malé cichlidky z amazonie
. No život je změna a je třeba dát tomu šanci.
16.2.2010 (10:37)
ILPAZK (id: 8279 )
Ono záleží také na použitém štěrku a kamenech. Mám stejnou vstupní vodu - PH 6,8, cca 10°DGH. Štěrk mám čistý, křemičitý, přesátý na zrnitost 3 mm a více, vypraný, z Labe. Ten chemii neovlivňuje. Minimum kamenné dekorace je rula, ta spíš okyseluje. PH měřím velmi zřídka - mimo sagitárií (těsně pod 7) je ve společenských nádržích vždy 6,8. Nekolísá. Zákaly se netvoří, jediná pozorovatelná změna u vody je z takové tvrdě bíle průhledné u čerstvé vody na průzračnou, slabě jantarově zbarvenou u staré vody po asi půlročním provozu nové nádrže. Měním asi 25 l 1x za dva měsíce u nádrže 230 l.
Pokud Vám stoupá PH nahoru, zkuste dát trochu štěrku na měsíc do destilované vody a pak změřte PH. Zajímal by mě výsledek. Jestli se Vám ale líbí parmičky nebo dokonce živorodky, buďte rád a neřešte to. Kdybych měl takovou vodu, asi bych měl pořád africké cichlidy a některé vzácnější živorodky.
Pokud jde o vodu a tvořící se zákaly ve výše zmiňovaném článku, je to dáno použitím nepraného písku do dna. U čistého hrubého říčního písku se to neděje.
16.2.2010 (9:52)
Karlo (id: 6250
)
A jak se díváte na tu vstupní vodu? Myslím tím úplně první napuštění a pak následné výměny. Podle těch článků je nejdůležitější právě ten začátek a pak už na tom tak nezáleží.
Třeba u mě je vstupní studniční voda s pH=6,8. V akváriích měním cca 1/14dní nebo 1/týden cca 15% vody a když se snažím měřit pH v akváriu, většinou mi to ukazuje přes 7, spíše pak až k 7,2-7,4. Je to i v nádrži, kde je převaha cryptocoryn, které by měly vodu spíše ovlivňovat k nižšímu pH. Jen jednou před delší dobou se mi stalo, že jsem naměřil v akváriu menší pH (něco kolem těch 6,8). Byla to malá nádrž cca 35l, v ní jsem neměnil vodu tak dva měsíce, jen jsem doléval a byly tam jen dvě velké Cryptocoryny.
Může mít těch 15% za 14 dní takový vliv na chemismus vody. Jo a jen doplním, že pořád hovořím o nádržích klasicky filtrovaných.
Jak se vlastně díváte na kontrolu pH v akváriích (nebo i dalších hodnot NO2, NO3). Já to popravdě moc neřeším. Jednou za čas si vzpomenu, že by mě to zajímalo, tak si to změřím. O přesnosti s jakou odečítám barevnou stupnici a porovnávám s tekutinou ve zkumavce by se dalo polemizovat...tím jsem teď asi trochu znehodnotil tu předchozí část otázky
.
15.2.2010 (20:24)
ILPAZK (id: 8279 )
Tak bych zareagoval na oba příspěvky najednou. Ten článek na "konkurenčním" webu popisuje podobnou cestu, odlišnost je snad jen v detailech. On jde přesně podle Šterby (např. nepraný písek na dně), já si Šterbu modifikoval hlavně podle knihy o vodních rostlinách Ing. Karla Rataje st. Proto používám jen čistý štěrk, kapradiny s výjimkou speciálních nádrží moc nedoporučuju a paví očka považuji za skvělé průkopníky do nově zařízených nádrží. Pomáhají totiž s řasami a zúrodňují dno. Jinak se schodujeme ve většině věcí.
15.2.2010 (18:37)
burphy (id: 9000
)
Dobrý den,
děkuji za podnětný článek. Ano - takto to opravdu funguje. Svoje nejmenší akvárium (viz zde) mám taktéž úplně bez filtru jen s jednou zářivkou a prospívá. Potvrzuji také Vaše pozorování, že významný je jeden dominující rostlinný druh, ten díky své převaze v monokultuře umí trvale ovládat do všech důsledků akvárium. V mém případě je to kryptokoryna červená - jedna z nejobvyklejších rostlin historie.
Při měření jsem při porovnání s filtrovanými nádržemi pozoroval výrazně vyšší množství organických látek ve vodě a naopak takřka absenci dusičnanů. Po přečtení Vašeho článku mi přibyly do sbírky další pochybnosti o univerzální přínosnosti "tvrdé" oxidační filtrace (zejména přes tolik populární akvacit).
