Články - obsah článku

V tomto článku se chci zmínit o těchto krunýřovcích trochu podrobněji a to ne z hlediska zařazení, hodnotě vod v dané lokalitě apod. Jde o chov a odchov v akvarijních podmínkách. Jelikož se odchovem různých druhů lorikárií zabývám již řadu let, žádá mne mnoho akvaristů o radu a pomoc. Nedá se ale říct, že i dobře míněná rada může vyřešit problém. Hodně záleží na podmínkách, jako je velikost akvária, krmení a osazenstvu nádrže. Proto popíšu mé praktiky a snad někomu pomohou k lepšímu výsledku.

Původní divokou formu jsem získal již před více jak deseti lety a byla drobnější velikosti kolem 10-12 cm. Současní dospělí jedinci, hlavně samičky dorůstají až 15 cm a jsou podstatně robustnější. Rovněž i kresba se zvýraznila. Není to zdaleka tak fádní šedivka, jak občas slyším. Chovné ryby jsou v nádrži o obsahu 300 litrů s jemným křemičitým pískem, ale není to podmínkou. Všechny lorikárie, ať jde o parvy, lanceolaty, similimy, červené lanceolaty, morowi aj. tvoří hejno o 20 až 30 ks. To stejné platí i o sturisomách. Voda je tvrdá kolem 15° dGH a pH 7-7,5. Teplotu je lepší udržovat na max. 23-24°C, ryby se lépe zaplňují. Voda je silně filtrována, osvětlení centrální. Jako potravu přijímají ochotně cokoliv (granule SAK se spirulínou, tablety SERA, patentky, nitěnky, cyklop a dafnie i živé, spařený salát, špenát apod.).

Do nádrží umístíme trubky z PVC a to s co nejmenším průměrem. Mám 100% odzkoušeno. V širších trubkách se mně nikdy nevytřely. Samice nakladou jikry v počtu až 120 ks, ale průměr je kolem 60-70 ks. Jsou velké asi 2-3 mm a jsou zelenkavé, podobně jako např. u keříčkovců H.fossilis. Trubku se samcem přenesu do vytíračky o obsahu 6 litrů s filtrací. Voda je změkčena na 5-6 °dGH (kondenzovaná, demineralizovaná nebo dešťová), pH 6,5-7, teplota vody 25°C.

Potěr se líhne zhruba 7-8 dnů ve velikosti 7-8 mm. Samec se v žádném případě o mladé nestará, proto ho vrátíme do chovné nádrže. Po vstřebání žloutkového váčku začínáme krmit artémií, viřníkem (možné i umělým) a prachovým sušeným krmivem s obsahem spirulíny. Začneme s denní výměnou vody a to max. 1/3 obsahu. Do nádržky dáme několik okružáků, kteří okamžitě odstraní přebytečnou potravu, a tím zamezíme vzniku nálevníka, který dokáže zlikvidovat celou osádku. Někteří chovatelé používají preventivně k tomuto účelu 2% peroxid vodíku, ale já to nedoporučuji. Sám s nálevníkem nemám sebemenší problém. Artémii líhnu v co nejnižší salinitě, jelikož potěr při trávení má problémy s nadbytečnou solí v trávicím traktu a může dojít k nečekaným úhynům. Krmíme velmi opatrně, v malých, ale častějších intervalech. Já osobně přikrmuji spařeným salátem, kopřivami nebo listovým špenátem až ve stáří 2-3-týdnů. Poté putuje potěr do větších 60 litrových nádrží, kde je až do prodejní velikosti.

Rineloricaria parva je podstatně méně aktivní než například Rineloricaria sp.red a díky tomu je problematičtější plůdek dobře nakrmit. Proto je důležité potomstvo odchovávat v menších nádržích. Dospělí jedinci jsou nenároční a poměrně dlouhověcí. V chovu mám ještě pár původních odchytových ryb a ještě se občas vytřou. Nechci vůbec tvrdit, že tento postup odchovu je nejoptimálnější, ale úspěšnost se blíží 100%. Pokud bude zájem o tuto problematiku, mohu se podělit o zkušenosti s odchovy dalších druhů lorikárií a sturisom. Přikládám ještě několik zajímavých snímků Rineloricaria parva.

Na závěr bych chtěl popřát hodně úspěchů v chovu těchto opravdu krásných krunýřovců.

Poznámka: Veškerá fota byla pořízena v pěstírně Ivo Rittiga.