Články - obsah článku

Rozhodl jsem se popsat chov Chameleona jemenského od začátku až do konce a tak se vám v tomto druhém díle mého článku pokusím popsat stavbu inkubátoru, proces líhnutí mláďat a odchov a postupný prodej mláďat.

Stavba inkubátoru není nikterak složitá věc.Inkubátor by měl být hotový už několik týdnů před završením snůšky.Po jeho dokončení ho totiž musíme správně nastavit a „vychytat“ jeho správnou provozní teplotu. Inkubátor je nejednoduší zhotovit z polystyrénové krabice určené například k přepravě rybiček, nebo pokud nic obdobného nemáme, můžeme jí z polystyrénu slepit. Úniky tepla budou však asi o něco větší než u krabice koupené, nebo sehnané od kamaráda. Do této krabice slepíme přes jednu její třetinu akvárium, které bude sloužit jako výhřevná nádrž a zároveň bude nejlépe udržovat vlhkost. Do tohoto akvária vložíme akvarijní topítko, které nastavíme na určitou teplotu (je nutné si s teplotou pohrát a stále štelovat, aby teplota v inkubátoru dosáhla ideální teploty). Vlhkost je vhodné regulovat zakrytím akva.nádrže pomocí nějaké PVC desky. Čím větší plochu hladiny necháme odkrytou, tím větší bude výpar vody. Poté již jen umístíme do inkubátoru misky se substrátem, ve kterém budeme vajíčka líhnout (nejvhodnější je Vermikulit). Teploměr a vlhkoměr jsou samozřejmostí pro správný chod inkubátoru.

Po zhruba 170 dnech a o teplotě 28-29,5°C se na vajíčkách začaly projevovat první známky líhnutí. Vajíčka se nejdříve začala lehounce hýbat, poté se začala smršťovat a propadat se do sebe, rosila se a skořápka se stávala průhlednou a vlhkou. V této fázi je vhodné vajíčka lehce pokropit rozprašovačem. Skořápka tak změkne a mláďatům se pak lépe vylézá ven. Některým prckům jsem pomocí pinzety pomáhal překonat skořápku, ale posléze jsem zjistil, že to bylo naprosto zbytečné. Mláďata vylézala asi ve čtvrt hodinových intervalech. V inkubátoru jsem vodní nádrž zakryl záclonou, aby některé z mláďat nespadlo do vody. Do dvanácté hodiny večerní jsem chodil inkubátor pravidelně kontrolovat. Po dvanácté jsem celou misku s vajíčky přemístil do terária a opět orosil. Mláďata sama vylezla do terária a v pět hodin ráno už jsem pozoroval, že přijímají potravu. Do druhého dne odpoledne byla celá snůška vyklubaná.

Hned po umístění prvního prcka do nádrže jsem do terária vpustil pár octomilek. První tři hodiny si mláďata octomilek ani nevšimli, později začali potravu pozorovat a po 4-5 hodinách jsem zpozoroval první pokusy o ulovení potravy. Mláďata v prvních týdnech odkrmujeme na octomilkách (maličkaté nelétavé mouchy) nebo je zde možnost odkrmovat na mikrocvrčcích, ale tato možnost je poněkud dražší. Pokud ovšem máte velké množství mláďat, octomilky se nestíhají líhnout, a nezbude vám nic jiného než obě možnosti kombinovat. Po pár týdnech jsou mláďata schopna sežrat i středního cvrčka a zhruba v měsíci a půl jsou schopna poradit si i se cvrčkem velkým. Terárium je také nutno nejméně jednou denně rosit. Mláďata se hned po prvním rosení naučí olizovat štváčky listy a sklo a dokonce i sami sebe.V mém odchovu se vyskytlo několik slabších jedinců, kteří při krmení zaostávaly pozadu a díky silnějším kusům se na ně často nedostalo potravy. Tímto se velikostní rozdíly ještě více prohlubovaly a bylo nutné oddělit skupinu pěti menších jedinců od silnějších a krmit a pojit je zvlášť. Mortalita po dvou měsících stáří by se měla pohybovat kolem 2%, proto mláďata prodáváme až okolo 2 měsíce. Jestliže však pozorujeme, že zdravotní stav mláďat je velice dobrý, jsou vitální, loví a pijí, můžeme je prodat i dříve. Nemocné kusy nepřijímající potravu z chovu vyřazujeme předem.

Doufám, že můj článek se stane inspirací a radou pro chovatele, kteří si doposud s odchovem nevěděli rady.