Strerbovu knihu všem vřele doporučuji k přečtení a k odzkoušení.
Na stonkové rostliny je třeba více světla, než mám já. Zkusil jsem je a budu zkoušet i nadále, ale nikdy jako dominantu. Jak jste sám psal, většinou jim chybí ten mohutný kořenový systém, který právě potřebuju pro správnou funkci dna. Navíc se stále musí zkracovat a znova sázet, jinak pod hladinou vytvoří krásnou spleť a dole za sklem jsou vidět jen holé stonky. Dá se říct, že v akváriu pralesní tůňka, kde mám jen mechy a kapradiny, taky není prokořeněné dno, jenže tam to řeším kusy hnědého uhlí, z kterých detrit snadno odkalím. Štěrkové dno, které stonkové rostliny potřebují, by se brzy zaneslo detritem a došlo by ke kolapsu nádrže. Takže - ano, jako doplněk, ale jinak dost pracné.
15.2.2010 (7:59)
Karlo (id: 6250
)
Po víkendu opět zde
Děkuji za odpověď, myslím, že byla vyčerpávající.
Teď jsem trochu přemýšlel o rostlinách. Přemýšlel jsem o tom, zda je možné akvárium takového typu provozovat třeba s převahou stonkových rostlin. Vždycky, když někdo píše, že to zkusil nebo má doma, je to s převahou kryptokoryn, sagittárií, echinodorů?
Kdesi jsem četl, že stonkové rostliny přijímají živiny převážně pomocí listů. Je tedy otázka, jestli by si poradili s vrstvou detritu tak dobře jako rostliny s růžicí listů typu cryptocoryna.
Ve své nádrži http://www.akvarko.cz/akvarium.php?nadrz=6078 mám sice převážně sagittarie, ale jako doplněk k nim jsem zkusil zvolit hygrophila polysperma a bacopa monieri (alespoň myslím). Uvidím, jak se to bude celé vyvíjet. Polyspermu jsem pěstoval již dříve v jiných akváriích a vždy rostla celkem dobře. Pouze, pokud měla méně světla, hodně se vytahovala k hladině. Tady jsem jí zkusil dopřát více světla (v přepočtu je to 0,5W/l). Chtěl bych, aby vyplnila celý levý roh akvária. Otázka, se kterou se teď taky potýkám je frekvence výměny vody. Zatím jsem se rozhodl vyzkoušet každý týden vyměnit cca 8l vody. Sice to není až tak úplně "bezúdržbové", ale je to jistá alternativa k vyzkoušení.
14.2.2010 (15:40)
bime (id: 7307
)
Díky za super článek,vátil mě do časů,kdy jsem s akvaristikou začínal.Tehdy jsme moc techniky k dispozici neměli a taky to šlo.Každý hospodařil s tím co si doma na koleně vyrobil.Tvá akvárka mě tak nadchla,že jsem oprášil dvě menší nádrže co mám v dílně a zkusím to jen s minimem techniky.
14.2.2010 (10:03)
Harryzn (id: 8739 )
Brgulovo Akvárium lenivého akvaristy mě taky dost inspirovalo :) Mám zrovna přes měsíc stát zatopenou zeminu ve sklepě. Jen se nějak dokopat k založení miníčka. Ale zatím nemám ještě domyšlenou vrchní vrstvu substrátu, layout, rostlinky....
12.2.2010 (21:06)
ILPAZK (id: 8279 )
S výjimkou pralesní tůňky, která má čistě hnědouhelné dno, je ve všech akváriích vypraný hrubý křemičitý štěrk, dnes o zrnitosti 2 - 10 mm, spíš ale těch 5 - 10 mm. Žádné příměsi jsem nikdy nepoužil, nebylo to třeba. Po vytvoření nové nádrže a jejím osázení rostlinami vpustím dovnitř několik pavích oček a ono se to zajede samo. Pak už následuje jen postupný výše popsaný vývoj.
K druhé poznámce - přesně to jsem provedl s kryptokorynovou nádrží a teď to pracně vracím zpět. Inu, ne vždy se vyplatí poslouchat lákavě napsané nabídky firem snažících se udat své výrobky či rostliny.
12.2.2010 (19:27)
brgul (id: 7015
)
Tak přesně tenhle styl akvária jsem do nedávna provozoval,než jsem si ale neprozřetelně pořídil počítač s internetem a nechal se zlákat krásně barevnou,rychle rostoucí džunlí kytek.Prostě jsem si chtěl zkusit,jestli to taky dokážu
Ale abych se vrátil k tématu,měl jsem akvárium s obsahem 370litrů vybavené klasickým vzduchovým filtrem,bez topení a osvětlení pouze dvě dvaceti watové zářivky teple bílé.Rostliny jsem měl v té době klasické,tři druhy kryptokoryn,valisnérie,sagitárie,mechy a hnědovku.Údržba přesně jak píšete.Minimální zásahy,dolíval jsem vodu jen to co se odpařilo,bez hnojení atd.Štěrk byl celkem hrubý,asi tak 0,7-1cm.Rybek jsem tam měl třicet,parmičky čtyřpruhý,zelený a tittey. A jak takovéhle akvárium prospívalo...no výborně!A to i přes to,že se mi po roce porouchal vzduchovací motorek a od té doby jsem ani nepoužíval filtraci.Rostlinky nádherně prosperovaly,proběhla přirozená druhová selekce,takže po dvouch letech ovládli akvárium druhy kryptokoryna affinis a cordata,hnědovka křídlatá a jávský mech.Musím přiznat že jsem byl s fungováním akvária maximálně spokojený a takhle fungovalo téměř 10 let. Informace jsem čerpal a stále čerpám pouze ze starých knížek,protože si myslím že to je poctivá akvaristika,bez zbytečné chemie a předimenzovaných čepadel.
Jinak chválím tenhle váš článek a moc rád jsem si zavzpomínal a navíc,to je pro spoustu akvaristů,zase jiný pohled na ten náš koníček.
Mimochodem,jsme jmenovci s velmi vzácným příjmením a navíc se stejným postižením(akvaristika)...nejsou to geny?
12.2.2010 (18:39)
Harryzn (id: 8739 )
Výborný článek i fajn diskuze :) Dno tvoří teda výhradně takto hrubý štěrk? Žádný přídavek jílu, zeminy, nebo něčeho takového?
12.2.2010 (14:11)
ILPAZK (id: 8279 )
Pokud jde o pancéříčky, mohu potvrdit, že můj jediný pokus s nimi skončil jejich rychlou výměnou za hejno neonek. Jim se dařilo dobře, ale vířili kal, který jinak zapadl do štěrku na dně a byl posléze zpracován rostlinami a tím narušovali estetický dojem z akvárka. Když mluvím o stálé přitomnosti sumečků, mám na mysli běžný druh ancistrusů.
Cichlidy problémy nedělaly. Skalky byly čisté a štěrk na dně jsem používal o hrubosti 0,5 - 1 cm, takže detrit do něj rychle zapadl. Navíc jsem ho na místech, kde měl zůstat bez porostu, prokládal hustě vedle sebe kladenými plochýmu kusy kamene (jako když stavíte spárovou skalku). Štěrk byl mimo skalky (ale i mezi kameny) doslova protkaný kořeny kryptokoryny. Přehoustlé porosty kryptokoryn zásadně neprotrhávám (nejsou - li na místech přidělených jiným rostlinám), ale pouze odštipuji nejstarší listy. Tím porost stále houstne a zároveň si udržuje svěže zelenou barvu. A proti hustému, perfektně prokořeněnému porostu vitálních rostlin neměly moje cichlidky šanci. Ale upozorňuji, že mnou pěstované cichlidy nikdy neprojevovaly potřebu ničit a přestavovat nádrž. A pokud při tření přenesly trochu štěrku, aby vytvořily malý dolík, spíše to přirozený vzhled nádrže podpořilo. Buď jsem měl slušně vychované jedince nebo jim ve velkých úpravách bránila spleť kořenů rostlin.
12.2.2010 (9:38)
Karlo (id: 6250
)
To: Pavel
Konkrétní problém, který mi leží asi nejvíc v hlavě je výběr ryb.
Jak už jsem naznačil v komentáři, jde vůbec do takového akvária dosadit rybky, které nějakým způsobem rejdí po dně a přerývají ho? Píšete že jste choval i africké cichlidy a dokonce i Aequidens pulcher - ty jsem měl kdysi v mládí a vím, že jsou to rybky dost svéhlavé, které si rády nádrž upravují k obrazu svému. Byl bych rád za pár postřehů z téhle oblasti, pokud můžu poprosit.
12.2.2010 (8:27)
ILPAZK (id: 8279 )
Souhlasím, přechod z jednoho extrému do druhého musí být pozvolný. Mě trval (u všech nádrží) celkem několik let. Moje první akvárko bylo přesně stejné, jako popisuje Vrbka, jenom osádku tvořila skupina halančíků z rodu Aphyosemion, která si v něm spokojeně žila několik generací. A to mě také později přivedlo na možnost zkusit to i u jiných ryb. Jenže přechod z jednoho extrému do druhého se musí odehrávat v postupných krocích. Zprvu jsem zeslaboval výkon filtru, snižoval počty ryb a zvyšoval počty rostlin. Teprve, když se rostliny viditelně začaly rozrůstat, odstavil jsem filtr (musí hned z nádrže, protože ve vypnutém filtru uhynou nitrifikační bakterie a sám se pak může stát zdrojem infekce) a teprve nakonec i vzduch. Právě proto mě zajímají zkušenosti ostatních, kteří podobnou cestou šli nebo nedávno vykročili.
Pavel
12.2.2010 (7:16)
Karlo (id: 6250
)
Díky za moc pěkně napsaný článek.
Během čtení mě napadlo několik věcí, které by možná stály za podrobnější "prozkoumání" a porovnání s ostatními, kdo má něco podobného doma (př.: vstupní voda, vzájemné kombinace roslin, jak málo světla ještě stačí, kombinace ryb...).
Kdesi jsem jednou četl, že tahle akvária se jako protipól "Hi-tech" akvárií nazívají "Low-tech", tedy bez nebo s minimem techniky. Když to vezmu hodně obecně, myslím, že oba přístupy jsou hodně extrémní a jsou to vlastně takové hranice tohohle oboru. Jesliže tedy budu uvažovat, že jde o "extrémní" případ chování ryb, pak by mělo následovat uvědomění si, že to určitě není pro každého a že zvládnutí takového akvária vyžaduje pokročilejší znalosti zákonitostí podvodního světa.
Někdo by si totiž mohl říct: "Super, akva bez údržby a bez techniky. Ušetřím peníze i čas. Vypnu filtr." Pak ale může přijít hodně kruté vystřízlivění z tohohle snu. Jak bylo i ve článku uvedeno, je nutné nádrž v prvním případě nepřerybnit a také vybrat správný druh ryb. Třeba první co mě napadlo s ohledem na rybky je, že možná je problém takhle chovat pancéřníčky (možná se pletu) - ti moji alespoň ale při svém rejdění zvedají dost kalu ze dna a ten pak musí odstraňovat filr, jinak je voda neustále špinavá. Kal by se usazoval na rostlinách a to by bránilo fotosyntéze. Rostlinám by se tolik nedařilo a už by tu bylo narušení rovnováhy.
Proč to všechno píšu: ono je v podstatě málo věcí, které jsou zcela nemožné. Jisté pořekadlo říká: "Všechno jde, když se chce" a já bych k tomu dodal, že všechno jde, ale za určitých podmínek.
A ty podmínky u různých akvárií různých akvaristů by právě mohly být přínosem pro všechny, kteří se tomuhle nějakým způsobem věnují, takže pokud někdo taky takhle experimentuje, napište svoje zkušenosti tak jako přede mnou Vrbka.
Já včera zprovoznil prezentaci: http://www.akvarko.cz/akvarium.php?nadrz=6078 která se tím taky zabývá a budu se snažit aktualizovat deník tak, aby byl vidět celkový vývoj.
12.2.2010 (0:28)
vrbka (id: 10675 )
Váš článek je v dnešní přetechnizované akvaristice úžasným přínosem, jen nevím jestli mu budou někteří takzvaní odborníci věřit. Co se mně týče mám dvě akvária, z nichž jedno je něco podobného. 60 litrová nádrž funguje po předělání před dvěma lety pouze s osvětlením 12w zářivkou asi 7 hodin denně. Teplotu udržuje teplota v místnosti v zimě kolem 22 stupňů, v létě samozřejmě podle počasí více, a jinak žádný filtr ani vzduchování. Rostliny: monokultura červené kryptokoryny, na hladině Ceratopteris a na ozdobu kousek microsoria na kořeni. Ryby hejnko 12 neonek. O chemii vody nemám ponětí, nezajímám se o ni, vzhledem k bezproblémovému stavu akvária. Údržba spočívá v odkalení, výměně tak třetiny vody a úpravě rostlin tak jednou měsíčně, někdy a to se skoro stydím i za dva měsíce, přesto ryby žijí, rostliny rostou, řasy naproti tomu vůbec nerostou. Toto akvárium se stejným režimem, předtím fungovalo téměř 8 let. Někdy se nestačím divit, co vše je prezentováno jako absolutně nezbytné vybavení pro chod akvária. Uznávám jsou druhy ryb, které mají buď vysoké nároky na kvalitu vody či teplotu a pak se bez náročné techniky nelze obejít. Sama mám celkem logicky v akváriu, kde mám skalárky a konžské tetry čerpadlo s filtrem i topení. Jsem moc zvědavá jaké budou na váš článek ohlasy.
